Textilní průmysl: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu
m Editace uživatele 37.48.63.84 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jklamo
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
odprdtví ekohovnomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě [[Textilie|textilií]] a oděvů průmyslovým způsobem. <bef>{{Citace elektronické monografie
'''Textilní průmysl''' je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě [[Textilie|textilií]] a oděvů průmyslovým způsobem. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = šukání
| titul = Industrie
| url = http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/industrie.html?extGraphKwId=10387
| url = http://wirtschaftslexikon.gabler.de/Definition/industrie.html?extGraphKwId=10387
| datum vydání = 2017
| datum vydání = 2017

Verze z 11. 5. 2020, 13:22

Textilní průmysl je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě textilií a oděvů průmyslovým způsobem. [1]

Výroba je většinou organizována ve formě podniku, jehož součástí jsou vedle vlastní tovární (tj. strojové) výroby zpravidla také nevýrobní činnosti, zejména nákup surovin, technická a ekonomická příprava výroby a prodej hotového zboží. [2]

Členění textilních podniků

[3] Výroba textilií probíhá obvykle v několika stupních, každý stupeň představuje uzavřený celek se zvláštní strukturou. Textilní průmysl se dá z tohoto hlediska rozdělit na podniky nebo provozy se zaměřením na

Velikost výrobních jednotek

Výroba v textilní továrně se může zakládat na zpracovávání materiálu na jediném druhu strojů, obvykle se však výroba organizuje v linkách, které sestávají v podstatě z řady strojů s často velmi rozdílným výkonem.

(Extrémní příklady: Materiál při výrobě česané vlněné příze [4] nebo manšestrové tkaniny [5] prochází více než 20 pasážemi strojů). Kapacita jedné výrobní linky určuje zpravidla technické minimum velikosti provozu.

V podnicích se často spojují nebo kombinují dva výrobní stupně (např. výroba a zušlechťování příze, stuhárna se splétáním šňůr, pletárna s konfekcí úpletů apod.). Jen ojediněle se podniky zabývají celým řetězem výroby od vlákenné suroviny až po ušitý oděv „pod jednou střechou“. [6]

Vedle technických parametrů je velikost podniku závislá na řadě ekonomických nebo i politických faktorů. Textilní průmysl zaměstnával do 80. let minulého století v jednotlivých státních podnicích ve východní Evropě a (před globalizací) i v západoevropských akciových společnostech často 2000-4000 pracovníků. V první dekádě 21. století však např. zbyla v českém textilu jen asi pětina podniků s více než 1000 zaměstnanci [7] a v Německu průměrný podnik zaměstnával asi 105 pracovníků. [8]

Z historie

Textilní průmysl se vyvinul z manufakturní výroby. Rozhodující pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zavedení pohonu většího počtu strojů nezávislého na lidské práci. Za první průmyslový závod v textilním oboru se považuje továrna na výrobu hedvábné příze v anglickém Derby se stroji poháněnými vodním kolem, která byla v roce 1722 uvedena do provozu. [9] Do té doby byly známé jen menší dílny se stroji poháněnými částečně žentourem.

Nejstarším průmyslovým textilním podnikem v českých zemích byla pravděpodobně Offermannova továrna na sukno v Brně, která vznikla asi v 90. letech 18. století přestavbou z manufaktury. [10]

Koncem 18. století byl v Anglii vynalezen spřádací stroj a mechanický tkací stroj, které značně přispěly ke zprůmyslnění textilní výroby, manufaktury však byly stále ještě důležitou součástí ekonomiky. V roce 1785 byl pro přádelnu v Papplewicku (u Nottinghamu) instalován první parní stroj v textilním průmyslu s úkolem pumpovat vodu na vodní kolo, aby se zajistil nepřetržitý běh. Teprve asi od roku 1790 poháněl parní stroj (přes transmise) textilní stroje. [11]

V 19. století se textilní průmysl rozšířil z Anglie do západní a střední Evropy a do USA. Vlivem nesčetných vynálezů, zvětšování výrobních jednotek, zlepšení organizace práce atd. se snížil ve stoletém období podíl lidské práce např. na výrobu 1 kg příze z 20 na 0,5 hodiny a na 100 m tkaniny ze 150 na 10 hodin. [12]

Ve 20. století byla zmechanizována výroba prakticky všech druhů textilií, stroje z konce století jsou z velké části napojeny na počítač, část manuálních prací byla automatizována. [13]

Textilní průmysl v 21. století

Světový textilní průmysl zpracovával na začátku 21. století ročně cca 80 milionů tun surovin (jen nepatrné množství surovin se používalo k manuální výrobě). Velká většina textilií se vyrábí v Asii, přesnější údaje o produkci jednotlivých států se však dají sotva získat. Např. každoroční podrobné analýzy čínského textilního průmyslu jsou k dostání za 2800 US$. [14]

O indickém textilu je známo, že v roce 2016 produkoval (při totálně zastaralých strukturách) s cca 120 miliony pracovníků zboží za cca 120 miliard US$. [15]

V 27 státech Evropské unie vyrobili v roce 2009 dva miliony pracovníků textilie a oděvy za cca 172 miliard €.

Z toho v některých státech EU např.: [16]

Textilie a oděvy
2009
 Prodej
v € ×109
 Pracovníci
v 1000
 Pers. náklady
v € / hod.
Itálie 60,4 444 22,57
Německo 22,1 139 1) 24,25
Francie 22,0 109 25,57
V.Británie 11,1 100 22,88
Španělsko 13,8 143 15,59
Polsko 5,2 209 4,14
Česko 2,8 68 2) 5,31
Bulharsko 1,6 153 1,88

1) Německý textilní a oděvní průmysl zaměstnával v roce 1980 cca 550 000 lidí. [17]

2) V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 000 lidí. [18]

V roce 2010 se v EU (včetně Turecka) podílelo pět největších výrobců na celkovém obchodním obratu asi třemi procenty: [19]

Firma Druh
výrobků		 Stát Prodej
v € ×106
AUNDE tech. textilie Německo 1 600
Coats Holding příze Vel. Británie 1 287
Sahindler oděvy Turecko 920
Daun bytové textilie Německo 810
Freudenberg tech. textilie
netkané text.		 Německo 833

Odbyt výrobků textilního průmyslu

Na konci 20. století zaplatili spotřebitelé na celém světě ročně za textilie (včetně oděvů) 1,5 bilionu US$. [20]

V roce 2009 exportoval textilní průmysl výrobky za 528 miliard US$, [21] na kterých se podílela Čína (včetně Hongkongu) se 45%, ostatní asijské státy 13, Itálie 6, Německo 5,7 a USA 4%.

Poznámky:

  • U států EU se při „exportu“ jedná z velké části o vzájemnou výměnu zboží v rámci společného trhu.
  • Peněžní údaje o exportu se zakládají na velkoobchodních cenách, proto nejsou srovnatelné s výnosem produkce (1,5 bilionu) u spotřebitelů.

V roce 2015 byl zaznamenán celosvětový výnos z prodeje (ve výrobních cenách):

  • příze a plošných textilií = 600 miliard €
  • tkaných oděvů (bez pletenin a bytových textilií) = 760 miliard €.

Do roku 2020 se měl zvýšit výnos u textilní výroby o 7 % a u výroby oděvů o 5 %.[22]

Negativní účinky textilní výroby

[23] V roce 2017 vydala nadace Ellen MacArtur Foundation studii o podmínkách výroby a spotřeby oděvních textilií s kritikou jejich negativního vlivu zejména na životní prostředí. Pod názvem A New Textiles Economy předkládá návrhy na změny v systému využívání zdrojů a organizaci výroby i spotřeby.

Na studii pracovalo několik desítek odborníků, nadaci podpořila řada významých obchodních firem a několik výrobců vláken a oděvních textilií.

Studie vychází ze skutečnosti, že ve 2. dekádě 21. století se ve světě zabývá více než 300 milionů lidí výrobou oděvních textilií (od zpracování vláken až po hotové oděvy) v roční hodnotě 1,3 bilionů USD.

Při výrobě se spotřebuje ročně 93 miliard m³ vody, 98 milionů tun nafty, chemikálie za 21 miliard USD (škody na lidském zdraví budou v budoucnu stát asi 8 miliard ročně). Při výrobě 1 tuny textilií se vylučuje do ovzduší 17 tun CO2. Z 53 milionů tun surovin zpracovávaných na oděvní textilie se odplavuje při praní 0,5 milionů tun škodlivých mikrovláken do mořské vody.

Hotové textilie se (v celosvětovém průměru) oblékali v roce 2002 asi 200 x, do roku 2016 se snížila četnost použití na 130. Odhozené, neporušené oděvy představují roční ztrátu na hodnotě téměř 0,5 bilionu USD. Jen asi 1 % použitých oděvů se recykluje k výrobě nových textilií.

Studie navrhuje řadu opatření zejména s cílem zaměřit systém prodeje a výroby na textilie

  • které obsahují neškodné suroviny a pomocné látky z obnovitelných zdrojů,
  • v jejichž ceně jsou započítány skutečné náklady za spotřebované zdroje (voda, CO2 atd)
  • vyrobené se sníženým odpadem a z recyklovaných materiálů
  • které mají trvalejší hodnotu s vyšší četností používání

Studie poukazuje na aktivity, které mají pomoct při realizaci projektu (politické kampaně, prodejní psychologie apod.). Autoři neudávají časové limity uskutečnění a nezmiňují se o vlivu projektu na omezování výroby a na počet pracovních příležitostí v textilním oboru.

Galerie textilního průmyslu

  • Bývalá továrna na výrobu hedvábné příze v Derby
    Bývalá továrna na výrobu hedvábné příze v Derby
  • Továrna na textilní stroje založená roku 1856
    Továrna na textilní stroje založená roku 1856
  • Anglická textilní tiskárna z roku 1890
    Anglická textilní tiskárna z roku 1890
  • Indonéská tkalcovna v 1. polovině 20. století
    Indonéská tkalcovna v 1. polovině 20. století
  • Část afghánské přádelny bavlny v polovině 20. století
    Část afghánské přádelny bavlny v polovině 20. století
  • Část německé pletárny v 70. letech 20. století
    Část německé pletárny v 70. letech 20. století
  • Budova konfekce a úpravny pletařského kombinátu Jitex
    Budova konfekce a úpravny pletařského kombinátu Jitex

Odkazy

Reference

  1. ↑ Industrie [online]. Gabler Wirtschaftslexikon, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Geografie průmyslu [online]. Studentské.cz, 2008 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Lösch: Die Textilkonjunktur im Rahmen des allgemeinen Wirtschaftsablaufs, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783663204541, str. 68-69
  4. ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Prah 1986, str. 240
  5. ↑ Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 401-404
  6. ↑ The Structure of the Textile Indunstry [online]. eHow, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Panorama zpracovatelského průmyslu [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2006-09-08 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ 1,9 Prozent Umsatzwachstum [online]. textile+mode, 2016-03-02 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Etapizace vzniku a rozvoje průmyslu [online]. Studentské.cz, 2007 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historie textilního průmyslu [online]. Masarykova Univerzita Brno, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 321-325
  12. ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 27
  13. ↑ Textile Volume [online]. China Business Guide, 2007 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-03. (anglicky) 
  14. ↑ Research Report [online]. Market Publishers, 2012 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Textile Industry in India [online]. IBEF, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Zahlen zurTexil- und Bekleidungsindustrie 2011 [online]. Gesamtverband textile+mode, 2011 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-13. (německy) 
  17. ↑ Breitenmacher: Struktur und Wachstum – Textil, Duncker & Humblot 1981, ISBN 3 428 05040 1, str. 18
  18. ↑ Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 370
  19. ↑ Umsatz de führenden Textilhersteller 2012 [online]. statista, 2011 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4
  21. ↑ International Trade Statistics 2010 [online]. WTO, 2010 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Market Size of the Global Textile an Apparel Industry [online]. University of Delaware, 2017-06-06 datum přístupu = 202-01-14. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ A New Textiles Economy [online]. Ellen MacArtur Foundation, 2017 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Textilní_průmysl&oldid=18500457“