Wikipedie:Pod lípou (návrhy)

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Pod návrhovou lípou

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o návrzích na různá vylepšení české Wikipedie.

Pořadí údajů v šablonách citací ve VisualEditoru

Zdravím. Bylo by možné seřadit jednotlivá pole, když tvořím citaci, aby odpovídala pořadí údajů, jak se vyskytují v citační normě ČSN ISO 690:2011? Sice je nejjednodušší zkopírovat citaci např. z Nár. knihovny, ale většinou je lepší pole vyplnit, aby se zachoval jednotný styl. A je to opravdu nanic, když většina je seřazená podle abecedy (ale ne všechny, např. pole Název se nachází mezi políčky Strany a URL). Také většinou vyplňujete příjmení a hned jméno autora a když mezi nimi musíte skrolovat snad o pět polí níž, tak je to vážně k vzteku a ztěžuje to práci. Tak prosím o úpravu někoho, kdo to umí upravit a jestli to jde. Děkuji.Pagvelius (diskuse) 31. 8. 2019, 19:57 (CEST)

@Pagvelius: pojmenované parametry jakékoliv šablony lze řadit libovolně, klidně například {{Šablona|A=foo|Z=Bar|Q=123|B=hello|D=world|C={{Flagicon|Spojené Obce severoamerické}}}}. Nebo používejte v panelu nástrojů menu Citace. JAn (diskuse) 31. 8. 2019, 21:59 (CEST)

Pagvelius používá VisualEditor a ano, v nástroji Citace tam jsou při ručním vyplnění pro knihu parametry řazené ISBN, Jméno, Jméno 2, Místo, Počet stran, Příjmení, Příjmení 2… --31. 8. 2019, 22:41 (CEST), Utar (diskuse)

Po e. k.:@Pagvelius: Parametr Název je mezi Strany a URL kvůli tomu, že se ve skutečnosti jmenuje Titul, i když se k němu zobrazuje popisek Název. Jinak je to ale opravdu abecedně. Bohužel.

@JAn Dudík: Jde o řazení parametrů při vkládání reference přes formulář ve Visual Editoru. Tam v minulosti byly jednotlivé kolonky pro parametry řazené rozumně podle věcné příslušnosti, např. jméno k příjmení, od nedávné doby se řadí čistě abecedně, i když je to nepraktické pro vyplňování. To je, řekl bych, ten problém. Už to někde dřív bylo zmíněno, ale bez výsledné nápravy. --Bazi (diskuse) 31. 8. 2019, 22:44 (CEST)

Šablona Citace databáze - návrh na vznik

Ve své diskusi [1] jsem si ujasnil používání šablony Citace elektronické monografie. Po diskusi si myslím, že šablona nevyhovuje vždy a je řada případů, kdy jde o citaci databáze, kde se požadavky na informace pro šablonu liší (není často znám autor a obsah se může v čase významně lišit). Příklady jsou třeba pražské policejní konskripce (např. [2]), soupis pražských obyvatel (např. [3]), registr sbírek výtvarného umění ([4], různé encyklopedie měst (např. [5]). Někdy (pražské policejní konskripce) si zpracovatel určuje, jak má být výstup citován (viz příklad, řádky dole). Neujal by se někdo takové šablony "Citace databáze" (sám to neumím)? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 11. 9. 2019, 22:38 (CEST)

Dotaz: Proč není možné použít citaci elektronické monografie a prostě nevyplnit autora? Každá citační šablona je poměrně velkou zátěží pro technické uživatele, kteří šablony opravují a vylepšují, takže by se k tomu mělo přistupovat opatrně. --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 9. 2019, 08:37 (CEST)

@Vojtěch Dostál::Samozřejmě je možné pro databáze užívat šablonu Citace elektronické monografie, ale databáze se od monografie liší třeba tím, že nemá ISBN a ze dne na den může mít jiný obsah. Pro mne byl matoucí zejména název šablony (stejně tak jsem byl na rozpacích, proč použít šablonu Citace elektronické monografie pro naskenované, původně ručně psané matriky). Máme asi 9 šablon "Citace" (včetně Citace Bible) existuje např. samostatná šablona pro elektronické periodikum a pro periodikum tištěné (i když by podle mne stačilo pro to druhé vynechat url a mít šablonu jednu). Na druhou stranu se do jedné šablony musí nasypat i to, co neodpovídá názvu (databáze do Citace monografie). Wikipedista, který šablony aktivně netvoří (jako já), pak má pocit, že jsou tvořeny trochu chaoticky, ad hoc. Ale pokud je můj názor nekvalifikovaný, nebudu s ním trápit :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 12. 9. 2019, 10:45 (CEST)

Udělal jsem teď přesměrování z šablona:Citace databáze na šablona:Citace elektronické monografie, takže je možno používat i šablonu "Citace databáze", ale parametry budou shodné jako u citace elektronické monografie :). Samozřejmě používejte jen ty parametry, které jsou pro daný zdroj vhodné. Podle mě je toto nejvhodnější řešení, ale třeba tu v diskuzi bude mít někdo jiný názor, --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 9. 2019, 11:07 (CEST)

Šablony mají v názvech systém podle české státní normy ČSN ISO 690-2:2010, který docela dobře funguje, ale ve výsledku na jejich názvu zas až tolik nezáleží. Pokud jsem to totiž pochopil dobře, o šablony se stará modul, který na základě vyplněných parametrů a názvu šablony vydedukuje, jakou formu citace má zobrazit, parametry tedy skoro všechny citační šablony sdílejí stejné. Nemyslím si tedy, že by bylo nějak moc náročné připravit šablonu Citace databáze na základě našeho modulu. Ovšem šablona zobrazí to samé co šablona citace elektronické monografie, protože norma ČSN ISO 690 prostě mezi databází a elektronickou monografií nerozlišuje. Ping @Jvs: pro kvalifikovanější odpověď. --Dvorapa (diskuse) 13. 9. 2019, 14:44 (CEST)

Byl bych raději, kdyby počet citačních šablon nerostl, případně i trochu poklesl. Údržba každé další citační šablony (a její dokumentace) představuje práci navíc. Přesměrování ze šablona:Citace databáze na šablona:Citace elektronické monografie ale podle mě ničemu nevadí. --Jvs 13. 9. 2019, 17:52 (CEST)

Mapa vzdáleností

Ukázka šablony

Šablona ve článku

Ahoj, na cawiki mne zaujala následující šablona: ca:Plantilla:Mapa de distàncies. Náš ekvivalent by zřejmě byl Šablona:Geografické okolí, jejíž význam v její diskusi zpochybnil Juandev. Krom nejistého významu má navíc mouchy, zejména v přehlednosti a přeplácanosti. Oproti tomu šablona katalánská má přidanou hodnotu v podobě vzdálenosti a velikosti sídel, působí docela přehledně a za přeplácanou ji také označit úplně nelze. Jediný problém, který by bylo třeba vyřešit, by u ní bylo, aby se text nepřekrýval. Názory? --Dvorapa (diskuse) 21. 10. 2019, 13:05 (CEST)

Ano, navrhovaná šablona vypadá mnohem lépe než Šablona:Geografické okolí. --Daniel Baránek (diskuse) 22. 10. 2019, 08:56 (CEST)

Zkusil jsem to tedy připravit, ještě by to ale chtělo trochu optimalizovat (rozumějme zrychlit načítání): Šablona:Mapa okolí. --Dvorapa (diskuse) 6. 12. 2019, 23:23 (CET)

@Dvorapa: Ty světlé a tmavé soustředné kružnice mají nějaký význam? Odpovídají nějaké vzdálenosti, to je jasné, ale asi tím není vyznačeno, kam dosahuje například 50 kilometrů, 100 kilometrů atp.? Přišly mi ty vzdálenosti (například v ukázce Mostaru) takové „náhodné“ či neidentifikovatelné. --Jan Polák (diskuse) 7. 12. 2019, 13:59 (CET)

Jsou náhodné, je to jenom obrázek/LocMapa na pozadí. Teoreticky by se dala zjistit jejich velikost v km, ale pro každý článek by byla jiná (někde třeba 87 km, jinde 13 km, jinde 192 km ...). Teoreticky by asi šlo i vygenerovat to tak velké, aby to odpovídalo nějaké kulaté vzdálenosti a všechny ostatní puntíky umístit podle toho, ale to je trochu nad mé síly. --Dvorapa (diskuse) 7. 12. 2019, 14:03 (CET)

Tak tím si odpovídáš, že ta šablona je teda vlastně na prd, ne? :) --frettie.net (diskuse) 8. 12. 2019, 00:18 (CET)

Tak to byla i šablona Geografické okolí, viz její diskuse. Tahle je o trochu míň naprd, že zobrazuje aspoň přesnější směry, a navíc vzdálenosti a velikosti sídel. --Dvorapa (diskuse) 8. 12. 2019, 01:26 (CET)

@Dvorapa: Velikosti? --Jan Polák (diskuse) 8. 12. 2019, 07:50 (CET)

Jasný, ale za mě - ta šablona vychází taky z nějaký jiný wiki (ta původní). A myslím, že běžnej franta uživatel bude spokojen i s tím, že zhruba bude vědět směr a vzdálenost. Tohle není nutný (ale to ani ta původní). Možná stačí bohatě i ta mapa, jak píše Vojta.--frettie.net (diskuse) 8. 12. 2019, 10:44 (CET)

Nejprve bych se vrátil k zásadnější otázce, a to, zda šablonu pro zobrazování blízkých měst vůbec potřebujeme. Myslíte si, že čtenáři tohle potřebují? Můj názor je, že to samé lépe dělá obyčejná mapa nebo plánek. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 12. 2019, 08:26 (CET)

Ano, je to zajímavá technická hračka, ale nepřináší mi žádné informace navíc nebo komfortnějším způsobem. Z článku se souřadnicemi se jedním klikem dostanu přímo na OpenStreetMap, dva kliky mi otevřou jednu z mnoha dalších map dle výběru a tam dostanu informací daleko více. --Radek Linner (diskuse) 8. 12. 2019, 17:09 (CET)

Dle mého nepotřebné. --Harold (diskuse) 20. 4. 2020, 14:25 (CEST)

Smysl portálů na cswiki

Dívám se, že některé portály, jako Portál:Kočky, jsou stále dlouhodobě neudržované. Zároveň je na portály hojně odkazováno, ale málokdy se nějaký najde opravdu aktualizovaný. Uznávám, že údržba portálu je celkem časově náročná a upřímně je již také nestíhám obměňovat v pravidelných měsíčních intervalech jako kdysi, ale jednou za pár měsíců to ještě zvládnu.

Wikipedie snad nemá pravidla, co by měl portál obsahovat, ale nějaké své nápady jsem zapracoval do portálu obojživelníci. Tedy v současné době to chápu jako portál, na kterém jsou některé zajímavé články včetně představení nějakého ohroženého druhu. Do obrázků a zajímavostí tam dávám tipy na založení nebo vylepšení daného článku. To je podle mě docela inovace, co jsem zatím nikde neviděl. Třeba u těch zajímavostí to vidím tak, že někoho může informace o tlamorodkách zaujmout a přeložit článek odjinud, když uvedu odkud, ale nevím, co o tom soudí komunita. Souběžně taky uvádím seznam chybějících článků i s odkazem na použitelné online zdroje, příp. zdroje, které lze poskytovat v rámci WikiProjektu Knihovna. To je taky docela inovace, co jsem na portálech neviděl. + jsou tam uvedeny nové články a opuzzlíkované články, každopádně snažím se primárně třeba zapojit a nalákat čtenáře.

Podle mého názoru mají takto koncipované ty portály docela smysl. Ale nevím, co o tom soudí komunita. Tak takové odlehčené vlákno. :) OJJ, Diskuse 19. 12. 2019, 13:44 (CET)

No, třeba na sportovním portále seznam článků k založení donedávna byl, ale pak byl v rámci nějaké sjednocovací akce přesunut na stránku PČ. Buď jak buď, ty články nikdo nezakládal ani předtím, ani potom. --Hnetubud (diskuse) 19. 12. 2019, 21:54 (CET)

Zdá se, že fungování portálů tady nikoho nezajímá. Docela překvapivé, vzhledem k těm stovkám editací denně, které do článků nepřidávají nic jiného než odkazy na portály.--Hnetubud (diskuse) 27. 12. 2019, 22:39 (CET)

Zatím v této diskusi nebylo diskutováno nic moc důležitého co se portálů týče. Já čekám, až bude k čemu se vyjádřit. --Dvorapa (diskuse) 28. 12. 2019, 00:12 (CET)

obecně: Za Portál:Počítačové hry jsou aktivní jen dvě sekce, zbytek se v podstatě nemění. Chybějící články, ale podle toho provozu, kdy jedna akce za měsíc je dost, to možná spíš slouží pro přehled, které žádané (tedy snad v průměru známější/významnější) stále chybí; na to, aby to někoho přímo motivalo, jich je tam možná až moc. Hlavní aktivní je Nové články a to považuju za hlavní část, kterou využívám i u jiných oblastí. Po „stabilizaci“ nedávno založeného článku, na který narazím, ho tam připíšu na odpovídající seznam, ať si ho tamější subkomunita všimne a může ho tak dále upravovat k obrazu článků obdobného tématu. Z hlavy šlo zatím takto o hudbu, křesťanství, biologii a snad jednou i loďstvo.

dvě připomínky k rozvržení Obojživelníků: Kvalitní články jsou dosti utopené dole, ty by myslím měly pro svou oblast vypíchávat portály výrazněji. A (zvláště u specifičtějších témat, kde článků mnoho nepřibývá) nepřijde mi úplně dobrý nápad aktualizovat Nové články robotem. Možná tam aspoň nechat řádek za jak dlouhé období se ještě Nové zobrazují, takhle to vypadá, že to je třeba úplně nová sekce, zatím nenaplněná. --27. 12. 2019, 23:44 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: Je to možné provést, pohraju si s tím. Nové články roboticky bych nechal, dalo dost práce to nastavit. Specifická témata, jak se to vezme. Obojživelníci nejsou moc specifické téma, bohužel nikdo o nich nechce moc psát. To samé jsou třeba Kategorie:Ostnokožci, dokonce celý kmen a ani ne dvacet článků. Co nemá peří a chlupy asi lidi nebere. OJJ, Diskuse 2. 1. 2020, 11:54 (CET)

Smysl portálů jsem nikdy nepochopil, mám z toho dojem, že sice někdo chce nějak prezentovat hezké články z nějakého oboru, ale málokdy se mu to podaří. Což mu ovšem nebrání strávit spoustu času označováním článků šablonou, ale často to u toho skončí. Za mně WP:VSVZ. JAn (diskuse) 2. 1. 2020, 11:39 (CET)

@JAn Dudík: Mám na to stejný názor, ale asi jsme v menšině. Nebo nejsme? --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 1. 2020, 11:43 (CET)

@JAn Dudík, Vojtěch Dostál: Tak portály se myslím vyskytují na většině jazykových verzích, třeba takový portál biologie má 50+ interwiki. Bohužel ta údržba je mnohdy docela nevalná. Mě napadlo to pobrat způsobem prezentovat hlavně i nezaložené články anebo navrhnout tipy na vylepšení některých článků, třeba podle cizojazyčných verzí. Tak jsem se tu jen chtěl zeptat, jestli je to třeba takto vhodné (i s tím oslovováním čtenářů). Zatím jsem to nikde neviděl. Taky mě napadlo využít portál pro sdílení/vytipování nějakých zdrojů jako u WikiProjektů. Bohužel pokud je tu mrtvý pomalu i WikiProjket Biologie, kde od léta nebylo třeba nic řešit, tak to je těžké. OJJ, Diskuse 2. 1. 2020, 11:54 (CET)

Jako čtenář jsem portály nikdy moc nezaznamenal a jako editor jsem je prošel a rozhodl se ignorovat. Příjde mi, že je třeba se učit nové věcí ohledně formátování a stylu, které se jinde neuplatní. Jsme malý rybníček – stačí, aby pět lidí skončilo s Wikipedií a celý jmenný prostor je najednou opuštěný... Ale nijak zvlášť mě jejich existence neobtěžuje.--TFerenczy (diskuse) 2. 1. 2020, 12:21 (CET)

Vidím to stejně jako JAn a Vojtěch Dostál. Návštěvnost portálů obecně je mizivá, konkrétně v třeba listopadu nebyl v první tisícovce nejnavštěvovanějších článků ani jeden portál! A to jsou portály odkazovány z hlavní stránky (1,5 mil. návštěv měsíčně) i z většiny článků. Co se týče spolupráce wikipedistů, jsou podle mého lepší platformou WikiProjekty. Co se týče jiných jazykových projektů, doporučuji třeba k přečtení en:Wikipedia:ENDPORTALS.--Jklamo (diskuse) 2. 1. 2020, 15:16 (CET)

Trochu mi přijde, že si tu pletete portály, články a projekty. Primárním předmětem portálů byl již od prvopočátku rozcestník na témata z oboru. Proto moc nerozumím, proč by měly být portály takto přehnaně navštěvované, rozcestníky také nemají kdovíjakou návštěvnost. Vsadím botu ale, že průměr návštěvnosti portálů bude podobný rozcestníkům nebo i seznamům. Seznamy jsou sice také občas zpochybňovány, ale rozcestníky nezpochybňuje snad nikdo. Ale to jen na okraj. K podstatě diskuse: Nadace pracuje na nových automatických portálech, jejichž obsah (rozcestník na podtémata, zajímavé články, obrázky nebo třeba kategorie) by byl vytvářen zcela automaticky softwarem. Jestli to nešlo k ledu (Martin Urbanec?), já upřímně doufám že ne, a dostane se to brzy do všech wiki, pak všechny ty problematické, neudržované, vzhledově odstrašující a jinak příšerné portály můžeme smazat, protože za ně bude lepší náhrada. --Dvorapa (diskuse) 2. 1. 2020, 16:34 (CET)

Rozcestníky jsou „nutné zlo“. Prostě je dělat musíme, protože kvůli jmennému konfliktu nemohou být některé články na svém přirozeném názvu, ale musí být na názvu s rozlišovačem. Portály naproti tomu nejsou nutné, naopak, jsou zbytečné. Že si je někdo vytváří, to mi ale zase tak nevadí. Spíš mi odjakživa vadí, že je na ty ostudné záležitosti tolerována reklama z tolika článků. To je také rozdíl oproti rozcestníkům - na rozcestníky se snažíme neodkazovat. --Tchoř (diskuse) 2. 1. 2020, 19:22 (CET)

@Dvorapa: Osobně nevím, jak by se to automaticky dělalo. Ale u udržovaných to snad nebude nutné. U neudržovaných byl byl pro. OJJ, Diskuse 2. 1. 2020, 19:55 (CET)

Tak jsme se, kolegové, přehoupli do filozofické debaty, jestli portály zachovat nebo ne a dostali jsme se tu i do debaty, jak jsou některé ostudné, viz @Tchoř:. :) Jsem se spíš chtěl zeptat, jaký má komunita názor, aby ostudné ty portály nebyly a aby, když už tu jsou, by měly nějaký užitek. Zrušit celý tento jmenný prostor je teď spíš nereálné. Jako člověk, co se o pár stará a četně k nim píše články, to ale můžu vidět zaujatě. :) OJJ, Diskuse 2. 1. 2020, 19:55 (CET)

No, já nevím – zatím se tu vyjádřili 2 portáloví udržovatelé (pro ponechání portálů) a 5 dalších členů komunity (proti portálům nebo pro jejich převedení na automatiku). On se ten názor komunity docela začíná rýsovat, ne? --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 1. 2020, 09:00 (CET)

@Vojtěch Dostál: Pět lidí je konsensus komunity. :-D Osobně pochybuji o tom, že v dohledné době tento jmenný prostor zrušíme. Na to by nestačila diskuse, ale zřejmě nějaké celokomunitní hlasování a asi by to bylo problematické i z technického hlediska (resp. nevím, jak by se nějak technicky vypínal jmenný prostor pro cswiki, který je užíván všude jinde, ale nejsem s tím obeznámen + samozřejmě odebrání ze statisíců článků). Akorát je sranda, že se tu diskutuje úplně o něčem jiném, než jsem původně chtěl a z něčeho, co lze realizovat, se zas blížíme říši fantazie. OJJ, Diskuse 3. 1. 2020, 09:18 (CET)

Přiznám se, že si ty automatizované portály moc neumím představit – opravdu bude robot umět vybírat z článků zajímavosti, například? Obecně se mi nelíbí představa, že všechno robotické a centralizované musí být lepší. Jednak to není pravda (bohatě mi stačí ten neskutečný mrdník, který v článcích dělají wikidata), jednak to popírá základní princip wikipedie jako unikátní encyklopedie budované zdola, dobrovolnou pomocí řadových čtenářů. Teď zase kdosi tajně rozhodl, že všechna práce, kterou desítky wikipedistů na portálech vykonaly, prostě spadne pod stůl a bude nahrazena jakousi sterilní neosobní unifikovanou nudou. --Hnetubud (diskuse) 4. 1. 2020, 12:21 (CET)

Zatím je to prý ve stádiu nápadu, a nemyslím, že ta dosavadní práce na portálech by přišla vniveč. Portály tím zrušeny nejspíš nebudou, protože každá komunita o využití portálů rozhoduje sama. Zajímavosti to třeba vybírat taky nebude, ale kdo ví, co to bude umět. Mně se zase nelíbí to rovnou odsoudit a zavrhnout, když na tom vývojáři ještě ani nezačali pořádně pracovat. Jednak proto, že nemáme nejmenší tušení, jak to bude fungovat a vypadat, a tak si tu můžeme maximálně malovat naše sny, obavy a dohady, jednak také proto, že je a bude ještě dost možností to s vývojáři probrat před tím, než se to objeví jako funkce ve Wikipedii. Třeba z toho nakonec nic nebude, možná to pomůže aspoň vyřešit náš problém s neudržovanými, rozbitými, apod. portály, třeba z toho nakonec udělají spíš podpůrnou stránku k wikiprojektům (přehledy chybějících článků, článků k úpravě, ...). --Dvorapa (diskuse) 4. 1. 2020, 12:45 (CET)

Hlavním principem přispívání do wiki je IMHO to, že něco primárně vytvářím. Proto se v nových článcích moc neobjevují čisté překlady, protože to není primární tvorba (i když je to škoda, protože by to přineslo kvalitnější články). Stejné je to s portály: sice něco vytvořím, ale starat se o ně už ta tvorba není.
Ke konkrétnímu nápadu roboticky aktualizovaných portálů: proč ne. Samozřejmě jen za podmínky, že by se takto aktualizovaly jen ty, o které se už přestali lidi starat. A že by někde zůstala (asi v historii) původní verze, kdyby se zase našel někdo, kdo by je chtěl aktualizovat. --Packa (diskuse) 4. 1. 2020, 13:34 (CET)

Obecně mám dojem, že propagace portálů poněkud přesahuje jejich skutečný význam a přínos, tj. ty odkazy na portály vnímám tak trochu jako spam, zejména pokud jsou vkládány do článků jen velmi volně souvisejících s tématem portálu. Asi je tu pár dobrých portálů, které stojí za to občas navštívit, ale řekl bych, že portály nemají na to, aby byly nějakou systematickou kostrou obsahu Wikipedie. Pokud některé fungují, tak asi spíš jako jakési wikiprojekty, tedy pracovní a koordinační platformy pro wikipedisty, kteří se danému tématu věnují. Tedy bylo by možno portály pojmout jako úvodní, hlavní stránku wikiprojektů. Ale obecně u wikiprojektů zase hrozí nebezpečí, že si nějaká úzká skupinka „přivlastní“ nějaké téma a začne ze spolupráce vylučovat ostatní wikipedisty, jak nám tu zrovna nedávno předvedli naši zdejší covidisté. Lepší je, pokud funkci "portálu" plní přímo hlavní článek o daném tématu. --ŠJů (diskuse) 13. 4. 2020, 23:01 (CEST)

Indexování článků v odloženém smazání

Dobrý den všem. Nedávno jsem procházel internet a na mnou hledaný dotaz mi vyskočil i "článek" na Wikipedii. Otevřel jsem ho a zjistil jsem, že je na něm uu a vůbec, byl úplně strašný (netuším už ale co přesně to bylo za článek, ale je to snad jedno). Jenom jsem zakroutil hlavou a informace jsem hledal jinde. Kdybych ale nebyl wikipedista, asi bych se zděsil o mnoho víc a nevím co bych si o Wikipedii pomyslel. Tím chci navrhnout aby všechny urgentní šablony (uu, uo, sp, význ.) s vyjímkou AfD (což hlavně není urgentní šablona) přidávaly do textu kód __NOINDEX__, což by zakázalo indexaci článků v odloženém smazání. Technicky by se to dalo vyřešit úplně jednoduše: na začátek stránky každé urgentní šablony umístit kód <includeonly>__NOINDEX__</includeonly>. Tím by zůstaly indexované samotné stránky šablon, ale stránky, kde by byla šablona použita, by se automaticky neindexovaly. Navrhl jsem to za účelem zachování poměrně dobré pověsti české Wikipedii u veřejnosti. Co si o tom myslíte? Budu tád za vaše názory. S pozdravem --Robins7 (diskuse) 31. 1. 2020, 14:46 (CET)

Sice nevím, jestli by to řešení fungovalo (nevyznám se v tom), ale návrh mi přijde rozumný.--0kozel (diskuse) 1. 2. 2020, 17:01 (CET)

@0kozel: Ano fungovalo by to. Na svém pískovišti jsem provedl experiment, kdy jedna stránka sloužila jako "urgentní šablona" a její obsah byl <includeonly>__NOINDEX__</includeonly>. Samotná stránka zůstala indexována, ale stránka (moje druhé pískoviště) do které jsem "šablonu" vložil, se přestala indexovat. Po odstranění šablony se začala opět indexovat. S pozdravem --Robins7 (diskuse) 1. 2. 2020, 18:05 (CET)

Ten návrh se mi líbí, dovnitř šablon to nebude těžké přidat. --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2020, 17:28 (CET)

Já z toho nápadu nadšený nejsem, je to další posun k rozdělování my tvůrci versus oni čtenáři. Původní idea Wikipedie je, že ji může editovat každý, a je žádoucí to povědomí zvedat. Já vlastně nechci, aby si čtenáři o Wikipedii mysleli, že je to dokonalá encyklopedie. Já bych raději, kdyby alespoň rámcově chápali, jak funguje. A tomu takové malé zděšení jen prospěje.--Tchoř (diskuse) 1. 2. 2020, 18:08 (CET)

Ale tím se to přece nevylučuje. Jen by prostě tragické stránky oblepené urgentními šablonami neposloužili jako vstupní brána do wikipedie. Ono to opravdu může udělat špatný obrázek o wikipedii, když první, co z wikipedie uvidíte bude třeba toto. Co si asi o tom člověk neznalý wikipedie pomyslí? A nerozmyslí si spíš další návštěvu wikipedie než aby ho to motivovalo přispívat?--0kozel (diskuse) 1. 2. 2020, 19:14 (CET)

Co když ale naopak ho to motivuje rozšířit daný subpahýl nebo dohledat k tomu uo zdroje? Tchořův názor taky není úplně zcestný, čtenáři by si fakt neměli myslet, že Wikipedie je dokonalá. --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2020, 19:47 (CET)

Já to respektuji a uznávám. Ale je potřeba si uvědomit, že wikipedie je v první řadě encyklopedie – zdroj informací. A když si představím situaci, že nemám ponětí, že nějaká wikipedie existuje a budu něco vyhledávat a dostanu se sem. Tak dám rychle zpět a příště radši odkaz z wikipedie vynechám. Naopak když se dostanu na stránku, která bude mít aspoň minimální informační hodnotu, tak můžu zjistit, že třeba něco chybí co bych mohl doplnit nebo kliknout na červený odkaz a začít s editacemi a zajímat se jak to funguje. A jinak si myslím, že si žádný čtenář, který se podívá na pár článku nebude myslet, že wikipedie je dokonalá. :) Ale jo uznávám, že těch lidí, co neznají wikipedii se na internetu asi moc nepohybuje. --0kozel (diskuse) 1. 2. 2020, 20:13 (CET)

Já souhlasím s 0kozel i Dvorapa. Tchořův návrh samozřejmě není z cesty. Tak nechcete třeba vybrat jen některé urgentní šablony? Mezi ty u kterých bych tedy ponechal indexaci by patřily uo (čtenáře to může motivovat k doplnění zdrojů), sp (čtenáře to může motivovat k rozšíření). Rozhodně bych ale neindexoval uu (obvykle katastrofální obsah). Pokud se schválí i šablona reklama jako urgentní, tak i tu bych neindexoval. Co se týče významnosti tam si nejsem jistý. Co si o tom myslíte? Díky, s pozdravem --Robins7 (diskuse) 1. 2. 2020, 21:26 (CET)

Když jsem si přečetl úvodní nápad kolegy @Robins7: tak se mně líbil. Následně jsem si přečetl i názor kolegy @Tchoř: a taky s ním musím souhlasit. Tak jsem teď nerozhodnutý. Každá varianta má své klady a zápory. Podíval jsem se i na stránku, kterou zmiňuje kolega @0kozel: a ta už byla opravená. Urgentní šablony jsou jen 14 dní a článků s touto šablonou není moc. Proto, současný stav nebude z mého pohledu tak důležité řešit a zabývat se sním. --Podroužek (diskuse) 8. 2. 2020, 10:18 (CET)

@Podroužek: Asi jo. Souhlasím. Není to tak strašné a každá varianta má své klady i zápory. Ale pokud bychom se dostali (ale zatím si to nemyslím) do situace jaká je např. na enwiki, tak bych si myslel, že by to bylo dobré zavést. Tam hlídat RC je naprosto nemožné a často se zde objevují takové "články". Uvidíme pro budoucnost. Děkuji za vaše názory. S pozdravem --Robins7 (diskuse) 9. 2. 2020, 12:25 (CET)

Šablona:Experimenty

Ahoj, upozorňuji na diskusi o šabloně experimenty, viz Diskuse k šabloně:Experimenty#Vrácení přátelštější verze šablony. Jde o tuto mou editaci, resp. tento její revert. Prosím všechny, aby se na toto podívali a vyjádřili se. --Martin Urbanec (diskuse) 18. 3. 2020, 11:48 (CET)

Odkaz na stránku Wikipedie:Kontakt v patičce

Ahoj, všiml jsem si, že na stránku Wikipedie:Kontakt není prakticky odnikud odkaz. Navrhuji ho přidat do patičky Wikipedie (vedle "O Wikipedii"). Co si o tom myslíte? --Martin Urbanec (diskuse) 25. 3. 2020, 09:59 (CET)

@Martin Urbanec: Souhlas --Hugo (diskuse) 25. 3. 2020, 10:06 (CET)

To minimálně, já bych zvážil i viditelnější místo (třeba někde blízko Nápovědy?)--Hnetubud (diskuse) 25. 3. 2020, 12:33 (CET)

Hotovo Hotovo., zatím patička. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 3. 2020, 00:09 (CET)

Vidím, děkuji za vyřízení. (Možná by bylo dobré po nějakém čase zkontrolovat návštěvnost, abychom věděli, kolik lidí tento odkaz využívá…)--Hnetubud (diskuse) 27. 3. 2020, 21:38 (CET)

Obce v Česku se složeným názvem

@ŠJů: Když jsem narazil na kategorii Obce v Česku se složeným názvem, která obsahuje poměrně obšírný úvod, napadlo mě, jestli by se k tomuto tématu (a tématu kategorií Sídla v Česku se složeným názvem a Sídla v Česku s dvojitým názvem, případně i Části obcí v Česku nazvané díl) nedal zpracovat samostatný článek, případně takové informace začlenit do nějakého existujícího článku. Zajímavé by i bylo, pokud by se našel třeba zdroj, proč je tolik složených názvů na jižní Moravě či proč se názvy s „t.“ vyskytují právě v okrese Kutná Hora. — Draceane ^diskuse_příspěvky 13. 4. 2020, 21:26 (CEST)

@Draceane: Je spousta témat z oblasti veřejné správy, která zřejmě nikdy nikdo systematicky nezpracoval. Logicky vzato, obce mají dvojitý název zejména tehdy, když jsou tvořeny dvěma (hlavními) částmi srovnatelného významu, tedy nikoliv vesničkami seskupenými kolem jednoho městečka. Ale jsou oblasti, kde je hodně malých či dokonce jednodílných obcí, a jsou jiné oblasti, kde je mnoho "střediskových" obcí podobných miniokresům. Před časem jsem narazil na nějakou studii, která se na několika případech podrobně věnovala politickým bojům ohledně slučování obcí, konkrétně tam byly rozebírány například Libčice a Letky nebo Černošice a Mokropsy. Dost to záviselo na tom, kdo konkrétně v kritické době seděl na kterém úřadu a která zájmová skupina kde měla známého nebo tlačenku. Co se týče těch "názvů s t.", z historického lexikonu obcí mám matný dojem, že dříve bylo běžnější, aby obec měla souběžně dva názvy (a to "též" znamenalo, že lze použít kterýkoliv z těch dvou názvů, nikoliv že jde o jeden dvojitý název s "t." uprostřed), ostatně dvojjazyčné názvy fungovaly vlastně na tomtéž principu. Každopádně my jako Wikipedie se asi do žádného originálního vlastního výzkumu pouštět nemůžeme, čili spíš je to tak, že pokud by se nějaké téma stalo předmětem více studií, my bychom pak z nich mohli čerpat a postavit na tom článek. Ale asi bych ho pojal šířeji, tedy obecně o historii oficiálního pojmenovávání obcí a jeho zvyklostech a zásadách a pravidlech. Určitou část kontextu popisuje článek Názvoslovná komise ČÚZK. --ŠJů (diskuse) 13. 4. 2020, 22:28 (CEST)

Citace - vizuální editor

Dobrý den. Mám návrh na drobnou technickou změnu vizuálního editoru. Když dám přidat citaci, tak automaticky vyskočí několik polí (jméno, příjmení, název, url.......), ale nevyskočí jedna podstatná - Jazyk, který se má vždy vyplňovat u cizojazyčných děl, což většina nováčků neví, a tudíž ho nevyplní. Myslím si, že by bylo lepší, aby tam vyskočila možnost jazyk a aby bylo rovnou uvedeno, že se má vyplňovat vždy u cizojazyčných děl. --Whiny15 (diskuse) 21. 4. 2020, 22:36 (CEST)

To zní rozumně. --Dvorapa (diskuse) 22. 4. 2020, 04:07 (CEST)

Tohle myslím vyřeší úprava TemplateData citačních šablon, konkrétně nastavením parametru jazyk jako doporučený. --Matěj Suchánek (diskuse) 22. 4. 2020, 12:36 (CEST)

Urgentně upravit

Zdravím. Úplně nevím, zda to mám dát sem, nebo na diskusní stránku k šabloně, ale to je snad jedno. Jako jediná urgentní šablona je {{subst:Urgentně upravit}} podle mého názoru nekonkrétní, resp. takhle:

• {{subst:Přeložit}} je jasná, prostě přeložit, upravit stroják apod.
• {{subst:Subpahýl}} je také jasná, píše se tam, že nesplňuje minimální požadavky na rozsah článku a autor ví, že je to moc krátké
• {{subst:Významnost}} to je jasné
• {{subst:Urgentně ověřit}} již jen název autorovi řekne, že to asi nebude odzdrojované

Urgentně upravit naopak odkazuje "jen" na tři stránky. Ano, je již v této šabloně napsáno vzhled a styl, encyklopedický styl a pravopis, ale někteří nováčci třeba ani nemají tušení, co encyklopedický styl je. Navrhoval bych tedy, aby se do této (jen této) šablony přidalo místo pro poznámku, do které by patrolář mohl napsat, co konkrétního je nutno upravit. Je jasné, že ne všichni by to dělali, ale myslím si, že by to pomohlo. Bohužel však nevím, zda právě substance právě tyto parametry neumí.

Názory? --Ján Kepler (diskuse) 23. 4. 2020, 07:13 (CEST)

Hm? Vždyť je to linkováno, aby ubohý nováček mohl zjistit, co to ten encyklopedický styl vlastně je. Nemluvě o tom, že tak úplně nerozumím, proč jde někdo psát encyklopedii, když nemá ponětí, jak by tedy ta encyklopedie měla vypadat. Šablona {{Urgentně upravit}} se přidává většinou do „článků“, z jejichž podoby je zcela zřejmé, že dotyčný nováček se něobtěžoval shlédnout jakýkoli jiný zdejší článek, natož strávit pět-deset minut získáním elementárního povědomí o kýžené podobě wikihesel. Přiznám se, že to považuji za nesmírnou aroganci, „plácnout“ sem kus holého textu bez jakýchkoli wikináležitostí, s vědomím „vždyť oni si to upraví, protože prahnou po každém kousku nového textu“.

Ta vstřícnost k „nováčkům“ poslední dobou vůbec překračuje všechny meze. Zejména někteří novější kolegové se předhánějí, kdo bude vstřícnější k různým jednorázovým účtům, které sem přišli plácnout další neotesaný text o své kapele, o své písničce, o oblíbeném dílu seriálu apod. – s prominutím, jako do kontejneru. Normální wikinováček samozřejmě zasluhuje vší podpory a přivítání, ale takových je (bohužel) jako šafránu.

Proč to zamyšlení? Protože vidím, že už i UU začíná vadit jako nepřiměřeně přísná. Doufám, že časem nezrušíme celý systém urgentních šablon jako nevstřícný k nováčkům, kteří by se nedejbůh mohli urazit a Wikipedie by tak přišla o další díl Simpsonů. P.S.: Můj ostřejší tón prosím neberte osobně, kolego – je způsoben mou dlouhodobější frustrací kvůli zdejší obsesi nováčky, nikoli Vaším konkrétním nápadem.

--Mario7 (diskuse) 23. 4. 2020, 09:07 (CEST)

Je pravda, že intelektuální úroveň nových editorů klesá alarmujícím způsobem. Otázka ovšem je, zda si to česká wikipedie nemůže tak trochu sama. Zkrátka, jestli se ta dlouhodobě prosazovaná představa, že co autor článku, to nesvéprávný blb, po kterém se musí všechno kontrolovat a předělávat, nestala sebenaplňujícím proroctvím.--Hnetubud (diskuse) 27. 4. 2020, 16:44 (CEST)

Myslím, že ty odkazy tam jsou dostatečné, pokud někdo nedokáže na ty tři odkazy kliknout a něco si o tom více přečíst, pak už víc udělat asi nemůžem. Osobně chápu šablonu jako hrubé nedoddržení těch tří a rád ji dávám tam, kde si pisatel spletl Wikipedii s něčím stylisticky odlišným, případně nezvládl pravopis či CWN. --Dvorapa (diskuse) 24. 4. 2020, 00:20 (CEST)

Šablona Neověřeno

V popisu šablony se říká "Vkladatel je povinen na diskusní stránce článku tento krok zdůvodnit pomocí konkrétních výhrad založených na pravidlech Wikipedie, aby bylo jasné, za jakých okolností ji lze sejmout. Volitelným parametrem je text komentáře: {{Neověřeno|komentář}}, který se objeví v upozornění a ve kterém můžete upřesnit požadavky na doložení zdrojů." Přesto se vyskytuje hodně označených článků, které postrádají parametr komentář i popis na diskusní stránce, takže není jasné, kdo a proč šablony vložil. Mám podezření, že někteří editoři jimi prostě značkují články bez referencí, k čemuž šablona není určena. Tím se kategorie Údržba:Články k ověření zaplnila stovkami neškodných článků a není ji možno prakticky udržovat. Počet článků se tam už blíží 10 tisíc, takže je ta kategorie v podstatě k ničemu.

Proto navrhuji ty šablony z článků roboticky smazat, pokud nemají vyplněn parametr komentář ani jejich vkladatel nic nenapsal na diskusní stránku článku. Případně dát napřed nějaký čas to zdůvodnění doplnit, ale nenechávat to tam ležet.--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 5. 2020, 22:51 (CEST)

Osobně jsem vkládal šablonu např. tam, kde se víckrát objevilo [zdroj?] > tam není třeba komentář, ale šablona v případě četnějšího výskytu mi přijde vhodná. Neověřeno bych neodstraňoval ze stránek, které nemají ani jednu referenci či literaturu. — Draceane ^diskuse_příspěvky 6. 5. 2020, 22:55 (CEST)

Zdroje považuji za základ práce tady, i protože se dají udělat chyby v těch nejprimitivnějších informacích a zdroje jsou jediná možnost, jak dané informace ověřit. Wikipedista:OJJ/Humor, sekce o traváčkovi. Z tohoto důvodu jsem zásadně proti tomu jakkoli rozvolňovat povinnost zdrojování. Šablonu neověřeno a její vkládání naopak považuji za zcela jasné. OJJ, Diskuse 7. 5. 2020, 07:44 (CEST)

P. S.: Zatímco my tu debatujeme takto, na skwiki debatovali o ozdrojování informací jako o minimální nutnosti každého článku, na zbytek lepí urgent. :)

@OJJ: Myslím, že skwiki je opravdu vzor, ale většinou v tom, jak to nedělat. To, co vymysleli, je dobrý recept na šikanu nováčků, a tedy na budoucí stagnaci. Ale je možné, že mají pocit, že článků je tam na Slovensko až dost a že další už nepotřebují, nevím.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 5. 2020, 18:29 (CEST)

Tak to mě hodně překvapilo. Když chybí u článku reference a já je nemohu z důvodu neznalosti tématu vložit, vkládám právě tuto šablonu. Překvapilo mě že při nedostatků zdrojů není vhodné tuto šablonu vkládat. Tak mně prosím @Ioannes Pragensis: doporuč šablonu kterou mohu do článku vkládat místo této. Zkrácený text v popisu šablony, bych vložil přímo do šablony. Také bych uvažoval o změně textu v popisu šablony. Změnil bych větu o zdůvodnění v diskusi článku na větu o povinnosti v komentáři šablony. To že je kategorie Údržba:Články k ověření přeplněná jsem si všiml už když jsem začínal. Je pravda že je to nedořešené. Já jako patrolář takto označím článek bez zdrojů a na druhé straně se s článkem nic neděje. Přitom je to povinnost zakladatele článku. Nemohu tam vložit šablonu na odložené smazání, protože ten článek je zde několik let. Přirovnal bych to k továrně, která má špičkovou výstupní kontrolu, která označuje vadné výrobky a tyto výrobky se jí hromadí ve skladě. Místo aby zamezila a odstranila důvod zmetkové výroby, označí výrobky jako kvalitní, výrobky prodá a hned je sklad prázdný. Musíme změnit postup, jak označovat a nakládat s článkem , který nemá dva nezávislé netriviální zdroje a přitom je na Wikipedii již delší dobu. Když je to nový článek používám {{Urgentně ověřit}} nebo {{Významnost}}. Kterou šablonu mi u těchto článků doporučíte používat? Nesouhlasím s robotickým odstraněním šablony. To by přišla práce patrolářů vniveč. Jdu doplňovat komentáře k šabloně.

Ještě jedna připomínka. Moc nerozumím komentáři k šabloně. V úvodní větě se píše: Použijte na články, které naléhavě potřebují encyklopedicky doložit uváděná tvrzení. Přitom v dalším textu je věta: Vkladatel je povinen na diskusní stránce článku tento krok zdůvodnit pomocí konkrétních výhrad založených na pravidlech Wikipedie, aby bylo jasné, za jakých okolností ji lze sejmout. Tak tomu nerozumím proč mám znovu do diskuse, nebo do komentáře psát větu se stejným textem: Doplňte zdroje, kterým doložíte uváděná tvrzení. --Podroužek (diskuse) 7. 5. 2020, 09:18 (CEST)

@Podroužek: Pokud je článek v nějaké počáteční fázi, tak se používá hlavně šablona pahýl. Jak bylo už někde napsáno, není žádná obecná povinnost mít zdroje, a tím pádem ani není povinností jeho zakladatele zdroje dodat, takže není potřeba to vynucovat (jakkoli do DČ by takový článek jistě neprošel, ale to je jiná kapitola). Pokud vidíte článek beze zdrojů a cítíte, že by nějaké potřeboval, tak je nejlepší zkusit zdroje vygooglit a rovnou je dodat - a pokud to nejde, tak už je to důvod pro vložení šablony Neověřeno s komentářem typu "nepodařilo se k tématu vygoooglit nic relevantního". Co se týče dvou nezávislých netriviálních zdrojů, tak ani tato povinnost neplatí obecně, například pokud téma článku plní WP:EV z jiného důvodu, třeba když jde o článek o nějakém panovníkovi nebo nositeli Nobelovy ceny. Ale pokud máte o významnosti pochybnost, není to žádný případ typu panovník a nejste schopen sám zdroje dohledat, tak je použití šablony Významnost zcela na místě. Od toho ta šablona tady je. - A k Vaší poznámce: právě proto, že zdroje nejsou povinnost, nedostačuje samotné vložení šablony Neověřeno bez komentáře. Je potřeba upřesnit, proč ty zdroje požadujete - že třeba nedokážete žádné vygooglit, což je Vám divné, anebo že máte podezření, že článek zásadně špatně popisuje svoje téma.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 5. 2020, 18:29 (CEST)

Právě toto mechanické vkládání šablony – a její mechanické zdůvodňování – není užitečné. A pokud by to žádoucí bylo, tak je zbytečné to dělat ručně, to se dá zařídit botem. Nikde v pravidlech nemáme definované minimum zdrojů, které musí každý článek obsahovat.--Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2020, 11:55 (CEST)

Myslím si, že nic jiného, než to prostě projít a vyřadit ty články, které jsou v pořádku, nám nezbývá. Problém je jen ten, že vkladatelé většinou nechápou, k čemu ta šablona slouží. Jak napsal Draceane, pokud je v články hodně {{Zdroj?}}, zdá se mi tato šablona vhodná, ale jen tehdy, pokud je to okomentováno, co, kde odzdrojovat. Pokud si ale někdo vkládá {{Neověřeno}} na své články, Wiki tím fakt nepomáhá.--Ján Kepler (diskuse) 7. 5. 2020, 10:14 (CEST)

@Ján Kepler: Problém je, že seznam je teď tak velký, že bychom ho nestihli projít, ani kdybychom několik měsíců nedělali nic jiného. Proto navrhuji robotické očištění od pravděpodobně (i když nikoli jistě) neškodných případů.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 5. 2020, 18:33 (CEST)

MO: Šablona [zdroj?] se vkládá u nějak problematického tvrzení, ne za každou informací, která by měla být doplněna referencí v dokonalém článku. Neověřeno je pak dobré tam, kde je takových tvrzení víc a nemá už cenu je označovat jednotlivě – a stačí to popsat souhrně. V těchto případech je tam přínos vkladatele šablony.

Pokud šablona jen upozorňuje, že je tam víckrát vloženo [zdroj?] nebo tam není Refs ani Lit, tak to a) vidím i bez šablony, b) šablonu to konstatující tam může vkládat bot, není potřeba mrhat lidskými zdroji, c) jako editor-údržbář nevím, co se po mně chce.

Diskuse aktuálně reaguje na případ Novogotika. Tam jsou neproblematické, (neúplné) základní informace snadno ověřitelné z terciárních zdrojů, kterých existuje mnoho. Uvedení jednoho dvou takových zdrojů ověřitelnost nijak nezvýší a pokud by byly uvedeny formou reference tak dokonce naopak: když budu chtít některou z uvedených banálních základních informací upřesnit či poopravit, měl bych se kvůli změně „ověřeného“ tvrzení správně vydat do knihovny pro nějaký konkrétní přehled dějin umění, který autor zrovna použil. Jednostranný důraz na zdrojování, bez ohledu na urgentnost a kvalitu zdrojů, nepomůže kvalitě ani věrohodnosti Wikipedie. A pokud se z kvalitního zdrojování udělá podmínka přispívání, bude to konec Otevřené encyklopedie. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2020, 10:51 (CEST)

Zrovna nedávno jsme o tom nesmyslném a kontraproduktivním tapetování hovořili na diskusní stránce šablony. Článek bez jakýchkoli zdrojů určitě není v pořádku, ale to se nevyřeší lepením šablon nebo lamentováním v diskusích, nejlépe bude strávit nějakých deset minut se strýčkem Gůglem a ty zdroje tam prostě doplnit. Pomocnou ruku člověk nejsnáze najde na konci vlastního ramene a na wikipedii to platí dvojnásob.--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2020, 10:36 (CEST)

Ale ta šablona přece neslouží (jen) editorům (a kategorizaci pro tyto editory), ale i čtenářům, které se takto snažíme upozornit, že by článek měli brát ještě opatrněji, než je u Wikipedie běžné. Což tedy předpokládá, že vkladatel šablony má vskutku nějaký relativně konkrétní důvod, proč šablonu vkládá. (A už vůbec nedává smysl takto označovat svůj vlastní článek.) Pokud vidím článek zcela bez zdrojů, není to hned důvod šablonu vkládat. Ale pokud vidím článek bez zdrojů, který velmi přesvědčeně tvrdí nějaké z mého pohledu podezřelé informace, šablonu tam klidně vložím. (A popravdě nevidím úplně přidanou hodnotu v tom, pokud se to týká celého článku, který je zcela bez zdrojů, psát do diskuse či jinam, že článek je zcela bez zdrojů a vypadá podezřele, to asi vidí každý.) Ale musí tam být ta přidaná hodnota vkladatele, že o tom přemýšlel, ne, že šablonu lepí na všechny články bez zdrojů jako robot, to by ho robot mohl nahradit. A naopak, robotem odstraňovat tuto přidanou hodnotu by také bylo špatně. Ale jestli se tu rozmohlo robotické vkládání, takže už nelze ani zjistit, do které kategorie ten výskyt patří, tak už to nezachráníme ani tak, ani tak. --Mormegil ✉ 7. 5. 2020, 13:12 (CEST)

Elektroinstalace pro kohokoliv

Uvítal bych názor na následující nápad: Opakovaně se jako elektrotechnik setkávám s tím, že laická veřejnost má problém s naprosto základním ovládáním domovní elektroinstalace. Až tak, že nechápou souvislost mezi příkonem rychlovarné konvice a proudovou hodnotou jističe. Neumějí popsat, jak funguje vypínač, který zkolaboval a je potřeba koupit nový a vyměnit. Neakceptují, že zásuvky a vidlice v německy mluvících zemích jsou jiné a nezáměnné s těmi u nás (na Slovensku, ve Francii …). Přitom k řešení problémů stačí naprosto povrchní znalost toho, jak věci fungují. Tyto znalosti bych rád shrnul do nějakého přehledu, příručky, manuálu. Všechny tyto znalosti jsou už na wiki obsaženy a dost často jsou i navzájem propojeny, ale komplexní pohled chybí. Na článek to není, byl by nesmyslně dlouhý, nepřehledný a opakoval věci, které už tu jsou. Možná nějaký seznam? Rozcestník? Nebo něco ještě dalšího? Hledal jsem inspiraci v portálech. Nepřesvědčily mne. Díval jsem se i na wikiknihy. Ty už mne vůbec neoslovily. Nehledám autory, jsem schopen s něčím takovým začít sám, případně dohledat literaturu, na kterou se lze odkázat. Hledám spíš nápad, jak to udělat po organizační stránce. Uvítám každý nápad. --Leotard (diskuse) 7. 5. 2020, 17:29 (CEST)

Na Wikipedii rozhodně příručky a manuály nepatří, patří právě přesně na Wikiknihy. Nevím, jak jste si představoval, že by vás měly „oslovit“, ale je to to správné místo. --Mormegil ✉ 7. 5. 2020, 17:50 (CEST)

Při prohlížení wikiknih jsem si všiml, že vůbec nejsou prolinkované se skutečnou Wikipedií. Jde to vůbec? Bez možnosti odkazovat se z textu manuálu (wikiknihy) na hesla ve Wikipedii by taková práce postrádala smysl. Proč opisovat texty, které jsou na Wikipedii už zpracované? --Leotard (diskuse) 7. 5. 2020, 18:36 (CEST)