Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Zásady: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Kyseliny: odštěpit ->svůj<- proton |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Kyseliny == |
== Kyseliny == |
||
Podle této teorie jsou kyseliny látky, které mají schopnost odštěpit proton (H+). Kyselina je tedy donor (dárce) protonu. |
Podle této teorie jsou kyseliny látky, které mají schopnost odštěpit svůj proton (H+). Kyselina je tedy donor (dárce) protonu. |
||
HA → H<sup>+</sup> + A<sup>-</sup> |
HA → H<sup>+</sup> + A<sup>-</sup> |
||
Verze z 19. 4. 2020, 12:00
Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad definuje za jakých podmínek se látky chovají jako kyseliny nebo zásady. Navrhli ji nezávisle na sobě Johannes Nicolaus Brønsted a Thomas Martin Lowry v roce 1923.
Kyseliny
Podle této teorie jsou kyseliny látky, které mají schopnost odštěpit svůj proton (H+). Kyselina je tedy donor (dárce) protonu.
HA → H+ + A-
Např.
HCl → H+ + Cl-
HNO3 → H+ + NO3-
Zásady
Podle této teorie jsou zásady látky, které mají schopnost vázat proton. Zásada je tedy akceptor (příjemce) protonu.
H2O + H+ → H3O+
NH3 + H+ → NH4+
Shrnutí
Látky se chovají jako kyseliny jen v přítomnosti zásady a naopak. Voda (H2O) se chová jako zásada i kyselina, tj. přijímá proton, vznikne oxoniový kation, nebo ho odštěpuje za vzniku hydroxidového aniontu.
