Atlantský oceán: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
{{Oceány}}
{{Oceány}}
[[Sousto v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.
[[Soubor:Atlantik-mapa.png|náhled|Atlantský oceán bez [[Arktida|Arktických]] a [[Antarktida|Antarktických]] oblastí]]
'''Atlantský oceán''', jednoslovně '''Atlantik''', je vodní plocha mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Amerika|Amerikou]]. Na jihu sahá až po [[Antarktida|Antarktidu]] (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]) nebo (podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]]) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]]. Je druhým největším z pěti světových [[oceán]]ů...

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7&nbsp;mil. km<sup>3</sup>, resp. 323,6&nbsp;mil. km<sup>3</sup> bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111&nbsp;866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Libérie|Libérií]] do 4830 km mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a severní [[Afrika|Afrikou]]. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332&nbsp;m, resp. 3926&nbsp;m bez moří.


Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – [[Středoatlantský hřbet]]. Táhne se ve tvaru písmene [[S]] od [[Island]]u až k 58° jižní šířky v délce asi 11&nbsp;300 km.
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – [[Středoatlantský hřbet]]. Táhne se ve tvaru písmene [[S]] od [[Island]]u až k 58° jižní šířky v délce asi 11&nbsp;300 km.
Řádek 9: Řádek 6:
[[Soubor:Açores 2010-07-19 (5055069570).jpg|náhled|[[Azory]] jsou sopečného původu]]
[[Soubor:Açores 2010-07-19 (5055069570).jpg|náhled|[[Azory]] jsou sopečného původu]]
[[Ostrov]]y Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko [[Pevnina|pevniny]], od které se oddělily – např. [[Grónsko]], [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Irsko]], [[Kuba]] atd.
[[Ostrov]]y Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko [[Pevnina|pevniny]], od které se oddělily – např. [[Grónsko]], [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Irsko]], [[Kuba]] atd.
Na
Na stycích [[Tektonická deska|litosférických desek]] se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. [[Malé Antily]], [[Azory]], [[Kanárské ostrovy]], [[Madeira (ostrov)|Madeira]] a [[Kapverdy]].

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi [[Východní polokoule|východní]] a [[Západní polokoule|západní polokoulí]]. Nacházejí se zde významné světové oblasti [[rybolov]]u a těží se [[ropa]] a [[zemní plyn]] v [[Karibské moře|Karibském moři]], [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]] a v [[Severní moře|Severním moři]].


== Geografie ==
== Geografie ==
Řádek 34: Řádek 29:
Více o [[:Kategorie:Ostrovy Atlantského oceánu|ostrovech]] a [[:Kategorie:Souostroví Atlantského oceánu|souostroví]].
Více o [[:Kategorie:Ostrovy Atlantského oceánu|ostrovech]] a [[:Kategorie:Souostroví Atlantského oceánu|souostroví]].
{{Pahýl část}}
{{Pahýl část}}

=== Oceánské pánve ===
* [[Africko-antarktická pánev]]
* [[Angolská pánev]]
* [[Argentinská pánev]]
* [[Kanárská pánev]]


== Původ názvu ==
== Původ názvu ==
Řádek 65: Řádek 54:
* ''Moře a oceány''. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
* ''Moře a oceány''. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
* ''Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola''. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.
* ''Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola''. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.



== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádek 79: Řádek 69:
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Atlantský oceán| ]]
[[Kategorie:Atlantský oceán]]

Verze z 14. 4. 2020, 07:40

[[Sousto v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Azory jsou sopečného původu

Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na

Geografie

Vnitřní a okrajová moře

Ostrovy

Faerské ostrovy v severním Atlantiku

Více o ostrovech a souostroví.

Původ názvu

Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Historie

Britský námořní konvoj během bitvy o Atlantik ve druhé světové válce

Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.

Okrajové části

Reference


Literatura

  • CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
  • JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
  • Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
  • Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.


Externí odkazy

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování