Ján Strcula: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ 11 kategorie za použití HotCat
Řádek 94: Řádek 94:
[[Kategorie:Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko)]]
[[Kategorie:Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko)]]
[[Kategorie:Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce]]
[[Kategorie:Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce]]
[[Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy o obranu vlasti]]
[[Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy o obranu vlasti]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (Československo)]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (Československo)]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudé zástavy]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudé zástavy]]

Verze z 13. 4. 2020, 17:22

Ján Strcula
poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1964 – 1971
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)

Narození4. května 1912
Vyšná Boca
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. ledna 2012 (ve věku 99 let)
Trenčín
SlovenskoSlovensko Slovensko
Alma materVoj. akademie Hranice
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ján Strcula (4. května 1912 Vyšná Boca - 11. ledna 2012 Trenčín[1]) byl slovenský a československý generál, odbojář, politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

V roce 1936 nastoupil základní vojenskou službu v československé armádě k 201. dělostřeleckému pluku v Ružomberoku. Od roku 1937 studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Působil potom v dělostřeleckém pluku ve Frenštátu pod Radhoštěm. Za mobilizace roku 1938 byl náčelníkem štábu oddílu dělostřeleckého pluku u Opavy. Za války působil v armádě Slovenského státu a zúčastnil se jejího tažení na východní frontu v roce 1941. Roku 1944 velel baterii dělostřeleckého pluku východoslovenské armády ve Vyšném Mirošově. Poté, co byly tyto jednotky odzbrojeny německou armádou, přešel k povstalcům a zapojil se do Slovenského národního povstání. Byl velitelem dělostřelectva a zúčastnil se bojů proti německým jednotkám. Po porážce povstání přešel do hor k partyzánským oddílům. Od února 1945 byl příslušníkem dělostřelectva 1. československého armádního sboru.[2]

Po válce zůstal vojákem z povolání a roku 1954 se stal generálmajorem. Působil jako velitel mechanizované divize v Olomouci, od roku 1958 v Trenčíně coby zástupce velitele vojenského okruhu. Na konci své profesní dráhy zastával post inspektora pro materiální otázky vycvikové základny.[2]

Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady.[3] Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Slovenská národní rada. Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.[4]

Roku 1972 odešel z aktivní služby. V penzi se věnoval řezbářství. Zemřel ve věku nedožitých 100 let.[2]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

Externí odkazy