Negroidní rasa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
rv
Řádek 5: Řádek 5:
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}}
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}}
|}|alt=]]
|}|alt=]]
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''') je historické označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] a [[jihovýchodní Asie]] ([[Negritové]]){{#tag:ref|Některé rasové teorie Negrity, spolu s původními obyvateli [[Malajsie]] a [[Austrálie]], řadily mezi [[negroidní]], jiné pak mezi mongoloidní.|group="p"}} vzniklé na základě historických [[Lidská rasa|rasových teorií]]. Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]] a negroidní). Občas se objevuje jako synonymum pro označení [[černoch]].
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''') je historické označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] a [[jihovýchodní Asie]] ([[Negritové]]){{#tag:ref|Některé rasové teorie Negrity, spolu s původními obyvateli [[Malajsie]] a [[Austrálie]], řadily mezi [[negroidní]], jiné pak mezi mongoloidní.|group="p"}} vzniklé na základě historicky vyvrácených [[Lidská rasa|rasových teorií]].<ref name="a">{{Citace monografie
| příjmení1 = Laurie
| jméno1 = James
| titul = System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi
| url = https://books.google.cz/books?id=QusRAAAAYAAJ&pg=PA107&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Stevenson & Co
| místo = Londýn
| rok = 1842
| strany = 107
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]] a negroidní),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pickering
| jméno = Robert
| titul = The Use of Forensic Anthropology
| url = https://books.google.cz/books?id=V0JheWC85h4C&pg=PA82&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = CRC Press
| místo = Boca Raton, Florida
| rok = 2009
| strany = 82–83
| isbn = 978-1-4200-6877-1
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Race question
| url = https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000128291
| datum vydání = 1950
| vydavatel = [[UNESCO]]
| jazyk = anglicky
}} – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“</ref> podobných například [[plemena psů|psím plemenům]], na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný [[genetika|genetický]] základ.<ref name="b">{{Citace monografie
| příjmení1 = Norton
| jméno1 = Heather L.
| příjmení2 = Quillen
| jméno2 = Ellen E.
| příjmení3 = Bigham
| jméno3 = Abigail W.
| příjmení4 = Pearson
| jméno4 = Laurel N.
| příjmení5 = Dunsworth
| jméno5 = Holly
| titul = Human races are not like dog breeds: refuting a racist analogy
| url = https://evolution-outreach.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12052-019-0109-y#citeas
| vydavatel = Evolution: Education and Outreach
| místo = USA
| rok = 2019
| vydání = 12
| svazek = 17
| doi = 10.1186/s12052-019-0109-y
| jazyk = anglicky
}}</ref> Rozvoj [[Molekulární biologie|molekulární biologie]] nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „negroidní“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Lee
| jméno1 = Sandra SJ
| příjmení2 = Mountain
| jméno2 = Joanna
| příjmení3 = Koenig
| jméno3 = Barbara
| příjmení4 = Altman
| jméno4 = Russ
| titul = The ethics of characterizing difference: guiding principles on using racial categories in human genetics
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2530857/
| vydavatel = Genome Biology
| místo = USA
| rok = 2008
| vydání = 7
| svazek = 9
| počet stran = 404
| doi = 10.1186/gb-2008-9-7-404
| jazyk = anglicky
}}</ref> Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství [[gen]]ů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.<ref name="b" /> Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „negroidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek [[dědičnost|dědičných]] [[Sekvence DNA|znaků DNA]], které u lidí vznikaly nezávisle postupnou [[adaptace|adaptací]] na [[podnebí|klima]] a [[životní prostředí|prostředí]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Takezawa
| jméno1 = Yasuko I.
| příjmení2 = Wade
| jméno2 = Peter
| příjmení3 = Smedley
| jméno3 = Audrey
| titul = Race
| url = https://www.britannica.com/topic/race-human
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci [[forenzní antropologie]] pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Roberts
| jméno = C. A.
| titul = Studies in Crime: An Introduction to Forensic Archaeology
| url = https://books.google.cz/books?id=p-jZ6nwokdwC&pg=PA116&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Routledge
| místo = Londýn, New York
| rok = 2013
| strany = 116
| isbn = 978-1-135-86287-9
| jazyk = anglicky
}}</ref> ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukt]] považováno za problematické a překonané,<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Berthier-Foglar
| jméno1 = Susanne
| příjmení2 = Collingwood-Whittick
| jméno2 = Sheila
| příjmení3 = Tolazzi
| jméno3 = Sandrine
| titul = Biomapping Indigenous Peoples: Towards an Understanding of the Issues
| url = https://books.google.cz/books?id=CW5rbC40IVEC&redir_esc=y
| vydavatel = Rodopi
| místo = Amsterdam
| rok = 2012
| strany = 186
| isbn = 978-9401208666
| jazyk = anglicky
}} – „The [American Anthropological Association] statement is representative of the prevailing view in the contemporary social sciences. Many social scientists have questioned the assumption that race is a scientific or objective reality, contending that it is forged from the discourses of politics, society, and history.“</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Keita
| jméno1 = S. O. Y.
| příjmení2 = Kittles
| jméno2 = R. A.
| příjmení3 = Royal
| jméno3 = C. D. M.
| příjmení4 = Bonney
| jméno4 = G. E.
| příjmení5 = Furbert-Harris
| jméno5 = P.
| příjmení6 = Dunston
| jméno6 = G. M.
| příjmení7 = Rotimi
| jméno7 = C. N.
| titul = Conceptualizing human variation
| url = https://www.nature.com/articles/ng1455
| vydavatel = Nature Genetics
| místo = USA
| rok = 2004
| vydání = 11
| svazek = 36
| strany = 17–20
| doi = 10.1038/ng1455
| jazyk = anglicky
}}</ref> přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a [[rasismus|rasistickou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin
| url = https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000L0043:en:HTML
| datum vydání = 2000–06-29
| vydavatel = [[Rada Evropské unie]]
| jazyk = anglicky
}} – „[[Evropská unie]] odmítá jakékoliv teorie, které se snaží určovat existenci samostatných lidských ras.“</ref> Občas se objevuje jako synonymum pro označení [[černoch]].


Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a">{{Citace monografie
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" />
| titul = System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi
| url = https://books.google.cz/books?id=QusRAAAAYAAJ&pg=PA107&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Stevenson & Co
| místo = Londýn
| strany = 107
| jazyk = anglicky
| příjmení1 = Laurie
| jméno1 = James
| rok = 1842
}}</ref>


Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie
Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie

Verze z 7. 4. 2020, 19:12

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Meyers Konversations-Lexikon (1885–1890)
etnografická mapa
Kavkazoidní:
     Árijci
     Semité
     Hamité

Negroidní:
     Afričtí černoši
     Khoisanové
     Melanésané
     Negritové
     Austrálci

Nezařazení:		 Mongoloidní:
     Severní Mongolové
     Japonci & Korejci
     Tibeťané & Barmánci
     Malajci
     Polynésané
     Maorové
     Mikronésané
     Eskymáci & Inuité
     Američané

Negroidní (též kongoidní) je historické označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie (Negritové)[p 1] vzniklé na základě historicky vyvrácených rasových teorií.[1] Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin (europoidní, mongoloidní a negroidní),[2][3] podobných například psím plemenům, na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný genetický základ.[4] Rozvoj molekulární biologie nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „negroidní“.[5] Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství genů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.[4] Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „negroidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek dědičných znaků DNA, které u lidí vznikaly nezávisle postupnou adaptací na klima a prostředí.[6] I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci forenzní antropologie pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,[7] ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto sociální konstrukt považováno za problematické a překonané,[8][9] přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a rasistickou.[10] Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch.

Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako výrazný nadočnicový oblouk, absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý nosní otvor a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti (prognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.[1]

Slovo negroid vychází z latinského niger (v překladu „černý“) a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[11] Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako ofenzivní a urážlivé, kvůli jeho historické konotaci k otroctví (kdy byl výraz „negro“ používán k označení afroamerických otroků) a rasismu.[12][13] Některé rasové teorie pracovaly z označením kongoid, vycházejícím z demonyma konžský.[14]

Poznámky

  1. ↑ Některé rasové teorie Negrity, spolu s původními obyvateli Malajsie a Austrálie, řadily mezi negroidní, jiné pak mezi mongoloidní.

Reference

  1. ↑ a b LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky) 
  2. ↑ PICKERING, Robert. The Use of Forensic Anthropology. Boca Raton, Florida: CRC Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-6877-1. S. 82–83. (anglicky) 
  3. ↑ The Race question [online]. UNESCO, 1950. Dostupné online. (anglicky)  – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“
  4. ↑ a b NORTON, Heather L.; QUILLEN, Ellen E.; BIGHAM, Abigail W.; PEARSON, Laurel N.; DUNSWORTH, Holly. Human races are not like dog breeds: refuting a racist analogy. 12. vyd. Svazek 17. USA: Evolution: Education and Outreach, 2019. Dostupné online. DOI 10.1186/s12052-019-0109-y. (anglicky) 
  5. ↑ LEE, Sandra SJ; MOUNTAIN, Joanna; KOENIG, Barbara; ALTMAN, Russ. The ethics of characterizing difference: guiding principles on using racial categories in human genetics. 7. vyd. Svazek 9. USA: Genome Biology, 2008. 404 s. Dostupné online. DOI 10.1186/gb-2008-9-7-404. (anglicky) 
  6. ↑ TAKEZAWA, Yasuko I.; WADE, Peter; SMEDLEY, Audrey. Race [online]. Encyclopædia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ROBERTS, C. A. Studies in Crime: An Introduction to Forensic Archaeology. Londýn, New York: Routledge, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-135-86287-9. S. 116. (anglicky) 
  8. ↑ BERTHIER-FOGLAR, Susanne; COLLINGWOOD-WHITTICK, Sheila; TOLAZZI, Sandrine. Biomapping Indigenous Peoples: Towards an Understanding of the Issues. Amsterdam: Rodopi, 2012. Dostupné online. ISBN 978-9401208666. S. 186. (anglicky)  – „The [American Anthropological Association] statement is representative of the prevailing view in the contemporary social sciences. Many social scientists have questioned the assumption that race is a scientific or objective reality, contending that it is forged from the discourses of politics, society, and history.“
  9. ↑ KEITA, S. O. Y.; KITTLES, R. A.; ROYAL, C. D. M.; BONNEY, G. E.; FURBERT-HARRIS, P.; DUNSTON, G. M.; ROTIMI, C. N. Conceptualizing human variation. 11. vyd. Svazek 36. USA: Nature Genetics, 2004. Dostupné online. DOI 10.1038/ng1455. S. 17–20. (anglicky) 
  10. ↑ Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin [online]. Rada Evropské unie, 2000–06-29. Dostupné online. (anglicky)  – „Evropská unie odmítá jakékoliv teorie, které se snaží určovat existenci samostatných lidských ras.“
  11. ↑ Negroid [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ KENNEDY, Randall. Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word. The Washington Post [online]. 2001-01-11. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Nigger [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ COON, Carleton S.; HUNT, Edward E. The living races of man. 1. vyd. New York: Knopf, 1965. 344 s. OCLC 577068430 (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Negroidní_rasa&oldid=18367671“