Babylón: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.220.226.52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 2A00:1028:83CC:7BD6:18E8:777E:C956:36BD
značka: rychlé vrácení zpět
značky: první editace vulgarity
Řádek 35: Řádek 35:
Babylón byl založen již v [[Akkadská říše|akkadském]] období, ale svůj největší význam získal až v starobabylónském období za [[Chammurabi|Chammurapi]]ho ([[18. století př. n. l.|1792 př. n. l.]] – [[18. století př. n. l.|1750 př. n. l.]]). V roce [[16. století př. n. l.|1570 př. n. l.]] přešla vláda nad městem od [[Amorité|Amorejců]] ke [[Kassité|Kassitům]], kteří tak založili druhou (střední) babylónskou dynastii ([[16. století př. n. l.|1595 př. n. l.]] – [[12. století př. n. l.|1157 př. n. l.]]). Během ní byl Babylón největší město na světě. Po jejich pádu nastalo období zmatků a politického vakua. Po většinu času byl Babylón pod [[Asýrie|asyrskou]] nadvládou. Během povstání proti [[Novoasyrská říše|Asyřanům]] v letech [[689 př. n. l.]] – [[680 př. n. l.]] byl vypálený vojsky krále [[Sinacherib]]a.
Babylón byl založen již v [[Akkadská říše|akkadském]] období, ale svůj největší význam získal až v starobabylónském období za [[Chammurabi|Chammurapi]]ho ([[18. století př. n. l.|1792 př. n. l.]] – [[18. století př. n. l.|1750 př. n. l.]]). V roce [[16. století př. n. l.|1570 př. n. l.]] přešla vláda nad městem od [[Amorité|Amorejců]] ke [[Kassité|Kassitům]], kteří tak založili druhou (střední) babylónskou dynastii ([[16. století př. n. l.|1595 př. n. l.]] – [[12. století př. n. l.|1157 př. n. l.]]). Během ní byl Babylón největší město na světě. Po jejich pádu nastalo období zmatků a politického vakua. Po většinu času byl Babylón pod [[Asýrie|asyrskou]] nadvládou. Během povstání proti [[Novoasyrská říše|Asyřanům]] v letech [[689 př. n. l.]] – [[680 př. n. l.]] byl vypálený vojsky krále [[Sinacherib]]a.


[[Novobabylónská říše]] byla založena v roce [[626 př. n. l.]] s centrem v Babylónu. Byl zde jeden ze 7 divů světa: visuté [[Visuté zahrady Semiramidiny|zahrady Semiramidiny]]. V roce [[539 př. n. l.]] město dobyl Peršan [[Kýros II. Veliký]] (Kúruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novobabylónskou říši. Babylón se stal hlavním městem nejbohatší satrapie [[Perská říše|perské říše]]. V roce [[331 př. n. l.]] Babylón dobyl [[Alexandr Veliký]]. Město ho velice překvapilo a vědom si jeho významu a polohy v rámci jeho nově vznikající říše, učinil z něj své budoucí sídlo. V roce [[323 př. n. l.]] zde po návratu z tažení na východ zemřel. Po [[Války diadochů|boji diadochů]] se město zpočátku stalo centrem [[Seleukovská říše|seleukovského království]] ([[312 př. n. l.]] – [[64 př. n. l.]]). Význam Babylónu skončil vybudováním Seleukeie na [[Tigris|Tigridu]]. V roce [[130 př. n. l.]] byl Babylón vypálen a obyvatelstvo odvlečeno do [[Médie]]. Vypálením Seleukeie v roce [[165]] n. l. končí v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] [[helénismus]]. Při budování Bagdádu byl použit materiál z obou měst.
[[Novobabylónská říše]] byla zaprděna v roce [[626 př. n. l.]] s wellness centrem v Babylónu. Byl zde jeden ze 7 prdů světa: visuté [[Visuté zahrady Semiramidiny|zahrady Semiramidiny]]. V roce [[539 př. n. l.]] město Dojyl Peršan [[Kýros II. Veliký]] (Kúruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novopavylonskou říši. Pavilon se stal hlavním městem nejbohatší sépie [[Perská říše|perské říše]]. V roce [[331 př. n. l.]] Babylón Dojel [[Alexandr Veliký]]. Město ho velice Namočilo a vědom si jeho významu a polohy 69 v rámci jeho nově jeboucí říše, učinil z něj své budoucí jídlo. V roce [[323 př. n. l.]] zde po návratu z tažení na záchod zemřel. Po [[Války diadochů|boji diadochů]] se město zpočátku stalo wellness centrem [[Seleukovská říše|seleukovského království]] ([[312 př. n. l.]] – [[64 př. n. l.]]). Význam Pavilonu skončil vybudováním AquaParku na [[Tigris|Tigridu]]. V roce [[130 př. n. l.]] byl Babylón napálen a obyvatelstvo promočeno do [[Médie]]. Vypálením AquaParku v roce [[165]] n. l. končí v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] [[helénismus]]. Při budování Bagdádu byl použit materiál z obou měst.


[[Soubor:Pieter Bruegel the Elder - The Tower of Babel (Vienna) - Google Art Project - edited.jpg|náhled|250px|Babylonská věž, [[Pieter Brueghel]] starší, 1563]]
[[Soubor:Pieter Bruegel the Elder - The Tower of Babel (Vienna) - Google Art Project - edited.jpg|náhled|250px|Babylonská věž, [[Pieter Brueghel]] starší, 1563]]

Verze z 3. 4. 2020, 11:02

Tento článek je o zaniklé starověké říši. Další významy jsou uvedeny na stránce Babylon.
Babylón
Poloha
Souřadnice
StátPerská říšePerská říše Perská říše
[[Soubor:Nalezena smyčka šablon: Šablona:LocMap|250px|Babylón|class=notpageimage|link=]]<div style="font-size:88%; line-height:1.2em; position:absolute; z-index:2; left:Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor <%; top:Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor <%">
Babylón
Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor <
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel150 000[1]
Správa
Statuszaniklé sídlo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Babylón
Světové dědictví UNESCO
Babylon v současnosti
Babylon v současnosti
Smluvní státIrákIrák Irák
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, vi
Odkaz278 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2019 (43. zasedání)

Babylón neboli Brána boží (z akkad. Bab-ilu), bez diakritiky Babylon, řecky Βαβυλών, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel (znamená „zmatek“), bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii[2], v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše. Pozůstatky města leží 88 kilometrů jižně od Bagdádu poblíž města al-Hillah u Eufratu, na území dnešního Iráku. Celý komplex byl 5. července 2019 na zasedání v Baku zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Popis

Plán starověkého Babylonu

Starověké město ležící na obou březích řeky Eufrat (Purat), na pláních Šineár asi 80 km jižně od Bagdádu.

Vnitřní hradby byly postaveny z nepálených cihel a skládaly se ze dvou zdí. Tloušťka vnitřní zdi byla 6,5 m. Tloušťka vnější zdi, která stála o 7 m dál, byla přibližně 3,5 m. Tyto zdi byly posíleny obrannými věžemi, které je měly zpevnit také konstrukčně. Ve vzdálenosti asi 20 m před vnější zdí bylo jakési nábřeží postavené z pálených cihel spojených asfaltem. Před touto zdí byl také vodní příkop, který byl v sev. a již. části města propojen s Eufratem. Příkop jednak sloužil k zásobení města vodou a jednak poskytoval ochranu před nepřátelskými vojsky. Z babylónských listin vyplývá, že do vnitřní části města bylo možné vstoupit osmi branami. Z nich byly dosud objeveny a vykopány čtyři.

Vnější hradby východně od Eufratu přistavěl Nabukadnezar II.. Bylo tak ohrazeno velké území pláně směrem na sever, na východ a na jih, aby tam v případě války mohli utéci lidé žijící nedaleko. Tyto vnější hradby se také skládaly ze dvou zdí. Tloušťka vnitřní zdi postavené z nepálených cihel byla asi 7 m. Zeď byla posílena obrannými věžemi. Před ní, ve vzdálenosti přibližně 12 m, stála vnější zeď z pálených cihel, která byla sestavena ze dvou částí navzájem spojených věžemi. Tloušťka jedné části byla téměř 8 m a tloušťka přilehlé části byla asi 3,5 m.

Zikkurat byl střediskem uctívání široko daleko. Na vrcholku byl chrám, zasvěcený bohu Mardukovi.

Na jih od zikkuratu se nalézal chrám Esagila, který byl zasvěcen také bohu Mardukovi.

Historie

Babylón byl založen již v akkadském období, ale svůj největší význam získal až v starobabylónském období za Chammurapiho (1792 př. n. l.1750 př. n. l.). V roce 1570 př. n. l. přešla vláda nad městem od Amorejců ke Kassitům, kteří tak založili druhou (střední) babylónskou dynastii (1595 př. n. l.1157 př. n. l.). Během ní byl Babylón největší město na světě. Po jejich pádu nastalo období zmatků a politického vakua. Po většinu času byl Babylón pod asyrskou nadvládou. Během povstání proti Asyřanům v letech 689 př. n. l.680 př. n. l. byl vypálený vojsky krále Sinacheriba.

Novobabylónská říše byla zaprděna v roce 626 př. n. l. s wellness centrem v Babylónu. Byl zde jeden ze 7 prdů světa: visuté zahrady Semiramidiny. V roce 539 př. n. l. město Dojyl Peršan Kýros II. Veliký (Kúruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novopavylonskou říši. Pavilon se stal hlavním městem nejbohatší sépie perské říše. V roce 331 př. n. l. Babylón Dojel Alexandr Veliký. Město ho velice Namočilo a vědom si jeho významu a polohy 69 v rámci jeho nově jeboucí říše, učinil z něj své budoucí jídlo. V roce 323 př. n. l. zde po návratu z tažení na záchod zemřel. Po boji diadochů se město zpočátku stalo wellness centrem seleukovského království (312 př. n. l.64 př. n. l.). Význam Pavilonu skončil vybudováním AquaParku na Tigridu. V roce 130 př. n. l. byl Babylón napálen a obyvatelstvo promočeno do Médie. Vypálením AquaParku v roce 165 n. l. končí v Mezopotámii helénismus. Při budování Bagdádu byl použit materiál z obou měst.

Babylonská věž, Pieter Brueghel starší, 1563

Bible

Bible hovoří o tomto městě jako o jednom z prvních měst založeném po Potopě. Biblická chronologie její založení řadí před rok 2269 př.n.l. Podle 1Mo 11:1–9 se lidé rozhodli postavit věž až do nebe – Babylonskou věž (může se jednat o pozdější zikkurat (ziggurat) Etemenanki). Cílem stavby bylo vyvýšit svou vlastní velikost a odpadnutí od uctívání pravého Boha. Trestem bylo zmatení jazyků. Od té doby lidé hovoří různými jazyky.

Odkazy

Související články

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Universum, všeobecná encyklopedie. 1. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1061-2. S. 378.

Externí odkazy