Rastrovací elektronový mikroskop: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek digitálního SEM
galerie
Řádek 10: Řádek 10:


== Detektory SEM ==
== Detektory SEM ==
*SE detektor – detektor [[Sekundární elektrony|sekundárních elektronů]]. Nejpoužívanější typ detektoru. Má poměrně velkou rozlišovací schopnost během pozorování (5 - 15 nm).[[Soubor:SEBSE.jpg|náhled|Srovnání snímků podle použitých detektorů na rastrovacím elektronovém mikroskopu. Nahoře snímek pořízený SE detektorem. Dole snímek pořízený BSE detektorem.]]
*SE detektor – detektor [[Sekundární elektrony|sekundárních elektronů]]. Nejpoužívanější typ detektoru. Má poměrně velkou rozlišovací schopnost během pozorování (5 - 15 nm).
* BSE detektor – detektor [[Zpětně odražené|zpětně odražených elektronů]]. Podobné jako SE detektor. Menší rozlišovací schopnost (50 nm), ovšem je schopen monochromaticky odlišit různé materiály.
* BSE detektor – detektor [[Zpětně odražené|zpětně odražených elektronů]]. Podobné jako SE detektor. Menší rozlišovací schopnost (50 nm), ovšem je schopen monochromaticky odlišit různé materiály.
* TE detektor – detektor prošlých elektronů.
* TE detektor – detektor prošlých elektronů.
Řádek 17: Řádek 17:


== Elektronový tubus ==
== Elektronový tubus ==
[[Soubor:Neutrophil with anthrax copy.jpg|thumb|right|[[kolorování|Kolorovaná]] [[mikrofotografie]] z rastrovacího elektronového mikroskopu]]
[[File:Snow crystals.png|thumb|right|[[Sněhová vločka]] ve velkém zvětšení rastrovacím elektronovým mikroskopem]]
Zdrojem elektronů je [[elektronová tryska]], nejčastěji wolframové žhavené vlákno, umístěné v tzv. [[Wehneltův válec|Wehneltově válci]].
Zdrojem elektronů je [[elektronová tryska]], nejčastěji wolframové žhavené vlákno, umístěné v tzv. [[Wehneltův válec|Wehneltově válci]].


Řádek 31: Řádek 29:
* [[velikost stopy]] - průměr svazku v místě dopadu na vzorek
* [[velikost stopy]] - průměr svazku v místě dopadu na vzorek
* [[rozlišení mikroskopu|rozlišení]] - schopnost rozlišit dva body (přibližně polovina stopy)
* [[rozlišení mikroskopu|rozlišení]] - schopnost rozlišit dva body (přibližně polovina stopy)

== Galerie ==
<gallery>
Soubor:SEBSE.jpg|Srovnání snímků podle použitých detektorů na rastrovacím elektronovém mikroskopu. Nahoře snímek pořízený SE detektorem. Dole snímek pořízený BSE detektorem.
Soubor:Neutrophil with anthrax copy.jpg|[[kolorování|Kolorovaná]] [[mikrofotografie]] z rastrovacího elektronového mikroskopu]]
Soubor:Snow crystals.png|thumb|[[Sněhová vločka]] ve velkém zvětšení rastrovacím elektronovým mikroskopem]]
Soubor:Scanning electron microscope - UFCH JH (2020) 04.jpg|Komora pro umístění vzorku digitálního SEM
Soubor:Scanning electron microscope - UFCH JH (2020) 05.jpg|Eletronový tubus digitálního SEM
</gallery>


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 3. 4. 2020, 02:59

Digitální SEM na ÚFCH JH (2020)
Analogový typ SEM

Rastrovací, nebo též skenovací, či řádkovací elektronový mikroskop (angl. scanning electron microscope, SEM), je elektronový mikroskop, který využívá k zobrazování pohyblivého svazku elektronů. Slouží převážně k topografické analýze různých materiálů převážně velmi malých objektů, či objektů s detaily které běžný optický mikroskop nerozpozná.

Princip SEM

Na každé místo vzorku je zaměřen úzký paprsek elektronů (prochází jej po řádcích – odtud řádkovací). Interakcí dopadajících elektronů s materiálem vzorku vznikají různě detekovatelné složky. Jak paprsek putuje po vzorku, mění se podle charakteru povrchu úroveň signálu v detektoru. Z těchto signálů je pak sestavován výsledný obraz.

Detektory SEM

  • SE detektor – detektor sekundárních elektronů. Nejpoužívanější typ detektoru. Má poměrně velkou rozlišovací schopnost během pozorování (5 - 15 nm).
  • BSE detektor – detektor zpětně odražených elektronů. Podobné jako SE detektor. Menší rozlišovací schopnost (50 nm), ovšem je schopen monochromaticky odlišit různé materiály.
  • TE detektor – detektor prošlých elektronů.
  • EDS / WDS- detekce charakteristického RTG záření, používá se pro analýzu chemického složení vzorků. Metoda dokáže zjistit jaké prvky a v jakém množství se nacházejí ve vzorku.
  • EBSDdifrakce zpětně odražených elektronů, používá se pro krystalografickou analýzu vzorků. Metoda dokáže přesně zjistit orientaci krystalové mřížky ve studovaném vzorku.

Elektronový tubus

Zdrojem elektronů je elektronová tryska, nejčastěji wolframové žhavené vlákno, umístěné v tzv. Wehneltově válci.

Elektrony jsou urychlovány směrem k vzorku urychlovacím napětím (typicky 0,1-30kV).

Svazek elektronů (paprsek) je upravován, zaostřován elektromagnetickými čočkami. Tubus obsahuje zpravidla jednu nebo více kondenzorových čoček, objektivovou čočku, vychylovací cívky rastrů a cívky stigmátorů pro korekci astigmatismu. Dopad paprsku elektronů na vzorek způsobí emisi sekundárních elektronů, zpětně odražených elektronů, RTG záření a jiných signálů ze vzorku, které jsou pak detekovány a analyzovány.

Důležité pojmy

  • zvětšení - vzniká větším či menším vychýlením svazku pomocí rastrovacích cívek
  • pracovní vzdálenost - vzdálenost na kterou je paprsek zaostřen objektivem
  • proud ve stopě - proud (množství elektronů) dopadající na vzorek
  • velikost stopy - průměr svazku v místě dopadu na vzorek
  • rozlišení - schopnost rozlišit dva body (přibližně polovina stopy)

Galerie

Související články

Externí odkazy