Bill of Rights (1689): Porovnání verzí

Bill of Rights
Bill of Rights
	Královský erb Anglie
Typ	Listina práv
Data
Podepsáno	16.prosince 1689
Strany
Signatáři	Vilém III. Oranžský a Marie II. Stuartovna
Obsah
Depozitář	Parlamentní archivy Spojeného království

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 16. 3. 2020, 20:19

Bill of Rights 1689 (Listina práv) je anglický právní dokument vydaný parlamentem, zabývá se ústavními záležitostmi a stanovuje některá základní občanská práva.

Historie

Vydání tohoto dokumentu bylo reakcí na pokus Jakuba II. Stuarta, který nastoupil na anglický trůn 16.2.1685, omezit v zemi protestantismus a posílit katolickou víru. Jakub dokonce tajně konvertoval ke katolické víře, což v protestantské Anglii vedlo až k politické krizi. V březnu roku 1679 požádal Karel II. ( korunován 23.4.1661) Jakuba II. aby opustil zemi. O měsíc později byl parlamentní opozicí schválen zákon o zbavení nástupnických práv Jakuba II. tzv. Exclusion Bill. Tento stav, označovaný jako vylučovací krize trval do roku 1681 a byl ukončen rozpuštěním parlamentu. Tím zůstala nástupnická práva Jakuba II. neporušena a zdálo se, že krize skončila Jakubovým vítězstvím. V květnu 1688 vydal Jakub II. Deklaraci o náboženské shovívavosti, kterou anglikánská církev prohlásila za nezákonnou. Jakubova opozice se obrátila na nizozemského místodržícího Viléma III. Oranžského, Jakubova synovce, s žádostí o intervenci. Vilém se vylodil v zátoce Torbay a táhl na Londýn. 18. prosince 1688 opustil Jakub II. své sídlo a o týden později přistál ve Francii. V lednu 1669 parlamen vydal deklaraci,v níž vyhodnotil Jakubův útěk jako abdikaci. Definitivní konec snah o opětovné získání anglického trůnu učinila jeho porážka v bitvě na řece Boyne v červenci 1690. ^[1]

Bill of Rights

Zákon byl podepsaný roku 1689 anglickým králem Vilémem III. Oranžským a jeho manželkou Marií II. Stuartovnou, královnou Anglie, Skotska a Irska. Dokument byl podepsán dne 16. prosince 1689 a je přepracováním zákonné formy Deklarace práv předložené parlamentem Vilému III. a Marii II. v únoru 1689. Deklarace práv je dokument popisující podrobněji nespravedlnosti spáchané anglickým králem Jakubem II. a specifikuje práva, na která by měli mít nárok všichni občané Anglie a která by měli všichni angličtí monarchové dodržovat. Anglický parlament četl tento dokument nahlas Vilémovi a Marii (dceři nepřítomného Jakuba II.) dne 6. února 1689, kdy jim byla formálně nabídnuta společná vláda. Deklarace byla taktickým kompromisem mezi stranami Whig, kteří podporovali konstituční monarchii a Tory, kteří obhajovali ústavní monarchismus a absolutismus. Ve Spojeném království je Listina práv podepřena dokumentem Magna Charta, zákonem Habeas Corpus 1679 a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949. Jsou to jedny ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro základy amerického právního řádu. Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je Bill of Rights 1689 stále platný ve všech státech Commonwealthu.

Reference

↑ JŮZLOVÁ, Jana; DIESTLER, Radek. Velcí panovníci Evropy. Redakce Jana Jůzlová. Praha: Euromedia Group, k.s., 2008. 256 s. (Universum). ISBN 978-80-242-2308-7.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bill of Rights 1689 na anglické Wikipedii a Declaration of Right, 1689 na anglické Wikipedii.

Související články

Slavná revoluce

Externí odkazy

Originální text Listiny práv (anglicky)

[1] JŮZLOVÁ, Jana; DIESTLER, Radek. Velcí panovníci Evropy. Redakce Jana Jůzlová. Praha: Euromedia Group, k.s., 2008. 256 s. (Universum). ISBN 978-80-242-2308-7.

[1]

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
  | edice = Universum}}</ref>
 == Bill of Rights ==
-Zákon byl podepsaný roku 1689 anglickým králem [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]] a jeho manželkou [[Marie II. Stuartovna|Marií II. Stuartovnou]], královnou Anglie, [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Dokument byl podepsán dne 16. prosince 1689 a je přepracováním zákonné formy ''Deklarace práv'' předložené parlamentem Vilému III. a Marii II. v únoru 1689. Deklarace práv je dokument popisující podrobněji nespravedlnosti spáchané anglickým králem Jakubem II. a specifikuje práva, na která by měli mít nárok všichni občané Anglie a která by měli všichni angličtí monarchové dodržovat. Anglický parlament četl tento dokument nahlas Vilémovi a Marii (dceři nepřítomného Jakuba II.) dne 6. února 1689, kdy jim byla formálně nabídnuta společná vláda. Deklarace byla taktickým kompromisem mezi stranami [[Whigové|Whig]], kteří podporovali [[Konstituční monarchie|konstituční monarchii]] a [[Toryové|Tory]], kteří obhajovali ústavní [[monarchismus]] a [[absolutismus]]. Ve [[Spojené království|Spojeném království]] je ''Listina práv'' podepřena dokumantem [[Magna charta libertatum|Magna Charta]], zákonem [[Habeas corpus|Habeas Corpus 1679]] a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949. Jsou to jedny ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro základy amerického právního řádu. Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je ''Bill of Rights 1689'' stále platný ve všech státech [[Commonwealth]]u.
+Zákon byl podepsaný roku 1689 anglickým králem [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]] a jeho manželkou [[Marie II. Stuartovna|Marií II. Stuartovnou]], královnou Anglie, [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Dokument byl podepsán dne 16. prosince 1689 a je přepracováním zákonné formy ''Deklarace práv'' předložené parlamentem Vilému III. a Marii II. v únoru 1689. Deklarace práv je dokument popisující podrobněji nespravedlnosti spáchané anglickým králem Jakubem II. a specifikuje práva, na která by měli mít nárok všichni občané Anglie a která by měli všichni angličtí monarchové dodržovat. Anglický parlament četl tento dokument nahlas Vilémovi a Marii (dceři nepřítomného Jakuba II.) dne 6. února 1689, kdy jim byla formálně nabídnuta společná vláda. Deklarace byla taktickým kompromisem mezi stranami [[Whigové|Whig]], kteří podporovali [[Konstituční monarchie|konstituční monarchii]] a [[Toryové|Tory]], kteří obhajovali ústavní [[monarchismus]] a [[absolutismus]]. Ve [[Spojené království|Spojeném království]] je ''Listina práv'' podepřena dokumentem [[Magna charta libertatum|Magna Charta]], zákonem [[Habeas corpus|Habeas Corpus 1679]] a zákony parlamentu z roku 1911 a 1949. Jsou to jedny ze základních dokumentů neokódované britské ústavy. Samostatný, ale podobný dokument platí ve Skotsku. Listina práv 1689 byla jednou z inspirací pro základy amerického právního řádu. Vedle zákona o urovnání z roku 1701 je ''Bill of Rights 1689'' stále platný ve všech státech [[Commonwealth]]u.
 == Reference ==