Dolní konzistoř: Porovnání verzí
král a stavy |
ref |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí|administrátora]] [[Utrakvismus|utrakvistické církve]] v době, kdy [[Papežská kurie|římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Protože |
Jako '''dolní konzistoř''' (či také '''utrakvistická''' nebo '''kališnická konzistoř''') je nazýván správní pomocný orgán [[Administrátor podobojí|administrátora]] [[Utrakvismus|utrakvistické církve]] v době, kdy [[Papežská kurie|římská kurie]] odmítala jmenovat na pražský stolec [[arcibiskup]]a i po roce [[1561]], kdy byl jmenován katolický arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]]. Protože katolická konzistoř (s [[administrátor pod jednou|administrátory]] pro katolíky) sídlila na [[Hradčany|Hradčanech]], říkalo se jí [[horní konzistoř]]. Kališnická na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] v [[Karolinum|Karlově koleji]] byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku [[1471]] do roku [[1621]]. |
||
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti. |
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce [[1478]], kdy administrátor [[Václav Koranda mladší|Václav Koranda ml.]] určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické [[děkanát]]y v čele s [[děkan]]y. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.<ref name="macek">{{Citace monografie |
||
| příjmení1 = Macek |
|||
| jméno1 = Josef |
|||
| titul = Víra a zbožnost v jagellonském věku |
|||
| vydavatel = Argo |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2001 |
|||
| strany = 103–104 |
|||
}}</ref> |
|||
Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo: |
Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo: |
||
| Řádek 12: | Řádek 20: | ||
Administrátory i členy dolní konzistoře od roku [[1562]] jmenoval [[král]], nedbaje na dosavadní zvykové právo stavů. Teprve [[Rudolfův majestát]] ([[1609]]) vrátil dolní konzistoř do moci stavů. |
Administrátory i členy dolní konzistoře od roku [[1562]] jmenoval [[král]], nedbaje na dosavadní zvykové právo stavů. Teprve [[Rudolfův majestát]] ([[1609]]) vrátil dolní konzistoř do moci stavů. |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 12. 3. 2020, 14:27
Jako dolní konzistoř (či také utrakvistická nebo kališnická konzistoř) je nazýván správní pomocný orgán administrátora utrakvistické církve v době, kdy římská kurie odmítala jmenovat na pražský stolec arcibiskupa i po roce 1561, kdy byl jmenován katolický arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Protože katolická konzistoř (s administrátory pro katolíky) sídlila na Hradčanech, říkalo se jí horní konzistoř. Kališnická na Starém Městě pražském v Karlově koleji byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku 1471 do roku 1621.
Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce 1478, kdy administrátor Václav Koranda ml. určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické děkanáty v čele s děkany. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.[1]
Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo:
- potvrzovat kněze u jednotlivých far
- ukládat kněžím rady a povinnosti týkající se např. chování vůči katolíkům či naopak radikálům
- pořádání kališnických synod
- ukládání pokut za drobné přestupky kněží
- konání soudů ve vážnějších případech, kdy kališničtí kněží přestoupili své pravomoci, nedodržovali povinnosti či se chovali nemravně (dolní konzistoř disponovala i vlastním vězením)
- rozluky manželství
Administrátory i členy dolní konzistoře od roku 1562 jmenoval král, nedbaje na dosavadní zvykové právo stavů. Teprve Rudolfův majestát (1609) vrátil dolní konzistoř do moci stavů.
Reference
- ↑ MACEK, Josef. Víra a zbožnost v jagellonském věku. Praha: Argo, 2001. S. 103–104.
