Slaměný klobouk (divadelní hra): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 3. 2020, 21:18

Slaměný klobouk, vaudeville o osmi obrazech je 18. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslava Ježka, v Osvobozeném divadle. Hra je volným zpracováním podle Labiche a Martina.

Premiéra byla 27. února 1934. Režie Jindřich Honzl, hudba Jaroslav Ježek, choreografie Joe Jenčík, výprava a kostýmy B. Feuerstein. Hra se dočkala 83 představení.

Ve hře zazní tango Secesní valčík, Vyznání lásky, Tři doby země evropské

Charakteristika

V početném repertoáru Osvobozeného divadla z péra Jana Wericha a Jiřího Voskovce zaujímá zvláštní místo trojice her, které jsou adaptací cizích předloh. V+W sahali patrně po cizím vzoru, když bylo potřeba rychle nasadit novinku a když se sami ještě rozmýšleli nad svou další vlastní hrou. Labiche a Martin napsali tuto skvěle konstruovanou situační komedii Chapeau de paille d´Italie již v roce 1850. V+W ji nasadili do repertoáru po mimořádném úspěchu předešlé komedie Osel a stín zřejmě jako oddech po něm a jako tvůrčí výdech před další časovou hrou, kterou bude Kat a blázen. Jednalo se jim v první řadě o vzkříšení secesní atmosféry roku 1900 a teprve potom o Slaměný klobouk. Na tuto hru je jistě přivedl i jiskřivý a ironicky úsměvný film René Claira. Slaměný klobouk se už na českém jevišti objevil v roce 1924, kde ho ve stavovském divadle nastudoval Vojta Novák s výpravou Josefa Čapka. Ředitel Karel Hugo Hilar pozval k pohostinskému účinkování Vlastu Buriana, který hrál Ferdinanda.

V roce 1957 přepsal Werich obnovení Slaměného klobouku pro Divadlo satiry pod názvem Helenka je ráda a v roce 1971 natočil Oldřich Lipský film Slaměný klobouk

Osoby a premiérové obsazení

Ferdinand, ženich	J. Werich
Felix, jeho sluha	F. Filipovský
Vézinet, strýc a konšel	V. Trégl
Emil, poručík spahi na dovolené	J. Voskovec
Louisa, dáma své doby	E. Hráská
Nonancourt, tchán Ferdinandův	J. Plachta
Helena, nevěsta	M. Mottlová
Robin, bratránek	B. Záhorský
Klára, modistka	H. Vítová
Melichar Mahuleno, vězeň	J. Werich
Tardiveau, sluha	L. Liška
Baronka de Champigny	M. Nademlejnská
Generál	K. Hradilák
La Goulue, kankánová diva	Jana Švabíková
Sluha u baronky	V. Černý
Beauperthuis, ministerský rada	F. Černý
Svatebčané, midinetky, kankánové tanečnice	Jenčíkovy girls

Děje se v Paříži v roce 1900

Děj

Šablona:Spoiler Pařížský bonviván Maurice Ferdinand je ve svých čtyřiceti letech finančně na dně. Jediným možným řešením je pro něj sňatek s nezkušenou, avšak zazobanou Helenkou, dcerou zelináře Nonancourta. Ve svatební den se Ferdinand naposledy v lesíku sejde se svou milenkou. Jeho kůň nedopatřením sežere slaměný klobouk jiné dámy, Louise, která je tu se svým milencem, poručíkem Emilem. Protože Anais se ke svému žárlivému manželovi nemůže vrátit bez klobouku, požaduje Emil na Ferdinandovi okamžitou nápravu. Dokonce kvůli tomu i s Louisou dorazí do Ferdinandova bytu. A tady začne kolotoč zmatků a nedorozumění. Ferdinand neví, zda se nejdřív věnovat nevěstě a jejímu početnému příbuzenstvu, nebo rozzuřenému Emilovi. Ani jedni nechtějí čekat, a hlavně je zde kardinální otázka: kde v celém městě sehnat přesně stejný slaměný klobouk? Šablona:Endspoiler

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''''Slaměný klobouk''''', vaudeville o osmi obrazech je 18. [[divadelní hra]] autorů [[Jan Werich|Jana Wericha]] a [[Jiří Voskovec|Jiřího Voskovce]] s hudbou [[Jaroslav Ježek|Jaroslava Ježka]], v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]]. Hra je volným zpracováním podle Labiche a Martina.
-Premiéra byla [[27. únor|27. února]] [[1934]]. Režie [[Jindřich Honzl]], hudba [[Jaroslav Ježek]], choreografie [[Joe Jenčík]], výprava a kostýmy [[Bedřich Feuerstein|B. Feuerstein]]. Hra se dočkala 83 představní.
+Premiéra byla [[27. únor|27. února]] [[1934]]. Režie [[Jindřich Honzl]], hudba [[Jaroslav Ježek]], choreografie [[Joe Jenčík]], výprava a kostýmy [[Bedřich Feuerstein|B. Feuerstein]]. Hra se dočkala 83 představení.
 Ve hře zazní tango ''Secesní valčík'', ''Vyznání lásky'', ''Tři doby země evropské''