Vítězslav Novák: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 217.75.218.237 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
* Josef Hutter, [[Zdeněk Chalabala]]: ''České umění dramatické, Část II. – zpěvohra'', Šolc a Šimáček, Praha, [[1941]], s. 268–282 |
* Josef Hutter, [[Zdeněk Chalabala]]: ''České umění dramatické, Část II. – zpěvohra'', Šolc a Šimáček, Praha, [[1941]], s. 268–282 |
||
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 287}} |
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 287}} |
||
* Jiří Šafařík: ''Dějiny hudby (III. díl)'', |
* Jiří Šafařík: ''Dějiny hudby (III. díl)'', Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, strana 198–200 |
||
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha |
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 468–469}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 468–469}} |
Verze z 5. 3. 2020, 18:27
Vítězslav Novák | |
---|---|
Vítězslav Novák | |
Základní informace | |
Narození | 5. prosince 1870 Kamenice nad Lipou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. července 1949 (ve věku 78 let) Skuteč Československo |
Žánry | klasická hudba, opera a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog, vysokoškolský učitel, horolezec, učitel a hudebník |
Nástroje | klavír |
Významná díla | Lucerna Smyčcový kvartet č. 2 |
Ocenění | honorary doctor of Comenius University (1928) národní umělec (1945) |
Děti | Jaroslav Novák |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vítězslav Novák (5. prosince 1870 Kamenice nad Lipou[1] – 18. července 1949 Skuteč) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a horolezec.
Život
Byl pokřtěn jako Viktor Augustin Rudolf Novák.[1][p 1] Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka Marie, rozená Pollenská, hrávala na klavír, otec Jakub Novák byl lékař a zpíval v pěveckém sboru. Po studiích na gymnáziu v Jindřichově Hradci[p 2] Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studoval v Praze práva na Karlově univerzitě a současně s tím i hudbu na Pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka. Studium práv však nedokončil.
V letech 1909 až 1941 působil jako profesor skladby na Pražské konzervatoři, mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní[ujasnit] slovenští hudební skladatelé.
Poté žil téměř trvale ve východočeské Skutči, odkud pocházela jeho manželka a kam za ním často zajížděl Rafael Kubelík a kde také zemřel. Po pohřbu ve Skutči a zpopelnění byly jeho ostatky uloženy v podstavci jeho bronzové sochy, která byla umístěna na pražském Petříně v roce 1950 (autor Jan Kodet).[2]
Rodinný život
Dne 8. července 1912 se v Praze oženil s Marií Annou Práškovou (1888–??).[3] Manželé Novákovi měli syna Jaroslava Nováka (1914–1984), pozdějšího malíře.
Dílo
Charakteristika díla
Novákovo dílo je mnohostranné. Z prvního, ještě zcela romantického období pocházejí ouvertury Korzár (1892) podle Byrona a Maryša (1898) podle bratří Mrštíků, Klavírní koncert e moll (1895) a rané skladby klavírní a písňové. Z nich zvláště vynikají Písničky na slova lidové poezie moravské pro zpěv a klavír (1897). Vliv lidových prvků Novák zužitkoval především v Klavírním kvintetu a moll (1897), 1. smyčcovém kvartetu G dur (1899) a ve velmi populární Slovácké suitě (1903). Původně vznikla jako klavírní dílo, v témže roce byla instrumentována.
Skladatelův vývoj
Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího romantismu (zejména Antonín Dvořák, Robert Schumann a Johannes Brahms) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou lidovou hudbou, později na počátku 20. století na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. symbolismus, impresionismus. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20. století do začátku 1. světové války, druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době nacistické okupace za protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".
Zvukově impresionisticky působivou skladbu představuje symfonická báseň V Tatrách (1902). Impresionismus ovlivnil i řadu jeho písňových cyklů, jako jsou Melancholie, Údolí nového království na slova Antonína Sovy, Erotikon (1912), Noční nálady, dále klavírní cyklus Písně zimních nocí, 2. smyčcový kvartet D dur, symfonické básně O věčné touze a Toman a lesní panna.
Okolo roku 1910 začalo vrcholné období skladatelovy tvorby, kdy Novák svými skladbami nejvíce přispěl k dalšímu vývoji českého hudebního myšlení. Do této souvislosti patří dvě nejvýznamnější Novákovy skladby: fantazie pro sóla, sbor a orchestr Bouře (1908–10) a klavírní cyklus Pan (1910), který existuje i v orchestrální podobě.
U příležitosti příjezdu prezidenta T. G. Masaryka do Prahy v sobotu 21. prosince 1918 byla provedena jeho kantáta "Sláva Tobě Masaryku".
Postupně vznikly opery Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna a Dědův odkaz. Na samé hranici polytonality se pohybují dvě baletní pantomimy z 20. let Signorina Gioventù a Nikotina.
V pozdním období, tj. od 30. let, převažuje u Nováka vybroušená skladebná virtuozita nad původností invence. Vznikla postupně velká symfonická díla Podzimní symfonie a Jihočeská suita. Za dusných protektorátních let vytvořil Novák symfonickou báseň pro orchestr a varhany De profundis (1941) a Svatováclavský triptych (1941) [4]. Po válce vznikla poslední Novákova rozsáhlá skladba Májová symfonie pro sóla, smíšený sbor a orchestr.
Ocenění
- V roce 1945 obdržel titul Národní umělec[5]
- Skladatelův pomník stojí na pražském Petříně
- Ulice Vítězslava Nováka jsou ve Skutči, Českých Budějovicích, Rudné, Úvalech a Kamenici nad Lipou
- Gymnázium Vítězslava Nováka je v Jindřichově Hradci
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Hrady.cz: Pomník a hrob Vítězslava Nováka
- ↑ Matrika oddaných, sv. Trojice v Podskalí, 1909-1915, snímek 159
- ↑ Vítězslav Novák: Svatováclavský triptych op. 70 • toccata, ciacona a fuga
- ↑ Národní umělec Vítězslav Novák se dožívá 75 let. Rudé právo. 5. 12. 1945, s. 5. Dostupné online.
Literatura
- Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, s. 268–282
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 287.
- Jiří Šafařík: Dějiny hudby (III. díl), Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, strana 198–200
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 468–469.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítězslav Novák na Wikimedia Commons
- Autor Vítězslav Novák ve Wikizdrojích
- Osoba Vítězslav Novák ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vítězslav Novák
- Stránky Ústavu pro propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka
- Stránky Kraje Vysočina
- Stránky Hudebního informačního střediska
- Czechmusic.net
- Vítězslav Novák v databázi Archivu Národního divadla
Ředitel Pražské konzervatoře | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jindřich Kàan z Albestů |
1918–1922 Vítězslav Novák |
Nástupce: Josef Bohuslav Foerster |