Prospekt Mira (stanice metra v Moskvě): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Botaničeskij sad s použitím robota
Řádek 3: Řádek 3:
[[Soubor:Prospekt Mira1.jpg|right|thumb|Detail výzdoby, Kolcevská linka]]
[[Soubor:Prospekt Mira1.jpg|right|thumb|Detail výzdoby, Kolcevská linka]]


'''Prospekt Mira''' ({{vjazyce|ru}} '''{{cizojazyčně|ru|Проспект Мира}}''', do [[čeština|češtiny]] přeložitelné jako ''Třída Míru'') je [[Stanice metra|stanice]] [[Metro v Moskvě|moskevského]] [[metro|metra]]. Do roku [[1966]] nesla název [[Botaničeskij sad]]; takto je v dnešní době pojmenovaná jiná stanice moskevského metra.
'''Prospekt Mira''' ({{vjazyce|ru}} '''{{cizojazyčně|ru|Проспект Мира}}''', do [[čeština|češtiny]] přeložitelné jako ''Třída Míru'') je [[Stanice metra|stanice]] [[Metro v Moskvě|moskevského]] [[metro|metra]]. Do roku [[1966]] nesla název [[Botaničeskij sad (stanice metra v Moskvě)|Botaničeskij sad]]; takto je v dnešní době pojmenovaná jiná stanice moskevského metra.


== Charakter stanice ==
== Charakter stanice ==

Verze z 20. 9. 2007, 21:38

Nástupiště stanice na Kalužsko-Rižské lince
Stanice Prospekt Mira na Kolcevské lince se řadí k vrcholu stalinistického období v historii Moskevského metra
Soubor:Prospekt Mira1.jpg
Detail výzdoby, Kolcevská linka

Prospekt Mira (rusky Проспект Мира, do češtiny přeložitelné jako Třída Míru) je stanice moskevského metra. Do roku 1966 nesla název Botaničeskij sad; takto je v dnešní době pojmenovaná jiná stanice moskevského metra.

Charakter stanice

Stanice Prospekt Mira je přestupní, podzemní, ražená stanice. Kříží se zde linky Kalužsko-Rižskaja a Kolcevaja. Každá z obou má vlastní nástupiště (obě jsou ražená trojlodní, pilířová, spojnená přestupními chodbami).

Nástupiště na Kolcevské lince

Na Kolcevské lince byla stanice Prospekt Mira otevřena již roku 1952, jako součást druhého úseku této linky. Nachází se 40 m pod povrchem stejnojmenné ulice. Architektonické ztvárnění stanice odpovídá vrcholu tehdejší stalinistické architektury, na jednotlivých pilířích byly umístěny různé reliéfy s tématem sovětského zemědělství. Pro obklad stěn byl použit mramor (u stěn za nástupištěm uralský mramor), osvětlení zajišťují zavěšené lustry. Denně tuto část stanice využije 47 000 lidí.

Nástupiště na Kalužsko-Rižské lince

Tato část stanice je mladší, zprovozněna byla 1. května 1958. Umístěna je 50 m pod povrchem. Její ztvárnění je již méně velkorysé. Obklad tvoří mramor a dlažba (stěny za nástupištěm). Na severním konci střední lodě je umístěn výstup, vedený čtyřamennými hlubinými eskalátory do povrchového vestibulu, z jižního pak vychází přestupní chodba na nástupiště Kolcevské linky.

Mezi lety 1958 a 1971 plnila tato část stanice funkci konečné pro Rižskou linku, jež po dokončení úseku pod centrem města, jižním směrem ze stanice Prospekt Mira, spojila s Kalužskou do dnešní Kalužsko-Rižské linky.

Externí odkazy

Část stanice na 5. lince

Část stanice na 6. lince

← směr Medvědkovo Metro v MoskvěKalužsko-Rižskaja směr Novojaseněvskaja
Prospekt Mira
MedvědkovoBabuškinskajaSviblovoBotaničeskij sad VDNCh AleksejevskajaRižskaja Prospekt Mira SucharjevskajaTurgeněvskaja Kitaj-gorod Treťjakovskaja Okťabrskaja Šabolovskaja Leninskij prospekt Akademičeskaja ProfsojuznajaNovyje ČerjomuškiKalužskaja BěljajevoKoňkovoŤoplyj StanJaseněvoNovojaseněvskaja
Metro v MoskvěKolcevaja
Prospekt Mira

Park Kultury Okťabrskaja Dobryninskaja Pavěleckaja Taganskaja Kurskaja Komsomolskaja Prospekt Mira Suvorovskaja Novoslobodskaja Bělorusskaja Krasnopresněnskaja Kijevskaja

Kurzívou jsou vyznačeny zatím nedokončené stanice