Benny Goodman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
špatné jméno
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
jdt
Řádek 25: Řádek 25:
}}
}}
[[Soubor:Benny Goodman, Leonard Bernstein, and Max Hollander, Carnegie Hall, New York, N.Y., between 1946 and 1948 (William P. Gottlieb 15151).jpg|náhled|Benny Goodman, Leonard Bernstein a Max Hollander, Carnegie Hall, New York, foto: [[William P. Gottlieb]]]]
[[Soubor:Benny Goodman, Leonard Bernstein, and Max Hollander, Carnegie Hall, New York, N.Y., between 1946 and 1948 (William P. Gottlieb 15151).jpg|náhled|Benny Goodman, Leonard Bernstein a Max Hollander, Carnegie Hall, New York, foto: [[William P. Gottlieb]]]]
'''Petr Lang''', celým jménem '''Benjamin David Goodman''' ([[30. květen|30. května]] [[1909]], [[Chicago]], [[Illinois]] – [[13. červen|13. června]] [[1986]], [[Manhattan]], [[New York (stát)|New York]] <ref>http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/0530.html</ref>) byl legendární [[swing (hudba)|swingový]] (později jazzový) muzikant, [[klarinet]]ista, skladatel a herec, který si během dlouholeté kariéry vysloužil přezdívku jako „Král swingu“, „Patriarcha klarinetu“, „Pán profesor“ nebo „Starý swingový státník“.
'''Petr Lang''', celým jménem '''Benjamin David Goodman''' ([[30. květen|30. května]] [[1909]], [[Chicago]], [[Illinois]] – [[13. červen|13. června]] [[1986]], [[Manhattan]], [[New York (stát)|New York]] <ref>http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/0530.html</ref>) byl legendárníVítek Skřitek [[swing (hudba)|swingový]] (později jazzový) muzikant, [[klarinet]]ista, skladatel a herec, který si během dlouholeté kariéry vysloužil přezdívku jako „Král swingu“, „Patriarcha klarinetu“, „Pán profesor“ nebo „Starý swingový státník“.


Jeho big band se nejprve proslavil jako součást zábavného programu [[Let's Dance]], který běžel v sobotu večer na radiovém kanálu [[NBC]] na začátku roku [[1935]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.tuxjunction.net/bennygoodman.htm |datum přístupu=03-12-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090209021911/http://tuxjunction.net/bennygoodman.htm |datum archivace=09-02-2009 |nedostupné=ano }}</ref> Svou kariéru začal už jako 20letý v roce [[1929]], když hrával s populárními skupinami a [[orchestr]]y, které krom vystupování v televizi a rádiu i nahrávaly hudbu ke krátkým [[film]]ům.
Jeho big band se nejprve proslavil jako součást zábavného programu [[Let's Dance]], který běžel v sobotu večer na radiovém kanálu [[NBC]] na začátku roku [[1935]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.tuxjunction.net/bennygoodman.htm |datum přístupu=03-12-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090209021911/http://tuxjunction.net/bennygoodman.htm |datum archivace=09-02-2009 |nedostupné=ano }}</ref> Svou kariéru začal už jako 20letý v roce [[1929]], když hrával s populárními skupinami a [[orchestr]]y, které krom vystupování v televizi a rádiu i nahrávaly hudbu ke krátkým [[film]]ům.

Verze z 19. 2. 2020, 13:03

Benny Goodman
Základní informace
Rodné jménoBenjamin David Goodman
PřezdívkaKrál swingu
Narození30. května, 1909
USA Chicago, Illinois, USA
Úmrtí13. června, 1986 (77 let)
USA Manhattan, New York, USA
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníLong Ridge Union Cemetery
ŽánrySwing, Big band
PovoláníMuzikant, kapelník, skladatel
NástrojeKlarinet
Aktivní roky1926–1986
OceněníCena Grammy za celoživotní dílo (1986)
Vyznamenání Kennedyho centra
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Manžel(ka)Alice Frances Hammond (od 1942)
DětiRachel Goodman
Benji Goodman
RodičeDavid Goodman a Dora Grisinsky
WebBennyGoodman.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benny Goodman, Leonard Bernstein a Max Hollander, Carnegie Hall, New York, foto: William P. Gottlieb

Petr Lang, celým jménem Benjamin David Goodman (30. května 1909, Chicago, Illinois – 13. června 1986, Manhattan, New York [1]) byl legendárníVítek Skřitek swingový (později jazzový) muzikant, klarinetista, skladatel a herec, který si během dlouholeté kariéry vysloužil přezdívku jako „Král swingu“, „Patriarcha klarinetu“, „Pán profesor“ nebo „Starý swingový státník“.

Jeho big band se nejprve proslavil jako součást zábavného programu Let's Dance, který běžel v sobotu večer na radiovém kanálu NBC na začátku roku 1935.[2] Svou kariéru začal už jako 20letý v roce 1929, když hrával s populárními skupinami a orchestry, které krom vystupování v televizi a rádiu i nahrávaly hudbu ke krátkým filmům.

V červenci 1935 jeho orchestr nahrál nejznámější skladby King Porter Stomp a Sometimes I'm Happy, pro které aranžmá upravil klavírista a skladatel Fletcher Henderson. Jelly Roll Morton a Joe „King“ Oliver nahráli skladbu King Porter Stomp už v roce 1924.

Mládí Bennyho Goodmana

Klarinetista a kapelník Benny Goodman se narodil Benjaminu Davidovi Goodmanovi dne 30. května 1909 v Chicagu, Illinois. Syn ruských emigrantů byl deváté dítě v rodině, a měl celkem 11 sourozenců. Jeho otec pracoval jako krejčí, aby zabezpečil velkou rodinu, ale peníze byly pro rodinu Goodmanů vždy problém.

Ve věku 10 let šel Goodman studovat hudbu na Kehelah Jacob. Studoval hru na klarinet s Franzem Schoeppem, který byl členem Chicago Symphony. Debutoval v roce 1921. Hrával s místními kapelami a stal se členem Americké federace hudebníků již ve věku 14 let.

Hvězda Jazzu

O dva roky později se Goodman odstěhoval do Los Angeles, aby se připojil do kapely Bena Pollacka. Zůstal s kapelou několik let, nakonec se stal jedním z jejích předních sólistů. V roce 1928 Goodman vydal své první album ,,Jazz Holiday". Poté opustil kapelu a odstěhoval se do New Yorku v následujícím roce. Goodman našel práci, hraní v rádiu a nahrávání v orchestrech na Broadwayi. Během svého života pracoval s jazzovými legendami jako byli např. Fats Waller, Ted Lewis a Bessie Smith. V roce 1931 Goodman slavil svůj první úspěch s písní "He's Not Worth Your Tears" s Scrappy Lambertovou.

Kariéra

V roce 1935 Goodman hrál se svým orchestrem, který v té době zahrnoval trumpetisty Ziggyho Elmana a Harryho Jamese, klavíristy Jess Stacyho a Teddy Wilsona, a bubeníka Gene Krupu. 21. srpna 1935 orchestr ohromil publikum v sále Palomar v Los Angeles-událost, která je často citována jako začátek swingové éry. Goodmanovi také pomohlo prolomit rasovou bariéru v hudbě v té době tím, že měl jednu z prvních integrovaných kapel.

Goodmanova popularita nadále vzrůstala v roce 1936. Vrátíme-li se k rádiu, stal se téhož roku hostem ,,Camel Caravan". Program běžel až do roku 1939. Goodman se také objevil v ,,The Big Broadcast of 1937". Dále pak pokračoval ve tvorbě hned několika filmů, včetně ,,Hollywood Hotel" (1937), ,,Syncopation" (1942) a ,,Sweet a Low-Down" (1944).

Goodmanův orchestr byl jedním z prvních, kdo prováděl jazz v New Yorku v slavné Carnegie Hall v roce 1938. Také vydal jednu ze svých mnoha populárních písní, „Sing, Sing, Sing,“ ten stejný rok. Ta byla později uvedena do ,,Grammy Hall of Fame". Goodman také čelil konkurenci jiných populárních muzikantů, jako Artie Shaw a Glenn Miller.

Vybledlá hvězda

V roce 1940 Goodman zaznamenal jen tři hity v první desítce, jako byly např. "Darn That Dream." Některé z jeho dalších hitů z této éry byly "There'll Be Some Changes Made," zpívaný Louisem Tobinem, a "Somebody Else Is Taking My Place" “ s vokály Peggy Lee. V roce 1942 si Goodman vzal sestru Johna Hammonda Alici. Nakonec s ní měl dvě dcery, Rachel a Benjie.

Poté, co druhá světová válka skončila v roce 1945, se jazzová scéna začala měnit, pohybovala se více k bebop stylu. Goodmanovi se nakonec rozpadl jeho big band a hrál s malými skupinami v průběhu několika let. S hudebníkem-komikem Victorem Borgem moderoval nějaký čas radiový pořad. Goodman také hrál v roce 1948 v hudební komedii ,,A Song Is Born" s Danny Kayem a Virginia Mayo, který uváděl další hudební velikány jako byl Louis Armstrong a Tommy Dorsey.

V letech 1950 až 1960 strávil Goodman spoustu času v zahraničí. Cestoval Evropou během roku 1950. V roce 1956 Goodman odcestoval do Dálného východu na ministerstva zahraničí v USA. Pokračoval cestováním po Sovětském svazu v roce 1962 jako součást kulturního výměnného programu amerického ministerstva zahraničí.

S Genem Krupou, Teddym Wilsonem a Lionelem Hamptonem se Goodman vrátil do hitparád s albem Together Again! (1964). Jeho další hlavní album bylo v roce 1971 ,,Benny Goodman Today," který byl součástí živého vystoupení ve Stockholmu.

Poslední roky Bennyho Goodmana

V roce 1980 se mu začal zhoršovat zdravotní stav. Zemřel na selhání srdce 13. června 1986 ve věku 77 let v New York City. Malý soukromý pohřeb se konal pro jeho rodinu ve Stamford, Connecticut, kde byl dlouholetým rezidentem; V souladu s přáním společnosti Goodman, rodinní příslušníci provedli obřad. Byl pohřben vedle jeho manželky na hřbitově Long Ridge, jen několik dní po svém posledním vystoupení. Chvíli před svou smrtí dostal cenu za celoživotní dílo Grammy, stejně jako čestný doktorát z Brandeis University a Bard College.

Stále znám jako jeden z největších umělců jazzu, Goodman byl také uveden na poštovní známce v roce 1996 jako součást série Legendy American Music.

Diskografie

  • A Jazz Holiday (1928, Decca)
  • Benny Goodman and the Giants of Swing (1929, Prestige)
  • BG and Big Tea in NYC (1929, GRP)
  • Swinging '34 Vols. 1 & 2 (1934, Melodean)
  • Sing, Sing, Sing (1935, Bluebird)
  • The Birth of Swing (1935, Bluebird)
  • Original Benny Goodman Trio and Quartet Sessions, Vol. 1: After You've Gone (1935, Bluebird)
  • Stomping at the Savoy (1935, Bluebird)
  • Air Play (1936, Doctor Jazz)
  • Roll 'Em, Vol. 1 (1937, Columbia)
  • Roll 'Em, Vol. 2 (1937, CBS)
  • From Spirituals to Swing (1938, Vanguard)
  • Carnegie Hall Jazz Concert (1938, Columbia)
  • Carnegie Hall Concert Vols. 1, 2, & 3 (Live) (1938, Columbia)
  • Mozart Clarinet Quintet (with Budapest String Quartet) (1938, Victor)
  • Ciribiribin (Live) (1939, Giants of Jazz)
  • Swingin' Down the Lane (Live) (1939, Giants of Jazz)
  • Featuring Charlie Christian (1939, Columbia)
  • Eddie Sauter Arrangements (1940, Columbia)
  • Swing Into Spring (1941, Columbia)
  • Undercurrent Blues (1947, Blue Note)
  • Swedish Pastry (1948, Dragon)
  • Sextet (1950, Columbia)
  • BG in Hi-fi (1954, Capitol)
  • The Benny Goodman Story Volume 1 (1955?, Decca)
  • The Benny Goodman Story Volume 1 (1955?, Decca)
  • Mozart Clarinet concerto (with Boston symphomy) (1956)
  • Peggy Lee Sings with Benny Goodman (1957, Harmony)
  • Benny in Brussels Vols. 1 & 2 (1958, Columbia)
  • In Stockholm 1959 (1959, Phontastic)
  • The Benny Goodman Treasure Chest (1959, MGM)
  • Swing With Benny Goodman And His Orchestra (1960s?, Columbia/Harmony)
  • Benny Goodman in Moscow (1962, RCA Victor)
  • Benny Goodman And His Orchestra (1977)
  • The King Swings Star Line
  • Pure Gold (1992)
  • 1935–1938 (1998)
  • Portrait of Benny Goodman (Portrait Series) (1998)
  • Carnegie Hall Jazz Concert '38 (1998)
  • Bill Dodge All–star Recording (1999)
  • 1941–1955 His Orchestra (1999)
  • Live at Carnegie Hall (1999)
  • Carnegie Hall: The Complete Concert (2006) Remasterované

Filmografie

  • The Big Broadcast of (1937)
  • Hollywood Hotel (1938)
  • Syncopation (1942)
  • The Powers Girl (1942)
  • Stage Door Canteen (1943)
  • The Gang's All Here (1943)
  • Sweet and Lowdown (1944)
  • Sweet and Low Down (1944) – jediný film, kde hrál Benny hlavní roli
  • A Song Is Born (1948)
  • The Benny Goodman Story (1955) – film o Benny Goodmanovi

Reference

  1. ↑ http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/0530.html
  2. ↑ {title}. www.tuxjunction.net [online]. [cit. 03-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-02-2009. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benny_Goodman&oldid=18166626“