Soběslav: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu |
rw |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=jihočeském městě|druhý=rodném mužském jméně|stránka=Soběslav (jméno)}} |
{{Různé významy|tento=jihočeském městě|druhý=rodném mužském jméně|stránka=Soběslav (jméno)}} |
||
{{Infobox - česká obec |
{{Infobox - česká obec |
||
| název = |
| název = Soběslav |
||
| obrázek = |
| obrázek = Soběslav, kostel sv. Víta, v pozadí věž kostela sv. Petra a Pavla.jpg |
||
| popisek = Kostel sv. |
| popisek = Kostel sv. Víta, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla |
||
| znak = |
| znak = Sobeslav_crest_Czech_Republic.jpg |
||
| vlajka = Flag of Soběslav.svg |
| vlajka = Flag of Soběslav.svg |
||
| status = město |
| status = město |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| starosta = Ing. [[Jindřich Bláha]]<ref name="starosta-blaha">{{Citace elektronického periodika |
| starosta = Ing. [[Jindřich Bláha]]<ref name="starosta-blaha">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Pospíšilová |
| příjmení = Pospíšilová |
||
| jméno = |
| jméno = Lenka |
||
| titul = Soběslavský starosta se nemění |
| titul = Soběslavský starosta se nemění |
||
| periodikum = Deník |
|||
| periodikum = Dennnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnník |
|||
| odkaz na periodikum = Deník (Vltava-Labe-Press) |
| odkaz na periodikum = Deník (Vltava-Labe-Press) |
||
| datum vydání = 2014-11-09 |
| datum vydání = 2014-11-09 |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
}} |
}} |
||
'''Soběslav''' ({{Vjazyce2|de|''Sobieslau''}}) je historické město v [[Okres Tábor|okrese Tábor]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], 18 km jižně od [[Tábor]]a, na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovického potoka]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město je přirozeným regionálním centrem [[Soběslavská Blata|Soběslavských blat]]. Leží na dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic a Lince, městem prochází [[Čtvrtý železniční koridor]]. Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště. Soběslav si zachovala svůj historický půdorys, včetně středověkých valů městského opevnění i přes několik tvrdých architektonických zásahů do zástavby městské památkové rezervace. |
'''Soběslav''' ({{Vjazyce2|de|''Sobieslau''}}) je historické město v [[Okres Tábor|okrese Tábor]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], 18 km jižně od [[Tábor]]a, na soutoku [[Lužnice]] a [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovického potoka]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město je přirozeným regionálním centrem [[Soběslavská Blata|Soběslavských blat]]. Leží na dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic a Lince, městem prochází [[Čtvrtý železniční koridor]]. Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště. Soběslav si zachovala svůj historický půdorys, včetně středověkých valů městského opevnění i přes několik tvrdých architektonických zásahů do zástavby městské památkové rezervace. |
||
== Historie == |
== Historie == |
Verze z 18. 2. 2020, 13:27
Soběslav | |
---|---|
Kostel sv. Víta, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Soběslav |
Obec s rozšířenou působností | Soběslav (správní obvod) |
Okres | Tábor |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′36″ s. š., 14°43′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 966 (2023)[1] |
Rozloha | 20,00 km²[2] |
Nadmořská výška | 405 m n. m. |
Počet domů | 1 603 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 3 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Soběslav nám. Republiky 59/1 392 01 Soběslav bryll@musobeslav.cz |
Starosta | Ing. Jindřich Bláha[4] |
Oficiální web: www | |
Soběslav | |
Další údaje | |
Kód obce | 553131 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Soběslav (německy Sobieslau) je historické město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 18 km jižně od Tábora, na soutoku Lužnice a Černovického potoka. Žije zde přibližně 7 000[1] obyvatel. Město je přirozeným regionálním centrem Soběslavských blat. Leží na dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic a Lince, městem prochází Čtvrtý železniční koridor. Na jihozápadním okraji města je veřejné vnitrostátní letiště. Soběslav si zachovala svůj historický půdorys, včetně středověkých valů městského opevnění i přes několik tvrdých architektonických zásahů do zástavby městské památkové rezervace.
Historie
Archeologické nálezy z okolí města a z blízkého hradiště Svákov dokládají, že toto místo a blízké okolí bylo osídleno již v raném středověku. První nepřímá písemná zmínka pochází z roku 1293, kdy hrad a okolní obec byla v majetku rodu Rožmberků. Městská práva obdržela Soběslav v roce 1390. O čtyři roky později byl na místním hradě vězněn král Václav IV. V průběhu husitských válek bylo město v letech 1421 a 1435 vypáleno. V 16. století byla Soběslav sídelním městem Petra Voka z Rožberka a jedním z nejvýznamnějších měst rožmberského panství. Představovala hospodářské centrum jižních Čech s vazbami na Bavorsko a Rakousko. Ve městě byla založena Rožmberská škola, které Petr Vok v závěti odkázal významnou Rožmberskou knihovnu. K přenesení knihovny do Soběslavi ale nikdy nedošlo.[5] Tato nejvýznamnější etapa v historii města je patrná v četných historických stavbách na území města dodnes. Po smrti Petra Voka z Rožmberka získávají město Švamberkové.
Město znovu utrpělo za třicetileté války i za válek napoleonských. Pošta zde byla zřízena dne 9. 1. 1850.[6] V roce 1871 byla otevřena železniční trať vedoucí přes Soběslav, a to úsek Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Českých Velenic do Prahy. Roku 1900 měla Soběslav 442 domů a 3800 obyvatel, byly zde tkalcovny hedvábí, pivovar a další.[7] Po vzniku Československa vznikla v Soběslavi společnost Lada, která se stala významným světovým výrobcem šicích strojů.[8] Mezi zavedené a dodnes existující společnosti patří Jitona nebo Rašelina Soběslav. Historické jádro města je navzdory vážnému narušení severní strany náměstí novou zástavbou (mezi Smrčkovým domem a obchodním domem) městskou památkovou zónou.
Po komunálních volbách na podzim 2018 pokračuje ve funkci dlouholetého starosty města Jindřich Bláha (ODS), místostarostou je Pavel Lintner.[9]
Pamětihodnosti
- Monumentální děkanský kostel svatých Petra a Pavla na centrálním náměstí Republiky, založený kolem 1280, rozšířen po roce 1380 a zaklenut v letech 1486–1501. Dvojlodní síňová stavba se sklípkovou klenbou na dva štíhlé osmiboké sloupy a s barokními bočními kaplemi. Na hlavním oltáři je obraz sv. Petra a Pavla od B. Kamarýta, na bočním oltáři socha Madony z roku 1492. Barokní chórové lavice a cínová křtitelnice z roku 1501. 68 metrů vysoká městská kostelní věž z roku 1487 je dnes symbolem Soběslavi.
- Rozlehlé náměstí Republiky leží uprostřed historické části města, v původním středověkém půdorysu. Nachází se zde nejvýznamnější památky města. Střed zdobí starodávná kamenná kašna se sochou sv. Floriana, patrona města. Poblíž kašny, s pohledem na Smrčkův dům, stojí Mariánský sloup s korintskou hlavicí a pozlacenou kamennou sochou Panny Marie. Pochází z roku 1713. Náměstí bylo v roce 2019 zrekonstruováno.
- Gotický kostel sv. Víta, založený kolem 1380, je síňové dvojlodí, sklenuté na dva štíhlé sloupy, s pětiboce zakončeným presbytářem s vnějšími opěráky a štíhlou vížkou na střeše. Kostel roku 1712 vyhořel a byl zrušen, obnoven v letech 1936–1938. V současnosti je to jedna z nejcennějších památek české gotiky z doby Václava IV.
- Rožmberský hrad založený ve 13. století a rozšířený kolem 1390 Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo středověkého města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska se sklepením, kde byl roku 1394 vězněn český král Václav IV. Petr Vok z Rožmberka v závěti odkázal městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu, k čemž ale nikdy nedošlo. Po husitských válkách hrad zpustl, 1706 byl proměněn na pivovar a pak sýpku. Od roku 2010 je jižní křídlo hradu využíváno jako městské divadlo. Ve starém gotickém paláci vznikla moderní veřejná knihovna, umístěna v samostatném moderním skeletu. Stavba získala za svou unikátní realizaci několik architektonických cen.
- Smrčkův dům na náměstí (č. 107) z roku 1565 se dvěma obloučkovými štíty. Dnes je zde umístěno modernizované národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat. Expozice získala v roce 2018 cenu Gloria musaealis.[10]
- Dům Petra Voka (Rožmberský dům), renesanční patrová budova z 15. století, barokně upravená. Byl přestavěn ze dvou špulířských domů, které koupil Petr Vok z Rožmberka od Václava Špulíře z Jiter pro své přechodné sídlo. V Rožmberském domě pobývala i Zuzana Vojířová. Dnes je zde umístěno přírodopisné muzeum s expozicí věnovanou Rožmberkům.
- Bývalý hřbitovní kostel sv. Marka, raně barokní stavba se šindelovou střechou, založená roku 1650 soběslavským primátorem Zachariášem Markem Markovským. Jednotné vnitřní zařízení je raně barokní, stejně jako několik kamenných náhrobků a dva malované epitafy ze 17. století. V současné době je zde soběslavská galerie a svatební síň.
- Zrekonstruovaná Stará radnice na náměstí z konce 15. století se dvěma barokními štíty, v přízemí je informační centrum města, v patře zasedací sál zastupitelstva města a obřadní síň.[11]
Kulturní a sportovní zařízení
- Společenské centrum Soběslavska – zrekonstruovaný multifunkční prostor využívaný jako populární kino[12] a kongresové centrum (první digitální kino v okrese Tábor).
- Městská knihovna Soběslav – je umístěna ve zrekonstruovaném severním křídle hradního paláce.
- Sportovní areál – fotbalový stadion, zimní stadion s celoročním provozem, tenisová hala, posilovna a multifunkční sportovní plocha.
- Městské koupaliště, vybudované v roce 2011, venkovní plavecký bazén s brouzdalištěm, tobogány a divokou řekou.
- Nový rybník – přírodní rezervace, v okolí je altánek nebo odpočinkové místo „Mochomůrka“ (velká betonová houba).
- Les Svákov s kaplí Bolestné Panny Marie, se zachovalými valy slovanského hradiště, se studánkou a s altánkem. Lesem vede stará kupecká stezka, která pokračuje přes celou Soběslav. V roce 2014 byla nedaleko hradiště vybudována dřevěná rozhledna Svákov.
Osobnosti
- Josef Bertl (1866–1955), architekt, profesor pozemního stavitelství v Brně a v Praze
- Jan Bezděk (1858–1915), mykolog, pedagog, botanik
- Otakar Bílek (1932–2016), vedoucí režisér Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, moderátor, publicista, profesor konzervatoře
- Karel Bodlák (1903–1989), pedagog, básník, filozof a literární kritik
- Jaroslav Brodský (1920–1981), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
- Radomír Čihák (1928–2016), profesor anatomie Fakulty všeobecného lékařství, později 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
- Emilie Fryšová (1840–1920), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
- Jaromír Hořejš (1903–1961), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny
- Edmund Chvalovský (1869–1934), herec, dramatik, režisér Národního divadla, od roku 1906 žil v Soběslavi, kde silně ovlivnil místní divadelní život
- Helena Johnová (1884–1962), česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
- František Kotlaba (* 1927), botanik a mykolog, vědecký pracovník Nár. muzea a Botanického ústavu ČSAV, publicista
- Jiří Laburda (* 1931), hudební skladatel, vysokoškolský pedagog[13]
- Karel Lustig (1856–1924), pedagog, ředitel školy a zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný
- Otakar Ostrčil (1879–1935), pedagog, hudební skladatel, dirigent v ND, dlouholetý letní host Soběslavi – Mnoho let trávil skladatel své letní odpočinky v Soběslavi v pronajatém domě (U Černovického potoka, čp. 269). Zde zkomponoval nejen symfonickou báseň „Léto“ a „Křížovou cestu“, ale především „Honzovo království“ (premiéra roku 1934 v Brně).
- Antonín Skočdopole (1828–1919), pedagog, katolický kněz, národní buditel
- Pavel Smrž (1927–1983), soběslavský rodák, zakladatel novodobé Severočeské botanické zahrady v Liberci (od roku 1954), kterou vedl do roku 1970.
- František Josef Studnička (1836–1903), matematik, pedagog a organizátor vědeckého života v Čechách, zabýval se také astronomií (podílel se na záchraně přístrojů i písemností astronoma Tychona Brahe (1546–1601)
- Jaroslav Svákovský (1847–1923), vl. jm. Alois Josef Hofman, středoškolský profesor, překladatel knih pro mládež
- Václav Špaček ze Starburgu (1840–1912), podnikatel, velkostatkář, císařský rada; zakladatel rodu Špačků ze Starburgu
- Donát Šajner (1914–1990), spisovatel a básník, funkcionář v čs. kulturní politice
- Jaroslav Taudy, AFC, (1909–1999), plukovník RAF, stíhací pilot Britského královského letectva
- Ladislav Tikal (1905–1980), československý gymnasta, olympionik,
- Miroslav Valenta (1912–1933) básník
- Rudolf Veselý (1884–1966), pedagog, botanik, mykolog – spoluzakladatel Čs. mykologické společnosti, publicista
Místní části
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Lenka. Soběslavský starosta se nemění. Deník [online]. 2014-11-09 [cit. 2014-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Rožmberská knihovna byla na svou dobu zcela ojedinělá. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2019-11-08]. Dostupné online.
- ↑ VOTOČEK, Emil. Monografie československých známek, Díl XIV. Praha: [s.n.], 1978. S. 171.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Soběslav.
- ↑ Šicí stroje LADA – tradiční šicí stroje české výroby. ladasicistroje.cz [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Město Soběslav. www.musobeslav.cz [online]. Město Soběslav [cit. 2019-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Blatské muzeum získalo za Život na Blatech a Kozácku druhé místo. www.kulturne.com [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech III, str. 380–383.
- ↑ Kino Soběslav – program a vstupenky online. www.kinosobeslav.cz [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Laburda – životopis skladatele
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Soběslav. Sv. 23, str. 559
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech III. Praha 1980.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Soběslav na Wikimedia Commons
- Soběslav v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
Město Soběslav | |
---|---|
Soběslav I • Soběslav II (Veselské Předměstí) • Soběslav III (Táborské Předměstí) • Chlebov • Nedvědice |