Jiří Adamíra: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Verze 18155590 uživatele Gampe (diskuse) zrušena, překlep
značka: vrácení zpět
Řádek 107: Řádek 107:
| vydavatel = Čerský rozhlas
| vydavatel = Čerský rozhlas
}}</ref>
}}</ref>
* 1991 [[Jean Racine]]: ''Britannicus'', [[Československý rozhlas]], 1991, režie [[Josef Melč]]. role: Albina.<ref>{{Citace elektronického periodika
* 1991 [[Jean Racine]]: ''Britannicus'', [[Československý rozhlas]], 1991, režie [[Josef Melč]]. role: Burrus, <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona
| titul = Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona
| periodikum = Vltava
| periodikum = Vltava

Verze z 16. 2. 2020, 07:44

Jiří Adamíra
Narození2. dubna 1926
Dobrovice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. srpna 1993 (ve věku 67 let)
Praha ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Partner(ka)Hana Maciuchová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Jiří Adamíra (2. dubna 1926 Dobrovice – 14. srpna 1993 Praha) byl český herec, životní partner herečky Hany Maciuchové.

Život

Hrál v několika filmech, televizních inscenacích i seriálech, ale největších úspěchů dosáhl na divadelních jevištích. Divadlo začal hrát už v roce 1945. V 50. letech 20. století se také poprvé objevil před kamerou, ale potom přijal mimopražská angažmá. Významnější bylo například jeho působení ve Státním divadle v Ostravě v letech 1952 až 1962. Potom nastoupil do Realistického divadla v Praze, kde působil od roku 1962 do roku 1990. Vytvořil zde desítky charakteristických rolí, jejichž společným rysem byla schopnost zobrazit typ moderního intelektuála, aristokrata, bránícího se banalitě noblesou a ironií. Objevil se například v roli Shakespeareova Richarda III. nebo Pelopa ve hře Námluvy Pelopovy od Jaroslava Vrchlického.

V roce 1964 hrál ve filmu Zbyňka Brynycha ... a pátý jezdec je Strach natočeného na motivy povídky Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce. Jde o dramatický příběh židovského lékaře, který prožívá dobu protektorátu jako hrůzný sen. Jiří Adamíra byl často obsazován také do televizních inscenací a seriálů – například Byl jednou jeden dům, Panoptikum města pražského. Díky svému podmanivému kultivovanému hlasu je znám také z dabingu nebo z uměleckých recitací. Jiří Adamíra byl laureátem státní ceny a v roce 1989 jmenován zasloužilým umělcem.

Svůj umělecký život završil několika rolemi v Národním divadle, kam nastoupil v roce 1990 a působil zde až do své smrti[1]. V letech 1990–1993 působil jako pedagog na DAMU. Z manželství Jiřího Adamíry a herečky Ljuby Benešové (jejím prvním manželem byl herec Josef Langmiler) pochází syn Marek Adamíra, který je lékař, specializací kardiochirurg a působí v pražském centru IKEM.

Místem posledního odpočinku Jiřího Adamíry je pražský Vyšehradský hřbitov.

Citát

„ On byl výsostná osobnost...Bylo mu čtyřicet šest let, život už vnímal velmi z nadhledu. Když jsem se mu svěřovala se svými problémy, navigoval mě tak, že jsem je řešila s jeho nadhledem. Ta naše existence byla taková symbióza–vlastně nás bavilo všechno. “
— Hana Maciuchová[2]

Divadelní role, výběr

Filmografie

Rozhlasové role

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jiří Adamíra v databázi Archivu Národního divadla
  2. ↑ KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 141
  3. ↑ William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona. Vltava [online]. 2020-02-15 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 21. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2006. 168 s. ISBN 80-7368-255-9. S. 15–17.
  • ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978. S. 290.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 104, 228, 229, 255, 285, 327, 340, 473, 520.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 16–17.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 14. 
  • KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 19, ISBN 978-80-7475-089-2
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 9. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 21–22. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 37. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Adamíra&oldid=18155591“