Reálie

Reáliemi se označuje všechno, co vyznačuje vyhraněný národ či společnost jako něco jedinečného. Tyto vlastní a zvláštní rysy se mohou najít v kterékoliv oblasti života, jak v jazyce, tak v kultuře, v literatuře, ba i ve všedním životě. Mnohdy se jedná o něco, co pro daný národ či společnost je něco naprosto banálního, ale může postavit zahraničního návštěvníka před značné problémy, anebo uvést ho do trapných situací.

S reáliemi nějaké cizí země býváme konfrontováni, když tam cestujeme. Čím dále je cílová země od naší vzdálená, tím rozdílnější bývá její kultura a způsob života jejích obyvatel ve srovnání s našimi. V každém cestovním průvodci jsme upozorňováni na to, jak bychom se v dotyčné zemi chovat a co bychom měli nechat.

S reáliemi cizích zemí se automaticky obeznamujeme, když se učíme cizí jazyk. Již učebnice a učitel - tím spíše, pokud pochází ze země, jejíž jazyk se učíme - nám zprostředkovávají první dojmy o specificích dotyčné země.

Univerzitní studium filologie obsahuje kromě intensivního zabývání se jazykem a literaturou i hlubší studium reálie, což by mělo být dovršeno delším studijním pobytem v dotyčné zemi.

S odlišnými reáliemi se však nesetkáme pouze v zahraničí; mnohdy stačí cestovat do jiného kraje vlastní země.

Oblasti reálií

Přírodní/ geografické reálie

Mezi první věci, s nimž se setkáme při návštěvě cizí země patří přírodní a geografická soustava. Vnímáme, jak vypadá krajina a jaké je tamější klima, z něhož vyplývá i vegetace a zvířena. Rozeznáváme, co je nám známo z domova a co ne.

Politika a historie

Kdo se zbývá dopodrobna s nějakou zemí, zajímá se o její politický a sociální systém a její historii, což je nedílnou součástí studia filologií.

Architektura a bydlení

• Rozdíly v architektuře nenajdeme jenom v zahraničí, ale i v různých končinách téže země. V jihozápadním a středním Německu např. najdeme hrazděné domy, na severu a v Bavorsku (kromě Franků) však nikoliv.

• Způsob stavění je podmíněn hlavně klimatem. V Íránské poušti se domy mohou stavět z hlíny, což by bylo jinde naprosto nemyslitelné, protože by se rozplynuly při prvním dešti.

• Domy v jižní Evropě mnohdy nejsou vybavené topením.

• Ve Španělsku a Portugalsku nejsou uvedena jména u zvonků, ale jenom patro a číslo bytu.

Jídlo

• Vzhledem k jídlu jsou rozdíly v Evropě poměrně nepatrné. Stává se však, že v sousední zemi nedostaneme koupit to, co jíme rádi doma.

• Vypravíme-li se např. do států Dálného východu, např. do Číny, zjistíme, že potraviny, které pro nás jsou zcela běžné, tam tím nejsou. Tam se např. nepožívá mléko, zato jiné věci, které nám nahánějí hrůzu.

Váhy a míry

Ve větší části světa již s váhami a mírami problémy nejsou, většina států zavedla metrický systém. Pouze Spojené státy americké neuvažují o jeho zavedení.

• V Německu se používá míra libra (500 g), v Rakousku nikoliv. Tam se zato kupuje po dekagramech (1 dag = 10 g).

• Potíže však mohou vzniknout vzhledem k elektrickému proudu, neboť v některých státech se používá napětí 110 V, kdežto jinde — např. po celé Evropě — se pracuje s 220 V. Při odchylných napětích je třeba použít konvertor.

• Zásuvky a zástrčky mají v jiných státech mnohdy odlišnou podobu, proto je třeba použít adaptér.

Chování

Poměrně velký problém přestavuje chování v cizích krajích. Právě pro těch, kteří obchodují a spolupracují s cizími kraji, je nesmírně důležité být obeznámen se zvyky a mravy druhých. Například:

• Zatímco se zde v Evropě nesmí krkat před jinými lidmi, v zemích Dálného východu není to nic neslušného; ale nesmí se tam ve veřejnosti smrkat.

• Když se obcuje s Araby, člověk si musí dávat pozor na to, aby mu nedopatřením nenastavil chodidlo. Je to tam něco velmi pohoršlivého.

• V Anglii se nesluší česat si ve veřejnosti vlasy.

• Některé jazyky mají různé formy oslovení, jako např. rumunština či portugalština.

• V mnoha kulturách se klade velkou váhu na to, aby se starými lidmi bylo jednáno s respektem, i když to, co říkají není pravda.

Umění

Celá oblast umění patří mezi známé složky reálie jiných zemí. Malba, sochařství, literatura, hudba - to všechno může odrážet povahu národa.

Překlad reálií do jiných jazyků

Překladatelé umělecké literatury (beletrie) se mnohdy potýkají s tím, jak přeložit v tuzemsku neznámé reálie země, z níž dotyčné dílo pochází, co nejvhodněji. Při tom nejde jenom o to, najít odpovídající slovo, ale hlavně o to, jak přiblížit čtenářům to, co se za tím skrývá. Mnohdy se setkají s bezekvivalentní lexikou .

To se ale netýká pouze odborných překladatelů; s tím se můžeme setkat i v každodenním životě. Např. české slovo rohlík nelze přeložit do němčiny. Mnohdy najdeme sice jako ekvivalent Hörnchen, avšak je to něco jiného než český rohlík, třebaže obě slova mají stejný význam. Německý Hörnchen je podobnější francouzskému croissantu; sestává jako on ze sladkého těsta, kdežto rohlík má stejné těsto jako houska, tj. neslazené.

Literatura

• Homolková, Božena: Reálie německy mluvících zemí. Geschichte und Gegenwart der deutschsprachigen Länder. Fraus, Plzeň 1997. ISBN 80-7238-038-9
• Tellinger, Dušan: Kultúrne otázky prekladu umeleckej literatúry. Typopress, Košice 2006. ISBN 80-89089-35-6