Jiří Kadeřábek (skladatel): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stylistika, interpunkce, slovosled vět pro snadnější pochopení, typografie.
odebrány nevhodné eo, přesunutí pravděpodobně znamená přestěhování
Řádek 63: Řádek 63:
Narodil se 14. dubna 1978 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Velký vliv na něj zpočátku měla také silná a živá folklorní tradice tohoto regionu. Hrál, zpíval a později skládal jazzovou, rockovou a populární hudbu. Věnoval se též literární, výtvarné, scénické a filmové tvorbě.
Narodil se 14. dubna 1978 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Velký vliv na něj zpočátku měla také silná a živá folklorní tradice tohoto regionu. Hrál, zpíval a později skládal jazzovou, rockovou a populární hudbu. Věnoval se též literární, výtvarné, scénické a filmové tvorbě.


Po přesunutí do Prahy studoval převážně nonartificiální skladbu a klavír na [[Konzervatoř Jaroslava Ježka|Konzervatoři Jaroslava Ježka]] a poté již výlučně artificiální skladbu na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]], kde v roce 2012 získal titul [[Ph.D.]] Během studia se zúčastnil několika skladatelských workshopů, rezidencí a soukromých konzultací v České republice, Nizozemí, Francii, Itálii, USA a Číně; zejména pak v roce 2005 tříměsíční rezidence pro skladatele [https://www.sacem.fr/ La Sacem] v Paříži, díky níž se seznámil s nejnovějšími kompozičními metodami a technologiemi. Stipendium [http://www.naerasmusplus.cz/ Erasmus] na [http://www.koncon.nl/en/ Královské konzervatoři v Haagu] ve školním roce 2008-2009 pro něj znamenalo určité ohlédnutí a začlenění dřívějších tvůrčích i interpretačních zkušeností do multižánrových a multimediálních skladeb. Následující rok pak na pozvání a pod vedením [http://www.tristanmurail.com/en/ Tristana Muraila] strávil jako [https://www.fulbright.cz/ Fulbright Scholar] na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v New Yorku, kde od té doby získává různé příležitosti k uplatnění jako skladatel i dirigent. V roce 2016 absolvoval měsíční CEEC Composers' Field Trip napříč Čínou, což vyústilo ve tvorbu pro soubory a orchestry tradičních čínských nástrojů, stejně jako obecně inspiraci orientální kulturou.
Po přestěhování do Prahy studoval převážně nonartificiální skladbu a klavír na [[Konzervatoř Jaroslava Ježka|Konzervatoři Jaroslava Ježka]] a poté již výlučně artificiální skladbu na [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]], kde v roce 2012 získal titul [[Ph.D.]] Během studia se zúčastnil několika skladatelských workshopů, rezidencí a soukromých konzultací v České republice, Nizozemí, Francii, Itálii, USA a Číně; zejména pak v roce 2005 tříměsíční rezidence pro skladatele La Sacem v Paříži, díky níž se seznámil s nejnovějšími kompozičními metodami a technologiemi. Stipendium Erasmus na Královské konzervatoři v Haagu ve školním roce 2008-2009 pro něj znamenalo určité ohlédnutí a začlenění dřívějších tvůrčích i interpretačních zkušeností do multižánrových a multimediálních skladeb. Následující rok pak na pozvání a pod vedením Tristana Muraila strávil jako [https://www.fulbright.cz/ Fulbright Scholar] na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v New Yorku, kde od té doby získává různé příležitosti k uplatnění jako skladatel i dirigent. V roce 2016 absolvoval měsíční CEEC Composers' Field Trip napříč Čínou, což vyústilo ve tvorbu pro soubory a orchestry tradičních čínských nástrojů, stejně jako obecně inspiraci orientální kulturou.


Ve své tvorbě Kadeřábek konfrontuje různé kompoziční přístupy, využívá techniky počítačem podporované skladby a integruje principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové, popové a rockové hudby. Často pracuje s mikrointervaly, dále s nahranými reálnými zvuky, zakomponovanými do hudební struktury, a konečně s různými divadelními prvky.
Ve své tvorbě Kadeřábek konfrontuje různé kompoziční přístupy, využívá techniky počítačem podporované skladby a integruje principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové, popové a rockové hudby. Často pracuje s mikrointervaly, dále s nahranými reálnými zvuky, zakomponovanými do hudební struktury, a konečně s různými divadelními prvky.


Jeho skladby většinou obsahují určitý politický či sociální akcent a mnoho významových rovin; sám autor je vidí ''„jako mnohoúhelníky s vnitřními stranami ze zrcadel, díky nimž se dá na každou stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy''“. Skladatelé a hudebníci [[Leoš Janáček]], [[Charles Ives]], [http://www.tristanmurail.com/en/ Tristan Murail], [https://www.heinergoebbels.com/ Heiner Goebbels], [https://www.helmutoehring.de/ Helmut Oehring], [[Chick Corea]], [[Herbie Hancock]] a [[David Bowie]], výtvarníci a performeři [[Andy Warhol]], [http://www.richardprince.com/ Richard Prince] a [[Marina Abramović]], filmaři [[David Lynch]] a [[Jan Švankmajer]] a spisovatelé [[Bohumil Hrabal]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a [[Haruki Murakami]] znamenají pro Kadeřábka trvalé vzory a zdroje inspirace.
Jeho skladby většinou obsahují určitý politický či sociální akcent a mnoho významových rovin; sám autor je vidí ''„jako mnohoúhelníky s vnitřními stranami ze zrcadel, díky nimž se dá na každou stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy''“. Skladatelé a hudebníci [[Leoš Janáček]], [[Charles Ives]], [[Tristan Murail]], [[Heiner Goebbels]], [[Helmut Oehring]], [[Chick Corea]], [[Herbie Hancock]] a [[David Bowie]], výtvarníci a performeři [[Andy Warhol]], [http://www.richardprince.com/ Richard Prince] a [[Marina Abramović]], filmaři [[David Lynch]] a [[Jan Švankmajer]] a spisovatelé [[Bohumil Hrabal]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a [[Haruki Murakami]] znamenají pro Kadeřábka trvalé vzory a zdroje inspirace.


Roku 2010 nahrál [[BBC Symphony Orchestra]] s dirigentem [[Jiří Bělohlávek|Jiřím Bělohlávkem]] Kadeřábkovu skladbu ''In me la morte''. Stejný orchestr a dirigent pak uvedli Kadeřábkovu skladbu ''C'', nejprve na podzim 2011 v [[Barbican Centre|Barbican Centru]] v Londýně a poté na festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské Jaro]] 2012<ref>{{Citace elektronického periodika
Roku 2010 nahrál [[BBC Symphony Orchestra]] s dirigentem [[Jiří Bělohlávek|Jiřím Bělohlávkem]] Kadeřábkovu skladbu ''In me la morte''. Stejný orchestr a dirigent pak uvedli Kadeřábkovu skladbu ''C'', nejprve na podzim 2011 v [[Barbican Centre|Barbican Centru]] v Londýně a poté na festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské Jaro]] 2012<ref>{{Citace elektronického periodika

Verze z 11. 2. 2020, 16:20

Jiří Kadeřábek
Základní informace
Narození14. dubna 1978 (45 let)
Zlín
Žánryklasická hudba, experimentální hudba
Povoláníhudební skladatel
Webhttp://www.jirikaderabek.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Kadeřábek (* 14. dubna 1978, Zlín) je český hudební skladatel[1][2][3].

Narodil se 14. dubna 1978 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Velký vliv na něj zpočátku měla také silná a živá folklorní tradice tohoto regionu. Hrál, zpíval a později skládal jazzovou, rockovou a populární hudbu. Věnoval se též literární, výtvarné, scénické a filmové tvorbě.

Po přestěhování do Prahy studoval převážně nonartificiální skladbu a klavír na Konzervatoři Jaroslava Ježka a poté již výlučně artificiální skladbu na Akademii múzických umění, kde v roce 2012 získal titul Ph.D. Během studia se zúčastnil několika skladatelských workshopů, rezidencí a soukromých konzultací v České republice, Nizozemí, Francii, Itálii, USA a Číně; zejména pak v roce 2005 tříměsíční rezidence pro skladatele La Sacem v Paříži, díky níž se seznámil s nejnovějšími kompozičními metodami a technologiemi. Stipendium Erasmus na Královské konzervatoři v Haagu ve školním roce 2008-2009 pro něj znamenalo určité ohlédnutí a začlenění dřívějších tvůrčích i interpretačních zkušeností do multižánrových a multimediálních skladeb. Následující rok pak na pozvání a pod vedením Tristana Muraila strávil jako Fulbright Scholar na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde od té doby získává různé příležitosti k uplatnění jako skladatel i dirigent. V roce 2016 absolvoval měsíční CEEC Composers' Field Trip napříč Čínou, což vyústilo ve tvorbu pro soubory a orchestry tradičních čínských nástrojů, stejně jako obecně inspiraci orientální kulturou.

Ve své tvorbě Kadeřábek konfrontuje různé kompoziční přístupy, využívá techniky počítačem podporované skladby a integruje principy nebo fragmenty historické, stejně jako jazzové, popové a rockové hudby. Často pracuje s mikrointervaly, dále s nahranými reálnými zvuky, zakomponovanými do hudební struktury, a konečně s různými divadelními prvky.

Jeho skladby většinou obsahují určitý politický či sociální akcent a mnoho významových rovin; sám autor je vidí „jako mnohoúhelníky s vnitřními stranami ze zrcadel, díky nimž se dá na každou stranu znovu a znovu pohlížet pokaždé z jiné perspektivy“. Skladatelé a hudebníci Leoš Janáček, Charles Ives, Tristan Murail, Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Chick Corea, Herbie Hancock a David Bowie, výtvarníci a performeři Andy Warhol, Richard Prince a Marina Abramović, filmaři David Lynch a Jan Švankmajer a spisovatelé Bohumil Hrabal, Fjodor Michajlovič Dostojevskij a Haruki Murakami znamenají pro Kadeřábka trvalé vzory a zdroje inspirace.

Roku 2010 nahrál BBC Symphony Orchestra s dirigentem Jiřím Bělohlávkem Kadeřábkovu skladbu In me la morte. Stejný orchestr a dirigent pak uvedli Kadeřábkovu skladbu C, nejprve na podzim 2011 v Barbican Centru v Londýně a poté na festivalu Pražské Jaro 2012[4][5]. V roce 2013 složil Kadeřábek operu Kafkovy ženy, ke které napsala libreto Milena Jelínková. Tu ještě nedokončenou představila Center for Contemporary Opera v červenci 2013 v New Yorku. V březnu roku 2017 uvedlo Národní divadlo v Praze Kadeřábkovu operu Žádný člověk[6][7][8][9][10][11], která byla nastudována samotným skladatelem a pod jeho řízením zůstala v repertoáru divadla i v sezonách 2017-2018 a 2018-2019[12]. Dále byla tato inscenace ve dvou reprízách uvedena na festivalu Globale v Brémách a filmově zaznamenána režisérem Radimem Filipcem.

Odkazy

Reference

  1. KLEPAL, Boris. Jiří Kadeřábek: Jakmile vznikne šlápota, už po ní nezůstane pouhé nic. Harmonie. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  2. Pod tím vším je Morava, říká skladatel Jiří Kadeřábek | OperaPlus. OperaPlus. 2017-03-27. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  3. RIETHOFOVÁ, Kateřina. Jiří Kadeřábek a jeho verze postmoderny. Harmonie. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  4. MARY, Matz. Simply, C. Opus Osm [online]. [cit. March 28, 2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-03. 
  5. ČIA, News. Dirigent Jiří Bělohlávek provedl na Pražském jaru novinku mladého českého skladatele. Čia News. 2012-05-28. Dostupné online [cit. 2017-06-03]. 
  6. KLEPAL, Boris. Kadeřábkova opera Žádný člověk: Poctivě odvedená a působivá práce, v níž je na prvním místě hudba. Hospodářské noviny. 2017-04-01. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  7. Resurrecting the past in Prague. bachtrack.com [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KRATOCHVÍL, Matěj. Exploze v opeře. Žádný člověk Jiřího Kadeřábka. Harmonie. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  9. O životě a smrti jednoho pomníku. Žádný člověk na Nové scéně | OperaPlus. OperaPlus. 2017-04-01. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  10. HIS Voice: Žádný člověk - opera s tichým výbuchem a bez kompromisů.. www.hisvoice.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-03. 
  11. Z přízraku strašidlo. Opera Jiřího Kadeřábka Žádný člověk měla premiéru v Národním divadle. Vltava. 2017-04-05. Dostupné online [cit. 2017-06-12]. 
  12. O., SYMBIO Digital, s. r. Žádný člověk - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 

Externí odkazy