Kostel svatého Petra a Pavla (Osek): Porovnání verzí
doplnění v ib |
|||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Křesťanství}} |
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Křesťanství}} |
||
[[Kategorie:Barokní kostely v |
[[Kategorie:Barokní kostely v okrese Teplice|Petr a Pavel (Osek)]] |
||
[[Kategorie:Kostely v okrese Teplice|Osek]] |
|||
[[Kategorie:Stavby v Oseku (okres Teplice)]] |
[[Kategorie:Stavby v Oseku (okres Teplice)]] |
||
[[Kategorie:Náboženství v Oseku (okres Teplice)]] |
[[Kategorie:Náboženství v Oseku (okres Teplice)]] |
||
Verze z 8. 2. 2020, 16:00
| Kostel sv. Petra a Pavla v Oseku u Duchcova | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Oseku | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Teplice |
| Obec | Osek u Duchcova |
| Souřadnice | 50°37′17″ s. š., 13°42′15,5″ v. d. |
  Kostel sv. Petra a Pavla v Oseku | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Osek u Duchcova |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1751–1755 |
| Další informace | |
| Kód památky | 42516/5-2720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel sv. Petra a Pavla v Oseku je farním kostelem osecké farnosti. Má titul kostela děkanského.[1] Nachází se mimo centrum města v jeho východní části, na místě osady dříve zvané Starý Osek. Farnost byla pod správou cisterciáků z oseckého kláštera (české cisterciácké nekrologium uvádí celou řadu jmen s poznámkou „farář ve Starém Oseku“). Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Původní kostel na místě dnešního pocházel ze 13. století. V 18. století bylo rozhodnuto o jeho barokní přestavbě. Projekt vypracoval roku 1714 Octavio Broggio z Litoměřic, který pro osecké cisterciáky projektoval celou řadu staveb. K realizaci projektu nakonec nebylo přikročeno, neboť se ukázal velmi finančně náročný.
Kostel byl nakonec realizován jako úplná novostavba v letech 1751–1755. Stavbu vedl Jakub Schwarz, který byl kdysi Broggiovým polírem, a stavba nezapře značné ovlivnění broggiovským pojetím baroka. V roce 1917 byla farnost povýšena na děkanství. Po roce 1945 došlo k postupnému chátrání. Po obnově komunity v oseckém klášteře v 90. letech se bohoslužby přenesly do klášterního kostela, a v kostele farním bývala pouze jednou ročně poutní bohoslužba. I po přerušení komunitního života v klášteře v r. 2008 zůstaly bohoslužby v kostele klášterním (ten je přece jen blíže centru města). Farní kostel je v současné době uzavřený.
Architektura
Kostel je jednolodní stavbou podélné dispozice. V západním průčelí se nachází hranolová věž. Západní průčelí má tři osy a je členěno pilastry. V postranních polích průčelí jsou niky se sochami světců od Matyáše Kühnela z doby po roce 1760.
Vnitřní prostor je sklenut střídavě valenou klenbou s výsečemi na pásech, které vybíhají do pilastrů, a také plackami. Ve věži se nachází kruchta. Je podklenutá a jako klenbu má placku. Jí představěná kruchta je na sloupcích.
Vybavení
Hlavní oltář pochází od M. Kühnela z doby po roce 1760 s obrazem z 19. století. V kostele se nachází pět obrazů od Ignáce Raaba z poloviny 18. století. Autorem kazatelny z období kolem roku 1760 je František Rotter z Loun. Varhany pochází z 2. poloviny 18. století. Další vybavení kostela je novodobé.
Okolí kostela
Na hřbitově nedaleko kostela je empírový náhrobek ve tvaru pyramidy z roku 1802, jehož autorem je František Pettrich. V něm je pohřben Joseph Xavier Karl Raphael Philipp Benno zemřelý 26. června 1802 v souboji nedaleko hradu Rýzmburka. Náhrobek je chráněn jako kulturní památka ČR.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 152.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-13]. Identifikátor záznamu 154703 : Kostel sv. Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 155041 : Hrob – náhrobek saského prince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Literatura
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 552.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Petra a Pavla v Oseku na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Petra a Pavla, Osek (katalog biskupství litoměřického)
- hrady.cz
