Mandril rýholící: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 46: Řádek 46:


== Umělý chov ==
== Umělý chov ==
V České republice je chován v [[ZOO Ústí nad Labem]] a v [[ZOO Ostrava]]. V budoucnu by se mněl objevit v [[Zoo Zlín]] v chystaném projektu Karibuni.
V České republice je chován v [[ZOO Ústí nad Labem]] a v [[ZOO Ostrava]]. V budoucnu by se mněl objevit v [[Zoo Zlín]] v chystaném projektu Karibuni. Na Slovensku je chován v Zoo Spišská nová Ves.


<gallery>
<gallery>

Verze z 6. 2. 2020, 12:22

Jak číst taxoboxMandril rýholící
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Podčeleďkočkodani (Cercopithecinae)
Rodmandril (Mandrillus)
Binomické jméno
Mandrillus sphinx
(Linné, 1758)
areál mandrila (červeně)
areál mandrila (červeně)
areál mandrila (červeně)
Sesterský druh
dril černolící (Mandrillus leucophaeus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mandril rýholící (Mandrillus sphinx) je opice z čeledi kočkodanovití.

Popis

Je nápadný pestře zbarvenými lícemi dospělých samců. Samec dosahuje hmotnosti až 40 kg, samice jsou poloviční.

Chování a strava

Mandril obývá oblasti Kamerunu, Konga, Rovníkové Guineje a Gabonu. Jeho biotopem jsou tropické deštné pralesy, ale i zalesněné okraje savan, pobřežní lesy a v období sucha také kultivované plantáže (melounové, maniokové, banánové a s muškátovými oříšky). Pohybuje se převážně po zemi, dokáže ale i přeskakovat ze stromu na strom ve výšce 2–5 m. Každou noc si mandrilové vyhledávají nové stanoviště ke spánku, přičemž členové jedné skupiny nikdy nespí na jednom stromě. Na rozdíl od jiných opic nemají přes den vyčleněný čas na odpočinek, více než polovinu dne stráví hledáním potravy.

Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.

Mandril je aktivní přes den, kdy putuje napříč pralesem, není teritoriální. Skupina, vedená jedním dominantním samcem, čítá 15–95 členů, spatřeny byly i skupiny o 150 jedincích. Malé skupiny se v hlavní plodové sezoně seskupují až do velikosti nad 250 jedinců. Nepřátele zastrašují zíváním a škubáním hlavou s hlasitým podupáváním nebo naopak kamennou tváří.

Období rozmnožování trvá od července do října. Samice může zabřeznout jednou za 17,5 měsíce. Březost trvá 168 až 176 dní[2], poté se rodí jedno mládě. To matka nosí nejprve na břiše, později na zádech.

Přirozenými nepřáteli mandrila jsou levharti, šimpanzi a hadi.

Umělý chov

V České republice je chován v ZOO Ústí nad Labem a v ZOO Ostrava. V budoucnu by se mněl objevit v Zoo Zlín v chystaném projektu Karibuni. Na Slovensku je chován v Zoo Spišská nová Ves.

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 46. 

Externí odkazy