Pruské Slezsko: Porovnání verzí
Moravci |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| počet obyvatel poznámka = |
| počet obyvatel poznámka = |
||
| jazyky = [[němčina]], [[polština]], [[čeština]] |
| jazyky = [[němčina]], [[polština]], [[čeština]] |
||
| národnostní složení = [[Němci]], [[Poláci]], zemský národ [[Slezané|Slezanů]], [[Češi]], Moravci |
| národnostní složení = [[Němci]], [[Poláci]], zemský národ [[Slezané|Slezanů]], [[Češi]], [[Moravci]] |
||
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]] |
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]] |
||
| státní zřízení = [[provincie]] |
| státní zřízení = [[provincie]] |
||
Verze z 1. 2. 2020, 19:28
| Provincie Slezsko Provinz Schlesien
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, německy Schlesien)[1] bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska,[2] v letech 1815–1919[3] a pak 1938–1941[4] jednou z jeho provincií. Jeho součástí se v roce 1743 stalo i Kladsko, do té doby jeden z vnějších krajů Čech. Metropolí bylo město Vratislav (německy Breslau).[5]
Historický přehled
Do roku 1918
Od středověku až do roku 1742 bylo celé Slezsko (s výjimkou Krosenska, které roku 1482 získalo Braniborské markrabství) součástí zemí Koruny České. Po prohrané první slezské válce ztratila Marie Terezie Vratislavským mírem 11. června 1742 většinu Slezska (včetně Kladska) ve prospěch Pruska. Kromě ztráty území přišla katolická panovnice Marie Terezie o značnou část obyvatelstva i z jiného důvodu. V celém průběhu slezských válek, na pozvání pruského krále Friedricha II. Velikého, odcházeli čeští nekatolíci ze země - a to pod ochranou pruských vojsk. Organizováním hromadné emigrace z Čech do řídce obydleného Pruského Slezska byl pověřen pruský generál Kalckstein a kněz Jan Liberda. Po Vídeňském kongresu se součástí Pruského Slezska stala i severovýchodní polovina Horní Lužice (do roku 1825 však okres Hoyerswerda náležel k provincii Braniborsku) získaná od Saského království a Pruské Slezsko se stalo jednou z deseti provincií (jako provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien) Pruského státu. V jeho rámci se roku 1871 stalo součástí Německého císařství.
1918–1945
Po skončení první světové války 28. října 1918 obsadilo obnovené Polsko okrajová území Pruského Slezska (území jihozápadně od Bojanowa a Kaczkowo s okolím; a území západně od města Kepno s městy Bralin, Domaslów, Sosnie, Rychtal) a začlenilo je do Poznaňského vojvodství. 14. října 1919 došlo k rozdělení Pruského Slezska na provincie Dolní Slezsko (hlavní město Vratislav) a Horní Slezsko (hlavní město Opolí). Podle Versailleské mírové smlouvy se mělo v Horním Slezsku konat referendum o příslušnosti tohoto národnostně smíšeného území. 10. ledna 1920 se pak jižní část hornoslezského okresu Ratiboř (Hlučínsko) stala součástí Československa. Na základě výsledku referenda se východní část Horního Slezska stala 20. října 1921 součástí Polska, které ji začlenilo do Slezského vojvodství.
1. dubna 1938 bylo Pruské Slezsko opět sjednoceno do jedné provincie. Dne 2. září 1938 byla k Pruskému Slezsku připojena malá jižní část zrušené provincie Hraniční marka Poznaňsko – Západní Prusko. Po Mnichovu se Hlučínsko stalo součástí nacistického Německa a v rámci Pruska bylo začleněno zpět do Pruského Slezska. Po německém vpádu do Polska v září 1939 ovládlo nacistické Německo celou polskou část Slezska. 26. října 1939 bylo k Pruskému Slezsku připojeno dosavadní polské Slezské vojvodství. Část Slezska, která v letech 1918–1939 náležela k polskému Poznaňskému vojvodství, se 1. listopadu 1939 stala součástí Říšské župy Poznaňsko, 29. ledna 1940 přejmenované na Říšskou župu Povartí (něm. Reichsgau Wartheland). Provincie Slezsko pak byla 29. ledna 1941 opět rozdělena na provincie Dolní a Horní Slezsko a tento stav pak trval až do konce druhé světové války.
Od roku 1945
Koncem druhé světové války obsadila celé Pruské Slezsko vojska SSSR. Pokud se týče hranic, tak došlo k obnovení rozdělení Slezska z období před Mnichovskou dohodou, přičemž území východně od řeky Nisy (včetně malé části dosud saské části Horní Lužice okolo města Bogatynia) bylo na základě rozhodnutí postupimské konference dáno 2. srpna 1945 do správy Polska, i když se zatím nestalo jeho součástí. 26. prosince 1945 pak Polsko tuto oblast anektovalo (další vývoj viz Polské Slezsko). Část Horní Lužice západně od řeky Nisy, která patřila do roku 1945 k Pruskému Slezsku, byla na základě výsledků referenda připojena v rámci sovětské okupační zóny Německa k Sasku.
Administrativní členění
Vládní obvody
- 1818–1820 4 vládní obvody (Regierungbezirke): Breslau (Vratislav), Liegnitz (Lehnice), Oppeln (Opolí), Reichenbach (Dzierżoniów).
- 1820–1939 3 vládní obvody. Reichenbach zrušen a jeho území rozděleno mezi Breslau a Liegnitz.
- 1939–1945 4 vládní obvody. Vytvořen vládní obvod Kattowitz (Katowice).
Odkazy
Reference
- ↑ Schlesien. www.preussenweb.de [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ České geopolitické zajímavosti 2 - Slezsko, Časopis Mensa. casopis.mensa.cz [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ CS Magazin. www.cs-magazin.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Schlesien2. www.preussenweb.de [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Vladislav Knoll. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
Literatura
- FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.
- Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich 2001
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pruské Slezsko na Wikimedia Commons - Mapa Dolního Slezska
- Mapa Horního Slezska po 20. říjnu 1921
