Cenová hladina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
vypuštění nadbytečné mezery
vypuštění nadbytečných mezer
Řádek 9: Řádek 9:
| url archivu =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-29
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či zůstat neměnná. <ref name=":0">{{Citace monografie
}}</ref> Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či zůstat neměnná.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Soukup
| příjmení = Soukup
| jméno = J.
| jméno = J.
Řádek 24: Řádek 24:
}}</ref>
}}</ref>


Trvalý všeobecný růst cenové hladiny ekonomických statků a výrobních faktorů nazýváme [[inflace]]. Pokud všeobecná cenová hladina klesá (tudíž míra inflace nabývá záporných hodnot), říkáme takovému jevu [[deflace]]. <ref>{{Citace monografie
Trvalý všeobecný růst cenové hladiny ekonomických statků a výrobních faktorů nazýváme [[inflace]]. Pokud všeobecná cenová hladina klesá (tudíž míra inflace nabývá záporných hodnot), říkáme takovému jevu [[deflace]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vlček
| příjmení = Vlček
| jméno = J.
| jméno = J.
Řádek 37: Řádek 37:
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-7552-190-3
| isbn = 978-80-7552-190-3
}}</ref> Míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období. <ref>{{Citace monografie
}}</ref> Míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brčák
| příjmení = Brčák
| jméno = J
| jméno = J
Řádek 50: Řádek 50:
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-7380-492-3
| isbn = 978-80-7380-492-3
}}</ref> V dnešní době se setkáváme spíše s pozitivní inflací. <ref name=":1">{{Citace monografie
}}</ref> V dnešní době se setkáváme spíše s pozitivní inflací.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Samuelson
| příjmení = Samuelson
| jméno = P. A.
| jméno = P. A.
Řádek 63: Řádek 63:
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-205-0629-0
| isbn = 978-80-205-0629-0
}}</ref> [[Dezinflace]] poté nastává tehdy, kdy tempo růstu cenové hladiny zpomaluje - naopak zrychlení růstu cenové hladiny je označováno jako akcelerující inflace. <ref name=":0" />
}}</ref> [[Dezinflace]] poté nastává tehdy, kdy tempo růstu cenové hladiny zpomaluje - naopak zrychlení růstu cenové hladiny je označováno jako akcelerující inflace.<ref name=":0" />


== Měření cenové hladiny ==
== Měření cenové hladiny ==
Měření cenové hladiny je náročným úkolem každé statistické služby a zároveň úkolem velice citlivým, neboť informace o pohybu cenové hladiny patří k nejsledovanějším a také nejdůležitějším informacím z oblasti ekonomického života - odvozuje se od nich totiž řada dalších hospodářsky a sociálně významných propočtů, například výpočet reálných mezd, životních nákladů, důchodů a podobně. <ref name=":2">{{Citace monografie
Měření cenové hladiny je náročným úkolem každé statistické služby a zároveň úkolem velice citlivým, neboť informace o pohybu cenové hladiny patří k nejsledovanějším a také nejdůležitějším informacím z oblasti ekonomického života - odvozuje se od nich totiž řada dalších hospodářsky a sociálně významných propočtů, například výpočet reálných mezd, životních nákladů, důchodů a podobně.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Jurečka
| příjmení = Jurečka
| jméno = V.
| jméno = V.
Řádek 79: Řádek 79:
| strany =
| strany =
| isbn = 978-80-247-4386-8
| isbn = 978-80-247-4386-8
}}</ref> Správné a přesné měření cen je jedním z hlavních úkolů empirické [[Ekonomie|ekonomie.]] <ref name=":1" />
}}</ref> Správné a přesné měření cen je jedním z hlavních úkolů empirické [[ekonomie]].<ref name=":1" />


K měření cenové hladiny používáme [[Cenový index|cenové indexy]]. Nejběžnějšími z nich jsou [[Index spotřebitelských cen]] (CPI), který odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti a jeho měření je založeno na srovnání nákladů na nákup typického [[Spotřební koš|spotřebního koše]] výrobků a služeb ve dvou srovnávacích obdobích a [[Deflátor HDP|Implicitní cenový deflátor]] (IPD), který je přestavován zlomkem, v jehož čitateli je hodnota HDP daného (běžného) roku v běžných cenách tohoto roku, ve jmenovateli je tentýž HDP, avšak vyjádřený ve stálých cenách. <ref name=":2" />
K měření cenové hladiny používáme [[Cenový index|cenové indexy]]. Nejběžnějšími z nich jsou [[Index spotřebitelských cen]] (CPI), který odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti a jeho měření je založeno na srovnání nákladů na nákup typického [[Spotřební koš|spotřebního koše]] výrobků a služeb ve dvou srovnávacích obdobích a [[Deflátor HDP|Implicitní cenový deflátor]] (IPD), který je přestavován zlomkem, v jehož čitateli je hodnota HDP daného (běžného) roku v běžných cenách tohoto roku, ve jmenovateli je tentýž HDP, avšak vyjádřený ve stálých cenách.<ref name=":2" />


Dalším indexem, který se používá k měření cenové hladiny, je [[Index cen výrobců]] (PPI), který v sobě zahrnuje několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích ekonomiky - nejčastěji používané jsou Index cen průmyslových výrobců, Index cen stavebních prací, Index cen tržních služeb nebo Index cen zemědělských výrobců. <ref name=":0" />
Dalším indexem, který se používá k měření cenové hladiny, je [[Index cen výrobců]] (PPI), který v sobě zahrnuje několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích ekonomiky - nejčastěji používané jsou Index cen průmyslových výrobců, Index cen stavebních prací, Index cen tržních služeb nebo Index cen zemědělských výrobců.<ref name=":0" />


Cenové indexy neovlivňují pouze míru [[inflace]], jsou ale také součástí reálného výstupu a produktivity. <ref name=":1" />
Cenové indexy neovlivňují pouze míru [[inflace]], jsou ale také součástí reálného výstupu a produktivity.<ref name=":1" />


== Rovnice směny ==
== Rovnice směny ==
Řádek 94: Řádek 94:
Z toho vyplývá, že zvýšení množství peněz v ekonomice vyvolá odpovídající růst cenové hladiny a například zvýšení produktu v ekonomice vyvolá odpovídající snížení cenové hladiny.
Z toho vyplývá, že zvýšení množství peněz v ekonomice vyvolá odpovídající růst cenové hladiny a například zvýšení produktu v ekonomice vyvolá odpovídající snížení cenové hladiny.


Autorem této rovnice je [[Irving Fisher|Irving Fischer]]. <ref name=":2" />
Autorem této rovnice je [[Irving Fisher|Irving Fischer]].<ref name=":2" />


== Statistické údaje ==
== Statistické údaje ==
Během let 2003 - 2012 rostla cenová hladina, která byla měřena implicitním deflátorem HDP, v ČR průměrným ročním tempem vy výši 1,1 %. V letech 2010 - 2011 bylo možné sledovat pokles cenové hladiny v důsledku vývoje cen v jednotlivých ekonomických oblastech. Po dvouletém poklesu cenová hladina pokročila opět směrem vzhůru. <ref>ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Cenová hladina vzrostla průměrně o 1,1 % ročně.'' [online]''.'' Praha: ČSÚ. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: <nowiki>https://www.czso.cz/csu/czso/870031e94d</nowiki></ref>
Během let 2003 - 2012 rostla cenová hladina, která byla měřena implicitním deflátorem HDP, v ČR průměrným ročním tempem vy výši 1,1 %. V letech 2010 - 2011 bylo možné sledovat pokles cenové hladiny v důsledku vývoje cen v jednotlivých ekonomických oblastech. Po dvouletém poklesu cenová hladina pokročila opět směrem vzhůru.<ref>ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ''Cenová hladina vzrostla průměrně o 1,1 % ročně.'' [online]''.'' Praha: ČSÚ. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: <nowiki>https://www.czso.cz/csu/czso/870031e94d</nowiki></ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 30. 1. 2020, 16:38

Cenová hladina je vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě a je jedním ze základních ukazatelů, které makroekonomie sleduje.[1] Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či zůstat neměnná.[2]

Trvalý všeobecný růst cenové hladiny ekonomických statků a výrobních faktorů nazýváme inflace. Pokud všeobecná cenová hladina klesá (tudíž míra inflace nabývá záporných hodnot), říkáme takovému jevu deflace.[3] Míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období.[4] V dnešní době se setkáváme spíše s pozitivní inflací.[5] Dezinflace poté nastává tehdy, kdy tempo růstu cenové hladiny zpomaluje - naopak zrychlení růstu cenové hladiny je označováno jako akcelerující inflace.[2]

Měření cenové hladiny

Měření cenové hladiny je náročným úkolem každé statistické služby a zároveň úkolem velice citlivým, neboť informace o pohybu cenové hladiny patří k nejsledovanějším a také nejdůležitějším informacím z oblasti ekonomického života - odvozuje se od nich totiž řada dalších hospodářsky a sociálně významných propočtů, například výpočet reálných mezd, životních nákladů, důchodů a podobně.[6] Správné a přesné měření cen je jedním z hlavních úkolů empirické ekonomie.[5]

K měření cenové hladiny používáme cenové indexy. Nejběžnějšími z nich jsou Index spotřebitelských cen (CPI), který odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti a jeho měření je založeno na srovnání nákladů na nákup typického spotřebního koše výrobků a služeb ve dvou srovnávacích obdobích a Implicitní cenový deflátor (IPD), který je přestavován zlomkem, v jehož čitateli je hodnota HDP daného (běžného) roku v běžných cenách tohoto roku, ve jmenovateli je tentýž HDP, avšak vyjádřený ve stálých cenách.[6]

Dalším indexem, který se používá k měření cenové hladiny, je Index cen výrobců (PPI), který v sobě zahrnuje několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích ekonomiky - nejčastěji používané jsou Index cen průmyslových výrobců, Index cen stavebních prací, Index cen tržních služeb nebo Index cen zemědělských výrobců.[2]

Cenové indexy neovlivňují pouze míru inflace, jsou ale také součástí reálného výstupu a produktivity.[5]

Rovnice směny

Cenová hladina přímo úměrně závisí na množství peněz v oběhu ("M") a rychlosti obratu ("V"), nepřímo poté závisí na velikosti produktu ("Y"). Cenová hladina se označuje písmenem "P".

Vzorec rovnice směny má tuto podobu: P x Y = V x M

Z toho vyplývá, že zvýšení množství peněz v ekonomice vyvolá odpovídající růst cenové hladiny a například zvýšení produktu v ekonomice vyvolá odpovídající snížení cenové hladiny.

Autorem této rovnice je Irving Fischer.[6]

Statistické údaje

Během let 2003 - 2012 rostla cenová hladina, která byla měřena implicitním deflátorem HDP, v ČR průměrným ročním tempem vy výši 1,1 %. V letech 2010 - 2011 bylo možné sledovat pokles cenové hladiny v důsledku vývoje cen v jednotlivých ekonomických oblastech. Po dvouletém poklesu cenová hladina pokročila opět směrem vzhůru.[7]

Reference

  1. Cenová hladina. Téma - finance [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  2. a b c SOUKUP, J. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Management Press, 2018. 535 s. ISBN 978-80-7261-537-7. 
  3. VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 556 s. ISBN 978-80-7552-190-3. 
  4. BRČÁK, J. Makroekonomie - teorie a praxe. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 223 s. ISBN 978-80-7380-492-3. 
  5. a b c SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 19. vyd. Praha: NS Svoboda, 2013. 715 s. ISBN 978-80-205-0629-0. 
  6. a b c JUREČKA, V. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 352 s. ISBN 978-80-247-4386-8. 
  7. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cenová hladina vzrostla průměrně o 1,1 % ročně. [online]. Praha: ČSÚ. [cit. 2019-11-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/870031e94d