Kružba

Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty

Kruhové okno -rozeta-západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami

Kružba je pro gotiku (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů.

Historie

První pravou kružbu nalezneme v chórové kapli katedrály v Remeši z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.

Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př.Chartres (1220).

Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají rozety západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži.

Funkce

Tento geometrický prvek byl konstruován kružidlem, takže gotická kružba je často nazývána zkamenělá geometrie. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly symbolický význam. Spojení geometrické systematičnosti a teologických nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.

Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - vitraje. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.

Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným jeptiška.

V pozdní gotice je kružba hojně využívána o oltářním nástavci, na chórových lavicích, kazatelnách. Nacházíme ji i v gotické městské architektuře, například na štítech světských staveb.

Druhy

Nejdůležitější základní formou gotické kružby je lalok. V lomeném oblouku je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:

• třílaločnaté od roku 1200
• čtyřlaločnaté
• pětilaločné
• šestilaločné (Notre Dame v Remeši)
• sedmilaločné
• mnoholaločné

• jeptiška - trojlaločnatý obrazec zakončující gotickou kružbu či její část, pokud je okno děleno kamennými pruty (sloupky). V takovém případě zakončuje jeptiška každé jednotlivé pole. Skupina vedle sebe umístěných jeptišek pak odděluje vrcholovou část kružby s kruhovými laločnatými obrazci a spodní část členěnou vertikálními pruty. Jeptiška vznikla vložením symerticky umístěné dvojice nosů do základního lomeného tvaru gotického okna. Její název vychází z podobnosti prvku s lidskou postavou v hábitu.

Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhleníky. V tomto případě mluvíme o listech.

• trojlist
• čtyřlist atd.

Bathská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem perpendikulárního stylu

Slepá kružba s chrliči na katedrále Notre Dame v Paříži

Zvláštností v Anglické pozdní gotice je perpendikulární styl - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V Bathském opatství z 16. století.

Ve Francii se objevují paprskovité motivy (rayonantní gotika)

Z Francie (přes Holandsko a Severní Porýní) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby (flaboyantní gotika). Velmi častý je motiv rotujících plaménků. Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. nosy - vytažené hrotité konce prutů.

Pokud je kružba jen dekorativním prvkem rámu a nezaplňuje celou plochu otvoru, hovoříme o ažurové kružbě.

Často se vyskytuje jen v reliéfní formě, tzv. slepá, lípaná nebo panelová kružba. Tento způsob výzdoby vznikl jako nepřímý důsledek zasklívání oken malými tabulkami skla v olověných rámečcích.

Literatura

• Wie erkenne ich? Die Kunst der Gotik (Jak je poznáme? Umění Gotiky). Knižní klub ISBN 80-242-1520-9

Podívejte se též na

• Gotická architektura
• Gotická architektura v Itálii
• Gotická architektura na Pyrenejském poloostrově

Externí odkaz

Galerie kružba na Wikimedia Commons

• Nákresy gotických oken s kružbami. Návod na narýsování kružby.