Trutnov hlavní nádraží: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: architekt
Řádek 51: Řádek 51:
{{Trať 045}}
{{Trať 045}}
{{Trať 047}}
{{Trať 047}}
{{Portály|Železnice}}
{{Portály|Železnice|Česko|Architektura a stavitelství}}


[[Kategorie:Železniční stanice v okrese Trutnov]]
[[Kategorie:Železniční stanice v okrese Trutnov]]

Verze z 19. 1. 2020, 23:21

Trutnov hlavní nádraží
Trutnov hlavní nádraží
Trutnov hlavní nádraží
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
MěstoTrutnov
UliceŘíční
Souřadnice
Trutnov
Trutnov
Provozovatel dráhySŽDC
Kód stanice570200
Tratě032, 040, 043, 045, 047
Nadmořská výška415 m n. m.
V provozu od1870
Nástupiště5
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Kód památky12326/6-5592 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trutnov hlavní nádraží (zkráceně Trutnov hl.n.) je železniční stanice v Trutnově, druhém největším městě Královéhradeckého kraje, nedaleko nábřeží řeky Úpy.

Historie

Stanice byla vystavěna Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB), první výkop byl proveden 6. března 1869. Autorem univerzalizované podoby stanice pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. V Trutnově již existovala železniční stanice Trutnov v majetku Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, ta byla po propojení a zahájení pravidelného provozu v říjnu 1870 přejmenována na Poříčí (od roku 1947 pak Trutnov-střed).

21. prosince téhož roku byla otevřena trať do Kunčic nad Labem a na trati se objevily první smíšené vlaky (souprava o osobních i nákladních vagónech). Vzhledem k nedaleké hranici s Pruskem fungoval od počátku ve stanici celní úřad. Na celé nové trati jezdily v době zbudování nádraží tři dvojice smíšených vlaků denně. Roku 1873 rozhodla ÖNWB o zřízení železničních strojíren kvůli přetížení v depu ve Velkém Oseku.

Po prodloužení železnice z Kunčic směrem na Svobodu nad Úpou v roce 1871 sloužila stanice Trutnov k přestupu cestujícím do Jánských Lázní. Na počátku nového století jezdilo tu již 12 až 16 vlaků denně a roční obrat cestujících byl tehdy v Trutnově 560 000 osob.

Nedaleko stanice na opačném břehu Úpy je umístěno městské autobusové nádraží.

Literatura

  • Mil. ŠTĚPÁN, časopis Horské prameny, 1949, ročník IV., číslo 7 a 8.

Externí odkazy