SMS Prinz Eugen (dreadnought): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: pl:SMS Prinz Eugen |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
|Pancíř:||11 palců na čáře ponoru, barbetách, vežích; 1,4 palce na palubě |
|Pancíř:||11 palců na čáře ponoru, barbetách, vežích; 1,4 palce na palubě |
||
|} |
|} |
||
'''SMS Prinz Eugen''' byla [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] [[bitevní loď]] ([[dreadnought]]) [[třída bitevních lodí |
'''SMS Prinz Eugen''' byla [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] [[bitevní loď]] ([[dreadnought]]) [[třída bitevních lodí Tegetthof|třídy Viribus Unitis]]. Jméno dostala na počest rakouského vojevůdce prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]]. |
||
Postavena byla v loděnici ''Stabilimento Tecnico Triestino'' v [[Terst|Terstu]] a po skončení [[První světová válka|války]] byla předána [[Francie|francouzskému]] námořnictvu, které jí používalo jako [[dělostřelectvo|dělostřelecký]] terč. |
Postavena byla v loděnici ''Stabilimento Tecnico Triestino'' v [[Terst|Terstu]] a po skončení [[První světová válka|války]] byla předána [[Francie|francouzskému]] námořnictvu, které jí používalo jako [[dělostřelectvo|dělostřelecký]] terč. |
Verze z 13. 9. 2007, 14:11
Základní údaje | K.u.k. Kriegsmarine Ensign |
---|---|
Zahájení stavby: | 16. ledna 1912 |
Spuštěna na vodu: | 30. listopadu 1912 |
Aktivní od: | 8. července 1914 |
Osud: | 22. července 1922 potopena jako dělostřelecký terč |
Technicko-taktická data | |
Výtlak: | 20 000 t |
Délka: | 152 m |
Šířka: | 27,9 m |
Ponor: | 8,7 m |
Pohon: | 12 kotlů Yarrow, pohánějící 4 parní turbíny, celkem 27 000 hp na 4 lodní šrouby |
Rychlost: | 20,4 uzlu |
Dosah: | 4 200 nm při rychlosti 10 uzlů |
Posádka: | 32 důstojníků, 16 nižších důstojníků, 993 námořníků |
Výzbroj: |
12 × 12" (305 mm) děla ve věžích po třech |
Pancíř: | 11 palců na čáře ponoru, barbetách, vežích; 1,4 palce na palubě |
SMS Prinz Eugen byla rakousko-uherská bitevní loď (dreadnought) třídy Viribus Unitis. Jméno dostala na počest rakouského vojevůdce prince Evžena Savojského.
Postavena byla v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu a po skončení války byla předána francouzskému námořnictvu, které jí používalo jako dělostřelecký terč.