Ypsilon: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: různé významy rozcestník
+starořečtina: hláskové změny, diftongy, přídech, délka, název, hyoideum
Řádek 3: Řádek 3:
[[Soubor:Greek upsilon.png|thumb|Ypsilon — majuskulní i minuskulní varianta]]
[[Soubor:Greek upsilon.png|thumb|Ypsilon — majuskulní i minuskulní varianta]]
'''Ypsilon''' ([[majuskule|majuskulní]] podoba '''Υ''' či '''ϒ''', [[minuskule|minuskulní]] podoba '''υ''', řecký název Ύψιλον) je dvacáté písmeno [[řecká abeceda|řecké abecedy]] a v řecké číselné soustavě má hodnotu 400. V průběhu vývoje reprezentovalo v řečtině různé hlásky, v nejstarších dobách se vyslovovalo jako {{IPA2|u}}, klasická [[starořečtina]] jej používala pro {{IPA2|y}} a v moderní řečtině se čte {{IPA2|i}}. Zvláštní výslovnost písmeno mělo a má v rámci dvojhlásek.
'''Ypsilon''' ([[majuskule|majuskulní]] podoba '''Υ''' či '''ϒ''', [[minuskule|minuskulní]] podoba '''υ''', řecký název Ύψιλον) je dvacáté písmeno [[řecká abeceda|řecké abecedy]] a v řecké číselné soustavě má hodnotu 400. V průběhu vývoje reprezentovalo v řečtině různé hlásky, v nejstarších dobách se vyslovovalo jako {{IPA2|u}}, klasická [[starořečtina]] jej používala pro {{IPA2|y}} a v moderní řečtině se čte {{IPA2|i}}. Zvláštní výslovnost písmeno mělo a má v rámci dvojhlásek.

== Starořečtina ==
Ve staré řečtině se υ původně vyslovovalo [u], v klasické řečtině se výslovnost změnila na [y] (jako německé ü) a jako [ú] se vyslovovala původně [[dvojhláska]] ου ([[omikron]]em a ypsilon). Výslovnost [u] se zachovala ve dvojhláskách αυ (s [[Alfa|alfou]], viz např. [[auto]]) a ευ (s epsilonem, případně s étou: ηυ; viz např. [[euforie]], v jiných převzatých slovech převládla pozdější výslovnost [v], např. [[Evropa]]). Ypsilon na začátku slova mohlo být provázeno tzv. ostrým [[přídech]]em: ύ se pak četlo jako [hy-]. Ostrý přídech nahrazoval původní [[Sykavka|sykavku]] a obě popsané hláskové změny jsou patrné ve srovnání řecké předpony ''hyper-'' a odpovídající latinské ''super-'' (česky nad) nebo řecké ''hypo-'' a latinské ''sub-'' (česky pod). Kromě přídechu se ve staré řečtině rozlišovala také délka ypsilonu.

Název písmene ''y psilon'' znamená „prosté y“ a odlišuje jej od v klasické době stejně vyslovovaného diftongu (přesněji digramu) οι. Z názvu písmene s ostrým přídechem [hy] je odvozen latinský název kosti [[jazylka]] ''hyoideum'' připomínající υ svým tvarem.


== Užití ==
== Užití ==

Verze z 24. 12. 2019, 01:07

Další významy jsou uvedeny na stránce Ypsilon (rozcestník).
Řecká abeceda
Α α alfa Ν ν ný
Β β beta Ξ ξ ksí
Γ γ gama Ο ο omikron
Δ δ delta Π π pí
Ε ε epsilon Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta Σ σ ς sigma
Η η éta Τ τ tau
Θ θ théta Υ υ ypsilon
Ι ι ióta Φ φ fí
Κ κ kappa Χ χ chí
Λ λ lambda Ψ ψ psí
Μ μ mí Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san
Ypsilon — majuskulní i minuskulní varianta

Ypsilon (majuskulní podoba Υ či ϒ, minuskulní podoba υ, řecký název Ύψιλον) je dvacáté písmeno řecké abecedy a v řecké číselné soustavě má hodnotu 400. V průběhu vývoje reprezentovalo v řečtině různé hlásky, v nejstarších dobách se vyslovovalo jako [u]IPA, klasická starořečtina jej používala pro [y]IPA a v moderní řečtině se čte [i]IPA. Zvláštní výslovnost písmeno mělo a má v rámci dvojhlásek.

Starořečtina

Ve staré řečtině se υ původně vyslovovalo [u], v klasické řečtině se výslovnost změnila na [y] (jako německé ü) a jako [ú] se vyslovovala původně dvojhláska ου (omikronem a ypsilon). Výslovnost [u] se zachovala ve dvojhláskách αυ (s alfou, viz např. auto) a ευ (s epsilonem, případně s étou: ηυ; viz např. euforie, v jiných převzatých slovech převládla pozdější výslovnost [v], např. Evropa). Ypsilon na začátku slova mohlo být provázeno tzv. ostrým přídechem: ύ se pak četlo jako [hy-]. Ostrý přídech nahrazoval původní sykavku a obě popsané hláskové změny jsou patrné ve srovnání řecké předpony hyper- a odpovídající latinské super- (česky nad) nebo řecké hypo- a latinské sub- (česky pod). Kromě přídechu se ve staré řečtině rozlišovala také délka ypsilonu.

Název písmene y psilon znamená „prosté y“ a odlišuje jej od v klasické době stejně vyslovovaného diftongu (přesněji digramu) οι. Z názvu písmene s ostrým přídechem [hy] je odvozen latinský název kosti jazylka hyoideum připomínající υ svým tvarem.

Užití

Dnes se písmeno υ používá jako symbol například pro:

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporováno jak

  • majuskulní ypsilon v obou variantách
    • U+03A5 GREEK CAPITAL LETTER UPSILON
    • U+03D2 GREEK UPSILON WITH HOOK SYMBOL
  • tak minuskulní ypsilon
    • U+03C5 GREEK SMALL LETTER UPSILON

V HTML je možné je zapsat pomocí Υ respektive ϒ respektive υ. Základní variantu majuskulního ypsilon a minuskulní ypsilon lze také zapsat pomocí HTML entit Υ respektive υ.

V LaTeXu se pro základní majuskulní ypsilon používá Y z latinky, pro variantu příkaz \Upsilon a minuskulní ypsilon se píše příkazem \upsilon.[1]

Reference

  1. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno: KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88. 

Externí odkazy