Macao: Porovnání verzí

Zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Macao; 中華人民共和國澳門特別行政區; Região Administrativa Especial de Macau da República Popular da China
vlajka	; znak
Geografie
	; Poloha Macaa
Hlavní město	Macau
Rozloha	29 km²
Nejvyšší bod	Coloane Alto (172 m n. m.)
Časové pásmo	+8 (letní se nepoužívá)
Poloha	22°11′24″ s. š., 113°32′17″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	583 737
Hustota zalidnění	19 396 ob. / km² (1. na světě)
Jazyk	čínština, kantonština, portugalština (úřední)
Státní útvar
Státní zřízení	zvláštní správní oblast ČLR
Vedoucí správy	Ho Iat Seng
Měna	macauská pataca (MOP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	446 MAC MO
MPZ	PRC
Telefonní předvolba	+853
Národní TLD	.mo

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 12. 2019, 06:37

Macao (tradiční znaky: 澳門; zjednodušené znaky: 澳门; pinyin: Àomén, portugalsky Macau) je bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky. Rozprostírá se při ústí Perlové řeky do Jihočínského moře, 60 kilometrů západně od Hongkongu. Jedná se o nejhustěji obydlenou oblast na světě.

Historie a politika

Macao bylo součástí čínského území od starověku. Formálně se stalo součástí Číny ve 3. století př. n. l., kdy bylo začleněno do okresu Faniu prefektury Nan-chaj. Později se stalo částí okresu Siang-šan (nynější město Čong-šan). V roce 1553 Portugalci podplatili místní vládní úředníky v Kuang-tungu a získali povolení kotvit v přístavu Macao a obchodovat. V roce 1557 se začali usazovat v okolí. V období po l. opiové válce roku 1840 Portugalci využili slabosti vlády dynastie Čching a zmocnili se sousedních ostrovů Taipa a Coloane. V roce 1887 donutila portugalská vláda dynastii Čchingů, aby podepsali návrh smlouvy o čínsko-portugalském setkání a následně poté v Pekingu čínsko-portugalskou smlouvu, která ustanovovala, že „Portugalsko bude spravovat Macao a přilehlé oblasti na věky jako kterékoliv jiné jim ovládané území“. Od té doby Portugalsko spravovalo Macao.

Výsledkem dlouhodobého úsilí vlády ČLR o změnu tohoto stavu bylo v roce 1987 parafování společného čínsko-portugalského prohlášení o tom, že 20. prosince 1999 obnoví ČLR svou suverenitu nad Macaem, což se také uskutečnilo. Čínská vláda obdobně jako v případě Hongkongu také zde uplatňuje principy „jedna země, dva systémy“, „správa Macaa obyvateli Macaa“ a „vysoký stupeň autonomie“.

Historické centrum Macaa je součástí světového dědictví.

Geografie

Území Macaa sestává ze stejnojmenného poloostrova Macao a dvou historických ostrůvků Taipa a Coloane. Tyto ostrovy byly lidskou činností propojeny pevninou (na úkor moře) v jeden ostrov a ten následně spojen s Macauským poloostrovem pomocí mostů. Macau sousedí s čínskou provincií Kuang-tung. Na území 29 km² žije přes 580 000 obyvatel, což z ní činí oblast s nejvyšší hustotou populace na světě.

Od Pevninské Číny má Macao pronajatou část ostrova Cheng-čchin, kde provozuje Macauskou univerzitu.

Obyvatelstvo

Macao a jeho společnost vykazuje několik extrémů. Díky svému omezenému území jde s 19 396 obyvatel/km² o nejhustěji osídlenou zemi nebo závislé území na světě. Střední délka života je 84,36 let, což je nejvíce na světě. Kojenecká úmrtnost je jedna z nejnižších na světě. Úhrnná plodnost je 0,91 dítěte na ženu, což je nejméně na světě po Tchaj-wanu.

Galerie

Centro de Ciencia (Vědecké centrum)
Pomník Kuan-jin
Jezero Nam Van
Pohled na kasina

Sesterská města

Brusel, Belgie (11. prosinec 1991)

Coimbra, Portugalsko (23. červen 1997)
Danang, Vietnam (10. říjen 2006)

Las Vegas, Nevada, Spojené státy americké (2. listopad 2001)
Linköping, Švédsko (29. listopad 1997)
Lisabon, Portugalsko (20. květen 1982)
Phuket, Thajsko (9. květen 2018)
Praia, Kapverdy (4. prosinec 2007)
Porto, Portugalsko (26. červen 1992)
São Paulo, Brazílie (19. červen 2000)

Související články

Hongkong

Externí odkazy

Slovníkové heslo Macao ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Macao na Wikimedia Commons
Macao Putování po Macao

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
   | státní zřízení = [[Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky|zvláštní správní oblast]] [[Čínská lidová republika|ČLR]]
   | funkce1 = Vedoucí správy
-  | vládce1 = [[Che Chou-chua]] (何厚鏵, Hé Hòuhuá, Edmund Ho Hau-wah)
+  | vládce1 = [[Ho Iat Seng]]
   | měna = [[macauská pataca]]
   | kód měny = MOP

Státy a území v Asii

Nezávislé státy	Afghánistán Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bangladéš Bhútán Brunej Čína Egypt Filipíny Gruzie Indie Indonésie Irák Írán Izrael Japonsko Jemen Jižní Korea Jordánsko Kambodža Katar Kazachstán Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepál Omán Pákistán Rusko Saúdská Arábie Severní Korea Singapur Spojené arabské emiráty Sýrie Srí Lanka Tádžikistán Thajsko Turecko Turkmenistán Uzbekistán Vietnam Východní Timor

Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ashmorův a Cartierův ostrov Kokosové ostrovy Vánoční ostrov) Čína: (Hongkong Macao) Spojené království: (Akrotiri a Dekelia Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Abcházie Jižní Osetie Palestina Severní Kypr Tchaj-wan

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.

Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)

Provincie	An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nan • Che‑nan • Che‑pej • Chej‑lung-ťiang • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nan • Kan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning • S’‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)¹ • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin

Autonomní oblasti	Kuang‑si • Ning‑sia • Sin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko

Přímo spravovaná města (na úrovni provincie)	Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin

Zvláštní administrativní oblasti	Hongkong • Macao

¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá