Veľký Ďur

Veľký Ďur
Poloha
Souřadnice	48°12′30″ s. š., 18°26′45″ v. d.
Nadmořská výška	180 – 200 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Administrativní dělení	Nitranský kraj
48° 12′ 25.92″ N, 18° 26′ 44.52″ E
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 260
Správa
Starosta	Peter Benko
E-mail	obec.velkydur@stonline.sk
Označení vozidel (do r. 2022)	LV
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veľký Ďur je obec na Slovensku v okrese Levice. Obec vznikla v roce 1960 sloučením Horného a Dolného Ďura a Rohožnice.

Polohopis

Obec se nachází v Levickém okrese. Leží ve východní části Pohronské pahorkatiny v dolině Ďurského potoka. V katastru je státní přírodní rezervace Patianska cerina.

Vodní toky

Obcí protéká Ďurský potok a nachází se v ní Ďurský rybník. Ďurský potok (délka 8km.47m) pramení severně od obce Horný Ďur, ústí do Hronu jižně od Kalné nad Hronem.

Části obce

Obec se dělí na tři části, které v minulosti existovaly samostatně:

• Horný Ďur
• Dolný Ďur
• Rohožnica

Společné dějiny částí obce

První písemné stopy o obci jsou z roku 1230, kde byl u jména držitele vzpomenut název Geurud Mochuna. V roce 1298 je stejný zápis v testamentu nacházejícím se v Ostrihomi, v roce 1329 na výsadní listine je možno najít zmínky týkající se rodiny Győrödi, v roce 1370 boyla jedenkrát nalezena poznámka o třech Győrödről-Ďúradoch, i když dnes víme jen o dvou obcích s názvem Győröd -Alsó a Felső (Horní a Dolní), předtím označované Kis a Nagy Győröd. Držba těchto obcí je spojena s majiteli panství Levice.

Roku 1321 Július z Topoľčianok vydal Levický hrad po smrti Matúša Čáka králi Karolovi Róbertovi. V roce 1330 po atentátu na Karola Róberta ho dostal jeho syn Peter. V roce 1388 král Žigmund Luxemburský daroval Levický hrad a hradní panství Ladislavovi ze Šaroviec (Ladislaus de Saro), předkovi rodiny Levických. Od roku 1396 se syn Ladislava ze Šaroviec uvádí v listinách jako Peter z Levíc (de Leva).

V roce 1412 dal král Žigmund listinou nova donátio ad reá Istvánovi a Jánosovi Imreovcom obce nazývané Győrödi do budoucí držby; ale už v roce 1419 byl jako držitel obce s názvem Nagygyőrödi uvedený Pobor István – zeman z Ďúra (Győr).

V roce 1434 se krajem přehnali husité, vypálili Levický hrad, přičemž byly zničené archívní materiály a výsadní listiny zemanů, a spustošili okolní obce.

Listina z roku 1506 uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako Gyevrevd.

V roce 1573 Turci zničili vesnici, v roce 1615 byly jako majitelé obce zmínění i Forgáčovci, v roce 1663 obec znovu přepadli Turci. 29. října 1663 zde tábořil Mihail Apaffy I., princ z Transylvánie (1632 - 1690). V letech 1709 - 1710 ve městě Levice a v okolních obcích vypukla morová epidemie, která si vyžádala mnoho lidských obětí.

Po Rákoczyho povstání panství vlastnili Esterházy a Schoellerovci, ale Malý Ďurad patřil rodinám Zichyovcov a Peli Nagyovcov. V té době, Velky-Gyurad, měl 330 obyvatel. V roce 1886 celá vesnice vyhořela.

Hranicí obce je Patyi puszta, která byla kdysi samostatnou obcí a také patřila k panství Levice. Již v roce 1321 najdeme písemné záznamy, když ji král Karel daroval Michalovi, v roce 1423 patřila ďúradské rodině Pobor, pozdějším zemanům z Ďura (Győr). V roce 1527 byla uvedena mezi zničenými vesnicemi. K Győrödu patřila osada Bárcz, která byla potom samostatnou obcí.