Veľký Ďur: Porovnání verzí
Řádek 70: | Řádek 70: | ||
Listina z roku [[1506]] uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako ''Gyevrevd''. |
Listina z roku [[1506]] uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako ''Gyevrevd''. |
||
V roce 1573 Turci zničili vesnici, v roce 1615 byly jako majitelé obce zmínění i Forgáčovci, v roce 1663 obec znovu přepadli Turci. 29. října 1663 zde tábořil Mihail Apaffy I., princ z Transylvánie (1632 - 1690). V letech 1709 - 1710 ve městě Levice a v okolních obcích vypukla morová epidemie, která si vyžádala mnoho lidských obětí. |
V roce [[1573]] Turci zničili vesnici, v roce 1615 byly jako majitelé obce zmínění i Forgáčovci, v roce 1663 obec znovu přepadli Turci. 29. října 1663 zde tábořil Mihail Apaffy I., princ z Transylvánie (1632 - 1690). V letech 1709 - 1710 ve městě Levice a v okolních obcích vypukla morová epidemie, která si vyžádala mnoho lidských obětí. |
||
Po Rákoczyho povstání panství vlastnili Esterházy a Schoellerovci, ale Malý Ďurad patřil rodinám Zichyovcov a Peli Nagyovcov. V té době, Velky-Gyurad, měl 330 obyvatel. V roce [[1886]] celá vesnice vyhořela. |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 10. 12. 2019, 16:45
Veľký Ďur | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°12′30″ s. š., 18°26′45″ v. d. |
Nadmořská výška | 180 – 200 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Administrativní dělení | Nitranský kraj |
48° 12′ 25.92″ N, 18° 26′ 44.52″ E | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 260 |
Správa | |
Starosta | Peter Benko |
obec | |
Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veľký Ďur je obec na Slovensku v okrese Levice. Obec vznikla v roce 1960 sloučením Horného a Dolného Ďura a Rohožnice.
Polohopis
Obec se nachází v Levickém okrese. Leží ve východní části Pohronské pahorkatiny v dolině Ďurského potoka. V katastru je státní přírodní rezervace Patianska cerina.
Vodní toky
Obcí protéká Ďurský potok a nachází se v ní Ďurský rybník. Ďurský potok (délka 8km.47m) pramení severně od obce Horný Ďur, ústí do Hronu jižně od Kalné nad Hronem.
Části obce
Obec se dělí na tři části, které v minulosti existovaly samostatně:
- Horný Ďur
- Dolný Ďur
- Rohožnica
Společné dějiny částí obce
První písemné stopy o obci jsou z roku 1230, kde byl u jména držitele vzpomenut název Geurud Mochuna. V roce 1298 je stejný zápis v testamentu nacházejícím se v Ostrihomi, v roce 1329 na výsadní listine je možno najít zmínky týkající se rodiny Győrödi, v roce 1370 boyla jedenkrát nalezena poznámka o třech Győrödről-Ďúradoch, i když dnes víme jen o dvou obcích s názvem Győröd -Alsó a Felső (Horní a Dolní), předtím označované Kis a Nagy Győröd. Držba těchto obcí je spojena s majiteli panství Levice.
Roku 1321 Július z Topoľčianok vydal Levický hrad po smrti Matúša Čáka králi Karolovi Róbertovi. V roce 1330 po atentátu na Karola Róberta ho dostal jeho syn Peter. V roce 1388 král Žigmund Luxemburský daroval Levický hrad a hradní panství Ladislavovi ze Šaroviec (Ladislaus de Saro), předkovi rodiny Levických. Od roku 1396 se syn Ladislava ze Šaroviec uvádí v listinách jako Peter z Levíc (de Leva).
V roce 1412 dal král Žigmund listinou nova donátio ad reá Istvánovi a Jánosovi Imreovcom obce nazývané Győrödi do budoucí držby; ale už v roce 1419 byl jako držitel obce s názvem Nagygyőrödi uvedený Pobor István – zeman z Ďúra (Győr).
V roce 1434 se krajem přehnali husité, vypálili Levický hrad, přičemž byly zničené archívní materiály a výsadní listiny zemanů, a spustošili okolní obce.
Listina z roku 1506 uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako Gyevrevd.
V roce 1573 Turci zničili vesnici, v roce 1615 byly jako majitelé obce zmínění i Forgáčovci, v roce 1663 obec znovu přepadli Turci. 29. října 1663 zde tábořil Mihail Apaffy I., princ z Transylvánie (1632 - 1690). V letech 1709 - 1710 ve městě Levice a v okolních obcích vypukla morová epidemie, která si vyžádala mnoho lidských obětí.
Po Rákoczyho povstání panství vlastnili Esterházy a Schoellerovci, ale Malý Ďurad patřil rodinám Zichyovcov a Peli Nagyovcov. V té době, Velky-Gyurad, měl 330 obyvatel. V roce 1886 celá vesnice vyhořela.