Bahenní sopka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m změna kat.
Odkazy, typografie, citační šablony, velikost obrázků, –SČ
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|200px|náhled|vpravo|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]]
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|náhled|vpravo|upright|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]]
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]].
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]].


Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů.
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.


== Výskyt ==
== Výskyt ==
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.


V Česku se vyskytují v [[Národní přírodní rezervace Soos|Národní přírodní rezervaci Soos]] u [[Cheb]]u. která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].


== Princip ==
== Princip ==
⚫
[[Soubor:Gas hydrates 1996.svg|náhled|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]]
⚫
[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sediment]]y jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref>''Jiří Sladký: Svět bahenních sopek'' (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629</ref>

⚫
[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sediment]]y jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref name="sladky">{{Citace periodika
| příjmení = Sladký
| jméno = Jiří
| titul = Svět bahenních sopek
| periodikum = 100+1
| rok = 2008
| ročník =
| číslo = 4
| strany = 54–55
| issn = 03229629
}}</ref>


Bahenní sopky jsou vázány na [[tektonika|tektonicky]] aktivní oblasti, na ložiska [[ropa|ropy]] a i [[zemní plyn|zemního plynu]].
Bahenní sopky jsou vázány na [[tektonika|tektonicky]] aktivní oblasti, na ložiska [[ropa|ropy]] a i [[zemní plyn|zemního plynu]].

⚫
[[Soubor:Gas hydrates 1996.svg|náhled|350px|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]]


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

== Související články ==
* [[Sopka]]
* [[Bahno]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}

{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


Verze z 4. 12. 2019, 22:39

Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících sopečných plynech, zejména po síře. Na obrázku je sopka u Salton Sea, Palm Springs, USA.

Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.

Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.

Výskyt

Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.

V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.

Princip

Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.

Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]

Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.

Reference

  1. ↑ SLADKÝ, Jiří. Svět bahenních sopek. 100+1. 2008, čís. 4, s. 54–55. ISSN 03229629. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bahenní_sopka&oldid=17914138“