Labuť: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Verze 17908134 uživatele 37.188.175.155 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
Při letu byly labutě pozorovány (nad [[Severní Irsko|Severním Irskem]]) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží [[sup]] (11,3 km).<ref>http://technet.idnes.cz/ptaci-vyska-letu-rekord-stratocaching-dhi-/veda.aspx?c=A141005_214203_veda_mla</ref> |
Při letu byly labutě pozorovány (nad [[Severní Irsko|Severním Irskem]]) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží [[sup]] (11,3 km).<ref>http://technet.idnes.cz/ptaci-vyska-letu-rekord-stratocaching-dhi-/veda.aspx?c=A141005_214203_veda_mla</ref> |
||
Nohy jsou černošedé |
Nohy jsou černošedé, výjimku tvoří dvě již zmíněné jihoamerické labutě, jejichž nohy jsou růžové. Zobák je červeno-černý nebo žluto-černý. Nohy jsou také samozřejmě přizpůsobeny pohybu ve vodě. Přizpůsobení nohy je takové, že mezi {{Nowrap|2.–4. prstem}} je plovací blána. Postupem času se nohy vodních ptáků měnily např. tak, že se těžiště posunulo do středu hrudi. Díky tomu mají mnohem lepší stabilitu. |
||
V [[Česko|Česku]] žijí tři druhy labutí: [[labuť malá]], [[labuť velká]] a [[labuť zpěvná]]. První divoké labutě, které nebyly uprchlicemi ze [[Zoologická zahrada|zoo]], se v Čechách objevily až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].<ref>[[Mladá fronta DNES]] 24. července 2008</ref> |
V [[Česko|Česku]] žijí tři druhy labutí: [[labuť malá]], [[labuť velká]] a [[labuť zpěvná]]. První divoké labutě, které nebyly uprchlicemi ze [[Zoologická zahrada|zoo]], se v Čechách objevily až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].<ref>[[Mladá fronta DNES]] 24. července 2008</ref> |
Verze z 3. 12. 2019, 09:49
Labuť | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Podčeleď | husy (Anserinae) |
Rod | labuť (Cygnus) Bechstein, 1803 |
Druhy | |
| |
Synonyma | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Labuť (Cygnus) je rod velkých vodních ptáků, blízce příbuzných s husami. Druhy severní polokoule mají peří čistě bílé, na jižní polokouli žijí labutě mající také černé peří. Australská labuť černá je skoro úplně černá, bílé zůstávají jen letky, jihoamerická labuť černokrká má černý krk. Labuť koskoroba, také jihoamerický druh, je sice bílá, ale primární letky jsou také černé. Žijí v jezerech a rybnících a v jejich okolí.
Při letu byly labutě pozorovány (nad Severním Irskem) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží sup (11,3 km).[1]
Nohy jsou černošedé, výjimku tvoří dvě již zmíněné jihoamerické labutě, jejichž nohy jsou růžové. Zobák je červeno-černý nebo žluto-černý. Nohy jsou také samozřejmě přizpůsobeny pohybu ve vodě. Přizpůsobení nohy je takové, že mezi 2.–4. prstem je plovací blána. Postupem času se nohy vodních ptáků měnily např. tak, že se těžiště posunulo do středu hrudi. Díky tomu mají mnohem lepší stabilitu.
V Česku žijí tři druhy labutí: labuť malá, labuť velká a labuť zpěvná. První divoké labutě, které nebyly uprchlicemi ze zoo, se v Čechách objevily až po druhé světové válce.[2]
Dříve byla labuť symbolem boha Apollóna.
Způsob života a potrava
V období hnízdění žijí labutě většinou pouze v párech. Mimo hnízdní období se slétají do hejn. Naše labutě mívají většinou po celý život jednoho partnera. Jako většina vrubozobých, se labutě živí rostlinnou potravou. Napůl ochočení ptáci ve městech nepohrdnou ani pečivem, mělo by však být alespoň dva dny staré. Čerstvé, měkké pečivo by jim mohlo způsobit zažívací potíže. Toto neplatí pouze pro labutě, ale pro všechny vrubozobé ptáky, kteří se dají v zimě na rybnících či řekách vidět. Právě toto dokrmování je další příčinou, toho, že se labutím v současné době daří.
Žijící podrody a druhy
- labuť zpěvná (Cygnus cygnus)
- labuť trubač (Cygnus buccinator)
- labuť malá (Cygnus columbianus)
- labuť Bewickova (Cygnus bewickii)
- labuť černá (Cygnus atratus)
- labuť černokrká (Cygnus melancorypha)
- labuť velká (Cygnus olor)
- labuť koskoroba (Cygnus coscoroba)
Vyhynulé druhy – doba – nález
- labuť chathamská (Cygnus sumnerensis)
- Cygnus csakvarensis (pozdní miocén, v Maďarsku)
- Cygnus mariae (pliocén, v Wickieup, USA)
- Cygnus verae (pliocén, v Sofii, Bulharsko)
- Cygnus liskunae (střední pliocén, v Mongolsku)
- Cygnus hibbardi (raný pleistocén, v Idahu, USA)
- Cygnus sp. (raný pleistocén, v Dursunlu, Turecko)
- Cygnus equitum (střední pleistocén, na Maltě a Sicílii)
- Cygnus falconeri (střední pleistocén, na Maltě a Sicílii)
- Cygnus paloregonus (střední pleistocén, v WC USA)
- Cygnus sp. (pleistocén, v Austrálii)
- Cygnus lacustris (pozdní pleistocén, v Eyreovu jezeru, Austrálie) – jmenovaný Archaeocygnus
- Cygnus bilinicus
- Cygnus herrenthalsi
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu labuť na Wikimedia Commons
- Téma Labuť ve Wikicitátech
- Galerie labuť na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo labuť ve Wikislovníku
- Taxon Cygnus ve Wikidruzích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou labutě