Olympique Lyon: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
současný trenér a jeho pomocníci, doplnění trenérů počínaje rokem 1980, opravy odkazů
doplnění – historie
Řádek 59: Řádek 59:


Ženský tým byl ke klubu přičleněn v roce 2004 a v poslední době je nejlepším v Evropě (v roce 2019 již 6. triumf v ženské Lize mistryň).
Ženský tým byl ke klubu přičleněn v roce 2004 a v poslední době je nejlepším v Evropě (v roce 2019 již 6. triumf v ženské Lize mistryň).

== Historie ==
Olympique Lyon vznikl v roce 1950 sloučením klubů FC Lyon (vznikl roku 1895) a Lyon Olympique Universitaire (vznikl roku 1899).<ref name="FIFA.com">{{Citace elektronické monografie
| titul = Lyon, France's enduring champions
| url = https://www.fifa.com/mensyoutholympic/news/y=2008/m=11/news=lyon-france-enduring-champions-937313.html
| datum vydání = 2008-11-05 | datum přístupu = 2019-11-27
| vydavatel = [[FIFA.com]] | jazyk = en
}}</ref>
Hned další rok po sloučení Lyon postoupil do první ligy, ze které však zase záhy sestoupil. O tři sezóny později se Lyon mezi elitní týmy vrátil a zůstal mezi nimi dalších skoro třicet let. V tomto období získal třikrát domácí pohár zvaný ''[[Coupe de France]]'', a to v letech 1964, 1967 a 1973. V ročníku [[Pohár vítězů pohárů 1963/64|1963/64]] [[Pohár vítězů pohárů|Poháru vítězů pohárů]] dokráčel do semifinále, kde jej vyřadil pozdější vítěz [[Sporting Lisabon]]. Ve [[Ligue 1|francouzské lize]] patřil Lyon do „šedého průměru“, zatímco jejich úhlavní rival ze [[AS Saint-Étienne|Saint-Étienne]] prožíval v 70. letech úspěšnou éru.<ref name="FIFA.com" />
Lyon sestoupil v roce 1983 po takřka třech dekádách a následně strávil šest roků mezi druholigovými celky. V této době usedl do křesla klubového prezidenta [[Jean-Michel Aulas]]. Pod vedením trenéra [[Raymond Domenech|Raymonda Domenecha]] se Lyon roku 1989 vrátil do nejvyšší ligy.<ref name="FIFA.com" />

Aulasovo vedení postupně proměnilo Lyon v konkurenceschopný tým, který se v sezóně 1994/95 umístil druhý a zajistil si tak první účast v [[Liga mistrů UEFA 1995/96|Lize mistrů]]. V roce 1999 mužstvo posílil brazilský útočník [[Sonny Anderson]] z [[FC Barcelona|Barcelony]], který následující čtyři ročníky vstřelil 87 gólů ve 156 zápasech.<ref name="FIFA.com" />
Jeho přítomnost byla znát, neboť se stal nejlepším střelce ligy a Lyonu pomohl ke třetímu místu. Králem mezi střelci se stal také další sezónu 2000/2001. Lyon se třetím místem kvalifikoval do 3. předkola [[Liga mistrů UEFA 2000/01|Ligy mistrů]], ve kterém vyřadil [[FK Inter Bratislava|Inter Bratislava]] a dostal se do skupiny. Ze základní skupiny postoupil do osmifinálové skupiny, ze které se však do čtvrtfinále nakonec neprobojoval, zatímco v lize skončil druhý za [[FC Nantes|Nantes]], na které vyvíjel ze druhého místa nátlak skoro celou sezónu. Malou útěchou se stala trofej z ''[[Coupe de la Ligue]]''. Další [[Liga mistrů UEFA 2001/02|rok]] v Lize mistrů skončil v základních skupinách.

Přes nepostup ze skupin LM se sezóna 2001/02 stala průlomovou. Trenér [[Jacques Santini]] se mohl spolehnout na brazilskou skupinu hráčů jako byli [[Juninho Pernambucano]], [[Sonny Anderson]], [[Edmílson]] či [[Caçapa]]. Lyon získal mistrovský titul v posledním kole na úkor [[RC Lens|Lens]].<ref name="FIFA.com" />
Po druhé sezóně v klubu odešel trenér Santini, uvolněná pozice připadla [[Paul Le Guen|Paulu Le Guenovi]].


== Liga mistrů UEFA ==
== Liga mistrů UEFA ==
Řádek 167: Řádek 183:
| 1. července 1996 || 30. června 2000 || {{flagicon|FRA|style=vertical-align:0;}} [[Bernard Lacombe]]
| 1. července 1996 || 30. června 2000 || {{flagicon|FRA|style=vertical-align:0;}} [[Bernard Lacombe]]
|-
|-
| 1. července 2000 || 30. června 2000 || {{flagicon|FRA|style=vertical-align:0;}} [[Jacques Santini]]
| 1. července 2000 || 30. června 2002 || {{flagicon|FRA|style=vertical-align:0;}} [[Jacques Santini]]
|-
|-
| 21. května 2002 || 9. května 2005 || {{flagicon|FRA|style=vertical-align:0;}} [[Paul Le Guen]]
| 21. května 2002 || 9. května 2005 || {{flagicon|FRA|style=vertical-align:0;}} [[Paul Le Guen]]
Řádek 195: Řádek 211:
* {{Commonscat|Olympique Lyonnais}}
* {{Commonscat|Olympique Lyonnais}}
* [http://www.olweb.fr Oficiální stránka klubu]
* [http://www.olweb.fr Oficiální stránka klubu]

{{Pahýl}}


{{Ligue 1}}
{{Ligue 1}}

Verze z 27. 11. 2019, 22:10

Olympique Lyon
NázevOlympique lyonnais
PřezdívkaOL, Les Gones (Děti)
ZeměFrancie Francie
MěstoLyon
Založen1950
AsociaceFrancie FFF
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
SoutěžLigue 1
2018/193. místo
StadionParc Olympique Lyonnais,
Lyon
Kapacita59 186
Vedení
VlastníkOL Groupe
PředsedaFrancie Jean-Michel Aulas
TrenérFrancie Rudi García[1]
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly7
Domácí trofeje5x Francouzský fotbalový pohár
1x Coupe de la Ligue
7x Trophée des champions
Mezinárodní trofeje1x Pohár Intertoto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olympique Lyon (francouzsky Olympique lyonnais) je francouzský fotbalový klub z Lyonu, který v současnosti hraje nejvyšší francouzskou fotbalovou soutěž Ligue 1.

Mužský tým Lyonu patří k předním ve Francii. V prvním desetiletí 20. století vyhrál sedm titulů mistra v řadě. V pohárové Evropě byl největší úspěch v sezoně 2009/10, kdy ho v semifinále Ligy mistrů vyřadil FC Bayern Mnichov. Tým hraje své domácí zápasy na Parc Olympique Lyonnais.

Ženský tým byl ke klubu přičleněn v roce 2004 a v poslední době je nejlepším v Evropě (v roce 2019 již 6. triumf v ženské Lize mistryň).

Historie

Olympique Lyon vznikl v roce 1950 sloučením klubů FC Lyon (vznikl roku 1895) a Lyon Olympique Universitaire (vznikl roku 1899).[2] Hned další rok po sloučení Lyon postoupil do první ligy, ze které však zase záhy sestoupil. O tři sezóny později se Lyon mezi elitní týmy vrátil a zůstal mezi nimi dalších skoro třicet let. V tomto období získal třikrát domácí pohár zvaný Coupe de France, a to v letech 1964, 1967 a 1973. V ročníku 1963/64 Poháru vítězů pohárů dokráčel do semifinále, kde jej vyřadil pozdější vítěz Sporting Lisabon. Ve francouzské lize patřil Lyon do „šedého průměru“, zatímco jejich úhlavní rival ze Saint-Étienne prožíval v 70. letech úspěšnou éru.[2] Lyon sestoupil v roce 1983 po takřka třech dekádách a následně strávil šest roků mezi druholigovými celky. V této době usedl do křesla klubového prezidenta Jean-Michel Aulas. Pod vedením trenéra Raymonda Domenecha se Lyon roku 1989 vrátil do nejvyšší ligy.[2]

Aulasovo vedení postupně proměnilo Lyon v konkurenceschopný tým, který se v sezóně 1994/95 umístil druhý a zajistil si tak první účast v Lize mistrů. V roce 1999 mužstvo posílil brazilský útočník Sonny Anderson z Barcelony, který následující čtyři ročníky vstřelil 87 gólů ve 156 zápasech.[2] Jeho přítomnost byla znát, neboť se stal nejlepším střelce ligy a Lyonu pomohl ke třetímu místu. Králem mezi střelci se stal také další sezónu 2000/2001. Lyon se třetím místem kvalifikoval do 3. předkola Ligy mistrů, ve kterém vyřadil Inter Bratislava a dostal se do skupiny. Ze základní skupiny postoupil do osmifinálové skupiny, ze které se však do čtvrtfinále nakonec neprobojoval, zatímco v lize skončil druhý za Nantes, na které vyvíjel ze druhého místa nátlak skoro celou sezónu. Malou útěchou se stala trofej z Coupe de la Ligue. Další rok v Lize mistrů skončil v základních skupinách.

Přes nepostup ze skupin LM se sezóna 2001/02 stala průlomovou. Trenér Jacques Santini se mohl spolehnout na brazilskou skupinu hráčů jako byli Juninho Pernambucano, Sonny Anderson, Edmílson či Caçapa. Lyon získal mistrovský titul v posledním kole na úkor Lens.[2] Po druhé sezóně v klubu odešel trenér Santini, uvolněná pozice připadla Paulu Le Guenovi.

Liga mistrů UEFA

V sezoně 2009/10 postoupil Lyon do semifinále. V předkole smetl Anderlecht Brusel. Ve skupině to odnesli Liverpool FC, Debreceni VSC a ACF Fiorentina. V osmifinále porazil Real Madrid, ve čtvrtfinále čekal další francouzský tým: FC Girondins de Bordeaux. To byl poslední postup, protože v semifinále Lyon prohrál s Bayernem Mnichov. Neprůstřelnost brankáře v Lize mistrů trvala téměř deset a půl hodiny, než ji ukončil hráč Realu Madrid, Portugalec Cristiano Ronaldo.

Získané trofeje

Soubor:Olympique lyonnais (logo 1989).svg
Logo Olympique z let 1989-1996

Vyhrané domácí soutěže

(2001/02, 2002/03, 2003/04, 2004/05, 2005/06, 2006/07, 2007/08)
(1963/64, 1966/67, 1972/73, 2007/08, 2011/12)
(2000/01)
(1973, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2012)

Vyhrané mezinárodní soutěže

(1997)

Čeští hráči v klubu

  • Česko Milan Baroš - v Lyonu působil od ledna 2007, v kádru se však neprosadil podle očekávání, a proto po roce odešel na hostování do anglického klubu Portsmouth FC a v srpnu roku 2008 pak přestoupil do tureckého Galatasaraye.
  • Česko Antonín Tichý - 1950-1953

Slavní hráči

 

Trenéři

Management (2019/2020)[1][3]
Funkce Jméno Od kdy
Hlavní trenér Francie Rudi García 14. října 2019
Asistenti trenéra Francie Gérald Baticle
Brazílie Claudio Cacapa
Francie Claude Fichaux
Trenér brankářů Francie Grégory Coupet
Sportovní ředitel Brazílie Juninho Pernambucano 26. května 2019

Dosavadní trenéři

Trenéři od roku 1980[4]
Období od Období do Trenér
chybí chybí chybí
1. července 1980 15. listopadu 1981 Francie Jean-Pierre Destrumelle
16. listopadu 1981 15. února 1982 Jugoslávie Vladimir Kovačević
16. února 1982 30. června 1984 Francie Robert Herbin
1. července 1984 15. října 1987 Francie Robert Nouzaret
16. října 1987 15. března 1988 Francie Denis Papas
1. července 1988 30. června 1993 Francie Raymond Domenech
1. července 1993 30. června 1995 Francie Jean Tigana
1. července 1995 30. června 1996 Francie Guy Stéphan
1. července 1996 30. června 2000 Francie Bernard Lacombe
1. července 2000 30. června 2002 Francie Jacques Santini
21. května 2002 9. května 2005 Francie Paul Le Guen
1. července 2005 30. června 2007 Francie Gérard Houllier
1. července 2007 30. června 2008 Francie Alain Perrin
1. července 2011 30. června 2014 Francie Claude Puel
1. července 2011 30. června 2014 Francie Rémi Garde
1. července 2014 23. prosince 2015 Francie Hubert Fournier
24. prosince 2015 30. června 2019 Francie Bruno Génésio
1. července 2019 7. října 2019 Brazílie Sylvinho
14. října 2019 současnost Francie Rudi García

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b First Team: Staff [online]. www.ol.fr [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Lyon, France's enduring champions [online]. FIFA.com, 2008-11-05 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Juninho arrives in Lyon to take over as OL sporting director [online]. www.ol.fr, 2019-05-26 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Olympique Lyon – Manager history [online]. worldfootball.net [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Francie Division 1 / Ligue 1 – francouzská nejvyšší soutěž ve fotbale (týmy, ročníky)
Kluby 2023/2024
(20 mužstev)
Sezóny Division 1
1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39 • 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • 1948/49 • 1949/50 • 1950/51 • 1951/52 • 1952/53 • 1953/54 • 1954/55 • 1955/56 • 1956/57 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63 • 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/1979 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/86 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93 • 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02
Sezóny Ligue 1
2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24
Jiné odkazy: Francouzský fotbalový pohár • Francouzský ligový pohár • Francouzský superpohár

Šablona:Ligue 1 ročníky

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olympique_Lyon&oldid=17890221“