Luis Enrique Martínez García: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox
doplnění klubové kariéry za FCB
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - fotbalista
{{Infobox - fotbalista
| šířka infoboxu =
| šířka infoboxu =
Řádek 62: Řádek 61:


Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, v letech 2011–2012 vedl [[AS Řím]], v letech 2013–2014 [[Celta de Vigo|Celtu de Vigo]]. V květnu 2014 se dohodl na dvouleté trenérské smlouvě s [[FC Barcelona]].<ref>http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-spanelsko/204397/barcelona-ma-noveho-kouce-i-golmana-prichazi-enrique-a-ter-stegen.html</ref>
Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, v letech 2011–2012 vedl [[AS Řím]], v letech 2013–2014 [[Celta de Vigo|Celtu de Vigo]]. V květnu 2014 se dohodl na dvouleté trenérské smlouvě s [[FC Barcelona]].<ref>http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-spanelsko/204397/barcelona-ma-noveho-kouce-i-golmana-prichazi-enrique-a-ter-stegen.html</ref>

== Klubová kariéra ==
V roce 1991 odešel z [[Sporting Gijón|Gijónu]] do [[Real Madrid|Realu Madrid]], kde strávil pět sezón.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Key Player - Luis Enrique | periodikum = BBC
| datum vydání = 1998-05-03 | datum přístupu = 2019-11-26
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/world_cup_98/teams/spain/players/85578.stm | jazyk = en
}}</ref>

=== FC Barcelona ===
Ve svém prvním roce za [[FC Barcelona|Barcelonu]] v sezóně 1996/97 nastřílel 17 ligových gólů a byl tak další útočnou silou mužstva [[Bobby Robson|Bobbyho Robsona]] za [[Ronaldo|Ronaldem]] a [[Luís Figo|Figem]]. Ačkoliv Barcelona skončila ve španělské lize druhá, získala jiné trofeje: [[Supercopa de España|španělský Superpohár]], [[Copa del Rey|domácí pohár]] a [[Pohár vítězů pohárů 1996/97|Pohár vítězů pohárů]].

V dalším [[Primera División 1997/98|ročníku]] vedl Barcelonu kouč [[Louis van Gaal|van Gaal]]. Enrique patřil ke klíčovým hráčům a v lize opět kraloval a připsal si 18 gólů za 34 zápasů. Také jeho výkony pomohly k zisku mistrovského titulu. Další rok pod van Gaalem vyústil v obhajobu titulu.

V ročníku [[Liga mistrů UEFA 1999/00|1999/00]] se Enriquemu a jeho spoluhráčům podařilo více se ukázat v [[Liga mistrů UEFA|Lize mistrů]], kde v předchozích letech [[Katalánsko|katalánský]] velkoklub mnohdy skončil ve skupině. V základní skupině se jedním gólem prosadil ve druhém zápase proti [[ACF Fiorentina|Fiorentině]], který skončil výhrou 4:2.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Spielbericht: 985606 | url = https://www.transfermarkt.com/spielbericht/index/spielbericht/985606
| datum přístupu = 2019-11-26 | vydavatel = transfermarkt.com}}
</ref>
Další zápas dal gól doma proti [[Arsenal FC|Arsenalu]], který znamenal zisk bodu za remízu 1:1.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Barcelona 1-1 Arsenal | url = https://www.uefa.com/uefachampionsleague/season=1999/matches/round=1286/match=57068
| datum přístupu = 2019-11-26 | vydavatel = uefa.com | jazyk = en
}}</ref>
Třetí gól zaznamenal na půdě Arsenalu, kde Barcelona zvítězila 4:2.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Spielbericht: 985962 | url = https://www.transfermarkt.com/spielbericht/index/spielbericht/985962
| datum přístupu = 2019-11-26 | vydavatel = transfermarkt.com}}
</ref>
Další tři góly vstřelil ve druhé skupinové fázi. Barcelona došla do semifinále, tam ale neuspěla proti [[Valencia CF|Valencii]]. Ligu Katalánci zakončili na druhém místě, sezónu tedy zakončili bez trofeje. Enrique nastoupil do 19 zápasů [[La Liga|La Ligy]] a trefil se třikrát včetně vítězného zápasu proti [[Atlético Madrid|Atléticu Madrid]] (2:1) v prosinci 1999, kdy se trefil po povedené [[Rivaldo|Rivaldově]] patičce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kuper | jméno = Simon
| titul = Poor boy who became a legend | periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2000-01-30 | datum přístupu = 2019-11-26
| url = https://www.theguardian.com/football/2000/jan/30/sport.comment2 | jazyk = en
}}</ref>


== Trenérská kariéra ==
== Trenérská kariéra ==

Verze z 26. 11. 2019, 20:58

Luis Enrique
Luis Enrique v roce 2015
Luis Enrique v roce 2015
Osobní informace
Celé jménoLuis Enrique Martínez García
Datum narození8. května 1970 (53 let)
Místo narozeníGijón, Španělsko
Výška1,8 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicezáložník, útočník
Současná funkceŠpanělsko trenér reprezentace Španělska
Mládežnické kluby*
1981–1988
1984–1988
Španělsko Sporting Gijón
Španělsko La Braña
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1988–1990
1989–1991
1991–1996
1996–2004
Španělsko Sporting Gijón „B“
Španělsko Sporting Gijón
Španělsko Real Madrid
Španělsko FC Barcelona
02700(5)
0360(14)
1570(15)
2070(73)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1991–2002 Španělsko Španělsko 620(12)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2008–2011
2011–2012
2013–2014
2014–2017
Španělsko FC Barcelona „B“
Itálie AS Řím
Španělsko Celta de Vigo
Španělsko FC Barcelona
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
2018–2019
2019–
Španělsko Španělsko
Španělsko Španělsko
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Zlatá medaile LOH 1992 Španělsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2014/2015 FC Barcelona
Pohár vítězů pohárů
Zlatá medaile 1996/1997 FC Barcelona
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2015 FC Barcelona
Další informace
Webwww.luisenrique21.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 26. 11. 2019
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 26. 11. 2019
*** Trenérské působení aktuální k 26. 11. 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Luis Enrique roku 2014

Luis Enrique Martínez García (* 8. květen 1970) je bývalý španělský fotbalista a bývalý trenér FC Barcelona. Hrával většinou na pozici záložníka, ale vynikal velkou univerzálností.

Se španělskou reprezentací získal zlatou medaili na Letních olympijských hrách roku 1992, krom toho hrál na třech světových šampionátech (1994, 1998, 2002) a jednom závěrečném turnaji mistrovství Evropy (1996). Za národní tým celkem odehrál 62 utkání a vstřelil 12 branek. S FC Barcelona vyhrál v sezóně 1996/97 Pohár vítězů pohárů a následně i Superpohár UEFA. Je trojnásobným mistrem Španělska, jednou s Realem Madrid (1995), dvakrát s Barcelonou (1998, 1999). Je jedním ze tří Španělů, které Pelé zařadil roku 2004 mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[1]

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, v letech 2011–2012 vedl AS Řím, v letech 2013–2014 Celtu de Vigo. V květnu 2014 se dohodl na dvouleté trenérské smlouvě s FC Barcelona.[2]

Klubová kariéra

V roce 1991 odešel z Gijónu do Realu Madrid, kde strávil pět sezón.[3]

FC Barcelona

Ve svém prvním roce za Barcelonu v sezóně 1996/97 nastřílel 17 ligových gólů a byl tak další útočnou silou mužstva Bobbyho Robsona za Ronaldem a Figem. Ačkoliv Barcelona skončila ve španělské lize druhá, získala jiné trofeje: španělský Superpohár, domácí pohár a Pohár vítězů pohárů.

V dalším ročníku vedl Barcelonu kouč van Gaal. Enrique patřil ke klíčovým hráčům a v lize opět kraloval a připsal si 18 gólů za 34 zápasů. Také jeho výkony pomohly k zisku mistrovského titulu. Další rok pod van Gaalem vyústil v obhajobu titulu.

V ročníku 1999/00 se Enriquemu a jeho spoluhráčům podařilo více se ukázat v Lize mistrů, kde v předchozích letech katalánský velkoklub mnohdy skončil ve skupině. V základní skupině se jedním gólem prosadil ve druhém zápase proti Fiorentině, který skončil výhrou 4:2.[4] Další zápas dal gól doma proti Arsenalu, který znamenal zisk bodu za remízu 1:1.[5] Třetí gól zaznamenal na půdě Arsenalu, kde Barcelona zvítězila 4:2.[6] Další tři góly vstřelil ve druhé skupinové fázi. Barcelona došla do semifinále, tam ale neuspěla proti Valencii. Ligu Katalánci zakončili na druhém místě, sezónu tedy zakončili bez trofeje. Enrique nastoupil do 19 zápasů La Ligy a trefil se třikrát včetně vítězného zápasu proti Atléticu Madrid (2:1) v prosinci 1999, kdy se trefil po povedené Rivaldově patičce.[7]

Trenérská kariéra

Enrique se v létě 2011 stal trenérem italského týmu AS Řím, se kterým podepsal smlouvu na dva roky.[8] V srpnu jeho mužstvo senzačně vypadlo v předkole Evropské ligy se Slovanem Bratislava.[9] V italské lize dosáhl na sedmé místo, které pro další rok nezaručovalo evropské poháry. Angažmá proto předčasně ukončil koncem sezóny.[10]

V červnu 2013 přijal místo trenéra ve španělském klubu Celta de Vigo.[11] Mezi roky 2014 až 2017 vedl tým FC Barcelona.

Osobní důvody jej v červnu 2019 přiměli ukončit působení u reprezentace Španělska. Do funkce se vrátil 19. listopadu téhož roku, kdy vystřídal svého nástupce Roberta Morena.[12]

Reference

  1. Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  2. http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-spanelsko/204397/barcelona-ma-noveho-kouce-i-golmana-prichazi-enrique-a-ter-stegen.html
  3. Key Player - Luis Enrique. BBC [online]. 1998-05-03 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Spielbericht: 985606 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  5. Barcelona 1-1 Arsenal [online]. uefa.com [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Spielbericht: 985962 [online]. transfermarkt.com [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  7. KUPER, Simon. Poor boy who became a legend. The Guardian [online]. 2000-01-30 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DE LUCA, Max. Guardiola, Villas-Boas, Deschamps & the young coaches Luis Enrique will be hoping to emulate at Roma. Goal.com [online]. 2011-06-12 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Slovan šokoval Rím i celú Európu, je v skupinovej fáze!. Aktuality.sk [online]. 2011-08-26 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. Luis Enrique ends Roma experiment. CNN [online]. 2012-05-12 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Luis Enrique confirmed as new Celta Vigo coach. News18 [online]. 2013-06-09 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Official: Luis Enrique will return as Spain boss for Euro 2020. Marca [online]. 2019-11-19 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Šablona:Medailisté - LOH ve fotbale 1992