Japonský paleolit: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava pravopisu
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m typografie
Řádek 5: Řádek 5:
{{Legenda|lightblue|moře}}
{{Legenda|lightblue|moře}}
černé linie zobrazují současné Japonsko]]
černé linie zobrazují současné Japonsko]]
Začátek''' Japonského [[paleolit]]u''' ({{Vjazyce|ja}}: 旧石器時代, ''kjúsekki džidai'') se datuje do období zhruba 50 000 - 30 000 let př. n. l., kdy byly nalezeny nejstarší kamenné nástroje a končí kolem roku 14000 př. n. l., na konci poslední doby ledové, což odpovídá začátku [[období Džómon]]. V této době se ostrovy oddělovaly od pevniny. Kontakty s pevninou byly mezi [[Hokkaidó|Hokkaidem]] a [[Sibiř]]í přes [[La Pérouseův průliv|La Pérousův průliv]]. Na jihu z [[Korea|Koreje]] přes [[Cušimský průliv]]. Odtud sem přicházeli budoucí obyvatelé. Ti lovili mamuty, slony a vysokou zvěř. Byla zde vysoká sopečná činnost. Popel dal vzniknout úrodné půdě v nížině [[Kantó]].
Začátek''' Japonského [[paleolit]]u''' ({{Vjazyce|ja}}: 旧石器時代, ''kjúsekki džidai'') se datuje do období zhruba 50 000–30 000 let př. n. l., kdy byly nalezeny nejstarší kamenné nástroje a končí kolem roku 14000 př. n. l., na konci poslední doby ledové, což odpovídá začátku [[období Džómon]]. V této době se ostrovy oddělovaly od pevniny. Kontakty s pevninou byly mezi [[Hokkaidó|Hokkaidem]] a [[Sibiř]]í přes [[La Pérouseův průliv|La Pérousův průliv]]. Na jihu z [[Korea|Koreje]] přes [[Cušimský průliv]]. Odtud sem přicházeli budoucí obyvatelé. Ti lovili mamuty, slony a vysokou zvěř. Byla zde vysoká sopečná činnost. Popel dal vzniknout úrodné půdě v nížině [[Kantó]].


Většina vědců souhlasí s tím, že před asi 40 000 roky byly japonské ostrovy díky zamrznutí oceánu spojeny s asijskou pevninou. Z archeologických nálezů vyplývá, že mezi lety 35 000 a 30 000 př. n. l. přišli lidé druhu ''[[Člověk rozumný|Homo sapiens]]'' na japonské ostrovy z východní a jihovýchodní [[Asie]]. Tito lidé byli lovci a sběrači a uměli vyrábět kamenné nástroje. Kamenné nářadí, bydliště a lidské fosilie z tohoto období byly nalezeny na všech ostrovech Japonska. Nejstarší lidské kosti byly objeveny v [[Hamamatsu]]. Radiouhlíková metoda ukázala, že fosílie jsou staré asi 14 000 až 18 000 let.
Většina vědců souhlasí s tím, že před asi 40 000 roky byly japonské ostrovy díky zamrznutí oceánu spojeny s asijskou pevninou. Z archeologických nálezů vyplývá, že mezi lety 35 000 a 30 000 př. n. l. přišli lidé druhu ''[[Člověk rozumný|Homo sapiens]]'' na japonské ostrovy z východní a jihovýchodní [[Asie]]. Tito lidé byli lovci a sběrači a uměli vyrábět kamenné nástroje. Kamenné nářadí, bydliště a lidské fosilie z tohoto období byly nalezeny na všech ostrovech Japonska. Nejstarší lidské kosti byly objeveny v [[Hamamatsu]]. Radiouhlíková metoda ukázala, že fosílie jsou staré asi 14 000 až 18 000 let.
Řádek 14: Řádek 14:
Japonský paleolit je také jedinečný v tom, že obsahuje nejranější známé kamenné nástroje a broušené kamenné nástroje na světě z doby asi 30 000 let př. n. l., přičemž se jedná o technologii, obvykle spojenou s počátkem [[Neolit|neolitu]] (před asi 12 000 lety) ve zbytku světa. Vzhledem k této jedinečnosti, období [[Paleolit|paleolitu]] v Japonsku přesně neodpovídá tradiční definici [[Paleolit|paleolitu]] založené na technologii opracovávaných kamenných nástrojů. Japonské paleolitické nástroje totiž vykazují [[Mezolit|mezolitické]] a [[Neolit|neolitické]] rysy už v době 30 000 let př. n. l.
Japonský paleolit je také jedinečný v tom, že obsahuje nejranější známé kamenné nástroje a broušené kamenné nástroje na světě z doby asi 30 000 let př. n. l., přičemž se jedná o technologii, obvykle spojenou s počátkem [[Neolit|neolitu]] (před asi 12 000 lety) ve zbytku světa. Vzhledem k této jedinečnosti, období [[Paleolit|paleolitu]] v Japonsku přesně neodpovídá tradiční definici [[Paleolit|paleolitu]] založené na technologii opracovávaných kamenných nástrojů. Japonské paleolitické nástroje totiž vykazují [[Mezolit|mezolitické]] a [[Neolit|neolitické]] rysy už v době 30 000 let př. n. l.


Není přesně známo, proč byly tyto nástroje vytvořeny v Japonsku tak brzy. Mohlo tomu však napomoci to, že se jednalo o dobu spojenu s teplejším klimatem na celém světě (před 30 000 - 20 000 lety), z kterého mohli mít prospěch právě Japonské ostrovy, byť jistě nejen ony. V tomto období (mezi 29 a 25 tisíci let př. n. l.) vznikla unikátní, patrně nejstarší známá keramika světa, [[Věstonická Venuše]].
Není přesně známo, proč byly tyto nástroje vytvořeny v Japonsku tak brzy. Mohlo tomu však napomoci to, že se jednalo o dobu spojenu s teplejším klimatem na celém světě (před 30 000–20 000 lety), z kterého mohli mít prospěch právě Japonské ostrovy, byť jistě nejen ony. V tomto období (mezi 29 a 25 tisíci let př. n. l.) vznikla unikátní, patrně nejstarší známá keramika světa, [[Věstonická Venuše]].


== Paleoantropologie ==
== Paleoantropologie ==
Řádek 26: Řádek 26:


== Archeologické nálezy ==
== Archeologické nálezy ==
Studie období paleolitu v Japonsku nebyla zahájena až donedávna - první paleolitické naleziště bylo objeveno až po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Vzhledem k dřívějšímu předpokladu, že lidé v Japonsku nežili před [[Období Džómon|obdobím Džómon]], vykopávky obvykle končily na začátku Džómonské vrstvy [[Litosféra|litosféry]] (14 000 let př. n. l.) a nepokračovalo se hlouběji. Od prvního paleolitického nálezu, učiněného Tadahirem Aizawem, bylo nalezeno kolem 5000 dalších paleolitických nalezišť, některé z nich na stávajících Džómonských archeologických nalezišťích.
Studie období paleolitu v Japonsku nebyla zahájena až donedávna první paleolitické naleziště bylo objeveno až po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Vzhledem k dřívějšímu předpokladu, že lidé v Japonsku nežili před [[Období Džómon|obdobím Džómon]], vykopávky obvykle končily na začátku Džómonské vrstvy [[Litosféra|litosféry]] (14 000 let př. n. l.) a nepokračovalo se hlouběji. Od prvního paleolitického nálezu, učiněného Tadahirem Aizawem, bylo nalezeno kolem 5000 dalších paleolitických nalezišť, některé z nich na stávajících Džómonských archeologických nalezišťích.


Studium japonského paleolitu se vyznačuje vysokou úrovní [[Stratigrafie Marsu|stratigrafických]] informací v důsledku sopečné povahy souostroví. Velké [[sopečná erupce|erupce]] inklinují k pokrytí ostrovů vrstvou popela, která je snadno datovatelná a lze ji nalézt po celé zemi. Důležitou vrstvou popela je vrstva z erupce sopky [[Aira-Tanzawa]], která pokryla celé [[Japonsko]] zhruba před 21 000 - 22 000 lety.
Studium japonského paleolitu se vyznačuje vysokou úrovní [[Stratigrafie Marsu|stratigrafických]] informací v důsledku sopečné povahy souostroví. Velké [[sopečná erupce|erupce]] inklinují k pokrytí ostrovů vrstvou popela, která je snadno datovatelná a lze ji nalézt po celé zemi. Důležitou vrstvou popela je vrstva z erupce sopky [[Aira-Tanzawa]], která pokryla celé [[Japonsko]] zhruba před 21 000–22 000 lety.
{{Portály|Japonsko}}
{{Portály|Japonsko}}



Verze z 17. 11. 2019, 10:42

Dějiny Japonska

Samurajové z knížectví Sacuma po válce Bošin
Japonsko v pozdním pleistocénu před 20 000 lety
     oblasti nad hladinou moře
     bez vegetace
     moře
černé linie zobrazují současné Japonsko

Začátek Japonského paleolitu (japonsky: 旧石器時代, kjúsekki džidai) se datuje do období zhruba 50 000–30 000 let př. n. l., kdy byly nalezeny nejstarší kamenné nástroje a končí kolem roku 14000 př. n. l., na konci poslední doby ledové, což odpovídá začátku období Džómon. V této době se ostrovy oddělovaly od pevniny. Kontakty s pevninou byly mezi Hokkaidem a Sibiří přes La Pérousův průliv. Na jihu z Koreje přes Cušimský průliv. Odtud sem přicházeli budoucí obyvatelé. Ti lovili mamuty, slony a vysokou zvěř. Byla zde vysoká sopečná činnost. Popel dal vzniknout úrodné půdě v nížině Kantó.

Většina vědců souhlasí s tím, že před asi 40 000 roky byly japonské ostrovy díky zamrznutí oceánu spojeny s asijskou pevninou. Z archeologických nálezů vyplývá, že mezi lety 35 000 a 30 000 př. n. l. přišli lidé druhu Homo sapiens na japonské ostrovy z východní a jihovýchodní Asie. Tito lidé byli lovci a sběrači a uměli vyrábět kamenné nástroje. Kamenné nářadí, bydliště a lidské fosilie z tohoto období byly nalezeny na všech ostrovech Japonska. Nejstarší lidské kosti byly objeveny v Hamamatsu. Radiouhlíková metoda ukázala, že fosílie jsou staré asi 14 000 až 18 000 let.

Významná naleziště: Akaši, Ušikawa, Mikabi, Hamakita, Kuzu

Kamenné nástroje

Japonský paleolit je také jedinečný v tom, že obsahuje nejranější známé kamenné nástroje a broušené kamenné nástroje na světě z doby asi 30 000 let př. n. l., přičemž se jedná o technologii, obvykle spojenou s počátkem neolitu (před asi 12 000 lety) ve zbytku světa. Vzhledem k této jedinečnosti, období paleolitu v Japonsku přesně neodpovídá tradiční definici paleolitu založené na technologii opracovávaných kamenných nástrojů. Japonské paleolitické nástroje totiž vykazují mezolitické a neolitické rysy už v době 30 000 let př. n. l.

Není přesně známo, proč byly tyto nástroje vytvořeny v Japonsku tak brzy. Mohlo tomu však napomoci to, že se jednalo o dobu spojenu s teplejším klimatem na celém světě (před 30 000–20 000 lety), z kterého mohli mít prospěch právě Japonské ostrovy, byť jistě nejen ony. V tomto období (mezi 29 a 25 tisíci let př. n. l.) vznikla unikátní, patrně nejstarší známá keramika světa, Věstonická Venuše.

Paleoantropologie

Paleolitická populace v Japonsku, stejně jako pozdější populace Džómonského období, je pravděpodobně příbuzná s pravěkou paleo-asijskou skupinou lidí, která zabírala velkou část Asie, než došlo k rozšíření populací charakteristických dnešních lidí Číny, Koreje a Japonska.

Stavba kostry poukazuje na mnoho podobností s jinými domorodými lidmi z asijského kontinentu. Zubní struktura patří do skupiny Sundadont, rozšířené především mezi pravěkými obyvateli jihovýchodní Asie (kde současné populace patří do skupiny Sinodont). Rysy lebky mají tendenci být silnější, s poměrně vyklenutýma očima.

Domorodé populace Ainu, dnes většinou omezeny na severním ostrově Hokkaidó, se zdají být potomky těchto paleolitických populací, a vykazují rysy, které byly v minulosti ozačovány jako rysy caucasoidní rasy, ale dnes jsou obecně spíše považovány za součást této rané paleolitické populace.

Genetická analýza dnešní populace není jednoznačná a uvádí značné množství genetického míšení mezi nejstarší populací v Japonsku a pozdějšími příjezdy lidí. Odhaduje se, že 10 až 20% genetické výbavy dněšní japonské populace pochází z domorodé populace Džómonského období, a zbytek pochází z pozdějších stěhování lidí z Asijského kontinentu, zejména z období Jajoi.

Archeologické nálezy

Studie období paleolitu v Japonsku nebyla zahájena až donedávna – první paleolitické naleziště bylo objeveno až po skončení druhé světové války. Vzhledem k dřívějšímu předpokladu, že lidé v Japonsku nežili před obdobím Džómon, vykopávky obvykle končily na začátku Džómonské vrstvy litosféry (14 000 let př. n. l.) a nepokračovalo se hlouběji. Od prvního paleolitického nálezu, učiněného Tadahirem Aizawem, bylo nalezeno kolem 5000 dalších paleolitických nalezišť, některé z nich na stávajících Džómonských archeologických nalezišťích.

Studium japonského paleolitu se vyznačuje vysokou úrovní stratigrafických informací v důsledku sopečné povahy souostroví. Velké erupce inklinují k pokrytí ostrovů vrstvou popela, která je snadno datovatelná a lze ji nalézt po celé zemi. Důležitou vrstvou popela je vrstva z erupce sopky Aira-Tanzawa, která pokryla celé Japonsko zhruba před 21 000–22 000 lety.