Opál: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Historie: Doplnění informací
Řádek 31: Řádek 31:
| strany = 66
| strany = 66
| isbn = 80-85841-15-0
| isbn = 80-85841-15-0
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.&nbsp;l. byl opěvován básníkem [[Onomakritos|Onomakritem]] a řecký přírodozpytec [[Pedanius Dioscorides|Dioskorides]] ho v 1.&nbsp;století n.&nbsp;l. označil za skutečný drahokam.<ref>K.Tuček, F. Tvrz – ''Kapesní atlas nerostů a hornin'' 2. vydání, SPN Praha 1982</ref> Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely na území východního [[Slovensko|Slovenska]] v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %.<ref name=":0" /> Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.&nbsp;století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku [[Bittner-Belangenay]] totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleoni.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n.&nbsp;l. byl opěvován básníkem [[Onomakritos|Onomakritem]] a řecký přírodozpytec [[Pedanius Dioscorides|Dioskorides]] ho v 1.&nbsp;století n.&nbsp;l. označil za skutečný drahokam.<ref>K.Tuček, F. Tvrz – ''Kapesní atlas nerostů a hornin'' 2. vydání, SPN Praha 1982</ref> Až do objevení [[Amerika|Ameriky]] se nejcennější opály nacházely na území východního [[Slovensko|Slovenska]] v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %.<ref name=":0" /> Po dobytí [[Mexiko|Mexika]] se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19.&nbsp;století. V současnosti se na území [[Austrálie]] nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku [[Bittner-Belangenay]] totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleo ni.<ref>{{Citace monografie
| vydání =
| vydání =
| titul = Minerály
| titul = Minerály
Řádek 47: Řádek 47:
| rok vydání = 2003
| rok vydání = 2003
| strany = 115
| strany = 115
}}</ref>
}}</ref>


== Vznik ==
== Vznik ==

Verze z 12. 11. 2019, 18:10

Opál
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecSiO2·nH2O
Identifikace
Barvabezbarvý, mléčně bílý,
žlutavý, oranžově červený, zelený
Vzhled krystaluledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy
Soustavaamorfní
Tvrdost5,5–6,5
Leskskelný až voskový
Štěpnostnení
Vrypbílý
Hustota1,9–2,2 g ⋅ cm−3
Ostatnílasturnatý lom

Opál je minerál, hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2 . n H2O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.[1] Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Typická hra barev, tzv. opalizace u drahého opálu vzniká světelnou interferencí na rozhraní mikroskopických vrstviček gelovitých kuliček opálu.[2]

Historie

Název pochází ze staroindického upala, tj. drahý kámen.[3] Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n. l. byl opěvován básníkem Onomakritem a řecký přírodozpytec Dioskorides ho v 1. století n. l. označil za skutečný drahokam.[4] Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území východního Slovenska v okolí obce Červenica. Obsah křemene v slovenském drahém opálu se pohybuje v rozpětí 89,0 – 93,3 % a obsah vody od 6,1 do 10,9 %.[2] Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19. století. V současnosti se na území Austrálie nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíhá i jejich těžba. Roku 1921 bylo náhodou objeveno umělé barvení opálů. Francouzský nájemce opálových dolů v Dubníku na Slovensku Bittner-Belangenay totiž několik opálů, které ležely na stole, omylem polil inkoustem. Kusy se obarvily tak dokonale, že i po zaschnutí, opláchnutí i vybroušení měly nevídané barvy. Takto obarvené opály jsou označovány jako chameleo ni.[5]

Vznik

Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se můžou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rozsivek, jehlicí mořských hub, anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.[6]

Vlastnosti

Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.[3]

Odrůdy

ohnivý opál
  • hyalit – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo
  • mléčný (bílý) opál – mléčně bílý, neprůhledný a jen na okrajích průsvitný. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie)
  • dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých dendritů (oxidů či hydroxidů železa nebo manganu)
  • ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko).
  • drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem zvětrávání (Austrálie) nebo vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost opalizovat. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely.
  • modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé dendrity.
  • růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru.
  • prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem)
  • voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý
  • černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází ve vrstvách jílu.
  • hydrofán – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorpce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.[7]
  • dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy
  • tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel
  • kašolong – křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody
  • Menilit – je vrstevnatý sedimentární opál
  • Gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů
  • boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v konkrecích železitého pískovce.
  • obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované.

Žlutý opál

Žlutý opál

Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od starověku k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná magická síla. Podle esoteriků opál zesiluje charakterové vlastnosti a momentální emocionální stav člověka. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu, ale i naopak.[8]

Využití

Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.[3]

Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Opál [online]. www.natur.cuni.cz [cit. 2008-05-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Slovenské opálové bane [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b c CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 66. 
  4. ↑ K.Tuček, F. Tvrz – Kapesní atlas nerostů a hornin 2. vydání, SPN Praha 1982
  5. ↑ KOUŘIMSKÝ, Jiří. Minerály. Praha: Aventinum, 2003. 256 s. ISBN 8071512133. OCLC 85085259 S. 115. 
  6. ↑ priroda.sdas.cz – Opál [online]. [cit. 2008-05-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ www.jtv.com, George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer [online]. www.jtv.com [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Josef Pavel Kreperát – Skrytá moc drahých kamenů

Literatura

  • KREPERÁT, Josef Pavel. Skrytá moc drahých kamenů a jejich vliv na naše duševní a fyzické zdraví. Praha: Granit, 1998. ISBN 80-85805-72-3. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opál&oldid=17843245“