Analog Science Fiction and Fact: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo, stylistika, formát
značka: problematické ISBN
korektura
Řádek 13: Řádek 13:
| rok vydání =
| rok vydání =
| strany = 70
| strany = 70
}}</ref>. Je pokračovatelem měsíčníku '''Astounding Stories of Super-Science''' založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl [[William Clyton]], hlavním editorem v prvních letech [[Harry Bates]], který je také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.
}}</ref>. Je pokračovatelem měsíčníku '''Astounding Stories of Super-Science''' založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl [[William Clyton]], hlavním editorem v prvních letech [[Harry Bates]], který byl také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.


== 1929–1933 (Harry Bates) ==
== 1929–1933 (Harry Bates) ==
[[Soubor:Astounding Stories of Super Science (1930-12).djvu|náhled|236x236pixelů|Astounding 12/1930 obálka Wessolowski]]
[[Soubor:Astounding Stories of Super Science (1930-12).djvu|náhled|236x236pixelů|Astounding 12/1930 obálka Wessolowski]]
První číslo časopisu vyšlo pod vedením editora '''Harryho Batese''' pod názvem '''Astounding Stories of Super-Science''' v prosinci roku 1929, oficiálně je jako počátek jeho vydávání uváděn až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem scifi časopisu ''[[Amazing stories|Amazing stories]]'' (zal. [[Hugo Gernsback]] v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli [[Murray Leinster]] nebo [[Jack Williamson]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
První číslo časopisu vyšlo pod názvem '''Astounding Stories of Super-Science''' v prosinci roku 1929, jeho editorem byl '''Harry Bates'''. Oficiálně je však jako počátek vydávání uváděn až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem scifi časopisu ''[[Amazing stories|Amazing stories]]'' (zal. [[Hugo Gernsback]] v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli [[Murray Leinster]] nebo [[Jack Williamson]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia
| titul = Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia
| url = http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf
| url = http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf
Řádek 24: Řádek 24:
}}</ref>
}}</ref>


Časopis se pod vedením editora Harryho Batese na počátku profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené [[Wessolowski|Hansem Waldemarem Wessolowskim]] (nazývaným ''Wesso'') často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením [[King Kong]]a). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. [[vesmírná odysea]].
Časopis se pod vedením Harryho Batese profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené [[Wessolowski|Hansem Waldemarem Wessolowskim]] (nazývaným ''Wesso'') často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením [[King Kong]]a). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. [[vesmírná odysea]].


V roce 1931 byl název zkrácen na '''Astounding stories'''. Na počátku 30. let postihla i tento časopis hospodářská krize, potýkal se s finančními problémy a v roce 1932 začal vycházet nepravidelně.<ref name=":0" />
V roce 1931 byl název zkrácen na '''Astounding stories'''. Na počátku 30. let postihla i tento časopis hospodářská krize, potýkal se s finančními problémy a v roce 1932 začal vycházet nepravidelně.<ref name=":0" />


== 1933–1937 (Frederick Orlin Tremaine) ==
== 1933–1937 (Frederick Orlin Tremaine) ==
V roce 1933 převzal časopis vydavatelství Street&Smith a po půlroční pauze vyšlo v říjnu 1933 další číslo, tentokrát již pod vedením editora [[F. Orlin Tremaine|F. Orlina Tremainea]]. Ten změnil jeho zaměření, Astounding Stories se staly skutečným sci-fi časopisem a opět začaly vycházet pravidelně, a to s měsíční periodicitou. Nový editor preferoval texty obsahující záhadu a její rozluštění, povídky měly být myšlenkovým experimentem.<ref>MENDLESOHN, Farah. Fiction 1926 – 1949. ''The Routledge companion to science fiction''. New York: Routledge, 2009, s. 52–61. ISBN 9780415453783</ref> Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby ([[Donald Wandrei]], Jack Williamson, [[E. E. Smith|E. E. „Doc“ Smith]], budoucí editor časopisu [[John Wood Campbell|John W. Campbell]], [[C. L. Mooreová]], [[Raymond Z. Gallun]], [[Stanley G. Weinbaum]], [[Howard Phillips Lovecraft|H. P. Lovecraft]] a další). <ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie
V roce 1933 převzalo časopis vydavatelství Street&Smith a po půlroční pauze vyšlo v říjnu 1933 další číslo, tentokrát již pod vedením editora [[F. Orlin Tremaine|F. Orlina Tremainea]]. Ten změnil jeho zaměření, Astounding Stories se staly skutečným sci-fi časopisem a opět začaly vycházet pravidelně, a to s měsíční periodicitou. Nový editor preferoval texty obsahující záhadu a její rozluštění, povídky měly být myšlenkovým experimentem.<ref>MENDLESOHN, Farah. Fiction 1926 – 1949. ''The Routledge companion to science fiction''. New York: Routledge, 2009, s. 52–61. ISBN 9780415453783</ref> Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby ([[Donald Wandrei]], Jack Williamson, [[E. E. Smith|E. E. „Doc“ Smith]], budoucí editor časopisu [[John Wood Campbell|John W. Campbell]], [[C. L. Mooreová]], [[Raymond Z. Gallun]], [[Stanley G. Weinbaum]], [[Howard Phillips Lovecraft|H. P. Lovecraft]] a další). <ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie
| vydání = Vydání první
| vydání = Vydání první
| titul = Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii
| titul = Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii
Řádek 68: Řádek 68:
| rok vydání =
| rok vydání =
| strany = 53
| strany = 53
}}</ref> Campbell pokračoval v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňoval obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem bylo prosazovat nové mladé autory, a protože byl i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstal v čele zájmu čtenářů i autorů mezi dobovými science-fiction magazíny. Objevovaly se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých autorů. Za vrchol tohoto období lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval [[Martin H. Greenberg]] a svou první povídku ''Black Destroyer'' zde v červenci tohoto roku vydal [[A. E. van Vogt]] (česky 1992 pod názvem ''Zorl,'' čas. Poutník),<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Campbell pokračoval v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňoval obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem bylo prosazovat nové mladé autory, a protože byl i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstal u čtenářů i autorů mezi dobovými science-fiction magazíny v čele zájmu. Objevovaly se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých spisovatelů. Za vrchol tohoto období lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval [[Martin H. Greenberg]]: svou první povídku ''Black Destroyer'' zde v červenci tohoto roku vydal [[A. E. van Vogt]] (česky 1992 pod názvem ''Zorl,'' čas. Poutník),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) {{!}} sarden.cz
| titul = Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) {{!}} sarden.cz
| url = http://www.sarden.cz/2010-03-02-0000/pocatky-zlateho-veku-07-alfred-elton-van-vogt-1912-2000
| url = http://www.sarden.cz/2010-03-02-0000/pocatky-zlateho-veku-07-alfred-elton-van-vogt-1912-2000
Řádek 91: Řádek 91:


=== 40. léta ===
=== 40. léta ===
Během druhé světové války přišel boom science-fiction časopisů a s ním vyvrcholila i tzv. [[Zlatý věk science fiction]] (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding).<ref>{{Citace monografie
Během druhé světové války přišel boom science-fiction časopisů a s ním vyvrcholil i tzv. [[Zlatý věk science fiction]] (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding).<ref>{{Citace monografie
| titul = Encyklopedie literatury science fiction
| titul = Encyklopedie literatury science fiction
| url = https://www.worldcat.org/oclc/35743678
| url = https://www.worldcat.org/oclc/35743678
Řádek 100: Řádek 100:
| počet stran = 555 pages
| počet stran = 555 pages
| oclc = 35743678
| oclc = 35743678
}}</ref> I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominoval. Klíčovými autory zůstal Asimov (první povídky o robotech a o [[Nadace (knižní série)|''Nadaci'']]), Heinlein (romány ''Šestá kolona, Metuzalémovy děti'', ''Za tímto horizontem''; autor v roce 1942 odešel do války) a van Vogt (povídky z cyklů ''Slan'', ''Svět non-A'', ''Obchod se zbraněmi''). Vedle nich se objevily další jména, jako [[Anthony Boucher]], [[Fritz Leiber]], manželská dvojice [[Henry Kuttner]] a C. L. Mooreová. Pokračovala také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. „Doc“ Smithem (série ''Lensman'') a [[E. F. Russel]]em.<ref name=":0" /> K Hubertu Rogersovi se přidal ilustrátor [[William Timmins]], který se také věnoval i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominoval. Klíčovými autory zůstali Asimov (první povídky o robotech a o [[Nadace (knižní série)|''Nadaci'']]), Heinlein (romány ''Šestá kolona, Metuzalémovy děti'', ''Za tímto horizontem''; autor v roce 1942 odešel do války) a van Vogt (povídky z cyklů ''Slan'', ''Svět non-A'', ''Obchod se zbraněmi''). Vedle nich se objevila další jména, jako [[Anthony Boucher]], [[Fritz Leiber]], manželská dvojice [[Henry Kuttner]] a C. L. Mooreová. Pokračovala také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. „Doc“ Smithem (série ''Lensman'') a [[E. F. Russel]]em.<ref name=":0" /> K Hubertu Rogersovi se přidal ilustrátor [[William Timmins]], který se věnoval i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Catalog
| titul = Catalog
| url = https://www.pulpartists.com/Timmins.html
| url = https://www.pulpartists.com/Timmins.html
Řádek 135: Řádek 135:
| jméno = Christopher Benjamin
| jméno = Christopher Benjamin
| příjmení = Menadue
| příjmení = Menadue
}}</ref>''„This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real...“''<ref name=":0" /> Campbell dianetiku vehementně propagoval, nebyl však zdaleka jediným editorem science-fiction časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody.
}}</ref>''„This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real...“''<ref name=":0" /> Campbell dianetiku vehementně propagoval (a nebyl jediným editorem science-fiction časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody). Nekritický přístup k dianetice odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.

Tento nekritický přístup k dianetice odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.


=== 60. léta ===
=== 60. léta ===
Konec padesátých let byl úsvitem vesmírného věku (4. 10. 1957 [[Sputnik 1]] – první družice světa, 12. 4. 1961 – [[Jurij Gagarin]] – první člověk ve vesmíru) a pro science-fiction se otevíraly nové obzory, což se stalo jedním z motivačních faktorů vedoucích ke změně názvu časopisu. V roce 1960 se John W. Campbell rozhodl, že je nutné přiblížit název době a přejmenoval magazín na '''Analog Science Fiction and Fact'''. Chtěl tím naznačit blízkost (analogičnost) nových objevů a vynálezů tomu, co popisovala science fiction, a považoval tento název za serióznější než původní (příliš expresivní) název Astounding (česky ''ohromující''). Záhy poté, v roce 1961, byl časopis prodán společnosti [[Condé Nast Publications|Condé Nast]], Campbell však zůstává hlavním editorem. I v tomto období získává četná ocenění udělovaná v rámci žánru science fiction (viz níže seznam ocenění)''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
Konec padesátých let byl úsvitem vesmírného věku (4. 10. 1957 [[Sputnik 1]] – první družice světa, 12. 4. 1961 – [[Jurij Gagarin]] – první člověk ve vesmíru) a pro science-fiction se otevíraly nové obzory, což se stalo jedním z motivačních faktorů vedoucích ke změně názvu časopisu. V roce 1960 se John W. Campbell rozhodl, že je nutné přiblížit název době, a přejmenoval magazín na '''Analog Science Fiction and Fact'''. Chtěl tím naznačit blízkost (analogičnost) nových objevů a vynálezů tomu, co popisovala science fiction, a považoval tento název za serióznější než původní (příliš expresivní) název Astounding (česky ''ohromující''). Záhy poté, v roce 1961, byl časopis prodán společnosti [[Condé Nast Publications|Condé Nast]], Campbell však zůstal hlavním editorem. I v tomto období získal četná ocenění udělovaná v rámci žánru science fiction (viz níže seznam ocenění)''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Awards {{!}} Analog Science Fiction
| titul = Awards {{!}} Analog Science Fiction
| url = https://www.analogsf.com/about-analog/awards
| url = https://www.analogsf.com/about-analog/awards
Řádek 149: Řádek 147:
== 1972–1978 ([[Ben Bova|Benjamin William Bova]]) ==
== 1972–1978 ([[Ben Bova|Benjamin William Bova]]) ==
[[Soubor:Ben Bova at Minicon 8(1974).jpg|vlevo|náhled|192x192pixelů|Ben Bova 1974]]
[[Soubor:Ben Bova at Minicon 8(1974).jpg|vlevo|náhled|192x192pixelů|Ben Bova 1974]]
Po smrti Johna W. Campbella (1971) přebírá editorské křeslo '''Benajmin William „Ben“ Bova''', americký spisovatel sf, a tvář časopisu se opět změnila. Bova byl podobně jako Campbell nadšený do technologií inspirovaných nápady autorů science-fiction, narozdíl od předchozího editora byl ale ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti. Ačkoliv tento krok vyvolal vlnu nevole u některých čtenářů, pro obnovení předního postavení časopisu se ukázal jako velmi důležitý. Bova přijal a publikoval například Campbellem odmítnuté autory [[Frederik Pohl|Fredericka Pohla]] (''The Gold at the Starbow's End'') a [[Joe Haldeman|Joe Haldemana]] (''Hero''), oba pozdější držitele cen Hugo a [[Cena Nebula|Nebula]]. Vysoká úroveň jeho práce vedla k zisku šesti cen Hugo pro nejlepšího profesionálního editora v letech 1973–1977 a 1979.<ref>{{Citace elektronické monografie
Po smrti Johna W. Campbella (1971) přebírá editorské křeslo '''Benjamin William „Ben“ Bova''', americký spisovatel sf, a tvář časopisu se opět změnila. Bova byl podobně jako Campbell nadšený do technologií inspirovaných nápady autorů science-fiction, narozdíl od předchozího editora byl ale ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti. Ačkoliv tento krok vyvolal vlnu nevole u některých čtenářů, pro obnovení předního postavení časopisu se ukázal jako velmi důležitý. Bova přijal a publikoval například Campbellem odmítnuté autory [[Frederik Pohl|Fredericka Pohla]] (''The Gold at the Starbow's End'') a [[Joe Haldeman|Joea Haldemana]] (''Hero''), oba pozdější držitele cen Hugo a [[Cena Nebula|Nebula]]. Vysoká úroveň jeho práce vedla k zisku šesti cen Hugo pro nejlepšího profesionálního editora v letech 1973–1977 a 1979.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ben Bova Online – Most of a century in tech and Science Fiction!
| titul = Ben Bova Online – Most of a century in tech and Science Fiction!
| url = http://benbova.com/
| url = http://benbova.com/
Řádek 179: Řádek 177:


== 1978–2012 (Stanley Schmidt) ==
== 1978–2012 (Stanley Schmidt) ==
'''Stanley Schmidt''' byl editorem, autorem [[Hard science fiction|hard sci fi]] a také držitelem doktorátu z fyziku, kterou několik let sám učil. Bez velkých změn pokračoval ve vydávání Analogu, jehož náklad pro předplatitele překročil v roce 1980 počet výtisků zakoupených ve volném prodeji. V témže roce také nakladatelství rozhodlo o prodeji časopisu a novým majitelem se stává vydavatelství Davis Publications. V této době publikoval [[Orson Scott Card]] v Analogu svůj román [[Enderova hra (román)|Enderova hra]] (1985) a později i jeho pokračování Mluvčí za mrtvé (1986). V roce 1992 přešel do rukou Dell Magazines, jejichž nástupcem se roku 1996 stalo vydavatelství Crosstown Publications. V čele časopisu však stále zůstal Schmidt a mezi přispěvateli mnoho autorů publikujících už v době Campbellova vedení: [[Poul Anderson]], [[Gordon R. Dickson]], [[George O. Smith]] a další.
'''Stanley Schmidt''' byl editorem, autorem [[Hard science fiction|hard sci fi]] a také držitelem doktorátu z fyziku, kterou několik let sám učil. Bez velkých změn pokračoval ve vydávání Analogu, jehož náklad pro předplatitele překročil v roce 1980 počet výtisků zakoupených ve volném prodeji. V témže roce také nakladatelství rozhodlo o prodeji časopisu a novým majitelem se stává vydavatelství Davis Publications. V této době publikoval [[Orson Scott Card]] v Analogu svůj román [[Enderova hra (román)|Enderova hra]] (1985) a později i jeho pokračování Mluvčí za mrtvé (1986). V roce 1992 přešel časopis do rukou Dell Magazines, jejichž nástupcem se roku 1996 stalo vydavatelství Crosstown Publications. V čele časopisu však stále zůstal Schmidt a mezi přispěvateli mnoho autorů publikujících už v době Campbellova vedení: [[Poul Anderson]], [[Gordon R. Dickson]], [[George O. Smith]] a další.


Ačkoliv byl Schmidtův přístup kritizován jako neoriginální, pouze pokračující v zavedeném stylu, došlo během jeho vedení (patrně i zásluhou úsilí vloženého do propagace) k výraznému navýšení počtu předplatitelů časopisu. Během svého působení Schmidt nikdy nezískal cenu Hugo pro nejlepšího editora, této pocty se dočkal až po své rezignaci, cenu obdržel v roce 2013.
Ačkoliv byl Schmidtův přístup kritizován jako neoriginální, pouze pokračující v zavedeném stylu, došlo během jeho vedení (patrně i zásluhou úsilí vloženého do propagace) k výraznému navýšení počtu předplatitelů časopisu. Během svého působení Schmidt nikdy nezískal cenu Hugo pro nejlepšího editora, této pocty se dočkal až po své rezignaci, cenu obdržel v roce 2013.

Verze z 12. 11. 2019, 11:25

Šablona:Infobox - časopis Analog Science Fiction and Fact je scifi magazín zaměřený na nové autory tohoto žánru. Jedná se o „nejstarší nepřetržitě vycházející sci-fi časopis na světě“[1]. Je pokračovatelem měsíčníku Astounding Stories of Super-Science založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl William Clyton, hlavním editorem v prvních letech Harry Bates, který byl také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.

1929–1933 (Harry Bates)

Astounding 12/1930 obálka Wessolowski

První číslo časopisu vyšlo pod názvem Astounding Stories of Super-Science v prosinci roku 1929, jeho editorem byl Harry Bates. Oficiálně je však jako počátek vydávání uváděn až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem scifi časopisu Amazing stories (zal. Hugo Gernsback v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli Murray Leinster nebo Jack Williamson.[2]

Časopis se pod vedením Harryho Batese profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené Hansem Waldemarem Wessolowskim (nazývaným Wesso) často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením King Konga). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. vesmírná odysea.

V roce 1931 byl název zkrácen na Astounding stories. Na počátku 30. let postihla i tento časopis hospodářská krize, potýkal se s finančními problémy a v roce 1932 začal vycházet nepravidelně.[2]

1933–1937 (Frederick Orlin Tremaine)

V roce 1933 převzalo časopis vydavatelství Street&Smith a po půlroční pauze vyšlo v říjnu 1933 další číslo, tentokrát již pod vedením editora F. Orlina Tremainea. Ten změnil jeho zaměření, Astounding Stories se staly skutečným sci-fi časopisem a opět začaly vycházet pravidelně, a to s měsíční periodicitou. Nový editor preferoval texty obsahující záhadu a její rozluštění, povídky měly být myšlenkovým experimentem.[3] Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby (Donald Wandrei, Jack Williamson, E. E. „Doc“ Smith, budoucí editor časopisu John W. Campbell, C. L. Mooreová, Raymond Z. Gallun, Stanley G. Weinbaum, H. P. Lovecraft a další). [2][4]

Astounding 6/1934, obálka H. W. Brown

V roce 1934 se navýšením počtu stran a zmenšením písma zdvojnásobil celkový obsah. Zatímco se největší konkurenti – Amazing Stories a Wonder Stories staly dvouměsíčníky, časopis Astounding Stories vzkvétal. Stále byl také schopen svým autorům platit (ač méně než v minulosti). Na některých jeho obálkách v té době pracoval Howard V. Brown, jeden z velké čtyřky ilustrátorů třicátých let (dále H. W. Wessolowski, Leo Morey, Frank R. Paul). Stal se největším sci-fi časopisem v USA a svou vysokou úrovní obstál i v konkurenci mnoha nově vznikajících časopisů. [2][4]

Další, především symbolicky významnou změnou bylo v roce 1936 oříznutí hran stránek, což velmi pozdvihlo vzhled, a tím i prestiž magazínu.[2]

1937–1971 (John Wood Campbell)

30. léta

John W. Campbell byl nejprve spolueditorem a od roku 1937 hlavním editorem časopisu, který ho po několika měsících (v roce 1938) přejmenoval na Astounding Science-Fiction. Nový editor kladl důraz na obě složky pojmu science fiction, dle jeho vize by autoři tohoto žánru měli předvídat a podněcovat budoucí vývoj a nastiňovat jeho vliv na životy lidí. [5]

„If Gernsback began the period, John W. Campbell was indisputably the editor who took science fiction into its own future.“ [6] Campbell pokračoval v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňoval obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem bylo prosazovat nové mladé autory, a protože byl i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstal u čtenářů i autorů mezi dobovými science-fiction magazíny v čele zájmu. Objevovaly se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých spisovatelů. Za vrchol tohoto období lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval Martin H. Greenberg: svou první povídku Black Destroyer zde v červenci tohoto roku vydal A. E. van Vogt (česky 1992 pod názvem Zorl, čas. Poutník),[7] jednu z prvních povídek uvedl v témže měsíci také Isaac Asimov (Trends, česky 2003 pod názvem Směry, sbírka povídek Neznámý Asimov I., nakl. Triton[8]), prvotina Roberta A. Heinleina s názvem Life-Line se v časopise objevila v srpnu 1939 (česky 1996 pod názvem Linie života, sbírka povídek Minulost napříč budoucností, nakl. And Classic[9]). Autorem obálek se v té době stal Hubert Rogers, nezávislý ilustrátor pulpových časopisů nakladatelství Street&Smith, který vytvářel ilustrace pro Astounding Science Fiction až do roku 1953.[10]

40. léta

Během druhé světové války přišel boom science-fiction časopisů a s ním vyvrcholil i tzv. Zlatý věk science fiction (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding).[11] I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominoval. Klíčovými autory zůstali Asimov (první povídky o robotech a o Nadaci), Heinlein (romány Šestá kolona, Metuzalémovy děti, Za tímto horizontem; autor v roce 1942 odešel do války) a van Vogt (povídky z cyklů Slan, Svět non-A, Obchod se zbraněmi). Vedle nich se objevila další jména, jako Anthony Boucher, Fritz Leiber, manželská dvojice Henry Kuttner a C. L. Mooreová. Pokračovala také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. „Doc“ Smithem (série Lensman) a E. F. Russelem.[2] K Hubertu Rogersovi se přidal ilustrátor William Timmins, který se věnoval i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith[12].

John W. Campbell 1956

50. léta

Díky serioznímu vzhledu a vysoké úrovni se časopis Astounding Science-Fiction vypořádal se silnou konkurencí v podobě nově vzniknuvších časopisů Magazine of Fantasy and Science Fiction (od roku 1949) a Galaxy Science Fiction (od roku 1950). K úspěchu přispěly i obálky s obrázky vesmíru od Chelseyho Bonestella (spolupracoval například na filmu Válka světů, 1953[13]). Výrazní autoři se rozdělili mezi tyto tři nejprodávanější tituly, Astounding Science-Fiction přesto zůstal u fanoušků velmi populární, což mimo jiné dokládají čtyři ceny Hugo udělované právě samotnými čtenáři, získané v letech 1953, 1955, 1956 a 1957.

Obsah časopisu v 50. letech výrazně ovlivnilo publikování vůbec prvního článku L. R. Hubbarda o dianetice (Dianetika, květen 1950), který Campbell přímo podpořil a doporučil ve svém editorském úvodníku. Díky velké publicitě ještě v témže roce vyšla kniha Dianetika, moderní věda o duševním zdraví (L. R. Hubbard, 1950). Tento způsob zkoumání propojení tělesných a duševních schopností, který byl vydáván za vědeckou metodu vedoucí ke zlepšení mentálních schopností člověka, se stal později základem scientologie. J. W. Campbell věřil, že je tato alternativa konvenční psychiatrie klíčem k odhalení netušených (až nadlidských) schopností člověka prostřednictvím odstranění nánosů, které zbytečně zatěžují mysl.[14] [15]„This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real...“[2] Campbell dianetiku vehementně propagoval (a nebyl jediným editorem science-fiction časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody). Nekritický přístup k dianetice odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.

60. léta

Konec padesátých let byl úsvitem vesmírného věku (4. 10. 1957 Sputnik 1 – první družice světa, 12. 4. 1961 – Jurij Gagarin – první člověk ve vesmíru) a pro science-fiction se otevíraly nové obzory, což se stalo jedním z motivačních faktorů vedoucích ke změně názvu časopisu. V roce 1960 se John W. Campbell rozhodl, že je nutné přiblížit název době, a přejmenoval magazín na Analog Science Fiction and Fact. Chtěl tím naznačit blízkost (analogičnost) nových objevů a vynálezů tomu, co popisovala science fiction, a považoval tento název za serióznější než původní (příliš expresivní) název Astounding (česky ohromující). Záhy poté, v roce 1961, byl časopis prodán společnosti Condé Nast, Campbell však zůstal hlavním editorem. I v tomto období získal četná ocenění udělovaná v rámci žánru science fiction (viz níže seznam ocenění).[16]

1972–1978 (Benjamin William Bova)

Ben Bova 1974

Po smrti Johna W. Campbella (1971) přebírá editorské křeslo Benjamin William „Ben“ Bova, americký spisovatel sf, a tvář časopisu se opět změnila. Bova byl podobně jako Campbell nadšený do technologií inspirovaných nápady autorů science-fiction, narozdíl od předchozího editora byl ale ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti. Ačkoliv tento krok vyvolal vlnu nevole u některých čtenářů, pro obnovení předního postavení časopisu se ukázal jako velmi důležitý. Bova přijal a publikoval například Campbellem odmítnuté autory Fredericka Pohla (The Gold at the Starbow's End) a Joea Haldemana (Hero), oba pozdější držitele cen Hugo a Nebula. Vysoká úroveň jeho práce vedla k zisku šesti cen Hugo pro nejlepšího profesionálního editora v letech 1973–1977 a 1979.[17][18]

Bovovým významným počinem bylo také v roce 1976 vydání antologie Analog Annual, kterou zamýšlel jako třinácté číslo daného ročníku. Paperbacková antologie čerpala z obsahu časopisu a jedním z cílů jejího vydání bylo rozšířit mezi čtenáře povědomí o existenci časopisu. [19] Jak sám editor na zadní straně píše: „this exciting annual introduces original works by the freshest, most-applauded talents of the year.“[20]

Ben Bova původně zamýšlel zůstat v čele časopisu po dobu pěti let, aby zajistil jeho hladké pokračování po Campbellově náhlé smrti. Nakonec svou činnost prodloužil až do roku 1978, kdy jako svého nástupce doporučil Stanleyho Schmidta.

1978–2012 (Stanley Schmidt)

Stanley Schmidt byl editorem, autorem hard sci fi a také držitelem doktorátu z fyziku, kterou několik let sám učil. Bez velkých změn pokračoval ve vydávání Analogu, jehož náklad pro předplatitele překročil v roce 1980 počet výtisků zakoupených ve volném prodeji. V témže roce také nakladatelství rozhodlo o prodeji časopisu a novým majitelem se stává vydavatelství Davis Publications. V této době publikoval Orson Scott Card v Analogu svůj román Enderova hra (1985) a později i jeho pokračování Mluvčí za mrtvé (1986). V roce 1992 přešel časopis do rukou Dell Magazines, jejichž nástupcem se roku 1996 stalo vydavatelství Crosstown Publications. V čele časopisu však stále zůstal Schmidt a mezi přispěvateli mnoho autorů publikujících už v době Campbellova vedení: Poul Anderson, Gordon R. Dickson, George O. Smith a další.

Ačkoliv byl Schmidtův přístup kritizován jako neoriginální, pouze pokračující v zavedeném stylu, došlo během jeho vedení (patrně i zásluhou úsilí vloženého do propagace) k výraznému navýšení počtu předplatitelů časopisu. Během svého působení Schmidt nikdy nezískal cenu Hugo pro nejlepšího editora, této pocty se dočkal až po své rezignaci, cenu obdržel v roce 2013.

2012–dnes (Trevor Quachri)

Po odchodu Stanleyho Schmidta do důchodu se novým editorem stává jeho dlouholetý spolupracovník (1978–2012) Trevor Quachri. Svůj postoj ke způsobu vedení časopisu charakterizuje těmito slovy: „...my personal mandate is to continue to provide the top-quality, ground-breaking hard science fiction..“[21] Jeho záměrem také je pokračovat v tradici svého předchůdce a osobně číst všechny nabídnuté texty a rozhodovat o jejich ne/zařazení do časopisu. [22]

Od roku 2017 vychází Analog jako dvouměsíčník.

Názvy časopisu

Logo

Název časopisu se vyvíjel následovně:[19]

  • 1/1930–1/1931 Astounding Stories of Super-Science
  • 2/1931–11/1932 Astounding Stories
  • 1/1933–3/1933 Astounding Stories of Super-Science
  • 10/1933–2/1938 Astounding Stories
  • 3/1938–10/1943 Astounding Science-Fiction
  • 1/1943–1/1960 Astounding Science Fiction
  • 2/1960–9/1960 Astounding/Analog Science Fact & Fiction
  • 10/1960–1/1961 Analog Science Fact–Fiction
  • 12/1961–3/1965 Analog Science Fact–Science Fiction
  • 4/1965–8/1981 Analog Science Fiction–Science Fact
  • 9/1981–10/1991 Analog Science Fiction/Science Fact
  • 1/1991–12/1992 Analog Science Fiction & Fact
  • 1/1993–2019 a dále Analog Science Fiction and Fact

Získaná ocenění

Cena HUGO

Časopis získal rozličná ocenění.[23]

Cena HUGO

rok kategorie jméno/autor název díla (vydání v Analogu)
2013 editor Stanley Schmidt
2003 novela Vernor Vinge The Cookie Monster (10/03)
2002 povídka Geoffrey A. Landis Falling onto Mars (7–8/02)
noveleta Michael Swanwick Slow Life (12/02)
novela Robert J. Sawyer Hominids (1/02–4/02)
2000 novela Jack Williamson The Ultimate Earth (12/00)
1994 novela Harry Turtledove Down in the Bottomlands (1/93)
noveleta Charles Sheffield Georgia on My Mind (1/93)
1992 novela Lois McMaster Bujold Barrayar (7–10/91)
noveleta Isaac Asimov Gold (9/91)
1990 novela Lois McMaster Bujold The Mountains of Mourning (5/89)
1986 román Orson Scott Card Ender's Game (8/77)/ česky Enderova hra, 1994 (nakl. Laser-books)
1985 povídka David Brin The Crystal Spheres (1/84)
1984 novela Timothy Zahn Cascade Point (12/83)
noveleta Greg Bear Blood Music (6/83)
1983 povídka Spider Robinson Melancholy Elephants (6/82)
1982 novela Poul Anderson The Saturn Game (2/5/81)
1981 noveleta Gordon R. Dickson The Cloak and the Staff (8/80)
povídka Clifford D. Simak Grotto of the Dancing Deer (4/80)
1979 román Vonda N. McIntyre Dreamsnake (10/73, 2/78, 3/78)/ česky Strážce snů, 1993 (nakl. Laser-books)
noveleta Poul Anderson Hunter's Moon (11/78)
editor Ben Bova
1978 novela Spider & Jeanne Robinson Stardance (3/77)
noveleta Joan D. Vinge Eyes of Amber (6/77)
1977 novela Spider Robinson By Any Other Name (11/76)
povídka Joe Haldeman Tricentennial (7/76)
editor Ben Bova
1976 román Joe Haldeman The Forever War 6/72, 1/75, 11/75)/ česky Věčná válka, 1996 (nakl. Polaris)
novela Roger Zelazny Home is the Hangman (11/75)
noveleta Larry Niven Borderland of Sol (1/75)
editor Ben Bova
1975 novela George R.R. Martin A Song for Lya (6/74)
povídka Larry Niven The Hole Man (1/74)
editor Ben Bova
1974 editor Ben Bova
1973 editor Ben Bova
1968 novela Anne McCaffrey Weyr Search (10/67)
1966 román Frank Herbert Dune (12/63–2/64)/ česky Duna, 1988 (nakl. Svoboda)
1965 časopis Analog
1964 časopis Analog
1962 časopis Analog

Cena NEBULA

rok kategorie jméno/autor název díla (vydání v Analogu)
2010 noveleta Eric James Stone That Leviathan Whom Thou Hast Made (9/10)
2008 novela Catherine Asaro he Spacetime Pool (3/08)
2005 román Joe Haldeman Camouflage (3–5/05)
2001 novela Jack Williamson The Ultimate Earth (12/01)
1995 román Robert J. Sawyer The Terminal Experiment serialized as Hobson’s Choice (13/94–3/95)
1993 noveleta Charles Sheffield Georgia on My Mind (1/93)
1989 novela Lois McMaster Bujold The Mountains of Mourning (5/89)
1988 román Lois McMaster Bujold Falling Free (12/87–2/88)/ česky Cestou svobody, 1998 (nakl. Laser-books)
1985 román Orson Scott Card Ender's Game (8/77)/ česky Enderova hra, 1994 (nakl. Laser-books)
1983 noveleta Greg Bear Blood Music (6/83)
1981 novela Poul Anderson The Saturn Game (2/5/81)
1980 povídka Clifford D. Simak Grotto of the Dancing Deer (4/80)
1979 povídka Edward Bryant giANTS (8/79)
1978 román Vonda N. McIntyre Dreamsnake (10/73, 2/78, 3/78)/ česky Strážce snů, 1993 (nakl. Laser-books)
1977 novela Spider & Jeanne Robinson Stardance (3/77)
noveleta Raccoona Sheldon The Screwfly Solution (6/77)
1975 román Joe Haldeman The Forever War (6/72, 1/75, 11/75)/ česky Věčná válka, 1996 (nakl. Polaris)
novela Roger Zelazny Home is the Hangman (11/75)
1974 noveleta Vonda N. McIntyre Of Mist, and Grass, and Sand (10/73)
1971 novela Katherine MacLean The Missing Man (3/71)
1968 novela Anne McCaffrey Dragonrider (12/67–1/68)
1966 noveleta Gordon R. Dickson Call Him Lord (5/66)
1965 román Frank Herbert Dune (12/63–2/64)/ česky Duna, 1988 (nakl. Svoboda)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Analog Science Fiction and Fact na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 S. 70. 
  2. ↑ a b c d e f g Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ MENDLESOHN, Farah. Fiction 1926 – 1949. The Routledge companion to science fiction. New York: Routledge, 2009, s. 52–61. ISBN 9780415453783
  4. ↑ a b Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 
  5. ↑ History - About Analog | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ MENDLESOHN, Farah. The Routledge companion to science fiction. London: Routledge 1 online resource (xxii, 554 pages) s. ISBN 9780203871317, ISBN 0203871316. OCLC 326878492 S. 53. 
  7. ↑ Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Počátky Zlatého věku 06: Isaac Asimov (1920-1992) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Počátky Zlatého věku 08: Robert Anson Heinlein (1907-1988) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Encyklopedie literatury science fiction. Praha: H & H 555 pages s. Dostupné online. ISBN 8085390337, ISBN 9788085390339. OCLC 35743678 
  12. ↑ Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Bonestell - About Chesley Bonestell. www.bonestell.org [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Themes : Dianetics : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ MENADUE, Christopher Benjamin. Hubbard Bubble, Dianetics Trouble: An Evaluation of the Representations of Dianetics and Scientology in Science Fiction Magazines From 1949 to 1999. SAGE Open. 2018-10, roč. 8, čís. 4, s. 215824401880757. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 2158-2440. DOI 10.1177/2158244018807572. (anglicky) 
  16. ↑ Awards | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ben Bova Online – Most of a century in tech and Science Fiction! [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Authors : Bova, Ben : SFE : Science Fiction Encyclopedia. sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Astounding/Analog. www.philsp.com [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ BOAZ, Joachim. Science Fiction and Other Suspect Ruminations [online]. 2019-01-18 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ From The Editor | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ Trevor Quachri Interview | Diabolical Plots [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  23. ↑ Awards | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • BOULD, Mark. The Routledge companion to science fiction. New York: Routledge, 2009. ISBN 9780415453783.
  • HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Přeložila Dina PODZIMKOVÁ. Praha: Volvox Globator, [2015]. ISBN 9788075111692.
  • NEFF, Ondřej. OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: H & H: AFSF, 1995. ISBN 8085390337.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Analog_Science_Fiction_and_Fact&oldid=17841574“