Harald V.: Porovnání verzí
→Vyznamenání a ocenění: přesun kapitoly vyznamenání do nového článku značka: editace z Vizuálního editoru |
m Pravopis, formulace |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
'''Harald V.''' (* [[21. únor]]a [[1937]] [[Skaugum]]) je [[Seznam norských panovníků|norským králem]]. Na trůn nastoupil po smrti svého otce [[Olaf V.|Olafa V.]] [[17. leden|17. ledna]] [[1991]]. Narodil se v [[Skaugum]]u, v oblasti [[Asker]] poblíž [[Oslo|Osla]]. |
'''Harald V.''' (* [[21. únor]]a [[1937]] [[Skaugum]]) je [[Seznam norských panovníků|norským králem]]. Na trůn nastoupil po smrti svého otce [[Olaf V.|Olafa V.]] [[17. leden|17. ledna]] [[1991]]. Narodil se v [[Skaugum]]u, v oblasti [[Asker]] poblíž [[Oslo|Osla]]. |
||
Harald byl třetím dítětem a jediným synem [[Olaf V.|Olafa V.]] a [[Marta Švédská|Marty Švédské]]. Je druhý v řadě dědictví po jeho narození, za svým otcem. V roce 1940, v důsledku |
Harald byl třetím dítětem a jediným synem [[Olaf V.|Olafa V.]] a [[Marta Švédská|Marty Švédské]]. Je druhý v řadě dědictví po jeho narození, za svým otcem. V roce 1940, v důsledku německé okupace během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], musela [[norská královská rodina]] do exilu. Harald strávil část dětství ve [[Švédsko|Švédsku a]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických.]] Roku 1945 se vrátil do Norska, a následně studoval na [[Univerzita v Oslu|Univerzitě v Oslu]], na [[Norská vojenská akademie|Norské vojenské akademii]] a na [[Balliol College]] v [[Oxford]]u. |
||
Harald V. je formální hlavou [[Norsko|Norska]] a zároveň nejvyšším představitelem [[Norská církev|Norské církve]] a vrchním velitelem [[Norské ozbrojené síly|Norských ozbrojených sil]]. Jako pravnuk krále [[Eduard VII.|Eduarda VII.]] je nepřímým bratrancem britské královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]], a tudíž také teoreticky možným následníkem britského trůnu; |
Harald V. je formální hlavou [[Norsko|Norska]] a zároveň nejvyšším představitelem [[Norská církev|Norské církve]] a vrchním velitelem [[Norské ozbrojené síly|Norských ozbrojených sil]]. Jako pravnuk krále [[Eduard VII.|Eduarda VII.]] je nepřímým bratrancem britské královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]], a tudíž také teoreticky možným následníkem britského trůnu; |
Verze z 8. 11. 2019, 22:34
Harald V. | |
---|---|
Norský král | |
Doba vlády | 17. ledna 1991 – dosud (33 let) |
Korunovace | 17. ledna 1991 |
Narození | 21. února 1937 (87 let) Skaugum, Norsko |
Předchůdce | Olaf V. |
Nástupce | korun. princ Haakon |
Potomci | Korunní princ Haakon Magnus (1973) Princezna Marta Louisa Norská (1971) |
Dynastie | Glücksburkové |
Otec | Olaf V. |
Matka | Martha Švédská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Harald V. (* 21. února 1937 Skaugum) je norským králem. Na trůn nastoupil po smrti svého otce Olafa V. 17. ledna 1991. Narodil se v Skaugumu, v oblasti Asker poblíž Osla.
Harald byl třetím dítětem a jediným synem Olafa V. a Marty Švédské. Je druhý v řadě dědictví po jeho narození, za svým otcem. V roce 1940, v důsledku německé okupace během druhé světové války, musela norská královská rodina do exilu. Harald strávil část dětství ve Švédsku a ve Spojených státech amerických. Roku 1945 se vrátil do Norska, a následně studoval na Univerzitě v Oslu, na Norské vojenské akademii a na Balliol College v Oxfordu.
Harald V. je formální hlavou Norska a zároveň nejvyšším představitelem Norské církve a vrchním velitelem Norských ozbrojených sil. Jako pravnuk krále Eduarda VII. je nepřímým bratrancem britské královny Alžběty II., a tudíž také teoreticky možným následníkem britského trůnu;
Král Harald V. má dvě sestry, princeznu Ragnhild (1930-2012; žila v Brazílii) a princeznu Astrid (narozenou 1932; žije v Oslu).
Život
Dětství a vzdělání
Když se princ Harald narodil v Skaugumu, byl prvním dědicem norského trůnu narozeným v Norsku po několika staletích. Malý princ byl pokřtěn v Královské kapli v Královském paláci v Oslu biskupem Johanem Lundem 31. března.
V roce 1940 musela celá královská rodina opustit domov kvůli německé invazi. Dramatická cesta na sever byla poznamenána německými snahami zabít krále bombardováním. Bylo rozhodnuto, že bude lepší rodinu rozdělit. Král a korunní princ Olav měli zůstat v Norsku a korunní princezna s třemi dětmi se měla pokusit uniknout do Švédska. Její skupina dosáhla svého cíle v noci 10. dubna, ale ačkoli byla princezna Märtha narozena ve Švédsku, měla na hranicích problémy. Podle princezny Astrid a dalších přítomných byla prý s dětmi vpuštěna do země až poté, co řidič vyhrožoval vylomením brány. Ale když král a korunní princ žádali švédského ministra zahraničních věcí, zda mohou jednu noc nerušeně přespat ve Švédsku, byli odmítnuti.
Princ Harald strávil následující dny v Sälenu, poté byli přemístěni 16. dubna do domu prince Carla Bernadotta v Frötunu. 26. dubna se skupina přemístila do Drottningholmu poblíž Stockholmu. Prameny tvrdí, že král Gustaf V. měl přátelský vztah ke svým norským hostům, ale téma války nebylo nadneseno. Avšak vlivní švédští politici, včetně ministra spravedlnosti Westmana, chtěli vrátit korunní princeznu a prince Haralda zpět do Norska, aby mohl být uznán králem německými okupanty. Král a princ chápali, že Švédsko není dobrým místem pro exil a začali plánovat přemístění zbytku rodiny do USA. Dne 17. srpna korunní princezna a její děti odpluli z Finska na palubě lodi American Legion.
Harald a jeho matka a sestry prožili válku ve Washingtonu D.C.. Jeho otec Olav a král Haakon pobývali spolu s exilovou vládou v Londýně. Mladý princ se setkal také s prezidentem Rooseveltem a navštívil norské vojáky cvičící ve Spojených státech a Kanadě. Od roku 1943 studoval na The White Hall Country School'. S končící válkou se rodina v roce 1945 vrátila do vlasti.
Na podzim 45. roku byl zapsán do třetího ročníku Smestad skole; byl prvním členem královské rodiny, který chodil na veřejnou školu. V roce 1955 vystudoval Oslo Katedralskole a na podzim téhož roku začal studovat na Univerzitě Oslo. Později vystudoval Norskou vojenskou akademii.
V roce 1960 vstoupil na oxfordskou Balliol College, kde dva roky studoval historii, ekonomii a politologii. V roce 1960 také učinil svou první oficiální zahraniční cestu, a to do Spojených států.
Dospělost, kralování
Korunní princ Norska se stává královým zmocněncem ve věku 18 let. Harald se poprvé zúčastnil pravidelného vládního setkání - Státní rady - 27. září 1957 a přísahal na norskou ústavu 21. února 1958. Ve stejném roce také poprvé vládl jako regent v době královy nepřítomnosti.
Harald se oženil v roce 1968 se Sonjou Haraldsen; tato svatba vzbudila mnoho kontroverzí, poněvadž se jednalo o ženu "z lidu". Mají dvě děti - princeznu Märthu Louise, provdanou za Ariho Mikaela Behna, a korunního prince Haakona, budoucího dědice norského trůnu.
Král předsedá pravidelným pátečním vládním setkání (Státní rada) v Paláci v Oslu. Absolvuje také každý týden setkání s premiérem a ministrem zahraničí. Přijímá zahraniční vyslance a každé září otevírá jednání parlamentu. Dle norské ústavy jmenuje vládu, která musí mít podporu parlamentu (parlamentarismus v Norsku trvá od roku 1884), a jmenuje premiéra. V případě nejasné situace v parlamentu konzultuje své kroky s předsedou vlády a předsedou parlamentu. Intenzivně cestuje po Norsku a činí oficiální státní návštěvy. Udílí všechny státní pocty a řády.
Jako vášnivý námořník Harald reprezentoval Norsko na Olympijských hrách v jachtingu a byl vlajkonošem na zahajování letních olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Vybojoval bronz, stříbro i zlato na mistrovstvích světa. V červenci 2005 král zvítězil na evropském šampionátu ve Švédsku na královské plachetnici Fram XV. V roce 2007 získal na mistrovství světa šesté místo.
Královo zdraví
Dvakrát během svého dosavadního kralování král musel dočasně zanechat vládnutí pro hospitalizaci a rekonvalescenci: od prosince 2003 do poloviny dubna 2004 kvůli rakovině močového měchýře a od dubna do začátku června 2005 kvůli stenóze aorty. Během těchto období vládl jako regent korunní princ Haakon. Král byl také znám jako vášnivý kuřák, kvůli svým diagnózám však zlozvyku rychle zanechal.
Tituly a vyznamenání
Královy funkce a čestné tituly
Král je hlavou Norské církve, čtyřhvězdičkovým generálem, admirálem a nejvyšším velitelem Norských ozbrojených sil. Pěchotní batalion – Stráž Jeho Veličenstva Krále – plní funkci osobní stráže krále a ostatních členů královské rodiny, hlídá královské rezidence, včetně Královského paláce a sídla korunního prince v Skaugumu, stejně tak Královské mauzoleum na hradě Akershus.
Dále je spolu se svou sestřenicí z druhého kolene, královnou Alžbětou II., patronem Anglo-norské společnosti v Londýně.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald V of Norway na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harald V. Norský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Olaf V. |
Norský král 1991 – úřadující |
Nástupce: Hakon, norský korunní princ |
- Norští králové
- Norští princové
- Norští olympionici
- Protestantští panovníci
- Glücksburkové
- Norští křesťané
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Absolventi Univerzity v Oslu
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu islandského sokola
- Nositelé Řádu Serafínů
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže
- Velkokomtuři Řádu Dannebrog
- Nositelé řádového řetězu Řádu bílé hvězdy
- Nositelé řádového řetězu Řádu kříže země Panny Marie
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu tří hvězd
- Nositelé Viestardova řádu
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu Vitolda Velikého
- Nositelé Královského Viktoriina řetězu
- Čestní rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu
- Rytíři Podvazkového řádu
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu osvoboditele generála San Martína
- Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko I. třídy
- Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu Jižního kříže
- Nositelé velkokříže Řádu Stará planina
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu za zásluhy (Chile)
- Nositelé Velkokříže krále Tomislava
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže Řádu Spasitele
- Nositelé velkokříže s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
- Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu chryzantémy
- Nositelé Řádu jugoslávské hvězdy
- Nositelé velkokříže Řádu Adolfa Nasavského
- Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva
- Nositelé velkokříže Řádu koruny (Nizozemsko)
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Nositelé Řádu bílé orlice
- Rytíři velkokříže Řádu avizských rytířů
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu rumunské hvězdy
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Nositelé velkokříže Řádu mysu Dobré naděje
- Nositelé Velkého řádu Mugunghwa
- Nositelé Řádu Mahá Čakrí
- Nositelé Státního vyznamenání Turecké republiky
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu svatého Olafa
- Nositelé velkokříže Norského královského řádu za zásluhy
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Karla III.
- Rytíři velkokříže Řádu Karla III.
- Nositelé Řádu bílého dvojkříže I. třídy
- Nositelé Řádu Al Husejna bin Aliho
- Nositelé Řádu zlaté archy
- Nositelé Řádu Chula Chom Klao
- Nositelé velkokříže Řádu Vitolda Velikého
- Narození 1937
- Narození 21. února
- Narození v Norsku