Homolka (přírodní rezervace, Velká Chuchle): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 18: Řádek 18:
| loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 0 | lat_sec = 14 | lon_deg = 14 | lon_min = 22 | lon_sec = 26 | caption = | label = Homolka | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
| loc-map = {{LocMap | Praha | lat_deg = 50 | lat_min = 0 | lat_sec = 14 | lon_deg = 14 | lon_min = 22 | lon_sec = 26 | caption = | label = Homolka | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
}}
⚫
[[Soubor:Výhled.jpg|náhled|248x248pixelů|Výhled nad Velkou Chuchlí.]]
'''Homolka''' je [[přírodní rezervace]] ev. č. 741 na území hlavního města [[Praha|Prahy]] na okraji [[Velká Chuchle|Velké Chuchle]]. Oblast spravuje [[Magistrát hlavního města Prahy]]. Napříč rezervací prochází žlutá turistická trasa začínající v [[Chuchelský háj|Chuchelském háji]].
'''Homolka''' je [[přírodní rezervace]] ev. č. 741 na území hlavního města [[Praha|Prahy]] na okraji [[Velká Chuchle|Velké Chuchle]]. Oblast spravuje [[Magistrát hlavního města Prahy]]. Napříč rezervací prochází žlutá turistická trasa začínající v [[Chuchelský háj|Chuchelském háji]].


Řádek 56: Řádek 55:
== Historie ==
== Historie ==
Přírodní rezervací byla Homolka vyhlášena 1. července 1982 vyhláškou Národního výboru Hlavního města Prahy. <ref name=":1" />
Přírodní rezervací byla Homolka vyhlášena 1. července 1982 vyhláškou Národního výboru Hlavního města Prahy. <ref name=":1" />
[[Soubor:Tabule s popisem stanoviště.jpg|náhled|Tabule s popisem stanoviště.]]

Nejvíc zásadní historická činnost na území rezervace byla v minulosti těžba vápenců. Nebyla příliš velkého rozsahu a také se snažila být šetrná. Díky těmto lomům se v prostředí zvýšila diverzita. Zároveň s těžbou byla provozována i řízená pastva drobného domácího zvířectva. Geologické hodnoty místa byly objeveny právě při těžbě. Těžba vápence skončila počátkem 20.století, ale pastva byla ukončena až v padesátých letech 20. století.
Nejvíc zásadní historická činnost na území rezervace byla v minulosti těžba vápenců. Nebyla příliš velkého rozsahu a také se snažila být šetrná. Díky těmto lomům se v prostředí zvýšila diverzita. Zároveň s těžbou byla provozována i řízená pastva drobného domácího zvířectva. Geologické hodnoty místa byly objeveny právě při těžbě. Těžba vápence skončila počátkem 20.století, ale pastva byla ukončena až v padesátých letech 20. století.


Řádek 73: Řádek 72:


=== Geologie ===
=== Geologie ===
Homolka je členité skalnaté území, které dále člení několik [[Vápencový lom|vápencových lomů]].
Homolka je členité skalnaté území, které dále člení několik [[Vápencový lom|vápencových lomů]].[[Soubor:Výhled.jpg|náhled|248x248pixelů|Výhled nad Velkou Chuchlí.]]Jihovýchodní okraj rezervace tvoří [[Čulíkův lom]]. V takových lomech dříve probíhala těžba [[Vápenec|vápence]] a především [[břidlice]], která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. [[Vápenec]] se zpracovával na [[vápno]] v tehdejších [[Pacoldově vápence]]. Ta je nyní [[technickou památkou]].

Jihovýchodní okraj rezervace tvoří [[Čulíkův lom]]. V takových lomech dříve probíhala těžba [[Vápenec|vápence]] a především [[břidlice]], která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. [[Vápenec]] se zpracovával na [[vápno]] v tehdejších [[Pacoldově vápence]]. Ta je nyní [[technickou památkou]].


Jedna ze tří otevřených lomových stěn ve skalní stráni odkrývá profil od [[Silur|siluru]] po [[Devon (geologie)|spodní devon]] a také se značeným [[Paleontologie|paleontologickým nalezištěm]]. Časté nálezy zkamenělin ze skupiny ''Gigantostraca'' se objevují v [[Žákově lomu]], jehož jedna stěna byla prohlášena za [[stratotyp]].<ref name=":0" /> ''„Z geologického hlediska představuje chráněné území opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu přídol (svrchní silur), schválenému Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě v roce 1984.“'' <ref>{{Citace elektronické monografie
Jedna ze tří otevřených lomových stěn ve skalní stráni odkrývá profil od [[Silur|siluru]] po [[Devon (geologie)|spodní devon]] a také se značeným [[Paleontologie|paleontologickým nalezištěm]]. Časté nálezy zkamenělin ze skupiny ''Gigantostraca'' se objevují v [[Žákově lomu]], jehož jedna stěna byla prohlášena za [[stratotyp]].<ref name=":0" /> ''„Z geologického hlediska představuje chráněné území opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu přídol (svrchní silur), schválenému Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě v roce 1984.“'' <ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 87: Řádek 84:
| datum přístupu =
| datum přístupu =
}}</ref>V [[lochkovském souvrství]] byl objeven [[Trilobiti|trilobit]] ''Leonaspis lochkovensis.''
}}</ref>V [[lochkovském souvrství]] byl objeven [[Trilobiti|trilobit]] ''Leonaspis lochkovensis.''
⚫
[[Soubor:Listnatý les.jpg|náhled|248x248pixelů|Listnatý les]]

Mezinárodně známé a významné je místní naleziště zkamenělin. Důvodem pro vyhlášení oblasti za chráněnou byl geologický význam území, tak společenstva skalních stepí. <ref name=":0" />
Mezinárodně známé a významné je místní naleziště zkamenělin. Důvodem pro vyhlášení oblasti za chráněnou byl geologický význam území, tak společenstva skalních stepí. <ref name=":0" />


Řádek 120: Řádek 117:
| datum přístupu =
| datum přístupu =
}}</ref>; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva [[skalní step]]i v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená [[Dubohabřina|habrová doubrava]]. Pod kopcem "Homolka" s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště [[Trilobiti|trilobitů]].
}}</ref>; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva [[skalní step]]i v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená [[Dubohabřina|habrová doubrava]]. Pod kopcem "Homolka" s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště [[Trilobiti|trilobitů]].
[[Soubor:Žlutá značka.jpg|náhled|Turistická značka]]

V rámci PR Homolka je chráněn geologický profil mezinárodního významu – [[Global Boundary Stratotype Section and Point|celosvětově stanovené rozhraní]] ([[stratotyp]]) spodnodevonských stupňů [[Lochkov (geologie)|lochkov]] – [[Prag (geologie)|prag]]). Spodní hranici pragu definuje první výskyt [[konodont]]a ''Eognathodus sulcatus'' (pomocný stratotyp této hranice je pak vyznačen pouhé 4&nbsp;km jihozápadněji, v [[Černé rokle|NPP Černé rokle]]).
V rámci PR Homolka je chráněn geologický profil mezinárodního významu – [[Global Boundary Stratotype Section and Point|celosvětově stanovené rozhraní]] ([[stratotyp]]) spodnodevonských stupňů [[Lochkov (geologie)|lochkov]] – [[Prag (geologie)|prag]]). Spodní hranici pragu definuje první výskyt [[konodont]]a ''Eognathodus sulcatus'' (pomocný stratotyp této hranice je pak vyznačen pouhé 4&nbsp;km jihozápadněji, v [[Černé rokle|NPP Černé rokle]]).


Řádek 139: Řádek 136:


Z centra Prahy se na konec naučné stezky neboli na Homolku dostanete do čtyřiceti pěti minut.
Z centra Prahy se na konec naučné stezky neboli na Homolku dostanete do čtyřiceti pěti minut.
[[Soubor:Dětské hřiště s altánem.jpg|náhled|Dětské hřiště s altánem v pozadí.]]

Je zde spousty jak sportovních tak dětských hřišť, také místa na posezení nebo piknik hojně rozmístěných altánech. Většina cest je vyasfaltovaných, tedy lze se v rezervaci pohybovat například na kole nebo si sem jít zaběhat.
Je zde spousty jak sportovních tak dětských hřišť, také místa na posezení nebo piknik hojně rozmístěných altánech. Většina cest je vyasfaltovaných, tedy lze se v rezervaci pohybovat například na kole nebo si sem jít zaběhat.




[[Soubor:Dříň jarní.jpg|náhled|Dříň jarní]]




Řádek 168: Řádek 166:
[[Kategorie:Paleontologické lokality na území Prahy]]
[[Kategorie:Paleontologické lokality na území Prahy]]
[[Kategorie:Životní prostředí ve Velké Chuchli]]
[[Kategorie:Životní prostředí ve Velké Chuchli]]
<references />

Verze z 6. 11. 2019, 01:40

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Homolka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Homolka
Homolka
Základní informace
Vyhlášení1. července 1982
VyhlásilNV hl. m. Prahy
Nadm. výška230 - 305 m n. m.
Rozloha13,43 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPraha
UmístěníVelká Chuchle
Souřadnice50°0′55″ s. š., 14°22′37″ v. d.
Homolka
Homolka
Další informace
Kód741
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Přírodní rezervace v Česku

Homolka je přírodní rezervace ev. č. 741 na území hlavního města Prahy na okraji Velké Chuchle. Oblast spravuje Magistrát hlavního města Prahy. Napříč rezervací prochází žlutá turistická trasa začínající v Chuchelském háji.

Území chráněno od roku 1982 má rozlohu 13,43 ha. A je plné geologických profilů, společenstvech skalních stepí a paleontologických nálezů. [1]

Lokalita

Rezervace Homolka se nachází u břehu Sliveneckého potoka (Vrutice). V dokumentaci je vyobrazena jako skalnatá stráň s lomovými stěnami. Přírodní rezervace Homolka se nachází v nadmořské výšce 230–305 m n. ve Velké Chuchli. O rozloze 13,43 ha.[2] Tvarem se podobá trojúhelníku a v západní části se rezervace se nacházejí stavby bývalého dolomitového dolu Slivenec. [3]

Historie

Přírodní rezervací byla Homolka vyhlášena 1. července 1982 vyhláškou Národního výboru Hlavního města Prahy. [2]

Tabule s popisem stanoviště.

Nejvíc zásadní historická činnost na území rezervace byla v minulosti těžba vápenců. Nebyla příliš velkého rozsahu a také se snažila být šetrná. Díky těmto lomům se v prostředí zvýšila diverzita. Zároveň s těžbou byla provozována i řízená pastva drobného domácího zvířectva. Geologické hodnoty místa byly objeveny právě při těžbě. Těžba vápence skončila počátkem 20.století, ale pastva byla ukončena až v padesátých letech 20. století.

Jediná věc, která nyní ohrožuje rezervaci je stále pokračující zarůstání profilu především dřevinami. [4]

Přírodní poměry

Geologie

Homolka je členité skalnaté území, které dále člení několik vápencových lomů.

Výhled nad Velkou Chuchlí.

Jihovýchodní okraj rezervace tvoří Čulíkův lom. V takových lomech dříve probíhala těžba vápence a především břidlice, která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. Vápenec se zpracovával na vápno v tehdejších Pacoldově vápence. Ta je nyní technickou památkou.

Jedna ze tří otevřených lomových stěn ve skalní stráni odkrývá profil od siluru po spodní devon a také se značeným paleontologickým nalezištěm. Časté nálezy zkamenělin ze skupiny Gigantostraca se objevují v Žákově lomu, jehož jedna stěna byla prohlášena za stratotyp.[1] „Z geologického hlediska představuje chráněné území opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu přídol (svrchní silur), schválenému Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě v roce 1984.“ [5]V lochkovském souvrství byl objeven trilobit Leonaspis lochkovensis.

Listnatý les

Mezinárodně známé a významné je místní naleziště zkamenělin. Důvodem pro vyhlášení oblasti za chráněnou byl geologický význam území, tak společenstva skalních stepí. [1]

Fauna

Nejdůležitější je v rezervaci fauna bezobratlých živočichů. Nachází se zde pustinné stepi, skalní stepi a lesostepi. Například zástupce stepních reliktních brouků jsou mandelinkovití, dřepčíci, štítnoš, nosatčík, střevlíkovití a kráseček. Také v objektu můžeme nalézt některé hnízdící a ohrožené druhy ptáků – Ťuhýk obecný a Pěnice hnědokřídlá, dále Rehek domácí, Pěnice pokřovní a nebo Linduška lesní. Občas je možné zpozorovat malé šelmy jako je například Lasice hranostaj a z jelenovitých Srnec obecný. [3]

Každý rok je na území rezervace povolena řízená pastva koz a ovcí, která prostor udržuje.

Flóra

Mezi významnou část chráněného území patří step od východu nad ulicí Pod Akáty. Roste zde bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), která se naopak v západní části vyskytuje vzácně a na východě hojně. Pak Trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), Sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum) a vzácně lze objevit Oman srstnatý (Inula hirta). Na některých místech můžeme nalézt Kavyl vláskovitý (Stipa capillata) nebo o vzácnější Kavyl sličný (Stipa pulcherrima) a Kavyl Ivanův (Stipa pennata). Vzácná je málo rozšířená populace ohroženého Černohlávku dřípeného (Prunella laciniata). Ve vysokých polohách lesů je společenstvo suché mezofilní acidofilní doubravy skládající se ze směsi Dubu zimního (Quercus petraea) a Borovice lesní (Pinus sylvestris). Především se vyskytuje na půdě, která není bohatá na živiny. [1]

V Přídolí na diabasu se vyskytuje druh Dubu šípáku nebo Ostříce nízká. [6]

Důvod ochrany

Důvodem ochrany jsou členité skalnaté stráně se třemi otevřenými lomovými stěnami, z nichž jedna odkrývá profil od siluru po spodní devon s význačným paleontologickým nalezištěm [7]; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva skalní stepi v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená habrová doubrava. Pod kopcem "Homolka" s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště trilobitů.

Turistická značka

V rámci PR Homolka je chráněn geologický profil mezinárodního významu – celosvětově stanovené rozhraní (stratotyp) spodnodevonských stupňů lochkov – prag). Spodní hranici pragu definuje první výskyt konodonta Eognathodus sulcatus (pomocný stratotyp této hranice je pak vyznačen pouhé 4 km jihozápadněji, v NPP Černé rokle).

Plán péče

Do budoucnosti je hlavním cílem zachovat holý a dobře viditelný geologický profil a paleontologické naleziště graptolitů a mlžů. Dále zachovat příznivé podmínky pro existenci přírodovědecky hodnotných xerotermních společenstev skal a travnatých porostů s velkým počtem chráněných druhů rostlin a bezobratlých. [8]

Turismus

Vede tudy naučná stezka Barrandovské skály-Chuchelský háj. Právě tři poslední zastávky této stezky jsou zaměřeny na přírodní rezervaci Homolka. Soustředí se na geologické hodnoty této oblasti. [6]

Z centra Prahy se na konec naučné stezky neboli na Homolku dostanete do čtyřiceti pěti minut.

Dětské hřiště s altánem v pozadí.

Je zde spousty jak sportovních tak dětských hřišť, také místa na posezení nebo piknik hojně rozmístěných altánech. Většina cest je vyasfaltovaných, tedy lze se v rezervaci pohybovat například na kole nebo si sem jít zaběhat.


Dříň jarní


Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Reference

  1. ↑ a b c d Salvia-os.cz [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Turistika.cz [online]. S. <. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Envis praha-mesto.cz [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ Plán péče, str. 7, čl. 2.2 [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Plán péče, str. 6, čl. 2.1 [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Plán péče, str. 16, čl. 3.6 [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ drusop.nature.cz [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ Plán péče, str. 5, čl. 1.7 [online]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homolka_(přírodní_rezervace,_Velká_Chuchle)&oldid=17819234“