Láokoón

Láokoón - (latinsky Laocoon) je v řecké mytologii Apollónův kněz v Tróji.

Láokoón byl synem vznešeného Trójana Anténora, který je známý tím, že po únosu Heleny trojským princem Paridem se zasazoval o to, aby Helena byla králi Meneláovi vrácena. Také prý vyjednávače Řeků Odyssea a Meneláa ubytoval u sebe v domě.

Láokoónovým bratrem je Anchísés, který se stal dardanským králem a také otcem Aineia, který vyvedl lid po pádu Tróje a dovedl je do nové vlasti - Itálie.

Láokón byl věštec a jeho největší chvíle přišla právě v poslední den před zkázou Tróje. Když Řekové lstivě zbudovali dřevěného trojského koně, inscenovali zničení vlastního tábora a ukryli své lodě, aby se Trójané domnívali, že po deseti letech marného obléhání jejich města to Řekové vzdali a odpluli domů. Dřevěný kůň byl zvláštním tajemným darem a Trójané jej zkoumali ze všech stran.

Láokoón všeobecné zvědavosti nepodlehl, naopak své krajany varoval, aby koně nechali na místě a v žádném případě ho nevtahovali do města. Neuvěřil ani vymyšlené historce Řeka Sinóna, který přesvědčivě líčil, jak ho krajané nechali daleko od vlasti, jak jim uprchl. A že kůň je darem Řeků bohyni Athéně.

Věštkyně Kassandra nahlas varovala, že v koni jsou ukryti ozbrojení bojovníci, jako vždy jí nikdo nevěřil. Věštec Láokoón nabádal, aby od Danaů nepřijímali nic, i když jsou to dary - odtud rčení Danajský dar. Ani to nikdo nechtěl slyšet. Bezmocný Láokoón mrštil své kopí na dřevěného koně, ale to bylo tak všechno, co mohl udělat.

Bohové seslali na Láokoóna dva velké jedovaté hady, ti zardousili jeho i jeho dva syny. To Trójanům připadalo jako znamení přízně bohů. Vtáhli koně za hradby, které kvůli tomu sami pobořili. V noci z koně vyskákali ukrytí muži, otevřeli městské brány svému vojsku, které se za tmy vrátilo k městu. Do rána byla hrdá Trója zcela zničena.

Odraz v umění

Sousoší Láokoón vytvořila trojice rhodských sochařů Agésandros, Polydóros a Athénodóros kolem roku 25 př. n. l. Bylo nalezeno v r. 1506 v ruinách Neronova Zlatého domu v Římě. Jeho restaurování je velký příběh s mnoha jmény i záhadami.

Dnes je toto sousoší ve Vatikánském muzeu jako jeden z jeho nejvzácnějších exponátů.

Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky