Sobotín: Porovnání verzí
aktuálnost starosty |
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| adresa = Sobotín 89<br />78816 Sobotín |
| adresa = Sobotín 89<br />78816 Sobotín |
||
| web = http://www.sobotin.cz |
| web = http://www.sobotin.cz |
||
| úřední web = |
| úřední web = |
||
| |
| e-mail = podatelna@sobotin.cz |
||
| starostka = Iveta Fojtíková |
| starostka = Iveta Fojtíková |
||
| starosta aktuální k = 2019 |
| starosta aktuální k = 2019 |
||
Verze z 26. 10. 2019, 04:27
| Sobotín | |
|---|---|
 Pohled do údolí Sobotína od severu, v popředí část Štětínov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šumperk |
| Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′42″ s. š., 17°5′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 153 (2023)[1] |
| Rozloha | 31,94 km²[2] |
| Nadmořská výška | 425 m n. m. |
| Počet domů | 328 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sobotín 89 78816 Sobotín podatelna@sobotin.cz |
| Starostka | Iveta Fojtíková |
| Oficiální web: www | |
  Sobotín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540986 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Sobotín (německy Zöptau[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. Historie Sobotína, je obdobně jako většina okolních obcí, spjata s těžbou železné rudy. Tu zde těžili a místní okolí také kolonizovali losinští Žerotínové. Sobotínský kostel svatého Vavřince se v 17. století stal zahajovacím místem nechvalně známých čarodějnických procesů na losinském panství. Stařena z Vernířovic tehdy vyjmula z úst hostii, aby ji uschovala pro nemocnou krávu. Nestalo se tak beze svědků a první obžaloba byla na světě.
V 19. století se Sobotín stává důležitým centrem průmyslové revoluce. Výstavbou hraběte Mitrovského (majitele panství Loučná) zde vzniká velký podnik na zpracování železa. V jeho rozvoji pak pokračuje podnikatelský klan bratří Kleinů (Gebrüder Klein), kteří se neuvěřitelnou pílí, kreativitou a podnikatelským duchem vypracovali z obyčejných vesničanů na jedny z nejvlivnějších magnátů tehdejší monarchie, což jim i vyneslo povýšení do šlechtického stavu s predikátem „von Wiesenberg“ (z Loučné). Po smrti hraběte Mitrovského koupili panství Loučná, do něhož spadaly i sobotínské železárny, které pak s přispěním profesora Riepla rozšířili a zapojili do systému svého podnikání. To stálo ve velké míře na stavbě železnic a ještě dnes jméno Sobotín můžeme spatřit na kolejnicích několika tratí.
Albrecht Klein přebudoval někdejší zbrojovku na zámek, čímž nastalo rozdělení Kleinů na Loučenskou a Sobotínskou větev. Nutno podotknout, že Sobotínsko - Štěpánovské železárny a strojírny, patřily jak kvalitou, tak kvantitou, mezi nejdůležitější podniky své doby. Neuvěřitelný rozmach gigantického podniku Kleinů však stál převážně na schopnostech jednotlivců první generace. Následující pokolení se již jen soustředilo na udržování dříve nabytého úspěchu a majetku. V radikálním vývoji a potřebě inovací pak při stagnaci zákonitě nemohli uspět a první republikou tak i končí většina jejich aktivit. Vzhledem k zanedbání nutnosti přizpůsobení se novým technologiím zůstal jejich sobotínský podnik nevyužit a tradice železářské výroby tak zde má jen nepatrného a nepřímého dědice v podniku Velamos. Po druhé světové válce museli Kleinové, stejně jako většina německého etnika, opustit Moravu a obec Sobotín začíná psát dějiny na základě takřka kompletně nového složení obyvatel.
Po Kleinech zde zůstaly některé stavby, jež svými symboly připomínají příslušnost k zaniklému podniku, dále pak zámek – dnes sloužící jako hotel a v neposlední řadě mauzoleum. To ovšem nese zřetelné stopy apatie a barbarství velké části populace našeho státu.
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[5]
- Kostel svatého Vavřince – renesanční jednolodí kostel z roku 1605, upravený v roce 1780 a 1792 (přístavba věže), opraven v roce 1845; k areálu patří dále:
- ohradní zeď – z konce 18. století, se třemi vestavěnými edikulami a klasicistní kostnicí s márnicí v obvodu zdi
- kříž – kamenická práce, datovaná do roku 1821
- Sousoší Kalvárie (v zahradě čp. 40) – kamenická práce z roku 1818
- Mauzoleum rodiny Kleinů – historizující architektura z roku 1881, opravená v letech 1926–1928, dílo architekta W. S. Baumheyera z Vídně, renovace podle návrhu Ericha Geschopfa z Vídně stavitelem E. Othem, restaurace maleb U. Weith; k areálu patří dále:
- ohradní zeď se vstupní branou – realizace stavitel Josef Bayer ze Šumperka
- park – přírodně krajinářský, založený v roce 1880
Další, památkově nechráněné objekty:
- Zámek – vznikl přestavbou někdejší Eisenbachovy zbrojovky ve čtyřicátých letech 19. století v romantizujícím historickém pojetí. V minulosti sloužil jako rekreační středisko a penzion, v současnosti bohužel nemá majitele, je na prodej a chátrá.[6]
- Zámek i přilehlá restaurace Koliba byly zakoupeny panem Hrochem ze Šumperska a jsou nyní opravovány a budou brzy zase sloužit obyvatelům k rekreaci a obchodním cestám.
- Také v roce 2011 byla opravena mýtná budova, která sloužila k vybírání mýtného při přejezdu řeky.
- Kamenný silniční most
Části obce
Do konce roku 2009 byly součástí obce i části Petrov nad Desnou a Terezín, které se od 1. ledna 2010 osamostatnily jako obec Petrov nad Desnou.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 589.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Melzer M., Schulz J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. OÚ Šumperk a OVM Šumperk. ISBN 80-85083-02-7
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobotín na Wikimedia Commons - Sobotín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce Sobotín
