Kopidlno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy
Řádek 15: Řádek 15:
| web = http://www.kopidlno.cz
| web = http://www.kopidlno.cz
| úřední web =
| úřední web =
| email = kopidlno@kopidlno.cz
| e-mail = kopidlno@kopidlno.cz
| starosta = Ing. Hana Masáková
| starosta = Ing. Hana Masáková
| starosta aktuální k = 2018
| starosta aktuální k = 2018
Řádek 31: Řádek 31:


== Etymologie názvu ==
== Etymologie názvu ==
Název města byl odvozen od slova ''kopidlo'', což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu<ref>Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [https://mjc.ujc.cas.cz/search.php]</ref>.
Název města byl odvozen od slova ''kopidlo'', což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu<ref>Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [https://mjc.ujc.cas.cz/search.php]</ref>.


== Historie ==
== Historie ==
Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn<ref>Tomáš Šimek a kolektiv:''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.</ref>. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či [[kozel|kozla]]a, která je vyobrazena na sklomalbách z [[Nadslav]]ského kostela<ref>SEDLÁČEK, August, ''Hrady, zámky a tvrze Království českého'', díl V, Praha 1877, s. 275</ref> a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.
Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn<ref>Tomáš Šimek a kolektiv:''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.</ref>. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či [[kozel|kozlaa]], která je vyobrazena na sklomalbách z [[Nadslav]]ského kostela<ref>SEDLÁČEK, August, ''Hrady, zámky a tvrze Království českého'', díl V, Praha 1877, s. 275</ref> a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
{{viz též|Seznam kulturních památek v Kopidlnu}}
{{viz též|Seznam kulturních památek v Kopidlnu}}
[[File:Schloss und Stadtchen Kopidlno, Bidczow. Kr. nach Tietze gemahlt von Joann Venuto 1821.jpg|330px|thumb|left|Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto]]
[[Soubor:Schloss und Stadtchen Kopidlno, Bidczow. Kr. nach Tietze gemahlt von Joann Venuto 1821.jpg|330px|náhled|vlevo|Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto]]
[[File:Kopidlno, sousoší Panny Marie na náměstí.jpg|thumb|Sousoší Panny Marie na náměstí]]
[[Soubor:Kopidlno, sousoší Panny Marie na náměstí.jpg|náhled|Sousoší Panny Marie na náměstí]]
[[File:Kopidlno - hřbitov, náhrobek rodiny Ehmigovy.jpg|thumb|Náhrobek rodiny Ehmigovy]]
[[Soubor:Kopidlno - hřbitov, náhrobek rodiny Ehmigovy.jpg|náhled|Náhrobek rodiny Ehmigovy]]
* [[Kopidlno (zámek)|Zámek]] z poloviny [[16. století]], byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]e po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině [[19. století]]. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]] a zámecký [[rybník]], napuštěný již v první polovině 16. století.
* [[Kopidlno (zámek)|Zámek]] z poloviny [[16. století]], byl přestavěn z původní [[vodní tvrz]]e po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní [[Novorenesance|pseudorenesanční]] podoby přestavěn v druhé polovině [[19. století]]. Zámek obklopuje osmihektarový [[anglický park]] a zámecký [[rybník]], napuštěný již v první polovině 16. století.
*''Socha služky'' v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
* ''Socha služky'' v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
*''Zámecké vězení'': zde byl před popravou vězněn [[Tomáš Svoboda (myslivec)|Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]].
* ''Zámecké vězení'': zde byl před popravou vězněn [[Tomáš Svoboda (myslivec)|Tomáš Svoboda]], postava z [[Alois Jirásek|Jiráskova]] [[Temno (román)|Temna]].
*''Pomník Tomáše Svobody'' - před zámkem
* ''Pomník Tomáše Svobody'' - před zámkem
* ''Památný kámen'', u kterého byl Tomáš Svoboda roku [[1728]] popraven, leží u prodejny ''Můj obchod''<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref>
* ''Památný kámen'', u kterého byl Tomáš Svoboda roku [[1728]] popraven, leží u prodejny ''Můj obchod''<ref>[http://www.jinoviny.cz/view.php?cisloclanku=2009060005 Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru]</ref>
* [[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let [[1704]] až [[1705]], stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad [[Jan Blažej Santini-Aichel]]; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
* [[Baroko|Barokní]] [[kostel svatého Jakuba Většího (Kopidlno)|kostel svatého Jakuba Většího]] se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let [[1704]] až [[1705]], stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad [[Jan Blažej Santini-Aichel]]; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
* barokní budova fary
* barokní budova fary
* Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
* Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
Řádek 53: Řádek 53:


== Průmysl ==
== Průmysl ==
* Dominantou Kopidlna je komín [[cukrovar]]u, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti [[Šlikové|Šlikovi]]. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988<ref>https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html</ref>. Budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref>.
* Dominantou Kopidlna je komín [[cukrovar]]u, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti [[Šlikové|Šlikovi]]. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988<ref>https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html</ref>. Budovy cukrovaru prošly demolicí<ref>[http://www.demontservis.cz/reference/28/ demolice cukrovaru]</ref>, firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za [[brownfield]].<ref>[http://www.brownfieldy.cz/cukrovar-kopidlno-39/ brownfield Cukrovar Kopidlno]</ref>.
* [[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.
* [[Sídliště]] pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.


Řádek 60: Řádek 60:


* [[Obecní úřad]] sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
* [[Obecní úřad]] sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověření]]<ref>Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, [http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem]</ref> i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
* [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku
* [[střední zahradnická škola Kopidlno|zahradnická škola]] s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku


== Doprava ==
== Doprava ==
Dopravní dostupnost je nadprůměrná:
Dopravní dostupnost je nadprůměrná:
* Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] [[Škoda Auto|Škoda]] v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je [[TPCA]] na jih v [[Kolín]]ě. Hlavní [[Silnice I/32|silniční tah 32]] kvalitou i šířkou navazuje na [[Dálnice D11|hradeckou dálnici]], jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží [[silnice II/280]] na Mladou Boleslav a [[Nový Bydžov]].
* Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do [[Automobilový průmysl|automobilky]] [[Škoda Auto|Škoda]] v Mladé Boleslavi, případně až do [[Praha|Prahy]]. Další dostupná automobilka je [[TPCA]] na jih v [[Kolín]]ě. Hlavní [[Silnice I/32|silniční tah 32]] kvalitou i šířkou navazuje na [[Dálnice D11|hradeckou dálnici]], jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží [[silnice II/280]] na Mladou Boleslav a [[Nový Bydžov]].
* Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
* Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
* Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Lokomotiva řady 748.45 na vlečce |url=http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html |datum přístupu=2009-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090805032457/http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html |datum archivace=2009-08-05 |nedostupné=ano }}</ref> i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref>
* Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Lokomotiva řady 748.45 na vlečce |url=http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html |datum přístupu=2009-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090805032457/http://spz.logout.cz/album/cz/cz_ckopno45.html |datum archivace=2009-08-05 |nedostupné=ano }}</ref> i celá vlečka do [[Libáň|Libáně]], která pamatuje už 125 let.<ref>[http://trat063.blog.cz/galerie/vlecka-do-libanskeho-cukrovaru vlečka do libáňského cukrovaru]</ref>
Řádek 109: Řádek 109:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Emanuel POCHE a kolektiv: ''Umělecké památky Čech '', svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101
* Emanuel POCHE a kolektiv: ''Umělecké památky Čech '', svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 26. 10. 2019, 00:21

Kopidlno
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
Znak města Kopidlno
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKopidlno
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°19′51″ s. š., 15°16′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 190 (2023)[1]
Rozloha29,14 km²[2]
Nadmořská výška219 m n. m.
Počet domů764 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.4
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Hilmarovo 13
507 32 Kopidlno
kopidlno@kopidlno.cz
StarostaIng. Hana Masáková
Oficiální web: www.kopidlno.cz
Kopidlno
Kopidlno
Další údaje
Kód obce573060
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopidlno je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín. Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk–Jičín. V Kopidlně žije přibližně 2 200[1] obyvatel. Městem protéká říčka Mrlina.

Etymologie názvu

Název města byl odvozen od slova kopidlo, což byl vysoký útvar kupky sena, naskládaný kolem kůlu[4].

Historie

Poprvé se písemně připomíná jako městečko roku 1322, kdy zde vlastnil dvůr Petr z Kopidlna. V letech 1365-1379 Zdeněk z Nadslavi a Střevače získal i Kopidlno, roku 1383 žil jeho stejnojmenný syn[5]. Páni Kopidlanští z Nadslavi, Střevače a Kopidlna měli ve znaku černobílou hlavu kamzíka či kozlaa, která je vyobrazena na sklomalbách z Nadslavského kostela[6] a která přešla také do současného znaku města Kopidlno. Oproti původní - středověké barevnosti erbovního štítu, který býval zlatý, je ovšem zvolena modrá. Roku 1615 se v Kopidlnu již připomíná Baltazar Robmhap ze Suché.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopidlnu.
Kopidlno v roce 1821, veduta Jan Venuto
Sousoší Panny Marie na náměstí
Náhrobek rodiny Ehmigovy
  • Zámek z poloviny 16. století, byl přestavěn z původní vodní tvrze po roce 1533, a po roce 1600 rozšířen na trojkřídlý; do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park a zámecký rybník, napuštěný již v první polovině 16. století.
  • Socha služky v zámecké zahradě: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
  • Zámecké vězení: zde byl před popravou vězněn Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna.
  • Pomník Tomáše Svobody - před zámkem
  • Památný kámen, u kterého byl Tomáš Svoboda roku 1728 popraven, leží u prodejny Můj obchod[7]
  • Barokní kostel svatého Jakuba Většího se připomíná již k roku 1361 jako farní, gotická stavba roku 1677 zcela vyhořela, nahrazena barokní centrální stavbou z let 1704 až 1705, stavitel F. Spannbrucker, projektoval snad Jan Blažej Santini-Aichel; interiér upraven a zařízen kolem 1850-1852, postranní oltáře a kazatelna jsou barokní; malý hřbitůvek.
  • barokní budova fary
  • Mariánská statue na náměstí: socha Panny Marie Immaculaty mezi svatými Janem Nepomukem a Josefem (1720), s reliéfy sv. Václava, Floriána a Šebestiána
  • Tělocvična Sokol- funkcionalistická stavba, návrh arch. Č. Musil
  • Nový hřbitov: mj. Náhrobek rodiny Ehmigovy se sochou Poutníka s křížem od Antonína Suchardy

Průmysl

  • Dominantou Kopidlna je komín cukrovaru, který byl založen roku 1866 a uveden do provozu roku 1870, jako akciový jej nejprve vedl majitel zdejšího velkostatku Karel Čespíro. Plánované zvýšení kapacity výroby vedlo k založení velikého železničního nádraží. Cukrovar již po roce 1872 živořil a pro dluhy byl odprodán hraběti Šlikovi. Jeho provoz však pokračoval. Po roce 1948 ve znárodněné budově pokračovala nerentabilní výroba až do roku 1988[8]. Budovy cukrovaru prošly demolicí[9], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[10].
  • Sídliště pro zaměstnance cukrovaru bylo postaveno v 60.letech 20.století.

Současnost

S úpadkem průmyslu souvisela i demografie města: došlo k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se[kdy?] připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny otázky kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Z hlediska občanské vybavenosti a kultury však občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.[zdroj?]

  • Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[11] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
  • zahradnická škola s dlouholetou tradicí - sídlí v zámeckém parku

Doprava

Dopravní dostupnost je nadprůměrná:

  • Silniční: snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov.
  • Autobusová: Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
  • Železniční: nádraží a jeho vybavení chátrá: lokomotiva[12] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[13]

Části města

Rodáci a osobnosti

Další fotografie

  • Chalupy v části Pševes
    Chalupy v části Pševes
  • Řeka Mrlina
    Řeka Mrlina
  • Kostel v Drahorazi
    Kostel v Drahorazi
  • Železniční zastávka v Ledkově
    Železniční zastávka v Ledkově

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Místní jména v Čechách, jejich původ a význam , díl II, s. 305, dostupné online [1]
  5. ↑ Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 313.
  6. ↑ SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl V, Praha 1877, s. 275
  7. ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
  8. ↑ https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jckopidlno-cukrovar-historie20090326.html
  9. ↑ demolice cukrovaru
  10. ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno
  11. ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
  12. ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce. spz.logout.cz [online]. [cit. 2009-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05. 
  13. ↑ vlečka do libáňského cukrovaru
  14. ↑ František Matěj Hilmar
  15. ↑ Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.

Literatura

  • Emanuel POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech , svazek 2, K-O. Academia Praha 1978, s.100-101

Externí odkazy

Části města Kopidlno
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jičín
Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kopidlno&oldid=17763732“