Jindřich II. Minsterberský: Porovnání verzí
m + kat značka: editace z Vizuálního editoru |
→Život: ow |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Karel I. Minsterberský|Karla I.]] a jeho manželky [[Anna Zaháňská|Anny Zaháňské]]. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele [[Jan Hess|Jana Hesse]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Felcman | jméno = Ondřej | odkaz na autora = Ondřej Felcman | příjmení2 = Fukala | jméno2 = Radek | odkaz na autora2 = Radek Fukala | spoluautoři = a kol. | titul = Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 761 | isbn = 978-80-7106-949-2 | poznámka = Dále jen ''Poděbradové'' | strany = 177}}</ref> Po smrti svého otce se spolu se svými bratry [[Jáchym Minsterberský|Jáchymem]], [[Jan Minsterbersko-Olešnický|Janem]] a [[Jiří II. Minsterbersko-Olešnický|Jiřím]] stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce [[1530]] přestoupil pod vlivem svého švagra [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího Braniborsko-Ansbašského]] k luterství.<ref name = "BSSSM">{{Citace sborníku | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Münstrberkové | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7042-470-2 | strany = 101}}</ref> Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve [[Slezsko|Slezsku]].<ref>''Poděbradové'', s. 171</ref> V roce [[1538]] vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je [[Luteránství|luterskými]] pastory. Spolu s bratry zastavil v roce [[1542]] minsterberské knížectví [[Fridrich II. Lehnický|Fridrichu II. Lehnickému]] za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne [[7. únor]]a [[1529]] se oženil s [[Markéta z Pernštejna (*1514)|Markétou z Pernštejna]], dcerou [[Jan IV. z Pernštejna|Jana z Pernštejna]], ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.<ref>''Poděbradové'', s. 178</ref> Jeho druhou manželkou se stala [[Markéta Meklenburská]], dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.<ref name = "BSSSM"/> Podle barokního historika [[Ján Sinapius-Horčička mladší|Jana Sinapia]] byl ''váženým a dobrým knížetem''.<ref>''Poděbradové'', s. 181</ref> |
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Karel I. Minsterberský|Karla I.]] a jeho manželky [[Anna Zaháňská († 1541)|Anny Zaháňské]]. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele [[Jan Hess|Jana Hesse]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Felcman | jméno = Ondřej | odkaz na autora = Ondřej Felcman | příjmení2 = Fukala | jméno2 = Radek | odkaz na autora2 = Radek Fukala | spoluautoři = a kol. | titul = Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 761 | isbn = 978-80-7106-949-2 | poznámka = Dále jen ''Poděbradové'' | strany = 177}}</ref> Po smrti svého otce se spolu se svými bratry [[Jáchym Minsterberský|Jáchymem]], [[Jan Minsterbersko-Olešnický|Janem]] a [[Jiří II. Minsterbersko-Olešnický|Jiřím]] stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce [[1530]] přestoupil pod vlivem svého švagra [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího Braniborsko-Ansbašského]] k luterství.<ref name = "BSSSM">{{Citace sborníku | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Münstrberkové | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7042-470-2 | strany = 101}}</ref> Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve [[Slezsko|Slezsku]].<ref>''Poděbradové'', s. 171</ref> V roce [[1538]] vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je [[Luteránství|luterskými]] pastory. Spolu s bratry zastavil v roce [[1542]] minsterberské knížectví [[Fridrich II. Lehnický|Fridrichu II. Lehnickému]] za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne [[7. únor]]a [[1529]] se oženil s [[Markéta z Pernštejna (*1514)|Markétou z Pernštejna]], dcerou [[Jan IV. z Pernštejna|Jana z Pernštejna]], ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.<ref>''Poděbradové'', s. 178</ref> Jeho druhou manželkou se stala [[Markéta Meklenburská]], dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.<ref name = "BSSSM"/> Podle barokního historika [[Ján Sinapius-Horčička mladší|Jana Sinapia]] byl ''váženým a dobrým knížetem''.<ref>''Poděbradové'', s. 181</ref> |
||
== Potomci == |
== Potomci == |
Verze z 22. 10. 2019, 20:49
Jindřich II. Minsterberský | |
---|---|
Narození | 29. března 1507 Olešnice |
Úmrtí | 2. srpna 1548 (ve věku 41 let) Bierutów |
Potomci | Jindřich III. Minsterberský a Karel II. Minsterberský |
Otec | Karel I. Minsterberský |
Matka | Anna Zaháňská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 Olešnice – 2. srpna 1548 Bierutów) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.
Život
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla I. a jeho manželky Anny Zaháňské. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele Jana Hesse.[1] Po smrti svého otce se spolu se svými bratry Jáchymem, Janem a Jiřím stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce 1530 přestoupil pod vlivem svého švagra Jiřího Braniborsko-Ansbašského k luterství.[2] Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve Slezsku.[3] V roce 1538 vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je luterskými pastory. Spolu s bratry zastavil v roce 1542 minsterberské knížectví Fridrichu II. Lehnickému za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne 7. února 1529 se oženil s Markétou z Pernštejna, dcerou Jana z Pernštejna, ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.[4] Jeho druhou manželkou se stala Markéta Meklenburská, dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.[2] Podle barokního historika Jana Sinapia byl váženým a dobrým knížetem.[5]
Potomci
- Anna (1539–1568)
- Salomena (1540–1567)
- Jindřich III. (1542–1587)
- Karel (*/† 1543)
- Jiří (1544–1556)
- Karel II. (1545–1617)
- Kateřina (1548–1579)
Reference
- ↑ FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 177. Dále jen Poděbradové.
- ↑ a b FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 101.
- ↑ Poděbradové, s. 171
- ↑ Poděbradové, s. 178
- ↑ Poděbradové, s. 181
Literatura
- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95-106.
- FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.
- GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
- GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.
Externí odkazy
Předchůdce: Karel I. Minsterberský |
Minsterberský kníže 1536 – 1548 |
Nástupce: Jindřich III. Minsterberský |
Předchůdce: Karel I. Minsterberský |
Olešnický kníže 1536 – 1548 |
Nástupce: Karel II. Minsterberský |