Wikipedista:Šlépěj/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎60. léta: reformulace
Řádek 156: Řádek 156:


== 1972 - 1978 (Ben Bova) ==
== 1972 - 1978 (Ben Bova) ==
Po smrti Johna W. Campbella v roce 1971 přebírá editorské křeslo [[Ben Bova|Benajmin William "Ben" Bova]], americký spisovatel sf, a tvář časopisu se výrazně mění. Bova je ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti, přijímá proto například Campbellem odmítnuté autory [[Frederik Pohl|Fredericka Pohla]] a [[Joe Haldeman|Joe Haldemana]], oba pozdější držitele cen Hugo a Nebula.
Po smrti Johna W. Campbella v roce 1971 přebírá editorské křeslo [[Ben Bova|Benajmin William "Ben" Bova]], americký spisovatel sf, a tvář časopisu se opět mění. Bova je podobně jako Campbell nadšený do technologií inspirovaných nápady autorů sf, narozdíl od předchozího editora je ale ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti. Přijímá proto například Campbellem odmítnuté autory [[Frederik Pohl|Fredericka Pohla]] a [[Joe Haldeman|Joe Haldemana]], oba pozdější držitele cen Hugo a Nebula. Vysoká úroveň jeho práce vedla k zisku šesti cen Hugo pro nejlepšího profesionálního editora v letech 1973 - 1977 a 1979.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 21. 10. 2019, 05:39

Analog Science Fiction and Fact

Analog Science Fiction and Fact je scifi magazín zaměřený na nové autory tohoto žánru. Jedná se o "nejstarší nepřetržitě vycházející sci-fi časopis na světě"[1]. Je pokračovatelem měsíčníku Astounding Stories of Super-Science založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl William Clyton, hlavním editorem v prvních letech Harry Bates, který je také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.

1929 - 1933 (Harry Bates)

První číslo časopisu vyšlo pod názvem Astounding Stories of Super-Science v prosinci roku 1929, oficiálně je za počátek jeho vydávání považován až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem sf časopisu Amazing stories (zal. Hugo Gernsback v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli Murray Leinster nebo Jack Williamson.[2]

Časopis se pod vedením editora Harryho Batese na počátku profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené Hansem Waldemarem Wessolowskim často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením King Konga). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. vesmírná odysea.

V roce 1931 byl název zkrácen na Astounding stories. Na počátku 30. let postihla i tento časopis hospodářská krize, potýkal se s hospodářskými problémy a v roce 1932 začal vycházet nepravidelně.[2]

1933 - 1937 (F. Orlin Tremaine)

V roce 1933 přebírá časopis vydavatelství Street&Smith a po půlroční pauze vychází v říjnu 1933 další číslo, tentokrát již pod vedením editora F. Orlina Tremainea. Ten mění jeho zaměření, Astounding Stories se stávají skutečným sci-fi časopisem. Také opět vychází pravidelně, a to s měsíční periodicitou. Nový editor preferuje texty obsahující záhadu a její rozluštění, povídky mají být myšlenkovým experimentem.[3] Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby (Donald Wandrei, Jack Williamson, E. E. "Doc" Smith, John W. Campbell, C. L. Mooreová, Raymond Z. Gallun, Stanley G. Weinbaum, H. P. Lovecraft). [2][4]

V roce 1934 se navýšením počtu stran a zmenšením písma zdvojnásobil celkový obsah. Zatímco se jeho největší konkurenti Amazing Stories a Wonder Stories stávají dvouměsíčníky, časopis Astounding Stories vzkvétá. Stále je také schopen svým autorům platit (ač méně než v minulosti). Na některých jeho obálkách v té době pracoval Howard V. Brown, jeden z velké čtyřky ilustrátorů třicátých let (dále H. W. Wessolowski, Leo Morey, Frank R. Paul). Stává se největším sci-fi časopisem v USA a svou vysokou úrovní obstává i v konkurenci mnoha nově vznikajících s časopisů. [2][4]

Další především symbolicky významnou změnou bylo v roce 1936 oříznutí hran stránek, což velmi pozdvihlo vzhled, a tím i prestiž magazínu.[2]

1937 - 1971 (John W. Campbell)

30. léta

John W. Campbell je nejprve spolueditorem a od roku 1937 hlavním editorem časopisu, který po několika měsících ( v roce 1938) přejmenovává na Astounding Science-Fiction. Nový editor kladl důraz na obě složky pojmu science fiction, jeho vizí bylo, že by autoři tohoto žánru měli předvídat budoucí vývoj a jeho vliv na životy lidí. [5]

"If Gernsback began the period, John W. Campbell was indisputably the editor who took science fiction into its own future." [6] Campbell pokračuje v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňuje obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem je prosazovat nové mladé autory, a protože je i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstává v čele dobových sf magazínů. Objevují se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých autorů. Za začátek tzv. Zlaté éry lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval Martin H. Greenberg. Svou první povídku Black Destroyer zde v červenci tohoto roku vydal A. E. van Vogt (česky 1992 pod názvem Zorl, čas. Poutník [7]), jednu z prvních povídek uvedl v témže měsíci také Isaac Asimov (Trends, česky 2003 pod názvem Směry, sbírka povídek Neznámý Asimov I., nakl. Triton[8]), prvotina Roberta A. Heinleina s názvem Life-Line se v časopise objevila v srpnu 1939 (česky 1996 pod názvem Linie života, sbírka povídek Minulost napříč budoucností, nakl. And Classic[9]). Autorem obálek se v té době stal Hubert Rogers, nezávislý ilustrátor pulpových časopisů nakladatelství Street&Smith, který vytvářel ilustrace pro Astounding Science Fiction až do roku 1953.[10]

40. léta

Během druhé světové války přichází boom sf časopisů a s ním i tzv. Zlatý věk science fiction (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding[11]). I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominuje. Klíčovými autory zůstávají Asimov (první povídky o robotech a o Nadaci), Heinlein (romány Šestá kolona, Metuzalémovy děti, Za tímto horizontem; autor v roce 1942 odchází do války) a van Vogt (povídky z cyklů Slan, Svět non-A, Obchod se zbraněmi). Vedle nich se objevují další jména, jako Anthony Boucher, Fritz Leiber, manželská dvojice Henry Kuttner a C. L. Mooreová. Pokračuje také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. "Doc" Smithem (série Lensman) a E. F. Russelem.[2] K Hubertu Rogersovi se přidává ilustrátor William Timmins, také on se věnuje i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith[12].

50. léta

Díky serioznímu vzhledu a vysoké úrovni se časopis Astounding Science-Fiction vypořádal se silnou konkurencí v podobě nově vzniknuvších časopisů Magazine of Fantasy and Science Fiction (od roku 1949) a Galaxy Science Fiction (od roku 1950). K úspěchu přispěly i obálky s obrázky vesmíru od Chelseyho Bonestella (spolupracoval například na filmu Válka světů, 1953[13]). Výrazní autoři se rozdělili mezi tyto tři nejprodávanější tituly, Astounding Science-Fiction přesto zůstává u fanoušků velmi populární, což mimo jiné dokládají čtyři ceny Hugo udělované právě samotnými čtenáři, získané v letech 1953, 1955, 1956 a 1957.

Obsah časopisu v 50. letech výrazně ovlivnilo publikování vůbec prvního článku L. R. Hubbarda o dianetice (Dianetika, květen 1950), který Campbell přímo podpořil a doporučil ve svém editorském úvodníku. Díky velké publicitě ještě v témže roce vyšla kniha Dianetika, moderní věda o duševním zdraví (L. R. Hubbard, 1950). Tento způsob zkoumání propojení tělesných a duševních schopností, který byl vydáván za vědeckou metodu vedoucí ke zlepšení mentálních schopností člověka, se stal později základem scientologie. J. W. Campbell věřil, že je tato alternativa konvenční psychiatrie klíčem k odhalení netušených (až nadlidských) schopností člověka prostřednictvím odstranění nánosů, které zbytečně zatěžují mysl.[14] [15]"This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real..."[2] Campbell dianetiku vehementně propagoval, nebyl však zdaleka jediným editorem sf časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody.

Tento přístup odradil některé autory a časopis načas ztratil své vedoucí postavení.

60. léta

Konec padesátých let byl úsvitem vesmírného věku a pro sf se otevíraly nové obzory. To bylo jedním z motivů ke změně názvu časopisu. V roce 1960 se John W. Campbell rozhodl, že je nutné přiblížit název době letů do vesmíru a přejmenoval magazín na Analog Science Fiction and Fact. Chtěl tím naznačit blízkost (analogičnost) nových objevů a vynálezů tomu, co popisovala science fiction, a považoval tento název za serióznější než původní (příliš expresivní) název Astounding (česky ohromující).[16] Záhy poté, v roce 1961 byl časopis prodán společnosti Condé Nast, Campbell však zůstává hlavním editorem. I v tomto období získává četná ocenění udělovaná v rámci žánru science fiction: cena Hugo čtyřikrát za nejlepší sf magazín, za román F. Herberta Duna, za novelu Weyr Search autorky Anne McCaffrey; cena Nebula za román Duna, za noveletu Gordon R. Dicksona Call Him Lord, za novelu Anne McCaffrey Dragonrider.[17]

1972 - 1978 (Ben Bova)

Po smrti Johna W. Campbella v roce 1971 přebírá editorské křeslo Benajmin William "Ben" Bova, americký spisovatel sf, a tvář časopisu se opět mění. Bova je podobně jako Campbell nadšený do technologií inspirovaných nápady autorů sf, narozdíl od předchozího editora je ale ochotný publikovat texty obsahující sexuální scény či vulgárnosti. Přijímá proto například Campbellem odmítnuté autory Fredericka Pohla a Joe Haldemana, oba pozdější držitele cen Hugo a Nebula. Vysoká úroveň jeho práce vedla k zisku šesti cen Hugo pro nejlepšího profesionálního editora v letech 1973 - 1977 a 1979.

Reference

  1. Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 S. 70. 
  2. a b c d e f g Culture : Astounding Science-Fiction : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  3. MENDLESOHN, Farah. Fiction 1926 - 1949. The Routledge companion to science fiction. New York: Routledge, 2009, s. 52-61. ISBN 9780415453783
  4. a b Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 
  5. History - About Analog | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  6. MENDLESOHN, Farah. The Routledge companion to science fiction. London: Routledge 1 online resource (xxii, 554 pages) s. ISBN 9780203871317, ISBN 0203871316. OCLC 326878492 S. 53. 
  7. Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  8. Počátky Zlatého věku 06: Isaac Asimov (1920-1992) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  9. Počátky Zlatého věku 08: Robert Anson Heinlein (1907-1988) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  10. Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  11. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: H & H 555 pages s. Dostupné online. ISBN 8085390337, ISBN 9788085390339. OCLC 35743678 
  12. Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  13. Bonestell - About Chesley Bonestell. www.bonestell.org [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  14. Themes : Dianetics : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  15. MENADUE, Christopher Benjamin. Hubbard Bubble, Dianetics Trouble: An Evaluation of the Representations of Dianetics and Scientology in Science Fiction Magazines From 1949 to 1999. SAGE Open. 2018-10, roč. 8, čís. 4, s. 215824401880757. Dostupné online [cit. 2019-10-20]. ISSN 2158-2440. DOI 10.1177/2158244018807572. (anglicky) 
  16. Analog Science Fiction and Fact. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 914850994. 
  17. Awards | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.