Podběl lékařský: Porovnání verzí

Podběl lékařský
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	podběl (Tussilago);
Binomické jméno
	Tussilago farfara; L.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 18. 10. 2019, 20:05

Podběl lékařský (Tussilago farfara), někdy také podběl obecný, je vytrvalá léčivá rostlina s dlouhým plazivým oddenkem. Listy začínají růst až po odkvětu. Vyskytuje se v celé Evropě a v Asii. V Česku roste převážně na vlhkých místech, na polích, u vody, na loukách, na březích potoků a v příkopech.

Latinské rodové jméno Tussilago odkazuje na jeho léčivé schopnosti (tussis – kašel, ago – odháním), zatímco druhové jméno farfara (far – mouka, ferre – nésti) na husté oplstění rubu listů, které díky tomu mají moučnatě bělavé zabarvení.

Popis

Podběl je vytrvalá bylina s podzemním plazivým šupinatým oddenkem. Podzemní výběžky oddenku dosahují nezřídka délky přes 1 metr. Květonosná lodyha je 5 až 15 cm dlouhá, za plodu se protahuje až na 30 cm. Lodyha je přímá, tenká, porostlá šupinovitými listy a je zakončena jediným úborem. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, uspořádané v přízemní růžici a vyvíjejí se zpravidla až po odkvětu. Čepel je okrouhlá, široce vejčitá až srdčitá, mělce dlanitě laločnatá a na okraji oddáleně zubatá. Listy jsou v mládí oboustranně bíle plstnaté, na líci později olysávající. Úbory jsou zlatožluté, v průměru 2-3 cm široké, složené ze středových trubkovitých květů a hojných okrajových jazykovitých květů s plochou ligulou. Plodem je válcovitá 3-5 mm dlouhá nažka s chmýrem. Podběl kvete od března do dubna, v horských oblastech až do srpna. ^[1]

Rozšíření

Podběl lékařský je rozšířen v celé Evropě, v horách severní Afriky, v Asii jeho areál sahá přes Sibiř po Dálný východ a přes Kavkaz a Írán po Indii. Jako zavlečený druh se vyskytuje i v Severní Americe.^[1]

Taxonomie

Podběl lékařský je jediným druhem rodu podběl.

Lidové názvy

Lopušnice, koňské kopyto, májík, ubytmík, mateří líčko, líčko Panny Marie, babuška a babuše.

Obsahové látky

Květy obsahují flavonoidy, žlutá barviva xanthofyly, dále sliz, glykosidové hořčiny, třísloviny a malé množství silice. V listech je obsažen především sliz, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, cholin, cukry a polysacharid inulin. Z minerálních látek je významný především zinek a draslík. V listu i květu byl zjištěn obsah nežádoucích látek ze skupiny pyrolizidinových alkaloidů. ^[2]

Sběr a zpracování

Úbory („květ“) se sbírají časně zjara za suchého počasí a rychle se ve stínu suší. Umělá teplota nemá překročit 40 °C. Není vhodné sušit úbory příliš rozkvetlé, protože se brzy rozpadají. Je bez pachu, chuti poněkud hořké. Listy se sbírají v březnu a dubnu. Jeden den se předsuší na slunci, pak se rychle dosuší ve stínu. Řapíky špatně schnou. Za vlhkého počasí listy hnědnou nebo černají. Pach i chuť jsou stejné jako u květu.

Využití

Podběl lékařský má dezinfekční a protizánětlivé účinky. Používá se při zánětech horních cest dýchacích k lepšímu odkašlávání a k potlačení zánětů. Užívá se v nálevu, samotný nebo v čajových směsích. Čerstvé lístky z odvaru se přikládají na spáleniny, oteklé a bolavé klouby a na špatně hojící se vředy. Má mírný močopudný a antiastmaický účinek. Lidové léčitelství doporučuje obklady z jeho výluhu na záněty žil a obtížně se hojící rány.

Podběl se nedoporučuje vzhledem k obsahu pyrolizidinových alkaloidů k dlouhodobému užívání, ačkoliv je jejich obsah velmi malý a rapidně se snižuje sušením. Samostatně podávaný také není vhodný pro děti a těhotné a kojící ženy.^[2]

Příprava čaje

Jedna čajová lžička květů a řezaných lístků se dá do čtvrt litru vody. A necháme projít varem, 16 minut luhujeme. Pak scedíme. Pijeme pomalu, 1-2 hrníčky denně. Čaj nelze užívat trvale.

Příprava obkladů

Čerstvé lístky očistíme a rozmačkáme na kaši. Kaši pokládáme na poškozené místo (na popáleniny, špatně hojitelné rány, oteklé klouby.)a obvážeme obinadlem.

Inhalace

Do vařící vody dáme jednu vrchovatou polévkovou lžíci úborů a lístků. Vdechujeme pod plachtou, opakujeme několikrát denně.

Reference

↑ ^a ^b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.
↑ ^a ^b JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu podběl lékařský na Wikimedia Commons
Taxon Tussilago farfara ve Wikidruzích
Galerie podběl lékařský na Wikimedia Commons
U.S. Databáze rostlin - Dept. of Agriculture PLANTS database
Informace o druhu na invasive.org
podběl lékařský na prirodakarlovarska.cz

[kv7-1] SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.

[janca4-2] JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0.

[1]

[2]

@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 [[Kategorie:Hvězdnicovité]]
 [[Kategorie:Léčivé rostliny]]
+[[Kategorie:Flóra Česka]]
+[[Kategorie:Flóra severní Afriky]]
+[[Kategorie:Flóra severní Evropy]]
+[[Kategorie:Flóra Kavkazu]]
+[[Kategorie:Flóra Sibiře]]
+[[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]]
+[[Kategorie:Flóra Střední Asie]]
+[[Kategorie:Flóra střední Evropy]]
+[[Kategorie:Flóra Severní Ameriky]]
+[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
+[[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]]