Wikipedista:Šlépěj/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
m Verze 17736401 uživatele Šlépěj (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 23: Řádek 23:
| periodikum = www.sf-encyclopedia.com
| periodikum = www.sf-encyclopedia.com
| datum přístupu = 2019-10-11
| datum přístupu = 2019-10-11

}}</ref><gallery>
[[Soubor:Astounding Stories of Super Science (1930-12).djvu|vlevo|náhled|upright|Astounding (1930-12)obálka Wessolowski]]
</gallery>Časopis se pod vedením editora [[Harry Bates|Harryho Batese]] na počátku profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené [[Wessolowski|Hansem Waldemarem Wessolowskim]] často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením [[King Kong]]a). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. [[vesmírná odysea]].
</gallery>Časopis se pod vedením editora [[Harry Bates|Harryho Batese]] na počátku profiloval jako pulpový magazín zaměřený na akční dobrodružné příběhy s fantasy prvky. Obálky tvořené [[Wessolowski|Hansem Waldemarem Wessolowskim]] často ukazovaly muže či ženy ohrožované obřím hmyzem nebo opem (a to ještě před objevením [[King Kong]]a). V prvních letech se také stal platformou, na níž vznikl nový subžánr sci-fi, tzv. [[vesmírná odysea]].


Verze z 16. 10. 2019, 21:58

Analog Science Fiction and Fact

Analog Science Fiction and Fact je scifi magazín zaměřený na nové autory tohoto žánru. Jedná se o "nejstarší nepřetržitě vycházející sci-fi časopis na světě"[1]. Je pokračovatelem měsíčníku Astounding Stories of Super-Science založeného v roce 1929. Iniciátorem a prvním vydavatelem byl William Clyton, hlavním editorem v prvních letech Harry Bates, který je také autorem původního názvu. Časopis se na počátku zaměřoval na akční dobrodružství, postupně však přešel až k dnešnímu částečně vědecky zaměřenému obsahu.

1929 - 1933 (Harry Bates)

První číslo časopisu vyšlo pod názvem Astounding Stories of Super-Science v prosinci roku 1929, oficiálně je za počátek jeho vydávání považován až rok 1930. Magazín se záhy stal největším konkurentem sf časopisu Amazing stories (zal. Hugo Gernsback v roce 1926), a to mimo jiné díky tomu, že svým autorům za jejich příspěvky platil. Dokázal tak přilákat některé významné osobnosti, jako byli Murray Leinster nebo Jack Williamson.Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref> Soudržnost a jednotnost každého čísla zajišťovalo uvedení klíčového textu, jehož téma se pak prolínalo také ostatními příspěvky. Díky novému přístupu opět vzrostla reputace časopisu a měsíčník přilákal největší autory té doby (Donald Wandrei, Jack Williamson, E. E. "Doc" Smith, John W. Campbell, C. L. Mooreová, Raymond Z. Gallun, Stanley G. Weinbaum, H. P. Lovecraft). [2][3]

V roce 1934 se navýšením počtu stran a zmenšením písma zdvojnásobil celkový obsah. Zatímco se jeho největší konkurenti Amazing Stories a Wonder Stories stávají dvouměsíčníky, časopis Astounding Stories vzkvétá. Stále je také schopen svým autorům platit (ač méně než v minulosti). Na některých jeho obálkách v té době pracoval Howard V. Brown, jeden z velké čtyřky ilustrátorů třicátých let (dále H. W. Wessolowski, Leo Morey, Frank R. Paul). Stává se největším sci-fi časopisem v USA a svou vysokou úrovní obstává i v konkurenci mnoha nově vznikajících s časopisů. [2][3]

Další především symbolicky významnou změnou bylo v roce 1936 oříznutí hran stránek, což velmi pozdvihlo vzhled, a tím i prestiž magazínu.[2]

1937 - 1971 (John W. Campbell)

30. léta

John W. Campbell je nejprve spolueditorem a od roku 1937 hlavním editorem časopisu, který po několika měsících ( v roce 1938) přejmenovává na Astounding Science-Fiction. Nový editor kladl důraz na obě složky pojmu science fiction, jeho vizí bylo, že by autoři tohoto žánru měli předvídat budoucí vývoj a jeho vliv na životy lidí. [4]

"If Gernsback began the period, John W. Campbell was indisputably the editor who took science fiction into its own future." [5] Campbell pokračuje v Tremainově linii, ale mnohem více ovlivňuje obsah časopisu podle vlastních preferencí. Jeho záměrem je prosazovat nové mladé autory, a protože je i nadále časopis schopen svým přispěvatelům platit, zůstává v čele dobových sf magazínů. Objevují se v něm prvotiny mnoha později světově proslulých autorů. Za začátek tzv. Zlaté éry lze považovat léto 1939, kdy časopis spolu s J. W. Campbellem editoval Martin H. Greenberg. Svou první povídku Black Destroyer zde v červenci tohoto roku vydal A. E. van Vogt (česky 1992 pod názvem Zorl, čas. Poutník [6]), jednu z prvních povídek uvedl v témže měsíci také Isaac Asimov (Trends, česky 2003 pod názvem Směry, sbírka povídek Neznámý Asimov I., nakl. Triton[7]), prvotina Roberta A. Heinleina s názvem Life-Line se v časopise objevila v srpnu 1939 (česky 1996 pod názvem Linie života, sbírka povídek Minulost napříč budoucností, nakl. And Classic[8]). Autorem obálek se v té době stal Hubert Rogers, nezávislý ilustrátor pulpových časopisů nakladatelství Street&Smith, který vytvářel ilustrace pro Astounding Science Fiction až do roku 1953.[9]

40. léta

Během druhé světové války přichází boom sf časopisů a s ním i tzv. Zlatý věk science fiction (někdy bývá jeho počátek datován už do roku 1937, tedy v souladu s nástupem J. W. Campbella na pozici editora Astounding[10]). I přes tuto konkurenci Astounding Science-Fiction nadále na poli žánru dominuje. Klíčovými autory zůstávají Asimov (první povídky o robotech a o Nadaci), Heinlein (romány Šestá kolona, Metuzalémovy děti, Za tímto horizontem; autor v roce 1942 odchází do války) a van Vogt (povídky z cyklů Slan, Svět non-A, Obchod se zbraněmi). Vedle nich se objevují další jména, jako Anthony Boucher, Fritz Leiber, manželská dvojice Henry Kuttner a C. L. Mooreová. Pokračuje také spolupráce s Murraym Leinsterem, Jackem Williamsonem, E. E. "Doc" Smithem (série Lensman) a E. F. Russelem.[2] K Hubertu Rogersovi se přidává ilustrátor William Timmins, také on se věnuje i dalším časopisům vydavatelství Street&Smith[11].


50. léta

Díky serioznímu vzhledu a vysoké úrovni se časopis Astounding Science-Fiction vypořádal se silnou konkurencí v podobě nově vzniknuvších časopisů Magazine of Fantasy and Science Fiction (od roku 1949) a Galaxy Science Fiction (od roku 1950). K úspěchu přispěly i obálky s obrázky vesmíru od Chelseyho Bonestella (spolupracoval například na filmu Válka světů, 1953[12]). Výrazní autoři se rozdělili mezi tyto tři nejprodávanější tituly, Astounding Science-Fiction přesto zůstává u fanoušků velmi populární, což mimo jiné dokládají čtyři ceny Hugo udělované právě samotnými čtenáři, získané v letech 1953, 1955, 1956 a 1957.

Obsah časopisu v 50. letech výrazně ovlivnilo publikování vůbec prvního článku L. R. Hubbarda o dianetice (Dianetika, květen 1950), který Campbell přímo podpořil a doporučil ve svém editorském úvodníku

. Díky velké publicitě ještě v témže roce vyšla kniha Dianetika, moderní věda o duševním zdraví (L. R. Hubbard, 1950). Tento způsob zkoumání propojení tělesných a duševních schopností, který byl vydáván za vědeckou metodu vedoucí ke zlepšení mentálních schopností člověka, se stal později základem scientologie. J. W. Campbell věřil, že je tato alternativa konvenční psychiatrie klíčem k odhalení netušených (až nadlidských) schopností člověka prostřednictvím odstranění nánosů, které zbytečně zatěžují mysl.[13] "This was symptomatic of Campbell's growing wish to see the ideas of sf made real..."[2] Campbell dianetiku vehementně propagoval, nebyl však zdaleka jediným editorem sf časopisu, který propadl představě o nekonečných možnostech této metody.


Reference

  1. ↑ Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 S. 70. 
  2. ↑ a b c d e Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :0 není určen žádný text
  3. ↑ a b Kronika sci-fi : obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 576 stran s. ISBN 9788075111692, ISBN 8075111699. OCLC 946292332 
  4. ↑ History - About Analog | Analog Science Fiction. www.analogsf.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ MENDLESOHN, Farah. The Routledge companion to science fiction. London: Routledge 1 online resource (xxii, 554 pages) s. ISBN 9780203871317, ISBN 0203871316. OCLC 326878492 S. 53. 
  6. ↑ Počátky Zlatého věku 07: Alfred Elton van Vogt (1912-2000) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Počátky Zlatého věku 06: Isaac Asimov (1920-1992) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Počátky Zlatého věku 08: Robert Anson Heinlein (1907-1988) | sarden.cz. www.sarden.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Encyklopedie literatury science fiction. Praha: H & H 555 pages s. Dostupné online. ISBN 8085390337, ISBN 9788085390339. OCLC 35743678 
  11. ↑ Catalog. www.pulpartists.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bonestell - About Chesley Bonestell. www.bonestell.org [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Themes : Dianetics : SFE : Science Fiction Encyclopedia. www.sf-encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Šlépěj/Pískoviště&oldid=17736403“