Radioaktivní odpad: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
→Úložiště v Česku: hlubinné úložiště značka: školní IP |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| nedostupné = ano |
| nedostupné = ano |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Výstavba hlubinného úložiště je ve fázi výběru lokality. Roku 2019 bylo vybráno 9 lokalit a to Čertovka ([[Lubenec]], Blatno - Ústecký kraj), Březový potok ([[Pačejov]], Chanovice - Plzeňský kraj), Janoch ([[Litoradlice]]), Magdaléna ([[Jistebnice]], Vlksice - Jihočeský kraj), Čihadlo ([[Pluhův Žďár]], Lodhéřov - Jihočeský kraj), Hrádek ([[Nový Rychnov]], Rohozná – Kraj Vysočina), Horka ([[Budišov]], Oslavička - Kraj Vysočina), Na Skalním ([[Myslibořice]]) a Kraví Hora ([[Bukov (okres Žďár nad Sázavou)|Bukov]],Žďársko). Roku 2020 se má počet kandidátů snížit na 4.<ref>https://www.surao.cz/pro-media/vicepremier-a-ministr-prumyslu-a-obchodu-havlicek-jednal-se-starosty-kvuli-ulozisti-radioaktivniho-odpadu/ - Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 15. 10. 2019, 15:32
Radioaktivní odpad je materiál, který má radioaktivní vlastnosti a nemá již další hodnotné využití.
Druhy odpadu
Obvykle se odpad dělí podle své aktivity:[1]
- nízkoaktivní – obvykle zbytky málo kontaminovaných materiálů
- středně aktivní – více kontaminované materiály s větším obsahem, podle druhu možno uložit do povrchového nebo hlubinného úložiště
- vysoce aktivní – například vyhořelé jaderné palivo či zbytky po jeho přepracování
Podle původu odpadu se dá dělit na:[zdroj?]
- Vyhořelé jaderné palivo – které je skladováno po využití v JE a poté uloženo do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Ve skutečnosti nejde o odpad, protože je možné jeho další využití.
- Zbytky z diagnostiky ve zdravotnictví – zbytkový materiál ze zdravotnictví používáni při diagnostice, či léčbě chorob – radiologie (např.: gama nůž)
Úložiště v Česku
Jaderné elektrárny nemají žádné hlubinné úložiště. JE Dukovany a JE Temelín mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo (tzv. mezisklady), které samy vyprodukují. Náklady na trvalé úložiště se v současnosti (2012) odhadují na 47 mld. Kč v cenách roku 1999 a budou financovány z tzv. jaderného účtu, kam jsou provozovatelé jaderných elektráren povinni odvádět poplatky ve výši 50 Kč za vyrobenou megawatthodinu. [2]
- Úložiště jaderného odpadu v Česku: Dukovany, Richard u Litoměřic, Bratrství – Jáchymov, Beroun-Hostim (uzavřeno). [3]
Výstavba hlubinného úložiště je ve fázi výběru lokality. Roku 2019 bylo vybráno 9 lokalit a to Čertovka (Lubenec, Blatno - Ústecký kraj), Březový potok (Pačejov, Chanovice - Plzeňský kraj), Janoch (Litoradlice), Magdaléna (Jistebnice, Vlksice - Jihočeský kraj), Čihadlo (Pluhův Žďár, Lodhéřov - Jihočeský kraj), Hrádek (Nový Rychnov, Rohozná – Kraj Vysočina), Horka (Budišov, Oslavička - Kraj Vysočina), Na Skalním (Myslibořice) a Kraví Hora (Bukov,Žďársko). Roku 2020 se má počet kandidátů snížit na 4.[4]
Reference
- ↑ Problematika ukládání odpadů v ČR. ceg.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2009-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-18.
- ↑ Archivovaná kopie. www.surao.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16.
- ↑ Provozovaná úložiště radioaktivních odpadů [online]. Správa úložišť radioaktivních odpadů [cit. 2017-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07.
- ↑ https://www.surao.cz/pro-media/vicepremier-a-ministr-prumyslu-a-obchodu-havlicek-jednal-se-starosty-kvuli-ulozisti-radioaktivniho-odpadu/ - Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019
