Josef Florian: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
pol z wd, typo, eo v text>ref
Řádek 62: Řádek 62:


{{DEFAULTSORT:Florian, Josef}}
{{DEFAULTSORT:Florian, Josef}}
⚫
[[Kategorie:Narození 1873]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí 1941]]
[[Kategorie:Čeští nakladatelé]]
[[Kategorie:Čeští nakladatelé]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
Řádek 69: Řádek 67:
[[Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 1873]]
[[Kategorie:Narození 9. února]]
[[Kategorie:Narození 9. února]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí 29. prosince]]
[[Kategorie:Narození ve Staré Říši]]
[[Kategorie:Narození ve Staré Říši]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí 1941]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí 29. prosince]]
⚫
[[Kategorie:Úmrtí ve Staré Říši]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 15. 10. 2019, 10:45

Josef Florian
Fotografie z rodinného alba z roku 1930
Fotografie z rodinného alba z roku 1930
Narození9. února 1873
Stará Říše
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. prosince 1941 (ve věku 68 let)
Stará Říše
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníhřbitov ve Staré Říši
hrob Josefa Floriana
Povoláníliterát, vydavatel, překladatel
Tématavydávání, překlady z francouzštiny a překlady z angličtiny
DětiMetoděj (1904–1996), Michael (1911–1984), Jan (1921–2007), Marie (1909-1998)
PříbuzníOtto Maria Stritzko (zeť)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Florian (9. února 1873 Stará Říše[1] – 29. prosince 1941 Stará Říše[2]) byl katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel, překladatel z francouzštiny a angličtiny.

Život

Josef Florian pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky Stará Říše u Jihlavy. Maturitu složil na reálce v Telči.[2] Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na techniku a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský profesor přírodopisu do Náchoda, kde se seznámil s radikální filosofií francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve Staré Říši, kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám.

Dílo

Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii (K. J. Erben, J. Zeyer, J. Deml, J. Durych, K. Schulz) i beletrii překladovou (G. K. Chesterton, F. Jammes, W. B. Yeats, R. M. Rilke, F. Kafka, G. Trakl, S. Anderson, A. Remizov, V. Rozanov). S ohromnou zarputilostí se pustil do překladů a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z francouzštiny (L. Bloy, J. A. Barbey d’Aurevilly, M. Schwob, Auguste Villiers de l'Isle Adam, A. Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem.

Kolem jeho vydavatelství se soustředil okruh předních českých autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávano přes čtyři sta titulů,[2] z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Florianův syn Michael a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do edic Studium (1904–1912), Nova et vetera (1912–1921), Kursy (1912–1946), Nejmenší revue (1930), Archy (1926–1948), Dobré dílo (1912–1948). Poslední edice Dobré dílo, tvořila vrchol práce nakladatelství nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla české i světové beletrie. Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku Okolo našich (1945).

Zemřel po návratu z třebíčské nemocnice doma 29. prosince 1941. Zajímavé jsou i osudy jeho dětí, které šly většinou v otcových stopách a zájem o umění přešel i na některá z jeho vnoučat. Vynikl grafik Michael, dále řezbář, malíř, restaurátor Jan, také varhaník, tvůrce betlémů, ilustrátor Metoděj, malířka Marie[3], která se provdala za malíře Ottu Stritzka a varhanice a malířka Anna.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c NIXOVÁ-FLORIANOVÁ, Karla. Josef Florian - vydavatel Dobrého díla ve Staré Říši [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Marie Stritzková-Florianová
  4. ↑ Anna Florianová

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. Praha: Mladá fronta, 2011. 392 s. ISBN 978-80-204-2373-3. 
  • PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6. 
  • STANKOVIČ, Andrej. Josef Florian a Stará Říše. Praha: Triáda, 2008. 1.136 s. ISBN 978-80-86138-92-3. 
  • KOUDELKA Ivo, Celoživotní přátelství českého nakladatele Josefa Floriana s filozofem Léonem Bloy a malířem Georgesem Rouaultem. Praha, Listy umění 1/2017, ISBN 978-80-905784-5-6
  • Oldřich Sirovátka, heslo Josef Florian, in: Lexikon české literatury, díl. 1 (A-G), Praha, Academia 2000, str. 721–723;

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Florian&oldid=17731637“