Alfréd Ressel: Porovnání verzí
m jen proklik na nove heslo Vysoké školy válečné |
podstatné rozšíření celého hesla o podrobnější životopis resp. jeho vojenskou kariéru za 2. sv. války + jeho životopis po roce 1951, kdy musel odejít z armády do zálohy |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| místo pohřbení = [[Bubenečský hřbitov]] |
| místo pohřbení = [[Bubenečský hřbitov]] |
||
}} |
}} |
||
''' Alfréd Ressel''' ([[9. červen|9. června]] [[1900]], [[Valašské Meziříčí]] – [[1. listopad]]u [[1983]], [[Praha]]<ref name="Ressel" />)<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> byl [[Československo|československý]] odbojář, [[generálmajor]] ve výslužbě.<ref name="HrobAlfresRessel" /> Od roku 1940<ref name="vha" /> příslušník československých jednotek ve Francii,<ref name="vha" /> Anglii<ref name="LitHistorieGeografu" /> a poté příslušník [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]] v SSSR. V letech 1929 až 1933 a v roce 1939 byl topografem-fotogrammetrem ve Vojenském zeměpisném ústavu.<ref name="VZUvLetech1938az1945" /> Jeho válečná anabáze začala útěkem z Němci okupované Prahy v roce 1940.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
''' Alfréd Ressel''' ([[9. červen|9. června]] [[1900]] [[Valašské Meziříčí]] – [[1. listopad]]u [[1983]] [[Praha]]<ref name="Ressel">{{Citace elektronické monografie |
|||
| vydavatel = isabart.org |
|||
== Život == |
|||
| titul = Alfréd Ressel |
|||
Důstojníkem dělostřelectva z povolání byl Alfréd Ressel od roku 1919.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Mezi léty 1919 až 1934 prošel v prvorepublikové československé armádě řadou velitelských funkcí.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> V roce 1934 ukončil studia na pražské [[Vysoká škola válečná|Válečné škole]], jejíž absolvování mu umožnilo působit v různých funkcích na Hlavním štábu československé branné moci.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Spolu se svou rodinou odešel Alfréd Ressel v roce 1940 přes [[Slovensko]], [[Maďarsko]] a [[Jugoslávie|Jugoslávii]] do [[Francie]].<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Tady vykonával funkci náčelníka štábu dělostřelectva 1. československé divize.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Po napadení Francie hitlerovským Německem (a po její kapitulaci) odjel Alfréd Ressel do [[Velká Británie|Velké Británie]].<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Tady působil ve funkci vedoucího studijní skupiny ofenzivního oddělení zpravodajského odboru československého Ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Od roku 1943 pracoval ve Štábu pro vybudování branné moci při MNO.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Na vlastní žádost byl Alfréd Ressel v listopadu 1944 převelen do Sovětského svazu jako posila velitelského sboru československých jednotek v SSSR.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Nejprve mu byla svěřena funkce zástupce velitele dělostřelectva [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] v SSSR.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Od 2. února 1945 se Alfréd Ressel stal velitelem dělostřelectva [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] v SSSR.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Do osvobozeného Československa se Alfréd Ressel vrátil v hodnosti [[plukovník]]a generálního štábu.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] se významnou měrou podílel na budování nové poválečné československé armády.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Poté, co absolvoval v [[Moskva|Moskvě]] Nejvyšší vojenskou akademii [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Klimenta Jefremoviče Vorošilova]], byl povýšen do hodnosti [[Brigádní generál|brigádního generála]] a ustavoven do funkce náčelníka pražské [[Vysoká škola válečná|Vysoké školy válečné]].<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> V roce 1951 (ve svých jedenapadesáti letech) byl Alfréd Ressel propuštěn z aktivní vojenské služby do zálohy.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Až do svého odchodu do starobního důchodu pak pracoval v cestovní kanceláři [[Čedok]].<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> Za svou bojovou činnost na frontách [[druhá světová válka|druhé světové války]] obdržel celou řadu vyznamenání.<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
| url = http://www.isabart.org/person/102004 |
|||
| jazyk = česky |
|||
== Vyznamenání == |
|||
| datum přístupu = 2014-09-01}}</ref>) byl [[Československo|československý]] odbojář, [[generálmajor]] ve výslužbě.<ref name="HrobAlfresRessel" /> Od roku 1940<ref name="vha">{{Legionář|12579520|Alfred Ferdinand Ressel}}</ref> příslušník československých jednotek ve Francii,<ref name="vha" /> Anglii<ref name="LitHistorieGeografu" /> a poté příslušník [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]] v SSSR. V letech 1929 až 1933 a v roce 1939 byl topografem-fotogrammetrem ve Vojenském zeměpisném ústavu.<ref name="VZUvLetech1938az1945" /> Jeho válečná anabáze začala útěkem z okupované Prahy. |
|||
* Kříž československého vojenského [[Řád Bílého lva za vítězství|Řádu Bílého lva za vítězství]]<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
* [[Řád Slovenského národního povstání]] 1. třídy, [[Soubor:Order of the Slovak National Uprising 1 kl.png|50px|Stužka Řádu Slovenského národního povstání 1. třídy]]<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
* [[Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem]], s ratolestí [[Soubor:TCH CS Medaile Za chrabrost pred nepritelem (2x) BAR.svg|60px]]<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
* Československá vojenská pamětní medaile se štítky Francie, Velké Briránie a SSSR<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
* polský [[Řád grunwaldského kříže|Grunwaldský kříž]] 3. třídy<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
* sovětský [[Řád rudé hvězdy]] [[Soubor:Order of the Red Star Rib.png|60px]]<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261" /> |
|||
a další řády a medaile: |
|||
* [[Československý válečný kříž 1939]] s ratolestmi [[Soubor:Czechoslovak War Cross 1939-1945 (2x) Bar.png|60px|Čs. válečný kříž 1939]] |
|||
==Vyznamenání== |
|||
* [[ |
* [[Československá medaile za zásluhy]] [[Soubor:TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg|60px|Československá medaile za zásluhy]] |
||
* [[Dukelská pamětní medaile]] [[Soubor:CS Dukielski Medal Pamiatkowy.jpg|60px]] |
|||
* Kříž československého vojenského [[Řád Bílého lva za vítězství|Řádu Bílého lva za vítězství]] |
|||
*[[Československý válečný kříž 1939]] s ratolestmi [[Soubor:Czechoslovak War Cross 1939-1945 (2x) Bar.png|60px|Čs. válečný kříž 1939]] |
|||
*[[Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem]], s ratolestí [[Soubor:TCH CS Medaile Za chrabrost pred nepritelem (2x) BAR.svg|60px]] |
|||
*[[Československá medaile za zásluhy]] [[Soubor:TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg|60px|Československá medaile za zásluhy]] |
|||
*[[Řád Slovenského národního povstání]] 1. třídy, [[Soubor:Order of the Slovak National Uprising 1 kl.png|50px|Stužka Řádu Slovenského národního povstání I. třídy]] |
|||
* [[Dukelská pamětní medaile]] [[Soubor:CS Dukielski Medal Pamiatkowy.jpg|60px]] |
|||
* [[Medaile Za vítězství nad Německem]] |
* [[Medaile Za vítězství nad Německem]] |
||
*[[Medaile Za osvobození Prahy]] [[Soubor:Stuha Medaile Za osvobození Prahy.png|60px]] |
* [[Medaile Za osvobození Prahy]] [[Soubor:Stuha Medaile Za osvobození Prahy.png|60px]] |
||
*Rumunský řád Apararea patrici 1. třídy |
* Rumunský řád Apararea patrici 1. třídy ... |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Řádek 26: | Řádek 29: | ||
| jméno = Alfred |
| jméno = Alfred |
||
| odkaz na autora = |
| odkaz na autora = |
||
| titul = Mé cesty válkou |
| titul = [https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000153359&local_base=NKC Mé cesty válkou] |
||
| url = |
| url = |
||
| vydavatel = Mladá fronta |
| vydavatel = Mladá fronta |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| rok = 1975 |
| rok = 1975 |
||
| vydání = |
| vydání = 1 |
||
| počet stran = 377 |
| počet stran = 377 |
||
| kapitola = |
| kapitola = |
||
| strany = |
| strany = |
||
| poznámka = Edice: Boje, svazek 170; Resume: Autor vypráví o své válečné anabázi, počínající útěkem z okupované Prahy a pokračující přes Maďarsko, Jugoslávii, Francii, Anglii do SSSR, a o vítězném návratu se Svobodovou armádou do Prahy |
|||
}} |
}} |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
Řádek 40: | Řádek 44: | ||
| jméno = Alfred |
| jméno = Alfred |
||
| odkaz na autora = |
| odkaz na autora = |
||
| titul = Šestnástimi krajinami za slobodou |
| titul = [https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001062365&local_base=NKC Šestnástimi krajinami za slobodou] |
||
| url = |
| url = |
||
| vydavatel = Pravda |
| vydavatel = Pravda |
||
| místo = Bratislava |
| místo = Bratislava |
||
| rok = 1978 |
| rok = 1978 |
||
| vydání = |
| vydání = 1 |
||
| počet stran = 319 |
| počet stran = 319 |
||
| kapitola = |
| kapitola = |
||
| strany = |
| strany = |
||
| jazyk = slovensky |
| jazyk = slovensky |
||
| poznámka = Edice: Memoáre, Členská knižnica: Pravda |
|||
}} |
}} |
||
Řádek 55: | Řádek 60: | ||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references> |
<references> |
||
<ref name="Cs.Voj.Jed.Na.Vychode.261">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Brož |
|||
| jméno = Miroslav |
|||
| autor = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| příjmení2 = Kopecký |
|||
| jméno2 = Milan |
|||
| autor2 = |
|||
| odkaz na autora2 = |
|||
| příjmení3 = Filip |
|||
| jméno3 = Jiří |
|||
| autor3 = |
|||
| odkaz na autora3 = |
|||
| příjmení4 = |
|||
| jméno4 = |
|||
| autor4 = |
|||
| odkaz na autora4 = |
|||
| spoluautoři = |
|||
| korporace = |
|||
| odkaz na korporaci = |
|||
| titul = Československé vojenské jednotky na východě: svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR. |
|||
| odkaz na titul = |
|||
| url = https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=003134390&local_base=NKC |
|||
| dostupnost = |
|||
| editoři = |
|||
| redaktoři = Pavlová Zuzana (jazyková redakce); Charfreitag Jiří (technická redakce); Mojžíš Milan (technická redakce); Rak Michal (technická redakce) |
|||
| překladatelé = |
|||
| ilustrátoři = Štysová Anna (grafický návrh a zpracování) |
|||
| další = |
|||
| vydání = 1 |
|||
| typ vydání = |
|||
| vydavatel = [[Československá obec legionářská]]; Nakladatelství Epocha |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2019 |
|||
| měsíc = |
|||
| den = |
|||
| rok tisku = 2019 |
|||
| měsíc tisku = |
|||
| den tisku = |
|||
| rok copyrightu = 2019 |
|||
| počet svazků = |
|||
| počet stran = 494 |
|||
| přílohy = ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile |
|||
| edice = |
|||
| subedice = |
|||
| svazek edice = |
|||
| kapitola = Generálmajor ve výslužbě Alfréd Ressel (* 9. 6. 1900, Valašské Meziříčí – † 1. 11. 1983, Praha) |
|||
| typ kapitoly = |
|||
| url kapitoly = |
|||
| strany = 261 |
|||
| svazek = |
|||
| typ svazku = |
|||
| isbn = 978-80-7557-200-4 |
|||
| isbn2 = 978-80-87919-59-0 |
|||
| doi = |
|||
| id = |
|||
| poznámka = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="vha">{{Legionář|12579520|Alfred Ferdinand Ressel}}</ref> |
|||
<ref name="Ressel">{{Citace elektronické monografie |
|||
| vydavatel = isabart.org |
|||
| titul = Alfréd Ressel |
|||
| url = http://www.isabart.org/person/102004 |
|||
| jazyk = česky |
|||
| datum přístupu = 2014-09-01 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="HrobAlfresRessel">{{Citace elektronické monografie |
<ref name="HrobAlfresRessel">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Štrupl |
| příjmení = Štrupl |
||
Řádek 70: | Řádek 142: | ||
| místo = Praha 6, Antonína Čermáka, [[Bubenečský hřbitov|hřbitov Bubeneč]] (střed hřbitova: N50°06'28.83'' E14°23'57.42'') |
| místo = Praha 6, Antonína Čermáka, [[Bubenečský hřbitov|hřbitov Bubeneč]] (střed hřbitova: N50°06'28.83'' E14°23'57.42'') |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}}</ref> |
|||
}}</ref> <!-- --------------------------------------------------------- --> |
|||
<ref name="LitHistorieGeografu">{{Citace monografie |
<ref name="LitHistorieGeografu">{{Citace monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
Řádek 125: | Řádek 197: | ||
| poznámka = Neprodejné |
| poznámka = Neprodejné |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}}</ref> |
|||
}}</ref> <!-- --------------------------------------------------------- --> |
|||
<ref name="VZUvLetech1938az1945">{{Citace elektronické monografie |
<ref name="VZUvLetech1938az1945">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
Řádek 141: | Řádek 213: | ||
| poznámka = Ke stažení ve formátu *.PDF |
| poznámka = Ke stažení ve formátu *.PDF |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}}</ref> |
|||
}}</ref> <!-- --------------------------------------------------------- --> |
|||
</references> |
</references> |
||
Řádek 148: | Řádek 220: | ||
* [[Josef Churavý]] |
* [[Josef Churavý]] |
||
* [[Vysoká škola válečná]] |
* [[Vysoká škola válečná]] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{DEFAULTSORT:Ressel, Alfréd}} |
{{DEFAULTSORT:Ressel, Alfréd}} |
||
{{Portály|Lidé|Historie|Druhá světová válka|Komunistický režim v Československu}} |
|||
{{Portály|Lidé}} |
|||
[[Kategorie:Českoslovenští generálové]] |
[[Kategorie:Českoslovenští generálové]] |
Verze z 8. 10. 2019, 16:18
Alfréd Ressel | |
---|---|
Narození | 9. června 1900 Valašské Meziříčí |
Úmrtí | 1. listopadu 1983 (ve věku 83 let) Praha |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
Národnost | Češi |
Povolání | publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alfréd Ressel (9. června 1900, Valašské Meziříčí – 1. listopadu 1983, Praha[1])[2] byl československý odbojář, generálmajor ve výslužbě.[3] Od roku 1940[4] příslušník československých jednotek ve Francii,[4] Anglii[5] a poté příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR. V letech 1929 až 1933 a v roce 1939 byl topografem-fotogrammetrem ve Vojenském zeměpisném ústavu.[6] Jeho válečná anabáze začala útěkem z Němci okupované Prahy v roce 1940.[2]
Život
Důstojníkem dělostřelectva z povolání byl Alfréd Ressel od roku 1919.[2] Mezi léty 1919 až 1934 prošel v prvorepublikové československé armádě řadou velitelských funkcí.[2] V roce 1934 ukončil studia na pražské Válečné škole, jejíž absolvování mu umožnilo působit v různých funkcích na Hlavním štábu československé branné moci.[2] Spolu se svou rodinou odešel Alfréd Ressel v roce 1940 přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie.[2] Tady vykonával funkci náčelníka štábu dělostřelectva 1. československé divize.[2] Po napadení Francie hitlerovským Německem (a po její kapitulaci) odjel Alfréd Ressel do Velké Británie.[2] Tady působil ve funkci vedoucího studijní skupiny ofenzivního oddělení zpravodajského odboru československého Ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně.[2] Od roku 1943 pracoval ve Štábu pro vybudování branné moci při MNO.[2] Na vlastní žádost byl Alfréd Ressel v listopadu 1944 převelen do Sovětského svazu jako posila velitelského sboru československých jednotek v SSSR.[2] Nejprve mu byla svěřena funkce zástupce velitele dělostřelectva 1. československého armádního sboru v SSSR.[2] Od 2. února 1945 se Alfréd Ressel stal velitelem dělostřelectva 1. československého armádního sboru v SSSR.[2] Do osvobozeného Československa se Alfréd Ressel vrátil v hodnosti plukovníka generálního štábu.[2] Po skončení druhé světové války se významnou měrou podílel na budování nové poválečné československé armády.[2] Poté, co absolvoval v Moskvě Nejvyšší vojenskou akademii Klimenta Jefremoviče Vorošilova, byl povýšen do hodnosti brigádního generála a ustavoven do funkce náčelníka pražské Vysoké školy válečné.[2] V roce 1951 (ve svých jedenapadesáti letech) byl Alfréd Ressel propuštěn z aktivní vojenské služby do zálohy.[2] Až do svého odchodu do starobního důchodu pak pracoval v cestovní kanceláři Čedok.[2] Za svou bojovou činnost na frontách druhé světové války obdržel celou řadu vyznamenání.[2]
Vyznamenání
- Kříž československého vojenského Řádu Bílého lva za vítězství[2]
- Řád Slovenského národního povstání 1. třídy, [2]
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, s ratolestí [2]
- Československá vojenská pamětní medaile se štítky Francie, Velké Briránie a SSSR[2]
- polský Grunwaldský kříž 3. třídy[2]
- sovětský Řád rudé hvězdy [2]
a další řády a medaile:
- Československý válečný kříž 1939 s ratolestmi
- Československá medaile za zásluhy
- Dukelská pamětní medaile
- Medaile Za vítězství nad Německem
- Medaile Za osvobození Prahy
- Rumunský řád Apararea patrici 1. třídy ...
Dílo
- RESSEL, Alfred. Mé cesty válkou. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1975. 377 s. Edice: Boje, svazek 170; Resume: Autor vypráví o své válečné anabázi, počínající útěkem z okupované Prahy a pokračující přes Maďarsko, Jugoslávii, Francii, Anglii do SSSR, a o vítězném návratu se Svobodovou armádou do Prahy.
- RESSEL, Alfred. Šestnástimi krajinami za slobodou. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1978. 319 s. (slovensky) Edice: Memoáre, Členská knižnica: Pravda.
Odkazy
Reference
- ↑ Alfréd Ressel [online]. isabart.org [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y BROŽ, Miroslav; KOPECKÝ, Milan; FILIP, Jiří. Československé vojenské jednotky na východě: svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR.. Redakce Pavlová Zuzana (jazyková redakce); Charfreitag Jiří (technická redakce); Mojžíš Milan (technická redakce); Rak Michal (technická redakce); ilustrace Štysová Anna (grafický návrh a zpracování). 1. vyd. Praha: Československá obec legionářská; Nakladatelství Epocha, 2019 (2019 tisk). 494 s., ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile. Dostupné online. ISBN 978-80-7557-200-4, ISBN 978-80-87919-59-0. Kapitola Generálmajor ve výslužbě Alfréd Ressel (* 9. 6. 1900, Valašské Meziříčí – † 1. 11. 1983, Praha), s. 261.
- ↑ ŠTRUPL, Vladimír; ŠTRUPL, Jan. Hrob Alfred Ressel [online]. Praha 6, Antonína Čermáka, hřbitov Bubeneč (střed hřbitova: N50°06'28.83 E14°23'57.42): Spolek pro vojenská pietní místa, o.s., 2010-02-14 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Alfred Ferdinand Ressel v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Historie Geografické služby AČR 1918 - 2008. Redakce Jaroslav Roušar (pověřen řízením redakce), Eva Kašáková (odpovědná redaktorka); ilustrace Libora Schulzová (výtvarné řešení a zlom). 1. vyd. Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6, tisk: TRIANGL, Praha 9: Ministerstvo obrany - Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), Redakce účelové tvorby, c2008 (srpen 2008 tisk). 198 s. ISBN 978-80-7278-463-9. Kapitola Historie vzniku, vývoj a úkoly Vojenské zeměpisné služby v letech 1918-1950; Působení československých zeměměřičů za protektorátu, s. 19. Neprodejné.
- ↑ Plukovník ve výslužbě Ing. Zdeněk Karas, CSc. a kolektiv. Vojenský zeměpisný ústav – historie, tradice a odkaz [online]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005-10-24 [cit. 2017-02-25]. Kapitola Vojenský zeměpisný ústav v období od října 1938 do osvobození v roce 1945. Ke stažení ve formátu *.PDF. Dostupné online.
Související články
- Českoslovenští generálové
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Narození 1900
- Narození 9. června
- Úmrtí 1983
- Úmrtí 1. listopadu
- Narození ve Valašském Meziříčí
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na Bubenečském hřbitově
- Nositelé Řádu Bílého lva za vítězství