Réseau Express Régional: Porovnání verzí
→Externí odkazy: +slovník |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
||
Řádek 93: | Řádek 93: | ||
* {{Commons|Réseau Express Régional}} |
* {{Commons|Réseau Express Régional}} |
||
* {{Wikislovník|heslo=RER}} |
* {{Wikislovník|heslo=RER}} |
||
* {{fr}} [ |
* {{fr}} [https://web.archive.org/web/20060402230241/http://ratp.info/ Stránky pařížského dopravního podniku RATP] |
||
{{RER Paříž}} |
{{RER Paříž}} |
Verze z 8. 10. 2019, 11:11
Réseau Express Régional (česky přeložitelné jako Regionální rychlodrážní síť, obvykle se zkracuje jako RER) je systém rychlé příměstské železnice či expresního metra v Paříži, doplňující klasické metro v Paříži. V současné době má RER pět linek označených písmeny .
Popis a statistiky
Všech pět linek sítě RER je koncipováno tak, že spojují zhruba centrum města s jeho vzdálenými čtvrtěmi či předměstími. V husté zástavbě jsou vedeny tunely (celkem 60 km tunelů), v řidší pak po normálních tratích, většinou železničních. Celou síť provozují dohromady francouzské železnice (státní společnost SNCF) a pařížský dopravní podnik RATP. V provozu je 571 km tratí, na nich je 246 stanic a nádraží.
Historie
První plány železniční rychlodráhy se datují do roku 1936. Tehdy vznikla koncepce na vybudování druhé sítě metra, s řidší sítí stanic a expresním charakterem. Tento plán oprášil RATP v 50. letech a na základě rozhodnutí komise v roce 1960 se začala připravovat výstavba první trasy, vedené západo-východním směrem. Již přesnější a propracovanější koncepce s názvem Schéma directeur d'aménagement et d'urbanisme s výhledem do několika desetiletí pak vznikla o pět let později, roku 1965. Bylo navrženo vybudovat dvě expresní trasy východo-západním směrem (dnešní linky RER A a RER C) a dvě severo-jižním (postavena však byla jen jedna, místo druhé slouží třináctá linka metra.
První fáze výstavby systému začala už v 60. letech, roku 1961. Jednalo se o první linku A, jejíž jednotlivé stanice se otevíraly v několika etapách mezi lety 1969 a 1977. Po dokončení tohoto úseku začaly být budovány další, především do La Défense, které se tehdy hodně rozrůstalo a současně s tímto i nová linka B. Tím skončila první fáze výstavby a začala druhá. Během té vznikla s linkou A rovnoběžná, označená jako C, ta se postavila metodou vykopej a přikryj na levém břehu Seiny a vede většinou pod nábřežím (i pod Eiffelovou věží). Další linky D a E se připojily k síti později, procházejí také důležitými dopravními uzly jako je například Châtelet. Dnes je sice většina sítě dokončená, plánují se však další rozšiřování, do roku 2025 mají být zprovozněné další tři linky.
Linkové vedení
název linky | otevření | poslední prodloužení | stanic v provozu | délka | průměrná mezistaniční vzdálenost | |
---|---|---|---|---|---|---|
Linka A | 1977 | 1994 | 46 | 108,5 km | 2411 m | |
Linka B | 1977 | 1981 | 47 | 80,0 km | 1739 m | |
Linka C | 1979 | 2000 | 86 | 185,6 km | 2184 m | |
Linka D | 1987 | 1995 | 58 | 160,0 km | 2807 m | |
Linka E | 1999 | 2003 | 21 | 52,3 km | 2615 m |
Fotogalerie
-
Uvnitř vlaku RER A
-
vlak RER A ve stanici Charles de Gaulle - Etoile
-
Lidé nastupují a vystupují z vlaku RER
-
Stanice Auber
-
Stanice Auber
-
Stanice Luxembourg na lince RER B
-
Uvnitř vlaku na lince RER B
-
Nástup cestujících do vlaku linky RER B ve stanici Châtelet
-
La Plaine - Stade de France
-
vlak typu MI79 ve stanici Saint-Rémy-lès-Chevreuse
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Réseau Express Régional na Wikimedia Commons
- Galerie Réseau Express Régional na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo RER ve Wikislovníku
- (francouzsky) Stránky pařížského dopravního podniku RATP