Réseau Express Régional: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
Řádek 93: Řádek 93:
* {{Commons|Réseau Express Régional}}
* {{Commons|Réseau Express Régional}}
* {{Wikislovník|heslo=RER}}
* {{Wikislovník|heslo=RER}}
* {{fr}} [http://www.ratp.info/ Stránky pařížského dopravního podniku RATP]
* {{fr}} [https://web.archive.org/web/20060402230241/http://ratp.info/ Stránky pařížského dopravního podniku RATP]


{{RER Paříž}}
{{RER Paříž}}

Verze z 8. 10. 2019, 11:11

Stanice Haussman – Saint Lazare linky  E

Réseau Express Régional (česky přeložitelné jako Regionální rychlodrážní síť, obvykle se zkracuje jako RER) je systém rychlé příměstské železnice či expresního metra v Paříži, doplňující klasické metro v Paříži. V současné době má RER pět linek označených písmeny A B C D E.

Popis a statistiky

Všech pět linek sítě RER je koncipováno tak, že spojují zhruba centrum města s jeho vzdálenými čtvrtěmi či předměstími. V husté zástavbě jsou vedeny tunely (celkem 60 km tunelů), v řidší pak po normálních tratích, většinou železničních. Celou síť provozují dohromady francouzské železnice (státní společnost SNCF) a pařížský dopravní podnik RATP. V provozu je 571 km tratí, na nich je 246 stanic a nádraží.

Historie

První plány železniční rychlodráhy se datují do roku 1936. Tehdy vznikla koncepce na vybudování druhé sítě metra, s řidší sítí stanic a expresním charakterem. Tento plán oprášil RATP v 50. letech a na základě rozhodnutí komise v roce 1960 se začala připravovat výstavba první trasy, vedené západo-východním směrem. Již přesnější a propracovanější koncepce s názvem Schéma directeur d'aménagement et d'urbanisme s výhledem do několika desetiletí pak vznikla o pět let později, roku 1965. Bylo navrženo vybudovat dvě expresní trasy východo-západním směrem (dnešní linky RER A a RER C) a dvě severo-jižním (postavena však byla jen jedna, místo druhé slouží třináctá linka metra.

První fáze výstavby systému začala už v 60. letech, roku 1961. Jednalo se o první linku A, jejíž jednotlivé stanice se otevíraly v několika etapách mezi lety 1969 a 1977. Po dokončení tohoto úseku začaly být budovány další, především do La Défense, které se tehdy hodně rozrůstalo a současně s tímto i nová linka B. Tím skončila první fáze výstavby a začala druhá. Během té vznikla s linkou A rovnoběžná, označená jako C, ta se postavila metodou vykopej a přikryj na levém břehu Seiny a vede většinou pod nábřežím (i pod Eiffelovou věží). Další linky D a E se připojily k síti později, procházejí také důležitými dopravními uzly jako je například Châtelet. Dnes je sice většina sítě dokončená, plánují se však další rozšiřování, do roku 2025 mají být zprovozněné další tři linky.

Současná síť RER

Linkové vedení

název linky otevření poslední prodloužení stanic v provozu délka průměrná
mezistaniční vzdálenost
  Linka A 1977 1994 46 108,5 km 2411 m
  Linka B 1977 1981 47 80,0 km 1739 m
  Linka C 1979 2000 86 185,6 km 2184 m
  Linka D 1987 1995 58 160,0 km 2807 m
  Linka E 1999 2003 21 52,3 km 2615 m

Fotogalerie

Odkazy

Související články

Externí odkazy