Stavová veličina: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m Doplnění pádové koncovky |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Stavová funkce == |
== Stavová funkce == |
||
Veličina, popisující [[stav soustavy]], která během [[termodynamického děje]] při přechodu z jednoho stavu do druhého nezávisí na způsobu přechodu mezi těmito stavy, bývá označována jako '''stavová funkce'''. Stavová funkce tedy závisí pouze na počátečním a konečném stavu, ale nikoliv na způsobu, jakým se systém dostal z |
Veličina, popisující [[stav soustavy]], která během [[termodynamického děje]] při přechodu z jednoho stavu do druhého nezávisí na způsobu přechodu mezi těmito stavy, bývá označována jako '''stavová funkce'''. Stavová funkce tedy závisí pouze na počátečním a konečném stavu, ale nikoliv na způsobu, jakým se systém dostal z počátečního stavu do stavu konečného. |
||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 8. 10. 2019, 11:02
Stavová veličina neboli veličina kvality je veličina, která popisuje stav termodynamického systému. Stavové veličiny se dělí na vnější (extenzivní) a vnitřní (intenzivní). Vnější veličiny závisí na velikosti termodynamického systému, vnitřní veličiny jsou na velikosti termodynamického systému nezávislé.
Mezi stavové veličiny vnější patří:
- Objem
- Hmotnost
- Látkové množství
- Vnitřní energie, entalpie a další termodynamické potenciály
- Počet částic
- Entropie
Mezi stavové veličiny vnitřní patří:
Stavovou veličinu lze uvést do kontrastu s tokovou veličinou.
Stavová funkce
Veličina, popisující stav soustavy, která během termodynamického děje při přechodu z jednoho stavu do druhého nezávisí na způsobu přechodu mezi těmito stavy, bývá označována jako stavová funkce. Stavová funkce tedy závisí pouze na počátečním a konečném stavu, ale nikoliv na způsobu, jakým se systém dostal z počátečního stavu do stavu konečného.